Včelařská konference

napsal:
Karel Podlaha (84.47.67.96) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836)
A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se

opověď:
Nejdřív jsem myslel, že na to nebudu reagovat, ale budu. Totálně se za pako nepovažuju a tím spíš nechápu smysl tvých pertinencí. Už jsem provedl dostatek měření teplot v úle abych si udělal dostatečný obrázek o cyrkulaci teplého vzduchu v něm a tak na mě nechoď s bludy a nesmysly. Tím nechci říci, že všichni diskutující vědí o čem mluví. Mnohým není jasný pojem rosného bodu a realtivní vlhkosti, přesto ho tady často používají, ale to není důvod pro to, aby je jakýmkoliv způsobem urážel.
Léta používám úly v konstrukci, která je značně neprodyšná, ale přesto nemám problémy s kondenzovanou vlhkostí. Pro vznik plísní je zapotřebí značná teplota a to v zimě nehrozí. Na jaře je kondenzát požehnáním, pokud vzniká v horní části úlu, kde jej včely mohou odebírat. Ze spodní neobsednuté části je lepe vhkost odvětrat a proto od té doby, kdy odeberu měl, už podložku nevracím a nechávám odkryté síto.
Vysoké dno je pak na jaře kondenzačním prostorem = místem, kde dochází k ochlazení vydýchaného vzduchu pod teplotu rosného bodu.
Nízké dno používám pro tvorbu oddělků, a je pravdou, že při ochlazení s deštěm v květnu je dno pod oddělky plné kondenzovné vody. Vzduch přicházející do úlů již má 100% vlkost a přidaná vydýchaná metabolická voda pak v neobsednutých částech úlku kondenzuje a stéká na dno. Řeším to tak, že úlky mám nakloněné k česnu a voda odtéká.
Všem vše dobré přeje Honza