78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Stonjek (213.151.87.17) --- 28. 6. 2006
Matečníky

Souhlasím s př. Kalou, že výměna matek pomocí matečníků je velmi jednoduchý a spolehlivý způsob. Není nijak nový, propagovali ho již Dollitle a Snelgrouve před 100 lety. Vyniká téměř naprostou spolehlivostí zvl vloží li se matečník 2 - 3 dny před líhnutím matek. Ještě v minulých létech jsem tak měnil naprostou většinu matek. S přibývajícím počtem včelstev však vyniká velká pracnost a časová náročnost, neboť je nutné vychytat staré matky a v průběhu sezony označkovat nové. Provede li se tato výměna těsně před obdobím rojení, máme 100% jistotu, že toto včelstvo se nebude rojit./Matky nultého ročníku/ I když teď většinu matek měním oddělky již několik let vlažně zkouším metodu "Žádné velké ......" Prostě podle Dollitleho zabalím matečník do staniolu, nechám volnou špičku a starou matkou se nezabývám a výměnu a rozhodnutí nechám na včelách. Zatím to vypadá, že by to tak mohlo fungovat. Příští rok chci mít před rojením všechny původní matky označkované a do všech včelstev vložit takto upravený matečník a pak to statisticky zpracovat. Takže se uvidí. Slibuji si od toho snížení rojivosti na bezvýznamnou záležitost, převážně jednoleté matky a výrazně navýšené výnosy, zvl pozdnějších snůšek. Možná ale zjistím, že vše je jinak a tak se uvidí. Zkoušel jste někdo něco podobného??? Nejen mě by asi zajímaly výsledky.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turcani (213.81.173.37) --- 28. 6. 2006
Re: Matečníky

Zdravín p. Stonjek.
Hneď na úvod, nikdy sa nezaručujete ani za tú odskúšanú metódu, že je 100%-ná. Na každú jednu Vašu vetu by som mohol odpovedať záporne. Odpoviem len jedným prípadom, ktorý som uskutočnil na hodnoverne znejúcu radu, asi pred 15-mi rokmi. Všetko mám dpkonale zdokumentované a zapísané aj časovými údajmi.
V presttihu som dokázal pripraviť 10 mladých oplodnených matiek, ktoré som úspešne pridal do včelstiev. Čakal som zázrak a tešil som sa dopredu ako som prešiel cez rozum včelstvám. Radoval som sa predčasne. Z týchto 10-tich včelstiev sa len TRI nevyrojili!
Po prijatí mladých matiek (nultého ročníka) sa včely začali čudne chovať, stavali trúdie dielo, príprava mater.misiek, prestávali pracovať a stavať madzistienky. Po uplynutí času od začiatku ošetrovania trúdieho plodu a následne jeho liehnutia (24 dní), sa prejavila floridná-zjavná forma rojovej nálady v materských kolískach sa objavili prvé vajíčka. Po neúspešnom pokuse (70 vyrojených:30% nevyrojených) som dospel k názoru, že včelstvu, ktoré už bolo v štádiu latentnej skrytej rojovej nákade, nepomôže ani nová mladá matka nultého ročníka. Rojovú náladu nevyvoláva matka, ale včelstvo za pomoci vonkajších vplyvov t.j. dostatku plusových teplôt od februára do doby kvitnutia vŕb. Aj tohoto roku bola suma plusových teplôt za toto obdobie rozhodujúce obdobie na mojej včelnici 692°C a prejavilo sa to v plnej miere vo forme bohatého rojenia. Plástová plocha v troch debničkách miery B je obojstranne 600 dm2, teda nie málo a túto plochu mali včelstvá po celý čas, lebo ja včelstvá ani v zime ani na jar nezužujem. To len na vysvetlenie. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Kala (e-mailem) --- 28. 6. 2006
RE: Matečníky

Také si myslím, že by to mělo fungovat. Ani jednoho z autorů jsem nečetl,
ale domnívám se, že staniol kolem zralého matečníku znemožní staré matce,
aby prokousala matečník z boku a tím zlikvidovala soupeřku. Vylíhlé
neoplozené matky si kromě ošetřovatelek - mladušek nikdo v úlu nevšímá a
navíc je velmi pohyblivá a plachá a není vázána jen na plodové plásty, na
které je vázána stará oplozená.
Ani orientačním proletům a návratům neoplozené matky nikdo nebrání. Ale jak
se mladá vrátí ze snubního proletu už by mohl ( domnívám se ) nastat problém
boje o "trůn" jak mezi matkami, tak mezi příslušnicemi obou suit.

K tomu dodám zkušenost ( dost nepraktickou metodu, ale v začátcích každý
zkoušíme leccos):
Kdysi jsem kupoval od známého otevřené matečníky.
Vyhledal jsem plást se starou označenou matkou, odložil stranou, mezi plod v
dolním nástavku s trubčím a dělničím plodem zapíchl dva či tři otevřené
matečníky. Na nástavek dal mřížku, pak nástavek ( otevřené očko) s plodovými
plásty a plástem s matkou, na to mřížku a medníkové nástavky. Stará matka
tak ke zrajícímu matečníku nemohla. Po prvním medobraní jsem včelstva
rozebral a jen v mírně nadpoloviční většině případů nalezl dole mladou
kladoucí matku, přesto, že z matečníků se zjevně nejméně jedna nová matka
vylíhla. Proto se domnívám to, co jsem shora napsal, tedy že návrat oplozené
mladé matky do úlu ovládaného "starou" ještě dobrou matkou má nějaká úskalí.

Zajímavé také je to, že pokud jsem tuto pracnou metodu přepřahání matek
praktikoval, měl jsem méně rojů, něž mí blízcí kolegové.

V současné době už předcházím rojení jinak a sice také pomocí matečníků, ale
nalarvených velmi brzy z jara a uložených hned pod strůpkem. Už jsem to zde
v konferenci popisoval několikrát ( nazývám to matečníkový odsavač). Není to
samospasitelné a jediné řešení, ale v souběhu s dalšími včasnými zásahy -
např. dostatek až mírný nadbytek prostoru, možnost stavby.... Letos se mi
zatím z 25 včelstev vyrojila jen dvě. Matky měním zhruba každé dva roky (
kromě plemenných - ty nechám žít až do přirozeného konce ). K tomu jen jako
zajímavost - letos koncem března jsem přišel o bíle značenou matku
vynikajících vlastností - bylo jí tedy 5 roků!
Pepa Kala



-----Original Message-----
From: Stonjek [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Wednesday, June 28, 2006 9:16 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Matečníky

Souhlasím s př. Kalou, že výměna matek pomocí matečníků je velmi jednoduchý
a spolehlivý způsob. Není nijak nový, propagovali ho již Dollitle a
Snelgrouve před 100 lety. Vyniká téměř naprostou spolehlivostí zvl vloží li
se matečník 2 - 3 dny před líhnutím matek. Ještě v minulých létech jsem tak
měnil naprostou většinu matek. S přibývajícím počtem včelstev však vyniká
velká pracnost a časová náročnost, neboť je nutné vychytat staré matky a v
průběhu sezony označkovat nové. Provede li se tato výměna těsně před
obdobím rojení, máme 100% jistotu, že toto včelstvo se nebude rojit./Matky
nultého ročníku/ I když teď většinu matek měním oddělky již několik let
vlažně zkouším metodu "Žádné velké ......" Prostě podle Dollitleho zabalím
matečník do staniolu, nechám volnou špičku a starou matkou se nezabývám a
výměnu a rozhodnutí nechám na včelách. Zatím to vypadá, že by to tak mohlo
fungovat. Příští rok chci mít před rojením všechny původní matky
označkované a do všech včelstev vložit takto upravený matečník a pak to
statisticky zpracovat. Takže se uvidí. Slibuji si od toho snížení rojivosti
na bezvýznamnou záležitost, převážně jednoleté matky a výrazně navýšené
výnosy, zvl pozdnějších snůšek. Možná ale zjistím, že vše je jinak a tak se
uvidí. Zkoušel jste někdo něco podobného??? Nejen mě by asi zajímaly
výsledky.
                                    Zdraví R. Stonjek


__________ Informace od NOD32 1.1631 (20060628) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (194.138.39.53) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky

Příští rok chci mít před rojením všechny původní matky označkované a do všech včelstev vložit takto upravený matečník a pak to statisticky zpracovat. Takže se uvidí. Slibuji si od toho snížení rojivosti na bezvýznamnou záležitost, převážně jednoleté matky a výrazně navýšené výnosy, zvl pozdnějších snůšek. Možná ale zjistím, že vše je jinak a tak se uvidí. Zkoušel jste někdo něco podobného??? Nejen mě by asi zajímaly výsledky.
Zdraví R. Stonjek
.........
Tedy nevím jestli to dobře chápu, ale já jsem to dělával, a bylo to standardní nástavková technologie.
V době přidávání nástavků jsem nahoře udělal tzv. Boháčův odsavač, hodil tam tři misky na trojúhelníčku a pro jistotu jsem v jednom úle udělal sérii. (Tu jsem dělal tak, že odsavač jsem udělal silnější a k mřížce dal ještě folii - tedy jakýsi starter a tam jsem dal serii). Technologicky to bylo u NN velmi jednoduché. Pak jsem podle času ve fázi otevřených, nebo zralých matečníků matečníky rozrovnal a za měsíc jsem se koukl, kde matky kladou.
S rojením jsem byl zklamán, protože sice literatura tvrdí, že matka nultého stáří se nerojí, ale měl jsem malé NN rámky ve velkém množství a starou matku jsem nebyl schopen dohledat a ponechat jen mladou.
Dnes po zkoušení odchovu od inseminované matky mohu prohlásit své pokusy a zkušenosti za zbytečné, protože se mi srovnáváním matek ze starého chovu a od ins. potvrdilo, že rojení - to je především dědičná dispozice.
Letos jsem byl v květnu až červnu měsíc mimo, včely jsem preventivně rozšířil a rojily se mi převážně jen slabé oddělky, které nezvládly přechod z horních dvou do třetího dole(24cm). (původně přes rozšířením bylo prázdný, plod, prázdný).Ostatní, kde byly rozplodovány ve dvou a dostaly jeden pod a druhý nad, tak ty to bez mřížky zvládly celkem dobře.
Ještě k tomu jak jsem to pak většinou dělával:
Když jsme našel nahoře kladoucí matku, tak jsem ji s plodovým tělesem přeložil nad strop, nebo vedle, a doplnil "medník" plásty, vyndal mřížku.
Tedy další plodování probíhalo odděleně,protože se mi zdálo zbytečné medem živit nový plod. Do oddělku jsem přidával cukr, většinou jen rámkovým krmítkem. Při krmení na přelomu 7/8 jsem spojoval přes noviny, včely měly volby.
Teorie, že dvojité plodování odsaje mateří kašičku, plus feromony mladé matky a včely se nebudou rojit se mi u mých včel nepotvrdila. Dnes ale vím, že ty včely, které jsem s ostatními včelaři choval by v úle udržely jen mříže. Naprostá většina včlařů chová z rojových matečníků a jsou včely, které se rojí a ještě nemají obsednuté plodiště. Dlouholetou selekcí jsme si vypěstovaly pěkné rojivky.
Někdy jsem zkoušel s mladou matkou dělat přeléták, když se projevila rojovka, ale neměl jsem jednoznačné výsledky.

Teď bohužel v rámci protimorové prevence nedělám silná včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (194.138.39.53) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky

Příští rok chci mít před rojením všechny původní matky označkované a do všech včelstev vložit takto upravený matečník a pak to statisticky zpracovat. Takže se uvidí. Slibuji si od toho snížení rojivosti na bezvýznamnou záležitost, převážně jednoleté matky a výrazně navýšené výnosy, zvl pozdnějších snůšek. Možná ale zjistím, že vše je jinak a tak se uvidí. Zkoušel jste někdo něco podobného??? Nejen mě by asi zajímaly výsledky.
Zdraví R. Stonjek
.........
Tedy nevím jestli to dobře chápu, ale já jsem to dělával, a bylo to standardní nástavková technologie.
V době přidávání nástavků jsem nahoře udělal tzv. Boháčův odsavač, hodil tam tři misky na trojúhelníčku a pro jistotu jsem v jednom úle udělal sérii. (Tu jsem dělal tak, že odsavač jsem udělal silnější a k mřížce dal ještě folii - tedy jakýsi starter a tam jsem dal serii). Technologicky to bylo u NN velmi jednoduché. Pak jsem podle času ve fázi otevřených, nebo zralých matečníků matečníky rozrovnal a za měsíc jsem se koukl, kde matky kladou.
S rojením jsem byl zklamán, protože sice literatura tvrdí, že matka nultého stáří se nerojí, ale měl jsem malé NN rámky ve velkém množství a starou matku jsem nebyl schopen dohledat a ponechat jen mladou.
Dnes po zkoušení odchovu od inseminované matky mohu prohlásit své pokusy a zkušenosti za zbytečné, protože se mi srovnáváním matek ze starého chovu a od ins. potvrdilo, že rojení - to je především dědičná dispozice.
Letos jsem byl v květnu až červnu měsíc mimo, včely jsem preventivně rozšířil a rojily se mi převážně jen slabé oddělky, které nezvládly přechod z horních dvou do třetího dole(24cm). (původně přes rozšířením bylo prázdný, plod, prázdný).Ostatní, kde byly rozplodovány ve dvou a dostaly jeden pod a druhý nad, tak ty to bez mřížky zvládly celkem dobře.
Ještě k tomu jak jsem to pak většinou dělával:
Když jsme našel nahoře kladoucí matku, tak jsem ji s plodovým tělesem přeložil nad strop, nebo vedle, a doplnil "medník" plásty, vyndal mřížku.
Tedy další plodování probíhalo odděleně,protože se mi zdálo zbytečné medem živit nový plod. Do oddělku jsem přidával cukr, většinou jen rámkovým krmítkem. Při krmení na přelomu 7/8 jsem spojoval přes noviny, včely měly volby.
Teorie, že dvojité plodování odsaje mateří kašičku, plus feromony mladé matky a včely se nebudou rojit se mi u mých včel nepotvrdila. Dnes ale vím, že ty včely, které jsem s ostatními včelaři choval by v úle udržely jen mříže. Naprostá většina včlařů chová z rojových matečníků a jsou včely, které se rojí a ještě nemají obsednuté plodiště. Dlouholetou selekcí jsme si vypěstovaly pěkné rojivky.
Někdy jsem zkoušel s mladou matkou dělat přeléták, když se projevila rojovka, ale neměl jsem jednoznačné výsledky.

Teď bohužel v rámci protimorové prevence nedělám silná včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jirka (194.228.161.161) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky

Od koho máte tu inseminovanou matku se kterou jste spokojen (nerojivé potomstvo) ?
Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Karel (194.228.167.237) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky

Než uvedu zdroj, tak to zkoriguji.
Pokud se tak podívám na "chovatelskou praxi" většiny. A taky mojí před lety - prostě jsem neslyšel, že by někdo okolo mě přelarvovával, a tak jsem se to musel učit pracně metodou pokus omyl.
Většina včelařů chová matky z rojových matečníků. Tím si tuto vlastnost upevňujeme.
Pokud někdo matky chová, je stejně odkázán na volné páření a sběr semene od průměru. Tam záleží na kvalitě okolních včelařů.
V mém případě došlo i k dalším zlepšení, protože sousední ZO začala před lety masívně dovážet otevřené matečníky z Dolu, několik včelařů z naší ZO se přidalo. Pokud uvážim, že trubci prý létají na shromaždiště až 10km, tak 5km poloměr je asi ten, na kterém statisticky významně záleží.
Takže u mě došlo k zlepšení té poloviny genů po matce a ta druhá polovina od sousedních trubců doznala taky zlepšení.
Že došlo k celkovému zlepšení chovu si potvrzuji z častých poznámek, že letos jsou včely obzvláště silné, že včelař nepamatuje, atd. Tyto "stesky" slýchávám v posledních letech dost často z různých stran, přitom počasí atd je v podstatě stejné.
Tím jsem chtěl říci, že matka je jen polovina úspěchu.
Aby mě pak někdo nekamenoval, že utratil peníze za matku a výsledek nikde.:-)
Já jsem koupil Vigorku ze Zubří ze dvou důvodů. Ten první bylo zvápenatění plodu, které zde dost řádilo, a tady se čistící pud rozhodně osvědčil.
Druhý důvod byl, že je selektovaná v nástavkových úlech.

Jinak si myslím, že je i mnoho dalších dobrých chovatelů.
Tam je ale asi vždy dobré vědět, jak tam probíhá selekce, kontrola, počet včelstev a zavčelení okolí. Počet včelstev pod kontrolou chovatele a počet včelstev v doletu atd.

