78681
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 12. 2006
Re:(no subject)
Od: P.K.
> ... > s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil > kyselinou a přiletěla průtrž... > > používáte někdo nízké dno? ..... K té kyselině. Neviděl bych rozdíl mezi nízkým nebo vysokým podmetem a potřebnou koncentraci. Výhodnější bude nízké dno bez síta pro udržení delší potřebné koncentrace.
Také používám nízké dna (2-3 cm) a to ve spojitosti co nejblíže k zemi. (obyč. paleta)Mám takovou teorii o přežití a pohodě včelstev. Včestvo, které je propojeno v létě s chladem a v zimě s teplem pocházející ze zemské kůry(dutina v živém stromě, skála, úl položen těsně nad nebo na zemi atp.) a nebo je jí co nejblíže. To má podle mě větší šanci a pohodlí oproti včelstvům, které takové propojení nemají. (roj v keři, suchém stromě, úlu na vysokém podstavci)
Proč se při zimování včelstev jinde ve více nepříznivých oblastech využívá zimování v uzavřeném prostoru chladného skladu nebo "krechtu" - zimovníku či stébniku? Protože teplo, které prostupuje přes zemskou kůru (podlahu, popř. stěny)využívají takto zimující včelstva ke klidnějšímu zimování.
Člověk se snaží využít takového tepla či chladu např. tepelnými čerpadly nebo masivní samotížnou věžovou ventilací (pouštní stavby).
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19816
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 12. 2006
Re:(no subject)
> Od: P.K. > > > ... > > s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil > > kyselinou a přiletěla průtrž... > > > > používáte někdo nízké dno? > ..... > K té kyselině. Neviděl bych rozdíl mezi nízkým nebo vysokým podmetem a potřebnou > koncentraci. Výhodnější bude nízké dno bez síta pro udržení delší potřebné > koncentrace.
Možná je to nesrozumitelné proto dodávám ...rád bych vyslovil myšlenku, že je při léčení s kyselinou mravenčí je vlastně jedno jestli s vysokým nebo nízkým podmetem, protože reakce včestva na kyselinu je jedna a ta samá. Přirozeně vylezou, než si zvyknou ven jak při nízkém, tak i při vysokém podmetu.
Průtrž s deštěm je asi smůla. Ale myslím si, že zas takové ztráty to nebudou, protože odolnost dělnic je dost veliká nato aby se při následném oteplení se dokázaly "zbráborat" a vrátit se . To by musely jako jednotlivci umrznout.
Prý jsou patrny ztráty matek při takové aplikaci kyseliny mravenčí např. s Formidolem. Ale Formidolu jsem aplikoval dostatek nato, abych si byl jist bezpečností mravenčí kyseliny pro včely.
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 19819
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu