Včelařská konference

Za hlavní výhodu vysokého zasíťovaného dna pokládám vytlačení rosného bodu pod úl, co prakticky znamená suché vnitřní stěny úlu, likvidace podmínek vzniku plísní a celkové ozdravění prostředí včel.

Od: X

> Za hlavní výhodu vysokého zasíťovaného dna pokládám vytlačení rosného bodu
> pod úl, co prakticky znamená suché vnitřní stěny úlu, likvidace podmínek
> vzniku plísní a celkové ozdravění prostředí včel.
.......
Pokud vím, tak včela je teplomilný tvor a miluje teplo a vlhko. To jen včelař vezme nějakou svou myšlenku a přiřadí ji nějakou důležitost a pak včelu "překecává" k nějakému prostoru podle něj zaslíbenému. Pokud se nepletu, tak nejpřirozenější podmínky si včelstvo nalezne k přežití v uzavřeném prostoru, kde také má mnohem větší šance v konkurenci s přírodou a sebe sama (vzájemná slídivost). Nechci útokem zavrhovat zasíťování dna úlu, protože je to dobré řešení při kočování, ale přímo vkládání takové hodnoty do síťování den při zimování se mi zdá, už jen z pohledu přirozenosti včelstev které se vyrojily a vyhledávají v našich podmínkách spíše uzavřený prostor, jako přehnané.

Taková nadbytečná vlhkost ze samoodmrazovací ledničky se odvádí mnohem jednodušeji a s mnohem větší elegancí. Nevím, ale někdo považuje rampouchy v takovém úlu za špatnou jeho vlastnost, ale já vím, že právě mrazová sublimace vody hnaná přes česno dokáže udržet vlhkost a případný vyřešený odtok vody při oteplení, dále od včelstva. Takže mám důvod proč si nebrat zase ty podmínky se vznikem plísní bez toho síta tak k tělu. Každopádně vždy záleží na venkovní a vnitřní teplotě při tvrzení, že "zasíťované dno dokáže vytlačit rosný bod pod úl" a jestli je rosný bod pod úlem a ne pod chomáčem, znamená to, že vlastně včelstvo musí vyvíjet mnohem větší energii pro to "tlačení", což při odrazu chladu od teplejšího dna nemusí.



Když si vezmu v potaz, že: Kdy je problém s vlhkostí? Tak odpovím na jaře, kdy rampouchy roztají a včelstvo začíná vyhledávat vodu pro plod. Také se přiblíží vlastně vlhkost i přes síto, protože rosný bod přestává s mizejícím mrazem pod úlem vznikat.

Kolik máme jako lidé alergií z důvodu suchého vzduchu ve vytápěném prostoru a jak se odpařovači snažíme toto zmírnit ? No a včely necháme trpět v takovém průvanu samy nad sítem jen proto, aby nezplesnivěly plásty které měly být z velké části ve vařáku?

Tak a teď se do mě pusťte. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Souhlasím. K tomu jenom dodám, že pokud to mám řešeno tak,abych pod sítem měl dvě polohy zasouvání podložky,třeba letní otevřenou,zimní uzavřenou. Použiji střídavě tyto polohy mezi úly a včelám nechám dostatek prostoru,pak zjistím, že jsou buď dole nebo nahoře.Dovedou se přizpůsobit.Rozhoduje taky plno jiných podmínek.Síla včelstva,klim. podmínky atd.
B.V.

Vysoké dno je dobré pro kočování kvůli větrání a úniku včel mimo plástovou
plochu a potom zase kvůli úniku včel pro případ, kdy v úlu umístěném venku
se z nějakého důvodu opouštějí plásty a sedají mimo obsazenou plástovou
plochu. Třeba v červenci a srpnu kvůli horku v noci. Pokud včely nemají
místo uvnitř a vyléhají z nějakého důvodu hromadně venku, může je nějaký
náhlý déšť zdecimovat. Na stacionárním místě a ve včelíně nebo pod
přístřeškem potřeba vysokého dna není tak velká. Pokud ve dně není zábrana
proti stavění a počítá se se stavěním trubčiny v podmetu, musí se včelařit
tak, aby se s nejspodnějším nastavkem od května do srpna nehýbalo, protože
ta vystavěná trubčina vadí a je obsazena vesměs létavkami, které jsou
náchylné k rozrušení. Vyřezávat trubčina se dá dobře až někdy v září, kdy už
není létavkami obsazována. Budu navyšovat vysoká dna tak, aby šlo do nich
vkládat nízké polorámky, ať už s mezistěnami pro běžné dílo nebo pro
trubčinu. Od září po duben bude to dno vždy prázdné bez rámků. Pokud někdo
může využít jen omezenou plochu včelína a připravuje do něho dvě řady
nastavků nad sebou, potom vysoké dno zbytečně zvyšuje výšku úlů.

R. Polášek

S takovým názorem jem se asi ještě nesetkal, že včelám vadí sucho a vlhko prospívá (zima, zjara). Mně naopak stále více se jeví, že nadbytek vlhkosti v zimě včelám výrazně škodí, zatímco chlad ne (normálně silným včelstvům). Ovšem je to jen zkušenost, nic podloženého pokusy. Ono nejde pouze o vysokou vzdušnou vlhkost, ale více o plísně, které ji často doprovází!! Plísně tvoří toxiny, pokud je pak včely musí odstraňovat, veřte, že jich na to dost doplatí. Samozřejmě hygiena včelích produktů (med, propolis) s tím také hodně utrpí.
K. Čermák

Gusta napsal:
Kolik máme jako lidé alergií z důvodu suchého vzduchu ve vytápěném prostoru
a jak se odpařovači snažíme toto zmírnit ? No a včely necháme trpět v
takovém průvanu samy nad sítem jen proto, aby nezplesnivěly plásty které
měly být z velké části ve vařáku?
---------------
Dovolím si polemizovat:
Lidem vysušuje sliznice nepřirozeně suchý vzduch, který je do průdušek
vdechován. Vyschlé sliznice v nose, ústech atd. jsou nevhodným "bitevním
polem" pro obrannou armádu protilátek lidského těla. Proto snáze nad
oslabenou obranou vítězí viry a bakterie, až jejich přesila zvítězí a člověk
onemocní. Proto může být vhodnou prevencí zvlhčování vzduchu alespoň v
dětském pokoji.

Včela dýchá úplně jinak, z anatomie včely mi není známo, že by u ní v
souvislosti s dýcháním trpěly nějaké žlázy, nebo sliznice nedostatkem
vzdušné vlhkosti.

Neorosené plásty a vnitřní stěny úlu jsou dostatečně dobrým tepelným
izolátorem a současně nevhodným prostředím pro rozvoj plísní.
Přes zimu včely žádnou vodu nepotřebují. Prostředí úlu by tedy nemělo být
ani uměle vysušováno, ani zvlhčováno. Protože trávením glycidových zásob
vzniká oxid uhličitý a ( metabolická ) voda, zvyšovaly by včely vlhkost
špatně ventilovaného úlového prostředí -je proto lépe tyto zplodiny odvést
mimo úl, nejlépe dostatečně otevřeným česnem, nebo zasíťovaným dnem.

Shorauvedené platí pro období zimního klidu.
Na konci vyzimování, v době, kdy už včely intenzivně plodují jim může
vydechovaná voda vysrážená např. na strůpkové fólii pomoci uhradit část její
potřeby. Nepřirozeně ( uměle) vysušované úlové mikroklima by mohlo včelám
ztížit ošetřování otevřeného plodu - včely by pro zdárný larvální vývoj
plodu musely donášet více vody.
Josef Kala

Od: Čermak K.

> S takovým názorem jem se asi ještě nesetkal, že včelám vadí sucho a vlhko
> prospívá (zima, zjara). Mně naopak stále více se jeví, že nadbytek vlhkosti
> v zimě včelám výrazně škodí, zatímco chlad ne (normálně silným včelstvům).
> Ovšem je to jen zkušenost, nic podloženého pokusy. Ono nejde pouze o
> vysokou vzdušnou vlhkost, ale více o plísně, které ji často doprovází!!
> Plísně tvoří toxiny, pokud je pak včely musí odstraňovat, veřte, že jich na
> to dost doplatí. Samozřejmě hygiena včelích produktů (med, propolis) s tím
> také hodně utrpí.
..........

Plísně musí mít živnou půdu v úlech a tou je u mnoha případů s toxiny právě to neměněné dílo, které mělo být dávno ve vařáku. O neměnění den a zkrátka profylaktické dezinfekci se snad nemusím rozepisovat.

Myslím, že mikroklíma včelstva v úlu musí být vyvážené ve stupni vlhkosti, teploty, odvodu vody(ledu) atp. Otevřené zasíťování a používání takové nepřirozeně obrovské ventilace k dosažení takového mikroklimatu neprospívá. Včela je tak částečně vystavena okolnímu klimatu, kde např. počasí a škůdci mají mnohem přímější vliv na pohodlí včelstev. (větry, mlhy,pach myší, pohyb zvířat po sněhu, atp. ) Takové zasíťování jsem nezvolil po velmi dlouhé úvaze. Nejde o nějakou moji zakomlexovanost, ale o řadu jasných nevýhod.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Tak to tak akorát teoreticky.Na rosení v úle a na s tím související rozvoj jarních plísní vám vysoké dno na včelnici nepomůže.To jsem si již ověřil.

> Tak to tak akorát teoreticky.Na rosení v úle a na s tím související
> rozvoj jarních plísní vám vysoké dno na včelnici nepomůže.To jsem si
> již ověřil.

Dulezity je dostat kondenzacni zonu pryc vod ramecku a co nejbliz k
cesnu (existuje konstrukce - kryt na ul - kde se kondenzacni zona
dostane POD uroven cesna). Jedna z alternativ je podstavit nastavky
pred zazimovanim prazdnym nastavkem.

\vov

nějak mi to s tím vytlačením rosnýho bodu a zvětšování úlu nejde dohromady,moje zkušenost je opačná,přiléhavý,ale ne těsný kabát je pro moje včely zárukou příznivého zimování,i když sem letos pro zkušenost dal některým včelám tři nástavky(v.24cm) na zimu

je zvláštní a dokázal by to někdo zdůvodnit,proč nám přijde samozřejmé zateplení strůpku 5 cm polystyrenem u tenkostěnného úlu a kolem zateplení dna je taková polemika?