Osobně mi to nedá, abych tady každého vyzval ať chová matky. Přelarvování nemusí dělat každý. Mám zkušenosti, že plemenivo i přelarvované matečníky jdou převážet. U matečníků hodinu, plemenivo se včelami v rojáku asi neomezeně. Ale pokud alespoň trochu vidíme. dá se to zvládnout.
Kolega co před třemi lety teprve usadil první roj, letos udělal serii 10 misek a 8 matečníků se mu ujalo. Prostě se nebát a začít. A pak se vyplatí nakupovat a testovat matky společně. Jen tak se dá asi dosáhnout úspěchu.
Já své včelaření dělím na dobu před přelarvováním a po. Na dobu kamenou a železnou:-)


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky

Jen by se mělo nepodlehnout opojení ze snadného chovu matek a vyměnit
najednou všechny matky na stanovišti. Aby v úlech vedle sebe byly matky
sestry s podobnou vůní včelstva. Potom při krmení a na podzim se to může
vymstít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 29, 2006 10:21 PM
Subject: Re: Matečníky


> Než uvedu zdroj, tak to zkoriguji.
> Pokud se tak podívám na "chovatelskou praxi" většiny. A taky mojí před
lety
> - prostě jsem neslyšel, že by někdo okolo mě přelarvovával, a tak jsem se
> to musel učit pracně metodou pokus omyl.
> Většina včelařů chová matky z rojových matečníků. Tím si tuto vlastnost
> upevňujeme.
> Pokud někdo matky chová, je stejně odkázán na volné páření a sběr semene
od
> průměru. Tam záleží na kvalitě okolních včelařů.
> V mém případě došlo i k dalším zlepšení, protože sousední ZO začala před
> lety masívně dovážet otevřené matečníky z Dolu, několik včelařů z naší ZO
> se přidalo. Pokud uvážim, že trubci prý létají na shromaždiště až 10km,
tak
> 5km poloměr je asi ten, na kterém statisticky významně záleží.
> Takže u mě došlo k zlepšení té poloviny genů po matce a ta druhá polovina
> od sousedních trubců doznala taky zlepšení.
> Že došlo k celkovému zlepšení chovu si potvrzuji z častých poznámek, že
> letos jsou včely obzvláště silné, že včelař nepamatuje, atd. Tyto "stesky"
> slýchávám v posledních letech dost často z různých stran, přitom počasí
atd
> je v podstatě stejné.
> Tím jsem chtěl říci, že matka je jen polovina úspěchu.
> Aby mě pak někdo nekamenoval, že utratil peníze za matku a výsledek
> nikde.:-)
> Já jsem koupil Vigorku ze Zubří ze dvou důvodů. Ten první bylo zvápenatění
> plodu, které zde dost řádilo, a tady se čistící pud rozhodně osvědčil.
> Druhý důvod byl, že je selektovaná v nástavkových úlech.
>
> Jinak si myslím, že je i mnoho dalších dobrých chovatelů.
> Tam je ale asi vždy dobré vědět, jak tam probíhá selekce, kontrola, počet
> včelstev a zavčelení okolí. Počet včelstev pod kontrolou chovatele a počet
> včelstev v doletu atd.
>
> Osobně mi to nedá, abych tady každého vyzval ať chová matky. Přelarvování
> nemusí dělat každý. Mám zkušenosti, že plemenivo i přelarvované matečníky
> jdou převážet. U matečníků hodinu, plemenivo se včelami v rojáku asi
> neomezeně. Ale pokud alespoň trochu vidíme. dá se to zvládnout.
> Kolega co před třemi lety teprve usadil první roj, letos udělal serii 10
> misek a 8 matečníků se mu ujalo. Prostě se nebát a začít. A pak se
vyplatí
> nakupovat a testovat matky společně. Jen tak se dá asi dosáhnout úspěchu.
> Já své včelaření dělím na dobu před přelarvováním a po. Na dobu kamenou a
> železnou:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Karel (194.228.167.79) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky

Aby v úlech vedle sebe byly matky
sestry s podobnou vůní včelstva. Potom při krmení a na podzim se to může
vymstít.
......
To mě nenapadlo, ale s loupežemi jsem neměl u sebe problém.
A doufám že mi to vydrží.:-)
Vloni jsem odchoval velké množství matek, dělal jsme oddělky. Dokonce jsem musel z technicko organizačních důvodů převézt včely z pastvy domů, tak jsem zde měl při krmení asi padesát včelstev na hromadě. (a to jsem nevěděl, že tady je ode mně 6km mor:-))

Spíš bych chtěl upozornit, že je dobré "nepodlehnout opojení" a něměnit matky automaticky a předpokládat, že mladé matky jsou určitě/vždy lepší než staré.

Proto jsem při přechodu na 24cm začal chystat 4dna jak je popisuje Liebig. Až budu mít zase ze včelaření radost, a taky čas, chci nastavit režim, že budu dávat všem matkám rovné startovací podmínky, nechám je vytvořit oddělky a do kmen včelstev jich dám jen tu lepší část do té horší poloviny kmen. včelstev. Další budou v záloze a budu měnit za každý "černý" puntík.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky

No, stačí přijít večer potmě při slabé nevoňavé snůšce k úlům a čuchat, jaká
vůně jde z česna ze včelstev.
Jinak je otázka diskuze, do jaké míry nahrazovat plošně matky různého původu
matkami odchovanými od nějaké vyšlechtěné linie. I když je nyní jasné, že
takovou užitkovost jako linie vyšlechtěná z stovek včelstev a navíc při
aplikaci dnešních možností v genetice nějaké včely vyšlechtěné amatérským
včelařem na stanovišti s deseti dvaceti včelstvy nikdy nedosáhnou. Ale zase
snižuje se genetická rozmanitost včelstev a tím i rozmanitost reakce
včelstev na různé extrémní podmínky nebo různé škůdce.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky

NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely černé a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších letech ke zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad hybridního efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností včelstev to je bodavosti a rojivosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 29.6.2006 23:54:44
> ----------------------------------------
> No, stačí přijít večer potmě při slabé nevoňavé snůšce k úlům a čuchat, jaká
> vůně jde z česna ze včelstev.
> Jinak je otázka diskuze, do jaké míry nahrazovat plošně matky různého původu
> matkami odchovanými od nějaké vyšlechtěné linie. I když je nyní jasné, že
> takovou užitkovost jako linie vyšlechtěná z stovek včelstev a navíc při
> aplikaci dnešních možností v genetice nějaké včely vyšlechtěné amatérským
> včelařem na stanovišti s deseti dvaceti včelstvy nikdy nedosáhnou. Ale zase
> snižuje se genetická rozmanitost včelstev a tím i rozmanitost reakce
> včelstev na různé extrémní podmínky nebo různé škůdce.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek?

Od: Pepan:
> NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely černé
> a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších letech ke
> zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad hybridního
> efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností včelstev to je
> bodavosti a rojivosti
.......

Kontrolní otázky pro všechny ohledně vlivu na vlastnosti: Používáte rukavice při práci ve včelách? Používají jej včelaři v okolí kde máte stanoviště? Jak citlivý máte včely na smetáček při vybírání medu?(tedy jestli ho používáte)

Berte to jako doopravdy kontrolní otázky či anketu.
Děkuji.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek?

Mám doma dva druhy smetáčků jeden má delší a měkčí vlas a druhý je má kratší a tvrdší Tím se lépe ometá ale za jistých podmínek včely reagují podle mne na zvuk který je slyšet nejlepší je husí křídlo . Jelikož jsem inv. důchodu a vidím jak ten den včely po mě vyjedou tak je zavřu a jdu číst tuto konferenci někdy i po pár hodinách jsou jak beránci. Ono nemá cenu se ve špatný den se v nich hrabat Útočící včely vylučují poplašný feromon a za krátkou dobu zuří celé stanoviště. Vtom jsou v nevýhodě chovatelé matek kteří pracují podle hodin a kalendáře a nemohou podle počasí a jim se také jeví bodavost jinak.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek?
> Datum: 30.6.2006 08:58:44
> ----------------------------------------
> Od: Pepan:
> > NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
> černé
> > a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších letech
> ke
> > zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad hybridního
> > efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností včelstev to je
> > bodavosti a rojivosti
> .......
>
> Kontrolní otázky pro všechny ohledně vlivu na vlastnosti: Používáte rukavice při
> práci ve včelách? Používají jej včelaři v okolí kde máte stanoviště? Jak citlivý
> máte včely na smetáček při vybírání medu?(tedy jestli ho používáte)
>
> Berte to jako doopravdy kontrolní otázky či anketu.
> Děkuji.
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
KOZLÍK (194.212.232.6) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek?

Rukavice používám, mám včely trochu "ostřejší a bez skafandru by mne umlátily.Teda kromě dvojich.Smetáček musím používat všude, protože při setřásání jich jednak část na rámku zůstane a ten setřesený zbytek stejně v nástavku nezůstane, ale odstartuje mi přímo do obličeje.Část se sice po chvíli vrací , ale 5-10 včel stále kruží kolem hlavy, hlavně za hlavou a pokouší se pod kuklou se mi dostat na krk.Při použití klasického černého jednořadého smetáčku jsou ty počty výrazně nižší.Hlavní rozdíl , ale není v tom, zda se užívá smetáček či nikoli, ale v tom jak se případně ten smetáček používá.Viděl jsem několik včelařů, kteří smetají hlavně nižší rámky jedním tahem přes celou plochu.Po takovém manévru zůstává poměrně dost sežmoulaných včel.Zdůvodňují to tím, že tak je smetání rychlejší a včelky se méně stresují, no nevím. K tomu svádí i nový smetáček, který jsem si před nedávnem zakoupil pro práci na včelnici.Štětiny má bílé , kratší a také o dost tvrdší.Je ale delší a také rukojeť má delší.Bohužel tuto výhodu nějak neumím ocenit.Jednak nemám tu sílu-cit v zápěstí a navíc se mi zdá , že po smetání v jeho štětinách je podstatně více "zahryzlých včel". Takže příště chci zase ten starý černý. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky

Nacházíme se v situaci, kdy po dlouhá desetiletí byly do naší populace
včelstev soustavně dováženy jen kraňky různých linií. Takže odhaduji, jestli
před takovými 30 lety mohl průměrný včelař s pěti - deseti včelstvy říct,
že jedno z těch 10 včelstev má evidentní znaky černé včely a jedno znaky
vlašky, tak dneska je možné říct, že v obci s několika stovkami chovaných
včelstev bude mít jedno převládající znaky černé včely a třeba jedno znaky
vlašky. To znamená, že u malého a středního včelaře se v praxi včelstva se
znaky černých včel nebo vlašek nevyskytují. Skryté v genech našich včelstev
určitě ještě jsou a nějakým dlouhodobým šlechtěním v nějaké uzavřené
populaci by se pravděpodobně dala černá včela ještě obnovit, ale
převládajícími praktickými znaky už to jsou všechno kraňky kříženci mezi
jednotlivými šlechtěnými liniemi. Pokud se někde dnes objeví včelstvo s
převládajícími znaky černé včely nebo vlašky, je to pomalu událost hodná k
zaznamenání. Co se týká převládající linie kraňky, záleží pak na
jednotlivých včelařích v posledních řekněme 10 letech, která z těch linií v
určitém místě převládne. Takže i onen hybridizační efekt F1 pomalu ztrácí
na významu, pokud nejde k dovozu nové, geneticky více odlišné linie kraňky
oproti těm původním.
Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší
celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně
došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude
jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí
přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a
byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po
celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována
v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové
umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem
zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině
Evropy.
Tak třeba mě napadlo, co by se stalo, kdyby varaóza byla k nám zavlečena o
100 let dříve. Tehdy mohli drobní včelaři maximálně používat prostředky
typu rajčatové a ořešákové listí, možná by přišli na kyselinu mravenčí, nebo
šťavelovou a octovou, ale to asi jen nějací osvícení včelaři. Takže by došlo
k rozsáhlým úhynům. Jenže tehdy u nás bylo co oblast to jiná linie včel.
Třeba na severní straně Jeseniků na Bruntálsku se musela zákonitě vyvinout
odlišná linie než na jižním kraji Jeseníků na Olomoucku a Šumpersku. Počasí
a místní podmínky jsou tam příliš odlišné A v Tatrách v každém údolí
odděleném včelami nepřekonatelnými skalnatými hřbety. A někde byl tehdy už
první mix černé včely s dovezemými včelami vlaškami, kyperkami a možná i už
kraňkami. Ale možná že někde v nějaké oblasti by se nějaká místní linie
dokázala s roztoči vypořádat. Taková linie, která ve srovnání s kraňkami
byla příliš divoká nebo nosila málo medu a proto byla místními včelaři časem
kraňkami nahrazena a zanikla. Dneska pak by byla varaóza minulost jako jsou
dneska roztočíci nebo záležitost oslabených včelstev jako jsou zavíječi. A
kdoví jak jak by se takové včely vypořádaly s Tumidou, která tady nejspíš
taky dojde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 8:38 AM
Subject: Re: Mate?n?ky


NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
černé a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších
letech ke zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad
hybridního efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností
včelstev to je bodavosti a rojivosti

Pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky

Problém se může stát právě dovoz do jedné obce vigor, trocki a lesana

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 10:23:12
> ----------------------------------------
> Nacházíme se v situaci, kdy po dlouhá desetiletí byly do naší populace
> včelstev soustavně dováženy jen kraňky různých linií. Takže odhaduji, jestli
> před takovými 30 lety mohl průměrný včelař s pěti - deseti včelstvy říct,
> že jedno z těch 10 včelstev má evidentní znaky černé včely a jedno znaky
> vlašky, tak dneska je možné říct, že v obci s několika stovkami chovaných
> včelstev bude mít jedno převládající znaky černé včely a třeba jedno znaky
> vlašky. To znamená, že u malého a středního včelaře se v praxi včelstva se
> znaky černých včel nebo vlašek nevyskytují. Skryté v genech našich včelstev
> určitě ještě jsou a nějakým dlouhodobým šlechtěním v nějaké uzavřené
> populaci by se pravděpodobně dala černá včela ještě obnovit, ale
> převládajícími praktickými znaky už to jsou všechno kraňky kříženci mezi
> jednotlivými šlechtěnými liniemi. Pokud se někde dnes objeví včelstvo s
> převládajícími znaky černé včely nebo vlašky, je to pomalu událost hodná k
> zaznamenání. Co se týká převládající linie kraňky, záleží pak na
> jednotlivých včelařích v posledních řekněme 10 letech, která z těch linií v
> určitém místě převládne. Takže i onen hybridizační efekt F1 pomalu ztrácí
> na významu, pokud nejde k dovozu nové, geneticky více odlišné linie kraňky
> oproti těm původním.
> Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší
> celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně
> došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude
> jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí
> přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a
> byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po
> celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována
> v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové
> umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem
> zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině
> Evropy.
> Tak třeba mě napadlo, co by se stalo, kdyby varaóza byla k nám zavlečena o
> 100 let dříve. Tehdy mohli drobní včelaři maximálně používat prostředky
> typu rajčatové a ořešákové listí, možná by přišli na kyselinu mravenčí, nebo
> šťavelovou a octovou, ale to asi jen nějací osvícení včelaři. Takže by došlo
> k rozsáhlým úhynům. Jenže tehdy u nás bylo co oblast to jiná linie včel.
> Třeba na severní straně Jeseniků na Bruntálsku se musela zákonitě vyvinout
> odlišná linie než na jižním kraji Jeseníků na Olomoucku a Šumpersku. Počasí
> a místní podmínky jsou tam příliš odlišné A v Tatrách v každém údolí
> odděleném včelami nepřekonatelnými skalnatými hřbety. A někde byl tehdy už
> první mix černé včely s dovezemými včelami vlaškami, kyperkami a možná i už
> kraňkami. Ale možná že někde v nějaké oblasti by se nějaká místní linie
> dokázala s roztoči vypořádat. Taková linie, která ve srovnání s kraňkami
> byla příliš divoká nebo nosila málo medu a proto byla místními včelaři časem
> kraňkami nahrazena a zanikla. Dneska pak by byla varaóza minulost jako jsou
> dneska roztočíci nebo záležitost oslabených včelstev jako jsou zavíječi. A
> kdoví jak jak by se takové včely vypořádaly s Tumidou, která tady nejspíš
> taky dojde.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, June 30, 2006 8:38 AM
> Subject: Re: Mate?n?ky
>
>
> NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
> černé a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších
> letech ke zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad
> hybridního efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností
> včelstev to je bodavosti a rojivosti
>
> Pepan
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
zdenek (212.71.136.70) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky

Přítel Polášek napsal:
"Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině Evropy."

Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na internetu je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad pro velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili "odborníci" na genetiku.
Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že si na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru, někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu podaří rojový pud ovládnout.

Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: chov matek

>> Strašně se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud<<

To se mu nesmíš divit On jako chvatel matek musí, nebo měl zajistit , že v okruhu 5 km budou všichni chovatelé používat včelstva jeho trubčí = otcovské linie. a mělo o by být v jeho zájmu a jeho slušnost jim tyto matky zdarma doat

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 12:22:51
> ----------------------------------------
> Přítel Polášek napsal:
> "Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost,
> menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé
> straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i
> všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a
> staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km
> vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi
> rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která
> linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude
> daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup
> matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou
> jediné včely v většině Evropy."
>
> Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
> Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným
> klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na internetu
> je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad pro
> velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro
> vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když
> černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
> Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili
> "odborníci" na genetiku.
> Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho
> velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že si
> na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně
> se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud
> se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
> Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
> Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru,
> někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
> Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu
> podaří rojový pud ovládnout.
>
> Zdenek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky

Ve včelařství probíhá stejný proces jako v živočišné nebo rostlinné výrobě.
Z velkého souboru různých místních odrůd nebo živočišných ras se díky
vědecké genetice a šlechtění vybírá a vytváří několik nejlepších a ty se
všude prosazují jako nejvýnosnější a ostatní proto zanikají. Chybka je v
tom, že až tento proces proběhne úplně, objeví se třeba nějaký nový problém,
škůdce nebo nemoc, který by se v minulosti třeba vyřešil výběrem jiné odrůdy
nebo rasy než která byla v minulosti vybrána. Jenže ta už dneska třeba
zanikla a tak není z čeho vybírat. Časem se to snad povede nahradit nějakou
genetickou modifikací. U včel je to nyní tak, že pokud je mi známo, že když
chce šlechtitel vyšlechtit nebo oživit nějakou linii, vypraví se pro
genetický materiál do zaostalých oblastí, kde ještě jakživ o nějakém
převážení matek a včelstev neslyšeli a kde co vesnice, tak to vlastní místní
linie včel chovaných desítky let.
Co se týká včel, tak tam je to trochu jiné. Když chce někdo pěstovat ze
záliby králíky, tak pokud zároveň neutečou jemu a sousedovi, tak se nikdy
nezkříží. U včel je to složitější i jednodušší. Složitější v tom, že celá
republika je jakoby jedna hala, kde pobíhají králici všech chovatelů. Stačí
když tam nějaký chovatel umístí nějakou extra rasu králíků a během krátké
doby mají znaky té rasy všichni okolní chovatelé. U včel je běžný dolet
dělnic 5 kilometrů. Trubci mají být zdatnější letci. Bylo zjištěno, že
trubec letěl na trubčí shromaždiště běžně až 15 kilometrů, v horách, kde
bližší nebylo. Takže se uvádí jako jakž takž záruka, aby se včelstva
nekřížila, že v okruhu těch 10 - 15 kilometrů nesmí být jiná včelstva.
Takže 15 kilometrů kolem chovu černých lesních včel nesmí být stanoviště
jiného včelaře. Nevím, jestli by se to někde u nás dalo zařídit. V úvahu
připadají jen ostrovy v moři nebo nějaké oázy typu teplé údolí a kolem
chladnější pustina, kde včely nepřežijí, třeba někde na severu ve
Skandinávii.
Nebo jinak řečeno u nás každý včelař ovlivňuje tím, jaké včely chová taky
včelstva okolních včelařů do těch 5 - 10 kilometrů. Neodvažuji se odhadnout,
jak je to s medným výnosem. Černá včela bude dost geneticky odlišná od
kraňky, tudíž v první generaci bude asi dost výrazný hybridizační efekt F1,
který se projeví právě zvýšením výnosu. Jenže v další generaci se ten efekt
rozštěpí, ztratí a naopak se o to více projeví nepříznivé vlastnosti jako
třeba bodavost, ta byla u našich původních černých včel dost výrazná. A to
Vám okolní včelaři "poděkují" Já si ještě pamatuji z doby, kdy jsem začínal,
skutečně divoké včely a to běžně chované. Divoké třeba tak, že se stačilo na
půl minuty objevit do 5 metrů před česnem a následoval hromadný útok. O
zásazích do včelstva ani nemluvím. Dnešní včelaři, pokud nevčelaří déle než
aspoň 25 let, nejsou na tak divoké včely absolutně zvyklí a neumí s nimi
pracovat. Takže nějaké partyzánské pokusy s dovozem černé včely se mně zdají
dost problematické.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 12:22 PM
Subject: Re: Mate?n?ky


> Přítel Polášek napsal:
> "Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost,
> menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé
> straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i
> všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a
> staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km
> vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi
> rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která
> linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude
> daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup
> matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou
> jediné včely v většině Evropy."
>
> Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
> Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným
> klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na
internetu
> je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad
pro
> velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro
> vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když
> černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
> Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili
> "odborníci" na genetiku.
> Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho
> velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že
si
> na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně
> se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud
> se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
> Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
> Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru,
> někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
> Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu
> podaří rojový pud ovládnout.
>
> Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Karel (194.138.39.53) --- 30. 6. 2006
Re: Matečníky

No, stačí přijít večer potmě při slabé nevoňavé snůšce k úlům a čuchat, jaká
vůně jde z česna ze včelstev.
.....
Fetovat chodím pravidelně. ale domnívám se, že to co cítím je odpařovaný nektar, v každém včelstvu má jiné složení. Necítím v tom feromon matky. Nemám na to nos :-)

Nebo jsem nepochopil předchozí poznámku. Já ji pochopil tak, že včely mají stejnou vůni a nebrání se slídilkám. Dle mě je to velmi málo pravděpodobné. Ta vůně matky a včelstva bude asi různá i u sester, třeba i inseminovaných stejným spermatem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Matečníky

Stejná vůně není nikdy, ale podobná ano. Nektar je cítit taky, ale rozdílná
vůně z různých včelstev jde i po krmení cukrem. Jinak nedávat vedle sebe
matky sestry oplozené navíc ve stejnou dobu bylo jedno z pravidel, kterými
jsem se řídil v době, kdy jsem provozoval úlové baterie v kočovném včelíně.
Tam pokud se v létě během horké noci utvořila na česnech brada včel,
prakticky se včely z jednoho úlu dotýkaly včel z druhého úlu. Pravděpodobně
docházelo kromě zalétávání přes česna i k "odsávání" včel z úlu s málo
atraktivní matkou do úlu s více atraktivní. Rozdílné vůně toto mohly omezit.
U nástavkových úlů , které jsou všechny v podstatě umístěny samostatně, je
toto nebezpečí mnohem menší, ale určitě je taky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 11:04 AM
Subject: Re: Matečníky


> No, stačí přijít večer potmě při slabé nevoňavé snůšce k úlům a čuchat,
> jaká
> vůně jde z česna ze včelstev.
> ....
> Fetovat chodím pravidelně. ale domnívám se, že to co cítím je odpařovaný
> nektar, v každém včelstvu má jiné složení. Necítím v tom feromon matky.
> Nemám na to nos :-)
>
> Nebo jsem nepochopil předchozí poznámku. Já ji pochopil tak, že včely mají
> stejnou vůni a nebrání se slídilkám. Dle mě je to velmi málo
pravděpodobné.
> Ta vůně matky a včelstva bude asi různá i u sester, třeba i inseminovaných
> stejným spermatem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky

Zapomněl jsi dodat ,použít larvy jen z nejlepšího včelstva . Pozitivní výběr je právě to nejdůležitější v celém chovu.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 29.6.2006 22:22:09
> ----------------------------------------
> Než uvedu zdroj, tak to zkoriguji.
> Pokud se tak podívám na "chovatelskou praxi" většiny. A taky mojí před lety
> - prostě jsem neslyšel, že by někdo okolo mě přelarvovával, a tak jsem se
> to musel učit pracně metodou pokus omyl.
> Většina včelařů chová matky z rojových matečníků. Tím si tuto vlastnost
> upevňujeme.
> Pokud někdo matky chová, je stejně odkázán na volné páření a sběr semene od
> průměru. Tam záleží na kvalitě okolních včelařů.
> V mém případě došlo i k dalším zlepšení, protože sousední ZO začala před
> lety masívně dovážet otevřené matečníky z Dolu, několik včelařů z naší ZO
> se přidalo. Pokud uvážim, že trubci prý létají na shromaždiště až 10km, tak
> 5km poloměr je asi ten, na kterém statisticky významně záleží.
> Takže u mě došlo k zlepšení té poloviny genů po matce a ta druhá polovina
> od sousedních trubců doznala taky zlepšení.
> Že došlo k celkovému zlepšení chovu si potvrzuji z častých poznámek, že
> letos jsou včely obzvláště silné, že včelař nepamatuje, atd. Tyto "stesky"
> slýchávám v posledních letech dost často z různých stran, přitom počasí atd
> je v podstatě stejné.
> Tím jsem chtěl říci, že matka je jen polovina úspěchu.
> Aby mě pak někdo nekamenoval, že utratil peníze za matku a výsledek
> nikde.:-)
> Já jsem koupil Vigorku ze Zubří ze dvou důvodů. Ten první bylo zvápenatění
> plodu, které zde dost řádilo, a tady se čistící pud rozhodně osvědčil.
> Druhý důvod byl, že je selektovaná v nástavkových úlech.
>
> Jinak si myslím, že je i mnoho dalších dobrých chovatelů.
> Tam je ale asi vždy dobré vědět, jak tam probíhá selekce, kontrola, počet
> včelstev a zavčelení okolí. Počet včelstev pod kontrolou chovatele a počet
> včelstev v doletu atd.
>
> Osobně mi to nedá, abych tady každého vyzval ať chová matky. Přelarvování
> nemusí dělat každý. Mám zkušenosti, že plemenivo i přelarvované matečníky
> jdou převážet. U matečníků hodinu, plemenivo se včelami v rojáku asi
> neomezeně. Ale pokud alespoň trochu vidíme. dá se to zvládnout.
> Kolega co před třemi lety teprve usadil první roj, letos udělal serii 10
> misek a 8 matečníků se mu ujalo. Prostě se nebát a začít. A pak se vyplatí
> nakupovat a testovat matky společně. Jen tak se dá asi dosáhnout úspěchu.
> Já své včelaření dělím na dobu před přelarvováním a po. Na dobu kamenou a
> železnou:-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Eman (194.149.115.254) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky

Stejně důležitý je negativní výběr a likvidace trubců. Každá včela je v podstatě bastard - otec neznámý. Bohužel to nedělám a chci se polepšit.

>...Pozitivní výběr je právě to nejdůležitější v celém chovu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky

to je správná připomínka U špatných trubčinu likvidovat a u dobrých podporuva by mělo bát samozřejmostí pro odchov matek V běžném produkčním chovu má zase trubec funkci regulátoru tepla (Topí) Má tak vliv na vyšší výnos medu.

Pepan

í
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 09:30:07
> ----------------------------------------
> Stejně důležitý je negativní výběr a likvidace trubců. Každá včela je v
> podstatě bastard - otec neznámý. Bohužel to nedělám a chci se polepšit.
>
> >...Pozitivní výběr je právě to nejdůležitější v celém chovu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Bureš J. (84.21.111.76) --- 3. 7. 2006
Re: Mate?n?ky

Přítel Eman dne 30.6. napsal-
))) Každá včela je v podstatě bastard - otec neznámý-

Otce nemá pouze trubec (má jenom děda) - včela a matka otce má. :):).

Zdravím
Bureš Jar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Zbyšek Vorel (62.77.94.33) --- 11. 12. 2006
Re: Medovec

Hledám někoho se zkšenostma výrobi medovce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Michal Seničan (e-mailem) --- 11. 12. 2006
Re: Medovec

Pozdravujem !
Tesne pred výstavou v Prahe navštívili pána Turčaniho v Zavadke, dedinka za Lučencem dvaja priatelia včelári z redakcie www.vcely.sk.
Ten ich ponúkol vynikajúcim medovcom, ktorý tradične poripravuje už niekoľko rokov. Má to dobre vymakané.Skúste mu napísať na: anton.turcani/=/gmail.com
Problem na Slovensku je ten, že pomaly zanikajú pálenice a vypáliť dobrý destilát je tiež kumšt. Aj na Východe Slovenska v Košiciach a Moldave Nad Bodvou sú pálenice odstavené ako som sa dozvedel od môjho priateľa z Košíc. . Dostať sa do poradovníka a čakať do leta nemá zmysel.
Michal Senican
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: Zbyek Vorel <vorelz/=/seznam.cz>
< Predmet: Re: Medovec
< Dátum: 11.12.2006 20:20:36
< ----------------------------------------
< Hledám někoho se zkšenostma výrobi medovce.
<
<
<
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Turcani (62.168.124.222) --- 11. 12. 2006
Re: Medovec

Ozvite sa na: anton.turcani/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
petr.vik (85.132.230.217) --- 18. 11. 2007
Re: Mate?n?ky

Dotaz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu