Včelařská konference

Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole síť (průvan), pak by se možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Zdravím,

co tady řešíte. Loni jste se mnou přeli o prodejní ceně medu, a nyní už všichni prodáváte za 30Kč. Já mám sice s odbytem velké potíže, ale doufám, že med prodám lépe. Nebo všichni tady máte 200 a více včelstev a nic jiného Vám nezbývá.(jinak mám 40 včelstev a točím 30-50 kg).
Úspěšný prodej za 30Kč a krmení medem přeje
Luboš Holý

PS Taky nemusim prodat vše dnes.

Skladoval jsem plásty se zásobami až přes rok, vlastně neúmyslně.
Nevidím v skladování od května do srpna žádný problém. Za prvé, mezi plásty
ze zásobami musí být mezera, nejlépe je do nastavku dát místo 10 plástů tak
6-7. Prostě tolik, aby zavíječi nemohli mezi plásty udělat hnízdo z
pavučin, které si vytopí na svou teplotu. To je asi nejhlavnější. Za druhé
pokud možno musí být plásty zavíčkované zásobami odzhora dolů, na takové
zavíječi méně chodí. Za třetí je třeba plásty občas prohlížet, Poprvé tak po
měsíci až měsíci a půl, potom odhaduji tak co 14 dnů. a nalezené larvy
tenkým nožem nebo hřebíkem zabít. Počítám půl minuty až několik minut na
prohlídku plástu podle počtu zavíječů. Za čtvrté tmavé plásty tolik nevadí
jako plásty s plotnami pylu, i zalitého zásobami. Zatímco v plástu bez pylu
larva zavíječe putuje po půlce plástu a tím ho v souhrnu nijak zvlášť
nepoškodí, u pylových ploten se pohybuje na jednom místě na místě uloženého
pylu a tam vznikne díra. Za páté pokud se plásty hned po vyjmutí ze
včelstva uloží někde, kde zavíječi nejsou, je reálná možnost, že v plástech
ani žádná larva není, nebo maximálně jednotlivé larvy přinesené z úlu. Když
nebudou rámky u sebe a tudíž larvy nebudou mít možnost se slízt do jednoho
rámku a utvořit hnízdo, potom první cca měsíc a půl až dva měsíce se nic
nestane. A když to bude někde, kde i v létě je chladněji, tím líp. Za šesté,
poškozené plásty, pokud tam nebudou zrovna díry skrz, včely po vložení
opraví prakticky na původní kvalitu. A nakonec za sedmé platí to pro rámky
uložené v bednách ne v průvanu. Průvan to asi ještě vylepšuje.

Dneska mi příspěvky do konference chodí o cca půl hodiny později, než je
odesílám. tento odesílám cca v 15,23

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 1:31 PM
Subject: Re: Ceny cukru - zimování na medu


> Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami
> umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole síť (průvan), pak by se
> možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje
> teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a
> pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo,
mít
> poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Zavíječi jsou nejméně dva.Jeden napadá hlavně starší plásty a ten druhý má rád čerstvý vosk a jde klidně do mladého díla a mezistěn.