78513
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Karel (194.138.39.56) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek
Taky proč tam dávat sololit. Pokud je to vnitřní plocha izolovaného nástavku a následuje polystyren, tak pro tento účel jsou i jiné možnosti. Sololit taky mám v některých nástavcích, ale je dobré si uvědomit, čím je ten papír lepený. Nejsem si jist, že je to úplně košer, ale možná se mýlím.
Pokud má solit za úkol jen zabránit vykusování za ním umístěného polystyrenu, lze ten chránit i jinak.
Já mám odzkoušené:
- umělohmotná tapeta, nalepená Tapetonou + hřebíčky na krajích. To mi vydrželo 20 let a nyní ji dávám pryč, a budu dávat novou - je to vlastně perfektní "desinfekce". Jediná nevýhoda je, že pokud tam při fumigaci zapálíme knot a nedáváme si pozor, opálím tam tapetu.
- fasádní systém - našpendlím perlinku, rozdělám lepidlo (to mi přijde jako cement vylepšený nějakým akrylátem) a hladíkem natáhnu. Přebrousím otřepy a přetřu latexem. Tyto nástavky mám v provozu od 2006 a včely trošku omlely cement a perlinka trochu vystupuje. Tu perlinku samotnou (použitou jako síto) jsou včely schopny trochu odrolilt, ale je to nějaký sklolaminát a už dva roky včelám odolává.
Stejnou úpravu jsme tehdy pokusně použil i na vnější straně, jednak potěr bez a s perlinkou (všiml jsme si že př.Jindra používá také) a ani v jednom případě jsem se nesetkal s vykousáním od myší. Úly jsou na paletách na zemi u lesa. Ostatní jsem obouchal hliníkovou tiskárenskou folií a ta je opravdu "zvířatuodolná". Takže se tam perfektně schovávají mravenci:-)
Kombinací dřevěné rámy, polystyren a některá z těchto ochran vzniknou opravdu lehké a robustní nástavky. Zateplené. Pokud je někdo přesvědčen, že včely to potřebují, tak to může odzkoušet, je to bytelné a nevykazuje to žádnou tepelnou setrvačnost. Tu zajistí zásobní plásty. A tak tam mají včely led v rozích ještě týden po proletu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19466
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - A.Turcani (62.168.124.222) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek
- vnútorný náter farbou sololitovú stenu vylepšuje, no problém (a ten je aj pri tapetovaní - lepidlo) je práve farba. Nespĺňa potravinový kódex, sporné to môže byť i so samotným sololitom (u nás smrekolit), i keď je shválený pri
výrobe npr. kuchynského nábytku.
- kvalitu vnútorných úľových stien zlepšuje natretie teplým (zvýši sa nasiakavosť) propolisovým náterom. Na 1 liter priemyselného liehu, pridáme 100 mg propolisu, vyluhovať týždeň a viac.
- prečo robím steny uzatvorené obojstranne sololitom? Dosiahnem tým kvalitnú, pevnú panelovú úľovú stenu, je pevná ako z masívu. Dva rozmery úľových stien vyrábam v presnej šablóne, vymedzujúce drev. harnolky nespájam, vložím ich do krajnej polohy do šablóny, natriem disper. lepidlom a jednu stenu pribijem klinčekmi. Uzavriem až po vybraní zo šablóny.
