Včelařská konference

Zdravím přátele včel,
Opět se potvrzuje nesprávnost závěru výzkum v Hohenheimu...,,Program 100 včelstev,,..viz: www.n-vcelari.cz
Neříkejte, že 2.5-3.5 nástavku ,,Slezan,, obsazeného včelami je 10 000 včel....to je asi 25 000-35 000 včel.
Dynamika včelí populace je daleko složitější, než jsi myslí pánové z Hohenheimu ( např. Dr. G. Liebig ) nebo jsi mysleli Farrar či Bretschko.
Po konfrontaci názorů na téma ,,Dynamika včelí populace,, jsem došel k následujícímu stanovisku..............škoda, že jsi ho nemůžu ověřit v dohledné době, nebot jsem v říjnu přišel o všechny včelstva - mor včelího plodu.
,,
Dynamika včelí populace podle M. Václavka.........
Včelstvo se po celý rok řídí určitými vrozenými vlastnostmi.
Podletí/...Většina včelařů dělá v podletí velkou chybu - zužuje.
Obecně platí, že zimní síla včelstva je 1/2 síly vrcholové, pokud včelstvo v průběhu roku nebylo nijak omezeno( nevyrojilo se, nebylo v podletí zuženo,....). Včelstva obvykle v podletí nevytváří populaci zimních včel, která by obsedla více jak cca 1/2 prostoru úlu (plástové plochy v úle). V podletí můžeme odebírat jen prázdné nástavky( lépe nezužovot vůbec). Bezpečně můžeme zužovat odběrem neobsazených nástavků až po vychování celé zimní generace...koncem září v říjnu. Navíc jediný význam zužování je jen odběr starého díla...panenské dílo je dobré nechat přes zimu pod včelstvem....při vysokém podmetu plní funkci ,,izolace,,.
Co dělají v Hoheihemu???
Toto...Začátkem srpna zuží včelstva na dva nástavky ( viz brožurka ,,Včelaříme jednoduše,, od Dr. G. Liebiga ). Tím se pěkně okradou o zimní včely. Vrcholová síla u nich většinou dosáhne 30 000-40 000 včel. Když takhle nesmyslně zuží, včelstva se přizpůsobí novém prostoru a vytvoří zimní populaci sčítající 10 000 včel místo 20 000 včel, kterou by dosáhli, kdyby včelstva nechali na 4 nástavcích. Samozřejmě, že taky musí začít krmit ihned po posledním medobraní!!! (což také nedělají! ). Pokud necháte včelstva třeba týden s minimem zásob ( pod 10 kg) a nekrmíte je, tak to má stejný devastující účinek jako zužení!!! ( zvláště u kranky ).
Pak se nemohou divit, že jejich včelstva zřídka kdy mají více zimních včel než 15 000. Z takových včelstev těžko vyrostou kolonie sčítající více jak 40 000 včel na vrcholu. V tom tkví vysoká neobjektivita Hehenheimského výzkumu.

Zjistil jsem zajímavý princip, kterým se řídí včelstva v období vzestupu. Na první pohled se včelstva chovají nelogicky.
Platí následující pravidla....
1/Čím má včelstvo méně zimních včel, tím má větší tendenci k růstu.
zimní síla (včel)......vrcholová síla (včel)...nárůst
10 000.................cca 30 000................cca 3x
20 000.................cca 52 000................cca 2,6x
30 000.................cca 69 000................cca 2,3x
40 000.................cca 80 000................cca 2x
......dole síly uměle vytvořené
50 000.................cca 80 000................cca 1,6x
60 000.................cca 78 000................cca 1,3x
2/ Čím má včelstvo větší nárůst, tím je průměrná délka letních včel menší. To platí jen pro včelstva síly pod 40 000 zimních včel.
zimní síla (včel).....průměrná délka života
10 000................21 dní
20 000................28 dní
30 000................36 dní
40 000................42 dní
........
50 000................42 dní
60 000 ...............42 dní
3/ Maximální síla včelstev včely medonosné je kolem 80 000( toho dosáhnou včelstva zimní síly alespon 40 000 neomezená během roku ).
Je zajímavé...........
Budeme uvažovat o včelstvu síly 15 000 zimních včel.
Toto včelstvo jsi může teoreticky vybrat dvě možnosti vývoje.
Včelstvo A/Vrcholová síla...40 000...vrcholová plodová plocha...20 000...průměrná životnost letních včel...6 týdnů
Včelstvo B/Vrcholová síla...40 000....vrcholová plodová plocha...40 000...průměrná životnost letních včel...3 týdny
Včelstvo si vybere vždy možnost B/. Jakto, vid je to neekonomické???
Proč B???
Proto- Možnost B je výhodnější pro včelstvo, nebot dobře vyrovnává výkyvy v populaci během produkčního období (jaro, léto). Např. pokud se včelstvo vyrojí tak stejně včely moc nepracujou a úměrně se jim zvětší životnost. Koukneme se ted co se s včelstvem stane po výletu prvoroje ( poroje nebudou ). Oboje včelstva A/ i B/ po vyrojení budou mít sílu 20 000 včel. Mladé matky se rozkladou za 3 týdny a první jejich plod se začne líhnou za 6 týdnů. Do té doby všechny původní včely vymřou a zůstanou jen včely vylíhnuté po vyrojení. Jelikož pracují poměrně málo jejich průměrná životnost se dejme tomu 2x zvětší.
Situace 6 týdnů po vyrojení:
Včelstvo A/Včely málo pracují...průměrný věk 12 týdnů, ale zůstaly jen včely vylíhlé po vyrojení...20 000 včel
Včelstvo B/ Včely málo pracují...průměrný věk 6 týdnů, síla 40 000 včel
Takže pokud první plod se vylíhne do 6 týdnů po vyrojení, včelstvo B/ je ve výhodě početní. Po 6 týdnu se jejich síly vyrovnávají.
To je důvod volby varianty B/!!!
Je třeba provést měření populace na včelstev neomezených, a pak zjistíme skutečný princip dynamiky populace včel. Já se přikláním k mé variantě. Upozornuji, že zde uvedená čísla platí přibližně a jen u zdravých včelstev.
Tak to by bylo k mému výkladu asi všechno

zdravím...........M. Václavek