Včelařská konference

Omlouvám se,že s tím zase otravuji (viz předchozí příspěvek - zalétávání včel), ale minulý víkend jsem v hodině dvanácté včelstva vytočil, zazimoval a začal krmit (teď už zde jen prší a je zima -Liberecko)a tak mám čas se prohrabat letošními záznamy. A pořád mi to vrtá hlavou - proč některá včelstva na jaře tak rychle a enormě zesílí a dosáhnou nadprůměrného výkonu (z 20 včelstev cca 3), zda to není způsobeno nějakou atraktivností tohoto včelstva, jež má za následek, že je posilováno létavkami z ostatních.
Konkrétně letos - moje nejvýkonější včelstvo - v zimě na dvou nástavcích, měl 6 řádků - hodnoceno jako slabé, jarní prohlídka zaplňovalo 1 nástavek - hodnoceno jako střední a tak jsem ho nechal a nespojil se sousedním - rozkvět třešně - nasazení medníků - hodnoceno jako silné (plodu průměrně - 5 plástů, ale hodně včel) oproti ostatním jsem mu týdně přidával 1 tachovský nástavek (i když byla zima) - pořád byly v podmetu včely vyvěšeny (vrstva cca 5 cm) a vrchní nástavek byl vždy obsazen. tak se dostaly do prvního medobraní na 3 nástavky plodiště - mříška a 4 nástavky medníky - snaho o rojení nezaznamenána - v některých slabších to vypadalo, jako když závodí kdo bude mít více matečníků - letos řešeno silným vytočením všeho co jsem našel a bez potravy je to většinou přešlo. První medobraní 49 kg, druhé 43kg - v plodišti zůstalo cca 10kg. Teď jsem je srazil na 3 nástavky a 10 cm podmet je nacpaný včelami, že se dotýkají vloženého formidolu. Taková mám ještě 3 (78 a 72 kg) a ani jedno není na kraji řady. Ostatní jsou v průměru (kolem 50kg) a 3 nic moc (2 bezmatečná po vyrojení a jedno jsem na jaře při tvorbě oddělků moc vybral - zdálo se silné, ale už to nedohnaly).
A tak stále přemýšlím, zda je správné toto včelstvo příští rok množit (loni to byly jiná včelstva - matky jsem jim neměnil a letos byly průměrné), protože nevím zda:
- jde o včelstva, jež mají enorně dlouhověké včely i v sezoně
- nebo jde o nějak atraktivní včelstva, jež pouze sousedům přetahují létavky a sama matka nic moc.
Setkaly jste se s tím také, jak jste to řešily???
Samozřejmě i já bych chtěl mít jen samé supermatky, kde na jaře jen naházíte na úl nástavky, pak jen točíte a pak je odeberete a zakrmíte a je hotovo - žádné rojení a výnosy kolem 100kg - kdy pak by mi stačílo cca 10 včelstev místo 20 a poloviční práce s provozem.

Typoval bych spíše na rozdíly mezi matkami a dobré stanoviště. Co mám
zkušenosti z kočovného vozu, kde byly ty úly těsně vedle sebe, tak ty krajní
mohly být tak o 20 - 30 % lepší přes to zalétávání létavek, víc ne. U
nastavků umístěných po skupinkách 2 - 4 včeltvech venku v jedné řadě to bude
mnohem méně. Možná pokud by byly úly za sebou, ten přední by ty létavky
stahoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 7:48 AM
Subject: Zalétávání včel


> Omlouvám se,že s tím zase otravuji (viz předchozí příspěvek - zalétávání
> včel), ale minulý víkend jsem v hodině dvanácté včelstva vytočil,
zazimoval
> a začal krmit (teď už zde jen prší a je zima -Liberecko)a tak mám čas se
> prohrabat letošními záznamy. A pořád mi to vrtá hlavou - proč některá
> včelstva na jaře tak rychle a enormě zesílí a dosáhnou nadprůměrného
výkonu
> (z 20 včelstev cca 3), zda to není způsobeno nějakou atraktivností tohoto
> včelstva, jež má za následek, že je posilováno létavkami z ostatních.
> Konkrétně letos - moje nejvýkonější včelstvo - v zimě na dvou nástavcích,
> měl 6 řádků - hodnoceno jako slabé, jarní prohlídka zaplňovalo 1
nástavek -
> hodnoceno jako střední a tak jsem ho nechal a nespojil se sousedním -
> rozkvět třešně - nasazení medníků - hodnoceno jako silné (plodu průměrně -
> 5 plástů, ale hodně včel) oproti ostatním jsem mu týdně přidával 1
> tachovský nástavek (i když byla zima) - pořád byly v podmetu včely
vyvěšeny
> (vrstva cca 5 cm) a vrchní nástavek byl vždy obsazen. tak se dostaly do
> prvního medobraní na 3 nástavky plodiště - mříška a 4 nástavky medníky -
> snaho o rojení nezaznamenána - v některých slabších to vypadalo, jako když
> závodí kdo bude mít více matečníků - letos řešeno silným vytočením všeho
co
> jsem našel a bez potravy je to většinou přešlo. První medobraní 49 kg,
> druhé 43kg - v plodišti zůstalo cca 10kg. Teď jsem je srazil na 3 nástavky
> a 10 cm podmet je nacpaný včelami, že se dotýkají vloženého formidolu.
> Taková mám ještě 3 (78 a 72 kg) a ani jedno není na kraji řady. Ostatní
> jsou v průměru (kolem 50kg) a 3 nic moc (2 bezmatečná po vyrojení a jedno
> jsem na jaře při tvorbě oddělků moc vybral - zdálo se silné, ale už to
> nedohnaly).
> A tak stále přemýšlím, zda je správné toto včelstvo příští rok množit
(loni
> to byly jiná včelstva - matky jsem jim neměnil a letos byly průměrné),
> protože nevím zda:
> - jde o včelstva, jež mají enorně dlouhověké včely i v sezoně
> - nebo jde o nějak atraktivní včelstva, jež pouze sousedům přetahují
> létavky a sama matka nic moc.
> Setkaly jste se s tím také, jak jste to řešily???
> Samozřejmě i já bych chtěl mít jen samé supermatky, kde na jaře jen
> naházíte na úl nástavky, pak jen točíte a pak je odeberete a zakrmíte a je
> hotovo - žádné rojení a výnosy kolem 100kg - kdy pak by mi stačílo cca 10
> včelstev místo 20 a poloviční práce s provozem.

Rozhodně bych si vzal na pomoc statistiku, gaussovo rozdělení (křivku) a z této perspektivy bych to hodnotil.
Dlouhověkost je funkcí i ošetřování a poměru kojiček k plodu. A tak je možné, že včelstva v jednom roce s pozdním rozvojem mají tento poměr pro podletní ošetřování lepší. Pak jsou v příštím ranná a naopak. Včelstvo je především systém a je na něj třeba koukat dynamicky. Tedy záleží na jeho chování v minulosti. Má v podtatě setrvačnost.
Jinak to jsou obdivuhodné výnosy, ale jaké jsou ve vztahu k ostatním.

Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s bídou 20 Kg. Ten výnos 80 Kg byl z dvou nástvku - plodiště medník 39 X 24 ( tdy vlastně dvouprosorové uspořádání ). Dokonce po druhém točení za týden byl medník plný sladiny, tak jsem přidal na to jedno plodiště druhý medník. Za další týden byl plný i tento. Chtěl jsem si odchovat matku, ale nějak jsem to nestih...tak uvidíme příští rok.
Ostatní úly byly 2 nástavky a u dvou úlu 3 nástavky. V těch třech nástavcích bylo podle mě více včel ale i plodu, bohužel o dost méně medu.
Tomáš

> Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s bídou 20 Kg

Ja mám zatím jen dvoje včely , ale letos je také obrovský nepoměr mezi výnosem u obou. Jedny skoro nic nebo jen málo a druhé podezřele moc nad mnohaletý průměr. U dvou včelstev jsem si to nejdříve vysvětloval, že ty jedny za nic nestojí, ale teď tuším, že za tím bude něco jiného.
Proč včely zalétávají do jednoho úlu toť otázka. Třeba je to jednoduché, prostě si zvyknou někam létat kam létají všichni.
Nehledal bych za tím nic moc složitého. Napište jak moc blízko máte úly od sebe! Já je mám vedle sebe.
A co barevné rozlišení úlů/česen? U mě je bava česna už hodně vybledlá.

Pro včelaře zalétávání ale nic moc neznamená, protože, co včely nedonesou do jednoho úlu, donesou do druhého. Výsledné množství je stejné. Ledaže by vedle měl hned včely soused.

> Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s bídou 20 Kg

Ještě k zalétávání. Já myslím že je to opravdu zalétávání a nápadné je pro včelaře právě v letech, kdy je vyšší smůška. Pak jsou rozdíly v kilogramech na pohled patrné. Pokud je snůška u nás normální, tj. dosti malá, tak takové zalétávání moc nepoznáte, protože se výnosy nijak o moc neliší.

Podle mého je to prostě geneticky daná vyšší aktivita včelstva kombinovaná
třeba s vyšší životností včelstev nebo prostě vyšší shromažďovací pud. Jedny
včelstva jsou aktivní, létají už časně ráno a pozdě večer, jiná vyletí až
později, kdy třeba v létě medovice a sladina v květech už je horkem zaschlá.
Stačí časně ráno nebo pozdě večer pozorovat česna.
Jedny včelstva končí se snůškou a dále už víceméně lenoší, když mají v
úlech 15 kilo zásob, jiné nosí furt, dokud není každá buňka v úlu zanešená.
Z prvních včel se vytočí těch 15 kilo a dále za 20 dní donesou svých dalších
15 kilo v další snůšce, druhé včely zaperou první snůškou i plodové plásty,
z první snůšky se vytočí 35 kilo a z druhé třeba jen s bídou 10, protože
díky tomu, že si zanesly medem i plodové plásty, nestačily vychovat nové
létavky.
Zalétávání určitě existuje, ale pokud je v jednom úlu několikanásobek medu
oproti druhému úlu, kdyby to bylo zalétáváním, musel by takový úl působit
vedle medu jako vysavač na včely okolních včelstev, to znamená, že ostatní
úly by vedle málo medu měly i výrazně málo včel. Těžko asi bude fungovat
takové zalétávání, kdy včela, když se vrátí s plným medným váčkem odevzdá
zásoby v jednom úlu a pak letí přenocovat v druhém úlu. Včela, která jednou
do nějakého úlu zaletí, už chytne pach toho úlu a musí v něm zůstat.
Z dřívější doby, kdy jsem včelařil v úlové baterii, mi zbyl zvyk neumisťovat
vedle sebe matky sestry vylíhnuté a oplozené v jedné sérii, myslím si, že
včelstva mají potom často podobný pach a docházelo potom k většímu
zalétávání a hlavně k snadnému vylupování, ale takové velké rozdíly podle
mého názoru jen samotné zalétávání nezpůsobuje. Možná k tomu trošku
přispívá, ale jinak ne.
Takové zalétávání, kdy v některých úlech by byly zásoby jen v takové míře,
aby včely mohly plodovat a vychovávat nové včely a do jiných úlů by ty včely
nosily med pro včelaře by byl vlastně velice vítaný stav, protože by vlastně
omezil počet včelstev, které by se musely pro vybírání medu otvírat. Podobně
jako v dvoumatečných včelstvech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 8:47 AM
Subject: Re: Zalétávání včel


> > Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na
> jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s
bídou
> 20 Kg
>
> Ještě k zalétávání. Já myslím že je to opravdu zalétávání a nápadné je pro
> včelaře právě v letech, kdy je vyšší smůška. Pak jsou rozdíly v
kilogramech
> na pohled patrné. Pokud je snůška u nás normální, tj. dosti malá, tak
> takové zalétávání moc nepoznáte, protože se výnosy nijak o moc neliší.

> Podle mého je to prostě geneticky daná vyšší aktivita včelstva kombinovaná
třeba s vyšší životností včelstev nebo prostě vyšší shromažďovací pud.

Nepsal ale ten dotyčný, že tyto vysoce výnosná včelstva byla rok předtím normální, rok potom zase normální, čili, že se to nijak nedědí. To mi právě s dědičností moc nesedí.


> Zalétávání určitě existuje, ... že ostatní
úly by vedle málo medu měly i výrazně málo včel.

Jenže kontrolujete úly v noci, když jsou létavky všechny doma anebo přes den? Já pozoruji přes den pouze mnohem větší ruch před česnem u tohoto vysoce výnosného úlu.

Mě na tom vždy překvapí, že v půlce dubna (při první jarní prohlídce) jde o včelstvo s normálním množstvím plodu a včel a najednou běbem 2 - 3 týdnů, při nasazování medníků, je proti ostatním úl nacpaný včelami a i když jím odeberu třeba 4 plodové plásty pro oddělky, tak v něm počet včel (oproti sousednim - ostatním) stále prudce roste a nornální by bylo kdyby koncem května mělo plodiště plné matečníhů a ono NE vydrží až do podzimu. Tak mu matku neměním a příští rok je již jen průměrné.
Je i zajímavé - to jsem letos schválně sledoval - že v červenci již většina včel vylehávala na česně třeba i celou noc a to nejvýkonnější ne - buď lítaly nebo se držely v úle.

Když se postavím před včelín, čelem ke včelínu, tak je zpravidla poslední v
pravo?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Ale " <ales.linka/=/preciosa.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 12:46 PM
Subject: Re: Zalétávání včel


> Mě na tom vždy překvapí, že v půlce dubna (při první jarní prohlídce) jde
> o
> včelstvo s normálním množstvím plodu a včel a najednou běbem 2 - 3 týdnů,
> při nasazování medníků, je proti ostatním úl nacpaný včelami a i když jím
> odeberu třeba 4 plodové plásty pro oddělky, tak v něm počet včel (oproti
> sousednim - ostatním) stále prudce roste a nornální by bylo kdyby koncem
> května mělo plodiště plné matečníhů a ono NE vydrží až do podzimu. Tak mu
> matku neměním a příští rok je již jen průměrné.
> Je i zajímavé - to jsem letos schválně sledoval - že v červenci již
> většina
> včel vylehávala na česně třeba i celou noc a to nejvýkonnější ne - buď
> lítaly nebo se držely v úle.
>

Včelařím 6 rok. Musím se přiznat, že jsem tomu úplně propadl a ostatní koníčky se propadly do pozadí. Bohužel nebo možná bohudík, neměl jsem žádného učitele a tak jsem začal pouze z nadšení (a průběžně sehnal veškerou dostupnou literaturu a informace z netu - těď toho mám asi 1 metr) a nadělal spoustu chyb, počínaje nákupem včelstev na jaře (2 přezimované roje krmené jen na cca 10 kg, které ten rok nic nedaly) ze sousední vesnice , čož jsem pak vylepšil nákupem 2 oddělků od uznaného chovatele - včely mám na chatě - včelařím víkendově, přes učení rozmnožování a larvení, kdy se mi po mnoha neúspěšných pokusech při matce a v sádce podařilo druhý rok vytvořit 11 oddělků na zralý matečník z čehož zůstal pouze jeden, neboť chybou při jejich krmení jich za týden bylo 10 vyloupeno.
Předloni a loni už se začalo dařit (nákup matek a letos již jen matečníků, vlastní odchov) s tvorbou oddělků (letos nadělal ze 17 včelstev 32 oddělků na zralý matečník z nichž se 26 ujalo) a tak jsem se letos dostal na 28 zazimovaných včelstev, kde pouze u 3 nejvýkonějších jsem neměnil matku spojením s oddělkem (snad si ve většině nechají mladší matku - starou matku nejsem schopen najít a vychytit - slabší zrak - matku jsem v životě zahlédl snad jen 2x).
Vždy jsem si myslel, že mám pouze průměrné snůškové podmínky (Liberecko 330mm), řepka pouze předloni, ale zdálo se mi že na ní skoro nelítají - prý do postřiku přidávají nějaký repelent, aby neměli problémy s úhyny, jinat trochu luk, smíšený les a samé pole s kukuřicí a obilím . Zatím si všechno píšu a tak tady jsou poslední 3 roky:
2004 - průměrný výnos ze 7 včelstev 27 kg - nejlepší 36 kg
2005 - průměrný výnos z 13 včelstev 38 kg - nejlepší 61 kg
2006 - průměrný výnos ze 17 včelstev 49 kg - nejlepší 92 kg ((nůžky se mi stále rozevírají a tak pořád přemýšlím co rozchovávat)
Ale Farrar píše, že snůškové podmínky se posuzují podle nejlepších včelstev - tak bych, než vylepšovat maxima chtěl dosahovat vyrovnanější výsledky - méně včelatev s vyššími výnosy - méně práce (přiznám se, že celý život vykonávám managerské práce a tak se to snažím i holkám organizovat co nejefektivněji).
Krmím cca 22 - 24 kg, zčehož cca 1/3 zbyde na jaře a tu použiji při tvorbě směsných oddělků (popsáno v Liebigovi), jež se mi jako metoda chovu pro svoji jednoduchost osvědčila, kdy jedním zásahem vyberu plásty s cukrem, plásty s plodem - vytvořím odsavač nad souběžně nasazeným medníkem, dám nástavek mezistěn a pak už se vlastně celou sezonu ve včelstvu nehrabu, až zase při zazimování a připojení oddělku přes noviny.
Loni (letos ještě bilanci nemám) mi vycházela spotřeba času na jedno včelstvo:
- 34 minut - práce ve včelstvech (včetně krmení)
- 12 minut jeden oddělek
- 78 minut vytáčení (mám zatím jen 3 rámkový medomet)
- 63 minut zinmní práce (výroba úlů, rumků, mezist. vosk atd.)
- 65 minut prodej medu
celkem tedy 4 hodiny 12 minut na včelstvo, což po prodeji medu a odečtení cukru, dřeva, benzínu,energie mezistěn atd. dělá výdělek cca 350,- Kč na hodinu (nic nedaním).
Tohle ale počítám spíše pro manželku, aby mi těch cca 100 hodin ročně u včel moc nevyčítala.
Závěrem snad, že co mohu posoudit, tak v oboru včelažství to je pro začínající včelaře snad nejhorší. Musíte mít hodně elánu a nadšení, aby jste se prokousaly prvními 3 roky učení, kdy děláte jednu chybu za druhou, je to běh na dlouhé trati, kdy čekáte 3/4 roku na to, zda se vám minulý rok něco povedlo (otevřete včelstvo - něco nezvyklého s čím jste se dosud nepotkaly uvidíte -a musíte se hned rozhodnout co udělat a doma pak v klidu s literaturou zjistíte, že jste to udělali asi blbě a budete rádi, když to holky přežijí).
A v ogranizaci je většina důchodců, kteří se při blbých dotazech tváří jako by vám měli prozradit nějaké tajné kouzlo.
Myslým, že zahrádkáži, králíkáři atd. jsou na tom mnohem lépe (z pohledu začínajícího včelaře, literatura pomoc z organizace, menší věkový rozdíl atd.).
Čtvrtým rokem už těch úspěchů je více ,tak začnete frajeřit, načtete všechno dostupné o dvoumatečném včelaření - protože všude se píše jaká to je bomba - a po 14 - 21 dnech máte všechno na okolních stromech jen né ty slibované dvojnásobné výnosy.
Přeji všem zájmovým včelařům aby Vás to bavilo, uspokojovalo
a dodávalo potřebnou pokoru a životní energii, jako mě.

Od: Ales:
> Včelařím 6 rok. ...
.......

Včelařím po nějakých přestávkách 10 rok nepřetržitě, ale už bych nedal nikdy na rady, které nejsou ověřeny technologií ošetřování velkých chovů včel. Vybírám právě jen ty informace (potažmo z toho metru papíru), které jsou popisem vedoucí k jednoduchosti a kráse chovu včel s příznivým konečným finančním efektem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Na chalupě si včely oblíbili pískoviště pro děti.
Prosím o radu, jak se jich šetrně zbavit.
Děkuji

jAKMILE VYSCHNE VČELY BUDOU PRYČ.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: EZR <miroslav.ezr/=/seznam.cz>
> Předmět: dotaz
> Datum: 05.4.2009 18:01:17
> ----------------------------------------
> Na chalupě si včely oblíbili pískoviště pro děti.
> Prosím o radu, jak se jich šetrně zbavit.
> Děkuji
>
>
>

já jsem měla dědečka včelaře