- ako som už napísal, posledné roky do panelovej steny nedávam polysterén (20mm), izolácia je len 20mm vzduchová vrstva (lambda= 17cm tehlového múra).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19470
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Stonjek (213.235.102.80) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek
Používám pouze sololitové úly a sololit považuji za zcela nedoceněný materiál. Ani v jednom případě jsem se nesetkal, že by ho včely vykusovaly. Zkoušel jsem ho vevnitř polepovat hliníkovou folií, ale po několika letech pokusů jsem toho nechal, neboť to co slibuje např př. Lengál se nepotvrdilo a už vůbec ne to skvělé navýšení výnosů, které publikoval ve Včelárovi. Problém sololitu spočívá ale v tom, že není odolný při namáhání na vzpor. Těsně před medobraním může být nejspodnější nástavek namáhán stlačováním i přes 100kg a pak se sol. začíná vlnit a kroutit. Proto ho v rozích přitloukám a pečlivě lepím na rozpěrky cca 10 x 15. Tedy 8 rohů, 8 rozpěrek a zmíněné úkazy se nevyskytují. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19471
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Vladimir Ptacek (81.19.4.77) --- 2. 12. 2006
Re: Tepelná setrvačnost -Sololitový nástavek
Karel naspsal:
"...Kombinací dřevěné rámy, polystyren a některá z těchto ochran vzniknou opravdu lehké a robustní nástavky. Zateplené. Pokud je někdo přesvědčen, že včely to potřebují, tak to může odzkoušet, je to bytelné a nevykazuje to žádnou tepelnou setrvačnost. Tu zajistí zásobní plásty. A tak tam mají včely led v rozích ještě týden po proletu.
Karel"
Prosím, bylo by možné sdělit více o zkušenostech s ledem po proletu v polystyrénových nástavcích? S díky Vladimíér Ptáček
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19486
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Karel (88.103.157.154) --- 2. 12. 2006
Re: Tepelná setrvačnost -Sololitový nástavek
Prosím, bylo by možné sdělit více o zkušenostech s ledem po proletu v polystyrénových nástavcích? S díky Vladimíér Ptáček
Jako vždy trochu přeháním :-).
Jednalo se o nástavky (Brenner) které jsem kdysi vyrobil s 9 a 4,5cm izolace PS a založil jsem si malý srovnávací pokus jestli i na krátké rámkové míře potřebují včely izolaci. Následující rok ale melicitoza pokus rozbila. Takže už to "vědecky" nesleduji. A v Brennerech mám jen zbytky včelstev. Na ftp://www.obri.cz/prolet.htm je to čtvrtá fotka od shora a jednalo se o třetí úl odzadu. (tento herberk nesuďte, letos i toto překlepu do Lamgstrotů, pokud je stihnu v zimě stlouc).
Byl to oddělek zimovaný v kombinaci jeden vysoký +1/2N jako krmná komora, a ta byla skutečně plná. Nahoře měl ale jen 4cm polystyrenu, stěny 9cm. V zimě jsem to několikrát kontroloval a v rozích pod folií byl led, jen uprostřed ne. Včely ale seděly dole vy vysokém. Když jsem ten pokus kdysi dělal, tak jsem měl normální dna, a včely se "koupaly" ve vodě. Nejsem zas tak velký kruťák a tak i tady měli v loni včely síťovaná dna. Obecně jsem v loni zjistil, že izolovaná včelstva měla prolet asi o 1 den později. Toto včelstvo ale mělo extrémně špatné stanoviště (jih je ve směru řady a je to pod stromy), obsedalo jen asi 6 uliček a mělo opožděný prolet. A tak jsem včelstvo kontroloval a viděl tam ještě ten led. Po několika dnech začaly také létat a jak se chomáč rozvolnil, led roztál.
Takže to byl extrémní případ. Jinak ale led v rozích jsem viděl v zimě v izolovanýchi i v neizolovaných nástavcích.
S Ivanem Černým jsem se domluvil aby vyfotil včely termokamerou ze shora, aby byl zřetelný tepelný gradient a šlo porovnat izolační schopnost plástů a stěny úlů. Nestihl to za úplné zimy a fotky jsou mj na: ftp://www.ceskymed.cz/vcely_v_zime.htm
Dělal jsem si z toho zběžně výpočty a tepelný odpor plástu mi vyšel srovnatelný s jednoduchou stěnou. Takže je logické, že včely v zimě rohy nevytápí a pře plásty do nich mnoho tepla nepronikne.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19490
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu