Včelařská konference

Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si snadno uzavřou, když to potřebují.
Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo, až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).

Honza Jindra napsal:
> Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je uplně
> jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> pecky.
> Honza

Tvůj příklad s mrazícími pulty je totální nesmysl. Studený vzduch je přirozeně suchý a naopak, teplý vlhký. Vlhký vzduch se lépe ohřívá. Přečti si něco o počasí!

Přečti si něco o počasí!
Zdeněk
....
Taktéž přečíst něco o fyzice (se zvláštním zřetekem k termomechanice plynů) by zase neškodilo tobě.

Vlhký vzduch se lépe ohřívá ---- a naopak i ochlazuje.
Je lepší vodič tepla díky přítomnosti vodních par, které za to mohou. Proto je taky vlezlejší zima při minus 2 stupních a při minus 15 je to už pocitově lepší. Nejsme tolik ochlazováni odvodem tepla.

Jinak Emanův příklad seděl, pultové mrazáky jsou lepší než skříňové - ze kterých studených vzduch "vyteče" dolů a místo něj do něj nacirkuluje horem teplý z okolí.

Zajímavé, že tady všichni diskutují o izolaci stěn. Ví někdo jaká je izolační schopnost plástu (ať už prázdného, či plného)? Jaký tepelný spád zbývá na stěnu úlu? To bych se tady docela rád dočetl.
Takže probuďte se a nesnižujte úroveň konference :-)) jak tady s oblibou okřikovači dbají o cizí úroveň.

Četl jsem,že souš naplněná suchým vzduchem má 6x větší izolaci než dřevo!!!!
Výhoda rámků s větší délkou!!! ( z tohoto důvodu by v neuteplených nástavkových úlech neměly být rámky kratší než 40 cm.....čím delší tím lépe )

zdravím...M. Václavek

A co tak poloha včel v zimním hroznu. NEZDÁ SE vÁM ,ŽE PRÁVĚ TA JE ROZHODUJÍCÍ. Včely nesedí celou zimu stejně svojí polohou a otáčením regulují teplotu v sedisku které se jako celek posouvá po plástech Teplota v prostoru úlu je v tuto dobu nepodstatná

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 10:28:57
> ----------------------------------------
> Přečti si něco o počasí!
> Zdeněk
> ...
> Taktéž přečíst něco o fyzice (se zvláštním zřetekem k termomechanice plynů)
> by zase neškodilo tobě.
>
> Vlhký vzduch se lépe ohřívá ---- a naopak i ochlazuje.
> Je lepší vodič tepla díky přítomnosti vodních par, které za to mohou. Proto
> je taky vlezlejší zima při minus 2 stupních a při minus 15 je to už
> pocitově lepší. Nejsme tolik ochlazováni odvodem tepla.
>
> Jinak Emanův příklad seděl, pultové mrazáky jsou lepší než skříňové - ze
> kterých studených vzduch "vyteče" dolů a místo něj do něj nacirkuluje horem
> teplý z okolí.
>
> Zajímavé, že tady všichni diskutují o izolaci stěn. Ví někdo jaká je
> izolační schopnost plástu (ať už prázdného, či plného)? Jaký tepelný spád
> zbývá na stěnu úlu? To bych se tady docela rád dočetl.
> Takže probuďte se a nesnižujte úroveň konference :-)) jak tady s oblibou
> okřikovači dbají o cizí úroveň.
>
>
>

Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo, až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
Spájať dom s úľom je neadvekátne. Úľ pri tradičnom včelárení má letáč otvorený na úrovni dna a to stále, dom opačne, v zime sú zatvorené stále (iba pri vychádzaní a vchádzaní, si dvere stále pootvárame).Úľovú teplotu pod zimujúcim včelstvom ovplyvňuje prichádzajúci vzduch z vonkajšieho prostredia a včely to neohrozuje, takže aj zasieťované z tohoto hľadiska je rovnocenné tradičnému. Dokonca vidím v tom určité výhody, pretože tradičné uteplené dno do značnej miery prostredie v okolí chumáča zhoršuje. Vysvetlenie: Robil so niekoľko zím teplotné merania v podmete na silne uteplenom dne. Výsledok prekvapujúci, lebo doobeda o 9,30 hod. bola vonkajšia teplota (po nočnej -13°C) na dne úľa (drevné uteplené dno hrubé 60mm lambda dna asi65cm tehlového múra) bol -4,5°C, vonkajšia teplota bola v tom istom čase len -1°C. Vtedy som pochopil, že uteplené dno je pre "zásobárňou" chladu, ktorá ovplyvňuje teplotu akolia zimujúcich včiel, teda ich nechráni ale zhoršuje.
Byt: stavbármi pred pár rokmi si mysleli, že byt od podlahy netreba dobre izolovať, tak spravili podlahu z len betónových panelov a nalepením 3mm PVC. Nuž prosím, mali sme lacné uhlie sa to dalo vyrovnať, keď sme boli donútené tieto byty odkúpiť a vykurovať lokálnymi kotlami na plyn, spotreba je taká, že to nedokážeme platiť! A pritom ideme pomrznúť.
Nuž pod podlahou na prízemných bytoch sú prázdne nevyhrievané priestory. Izbový teplomer vo výške 1,8 m nad podlahou ukazuje +22°C a po preložení teplomera na podlahu, ktorá je prikrytá kobercom, je teplota medzi +17 až +18°C, a niekedy i nižšie. K tomu prispievajú i "kvalitné" panelové steny.
Dá sa na pohľad nesúvisiacich príkladoch ukončiť náš spor o voľných dnách a dnách uteplených, keď uteplené dno dokonca na istý čas je horšie ako sieťové?
Napriek tomu je už tridsať rokov vyrábam dná len s jednou vrstvou sololitu (3mm) a vyhovuje to včelám aj mne.
Ako poznám včelárov tento problém bude asi (ak ešte budú žiť na zemeguli včely, večný. Ešte dodávam, včelí úľ sa nedá porovnávať ak riešime jeho teplotný režim. Anotn

Od: Eman:

> Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad.

Souhlasím se vším, co by podle mě ukázal především také poměrově podobný model.

Jestli sem někdo plácne něco o podlahovém vytápění chápu to jako pokus o obrazný výsledek toho, když máme ten model jako místnost, což může být násobek 10x. 10x větší rozměry všeho. I izolace, včelího díla, výšky třeba s 3NN, síta, zatepleného dna, atd. atd. Nakonec je nutné si přenést do těch "příček" živého tvora do míst jako má včelí chomáč, který svým metabolismem uvolńuje vodu a teplo.
Sám osobně bych dal přednost takové místnosti, kde je sice smrádek, ale teplíčko a kde kondenzát teče pod 1 podlahou ven tím maxičesnem. :-) Jo a možná potom se dojde nato "podlahové vytápění", které nebylo vůbec pochopeno a vlastně jde jen o efekt a jakési přirovnání.

No a ty místnosti jsou volně v terénu (Předpoklad volného rozestavění úlu na x10 vysoký podstavec, paletu a zem.)

Radime jdu dotěch výpočtů a rád ti jestli chceš pomohu.
Základní rozměry jsou známy. Jde o Smělého úl a Optimal(plus to zasíťované dno). To proto, protože jsi žádal o rozměry. Ty jsou předpokládám v archívu Včelařské konference a také na:

http://www.optimalklub.cz/
Konf:
http://www.vcely.or.cz/files/


Také jsi zmínil tepelné mosty. Ty jsou velmi minimální u Smělého konstrukci, protože používá laminaci, kerá je ostatně už dávno a mnohem dříve u polystyrenu popsána v čas. Včelařství. Také používá a má ze dna kondenzační prostor, protože jeho úl má izolované mezidno s dvěmy otvory

Jestli chceš, můžeš dát takové výpočty do VN udělat z takových čísel výchozí bod pro výhody a nevýhody u těchto dvou úlů, které jsou ale vlastně už dávno známy. Článek ve VN může být i úvodem v takovém duchu napsán, že se podle diskuze může poopravit v nějakých drobných opomenutí a pro úplnost.

S rozměry a základními údaji o chumáči (zdroji tepla) ti mohu pomoci. Dále s čímkoli kolem této problematiky.

Když by se ti do doho opravdu chtělo, tak se ozvi na:
gupa(z)seznam(t)cz


_gp_
http://vindex.ic.cz

zdravím,
já se ale na ty výpočty nechystám. Systém nastavkového úlu už mám zvolený,
jsou to nastavky s jednoduchou 2 cm silnou stěnou nebo nastavky s navíc
dodatečnou izolací 1 - 2 cm a v zimě s odstraňováním vlhkosti pomocí
strůpku průchodného pro vhkost a pomocí větrání vespod přes otevřené síto.
Systém izolovaného úlu s několik centimetrů izolací z polystyrenu nechci,
třeba už kvůli tomu, že řešení odstraňování vlhkosti tam je mnohem
složitější a případná chyba v konstrukci úlu nebo technologii ošetřování
dopadne na včelstvo mnohem drtivěji. Už proto, že včelstvo má svůj vlastní
instinktivní regulační mechanismus, který včelař může jen trošičku ovlivnit
výběrem linie včely a zavádění silně izolovaného úlu se dá považovat za
zavádění dalšího regulačního mechanismu, který se může s tím včelím "prát" a
mohou potom jít proti sobě. Jen jako projektant jsem svého času kromě
jiného dělal i sušky a podobné uteplené prostory a kontroloval i
přepočítával jejich správnost a tak když jsem četl některé příspěvky
zaměřené na tepelný režim v úlu, neodolal jsem a napsal, co všechno by si
měli někteří přispěvatelé aspoň zhruba uvědomit a spočítat, než se začnou
tady k tomu vyjadřovat. Jinak ale mám skutečně na pořadu dne jiné věci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 10:59 AM
Subject: Re: vysoké dno


Radime jdu dotěch výpočtů a rád ti jestli chceš pomohu.
Základní rozměry jsou známy. Jde o Smělého úl a Optimal(plus to zasíťované
dno). To proto, protože jsi žádal o rozměry. Ty jsou předpokládám v archívu
Včelařské konference a také na:

http://www.optimalklub.cz/
Konf:
http://www.vcely.or.cz/files/


Také jsi zmínil tepelné mosty. Ty jsou velmi minimální u Smělého konstrukci,
protože používá laminaci, kerá je ostatně už dávno a mnohem dříve u
polystyrenu popsána v čas. Včelařství. Také používá a má ze dna kondenzační
prostor, protože jeho úl má izolované mezidno s dvěmy otvory

Jestli chceš, můžeš dát takové výpočty do VN udělat z takových čísel výchozí
bod pro výhody a nevýhody u těchto dvou úlů, které jsou ale vlastně už dávno
známy. Článek ve VN může být i úvodem v takovém duchu napsán, že se podle
diskuze může poopravit v nějakých drobných opomenutí a pro úplnost.

S rozměry a základními údaji o chumáči (zdroji tepla) ti mohu pomoci. Dále s
čímkoli kolem této problematiky.

Když by se ti do doho opravdu chtělo, tak se ozvi na:
gupa(z)seznam(t)cz


_gp_
http://vindex.ic.cz

Aby byl v prostoru suchý a studený vzduch, tak by chomáč musel vydávat chlad a ne teplo. Aby se dal nějak přirovnat ten mražák k včelímu úlu, tak mi stačí jako výparník česno a na odvod vody a ledu dno s náklonem. Síto je podle mě "kladivem na komára."

Apropó, aby se to maso tak nekazilo a nezelenalo, tak se běžně používají mimo prodejní dobu izodesky na truhly a jako novinka i během prodeje průhledné plastové žaluzie a rolety na regálové chlaďáky a pulty se dennodenně vyprazdňují, dezinfikují a zboží se přenáší do jiného prostoru. Asi dojde každému proč? Kvůli tepeným ztrátám. (pro méně důvtipné)
.......
Od: Eman:

> Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech
> otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený
> (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší
> tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si
> snadno uzavřou, když to potřebují.
> Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u
> dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo,
> až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
>
> Honza Jindra napsal:
> > Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> > tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je
> uplně
> > jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> > pecky.
> > Honza
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího chomáče se jedná.
Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu 20W.
Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž nemá co utíkat.

Jiná situace je na jaře, kdy včely plodují, ale to zde myslím nehodnotíme.
Já jsem se sítovaným dnem dosáhl sušších úlů v zimě. Neříkám že úplně suchých, ale ve srovnání s předchozím stavem sušším. Všehna dna mám sítovaná, ale přes zimu tam mám podložky tak, aby mohl vzduch cirkulovat. Ale síto mám jen u varoa den po celé ploše, jinak jsem původně kopíroval Kolomého a měl jsem síto jen na čtverci uprostřed. Pozdější modely dělám jen se zasíťovaným pruhem na zadní straně šíře asi 10cm.
Mimo jiné mám klid a nemusím sledovat zasypávání česen sněhem. Takže i když jsoou úly pod sněhem, jsem v klidu. To dřív nebylo. (Taktéž mám i dna bez síta a nevidím při jarním rozvoji rozdíl, pokud na nich zimuji.)
Jinak Gusta tady měl dobrý postřeh o "zemské energii". Souhlasím sním. Jedná se dle mě o využití tepelné setrvačnosti (hmoty země/půdy pod úlem), a myslím si, že když se ke včelám v úle postaveném na paletě dostává vzduch stálé teploty, tedy ten který projde "sklepem" pod zasněženou paletou, tak má vyfiltrované minusové špičky, které zde bývají běžně pod minus 20. Plus vliv "sklepa" dolních neobsednutých nástavků.
Včely se přizpůsobí "jakékoli"teplotě, ale nesnášejí náhlé změny. A v tom je setrvačnost pro ně dobrá.

Je to každého věc, ale když jsem se rozhodoval, tak jsem se rozhodl pro dobře větrané úly. Mimo jiné i zdůvody varoázy - menší plodování na podzim. Ale prvotně rozhodlo sucho a lepší prostředí pro včely (plísně) i spolehlivé větrání a možnost minimálního česna na zimu a tudíž i minimální vítr - průvan - ten ochlazuje nejvíc a navíc způsobuje prudké změny a to včelám nesvědčí.
Zajímavé je, že všechny vzrušuje izolace, ale tepelné ztráty jsou 3 druhů, pokud se nemýlím. Možná větší vliv než izolace atd. má vliv i umístění úlu. Závětří a průvan, metr, či dva nad zemí a u země atd. Meteorologické budky se právě dávají dost vysoko nad zem, aby dobře kopírovaly teplotu vzduchu.
Někdo je ochoten se přít o vlivu izolace ale toto mikrostanoviště nebere v úvahu. Pokud má někdo včely v kočováku a má je 2metry nad zemí vystavené větru je to odůvodněné, ale pokud jim takový hrad postaví na zahradě a včelín nemá chráněný před větrem, je prvotní problém ve stanovišti. A izolace jen pomáhá řešit jiný problém. Možná to je i důvod různých hodnocení izolace. Nástavkáři mají většinou úly u země - minimální vítr, maximální tepelná setrvačnost země. Možná, kdyby je daly na zimu na 2metrové štafle, mluvili by pak jinak o izolaci :-))

Od: Karel:

> Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> chomáče se jedná.
> Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu
> 20W.
> Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by
> znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc
> tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam
> vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> nemá co utíkat.
.....

Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?

20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho včelařů to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.

Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba opovídá a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou krapet nižší)

Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s česnem rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde. Jde o oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří vlastnosti vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak "odvětrat" ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ podmínek života.

Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např. v Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.

Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou úlu a boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto nepotřebuji.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Mě spíš vadí, že musím síta zakrýt na měsíc kvůli odběru měli

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 13:13:07
> ----------------------------------------
> Od: Karel:
>
> > Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> > chomáče se jedná.
> > Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> > myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu
> > 20W.
> > Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by
> > znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc
> > tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> > Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam
> > vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> > nemá co utíkat.
> .....
>
> Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?
>
> 20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho včelařů
> to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.
>
> Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba opovídá
> a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou krapet
> nižší)
>
> Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené
> prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s česnem
> rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde. Jde o
> oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří vlastnosti
> vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak "odvětrat"
> ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ podmínek
> života.
>
> Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např. v
> Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.
>
> Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou úlu a
> boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto
> nepotřebuji.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

no teď si mám nějak poradit....?

COŽ DÁT PODLOŽKU POD SÍTO?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 2:13 PM
Subject: Re: vysoké dno


> Mě spíš vadí, že musím síta zakrýt na měsíc kvůli odběru měli
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
>> Předmět: Re: vysoké dno
>> Datum: 29.12.2006 13:13:07
>> ----------------------------------------
>> Od: Karel:
>>
>> > Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
>> > chomáče se jedná.
>> > Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
>> > myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí
>> > výkonu
>> > 20W.
>> > Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale
>> > to by
>> > znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za
>> > měsíc
>> > tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
>> > Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je
>> > tam
>> > vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
>> > nemá co utíkat.
>> .....
>>
>> Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?
>>
>> 20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho
>> včelařů
>> to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.
>>
>> Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba
>> opovídá
>> a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou
>> krapet
>> nižší)
>>
>> Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené
>> prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s
>> česnem
>> rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde.
>> Jde o
>> oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří
>> vlastnosti
>> vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak
>> "odvětrat"
>> ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ
>> podmínek
>> života.
>>
>> Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např.
>> v
>> Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.
>>
>> Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou
>> úlu a
>> boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto
>> nepotřebuji.
>>
>> _gp_
>> http://vindex.ic.cz
>>
>>
>>
>

No to asi nebude proveditelné nařízení veteriny je měl se musí přesívat na sítech s okem 5 mm a takové v úlu nemám a ani mít nemůžu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kouba Josef <domus/=/cbox.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 30.12.2006 09:35:54
> ----------------------------------------
> COŽ DÁT PODLOŽKU POD SÍTO?
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 29, 2006 2:13 PM
> Subject: Re: vysoké dno
>
>
> > Mě spíš vadí, že musím síta zakrýt na měsíc kvůli odběru měli
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> >> Předmět: Re: vysoké dno
> >> Datum: 29.12.2006 13:13:07
> >> ----------------------------------------
> >> Od: Karel:
> >>
> >> > Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> >> > chomáče se jedná.
> >> > Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> >> > myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí
> >> > výkonu
> >> > 20W.
> >> > Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale
> >> > to by
> >> > znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za
> >> > měsíc
> >> > tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> >> > Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je
> >> > tam
> >> > vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> >> > nemá co utíkat.
> >> .....
> >>
> >> Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?
> >>
> >> 20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho
> >> včelařů
> >> to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.
> >>
> >> Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba
> >> opovídá
> >> a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou
> >> krapet
> >> nižší)
> >>
> >> Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené
> >> prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s
> >> česnem
> >> rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde.
> >> Jde o
> >> oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří
> >> vlastnosti
> >> vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak
> >> "odvětrat"
> >> ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ
> >> podmínek
> >> života.
> >>
> >> Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např.
> >> v
> >> Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.
> >>
> >> Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou
> >> úlu a
> >> boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto
> >> nepotřebuji.
> >>
> >> _gp_
> >> http://vindex.ic.cz
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
>

poradis mi jak mam druhim zistit heslo prosim

V chemických tabulkách bude někde uvedena energie glukózy a fruktózy a
energie vody ve formě vodní páry a oxidu uhličitého při teplotě 20 st C.
Rozdíl potom bude energie, kterou získají včely pokud ten 1 kg cukrů
spotřebují a přemění na vodní páru a co2. Není to třeba tedy nijak měřit
nebo odhadovat. Ovšem momentálně k nim nemám přístup a na internetu jsem
zatím nic takového nenašel.
Jinak k té zemské energii je to pro mě tak nový postřeh, zatím jsem spíše
úly umísťoval výše kvůli zamezení přístupu hlodavců, pokud jsou úly nad zemí
a případným sněhem, hlodavci se tam snaží nastěhovat jen na podzim před
prvním sněhem. Nevím, jestli v případě vytvoření nějakého sklípku by se tam
netlačili celou zimu a nesnažili se v relativním bezpečí a klidu třeba
prohryzat i dřevem.
Co se týká tepelných ztrát v průvanu a bezvětří, v případě bezvětří je kolem
úlu jako teplejšího předmětu vrstva ohřívaného vzduchu, která funguje jako
další izolace. To je asi nejvíc vidět právě v těch kočovných včelínech,
pokud jsou utěsněné proti průvanu větru, tak i když nemají kontakt s
teplejším vzduchem od země, bylo aspoň v tom mém i v mrazech aspoň o pár
stupnů tepleji než venku. Podobně jako někde v koutě úlu vzdáleném od
zimního chumáče. Ve včelíně byly tenké boční stěny, 1,5 cm dřeva a
zaznamenal jsem tam i docela velké tepelné zisky z slunce v zimě a předjaří,
v době, kdy venku bylo v poledne za plného slunce třeba 5 st C, stěna
včelínu obrácená k jihu mohla mít klidně tak 40 st C a uvnitř bylo tak 15 -
20 . Zase ve stacionárním včelíně na zahradě "položeném" na zemi bylo možná
v období mrazů ještě o nějaký stupeň tepleji, ale zisky ze slunce tam byly
prakticky neznatelné.

R. Polášek

Co pořád pletete do zimování izolace to je lidský pohled na tepelné poměry v domech a jiných zařízeních. Se včelstvy to nemá pranic společného
Obývací prostor samotného zimujícího hroznu je právě jen ten hrozen. Úl je jen zařízení které chrání tento hrozen před vnějšími nepřáteli Jako jsou myši, ptáci, medvědi, člověk a jiná havěť Pak jakékoliv vyrušení může znamenat rozvolnění povrchu hroznu , tedy i porušení jeho izolace a následné úmrtí roje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 11:34:05
> ----------------------------------------
> Aby byl v prostoru suchý a studený vzduch, tak by chomáč musel vydávat chlad a
> ne teplo. Aby se dal nějak přirovnat ten mražák k včelímu úlu, tak mi stačí
> jako výparník česno a na odvod vody a ledu dno s náklonem. Síto je podle mě
> "kladivem na komára."
>
> Apropó, aby se to maso tak nekazilo a nezelenalo, tak se běžně používají mimo
> prodejní dobu izodesky na truhly a jako novinka i během prodeje průhledné
> plastové žaluzie a rolety na regálové chlaďáky a pulty se dennodenně
> vyprazdňují, dezinfikují a zboží se přenáší do jiného prostoru. Asi dojde
> každému proč? Kvůli tepeným ztrátám. (pro méně důvtipné)
> .......
> Od: Eman:
>
> > Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech
> > otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený
> > (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší
> > tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si
> > snadno uzavřou, když to potřebují.
> > Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u
> > dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo,
> > až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
> >
> > Honza Jindra napsal:
> > > Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> > > tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je
> > uplně
> > > jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> > > pecky.
> > > Honza
> >
> >
> >
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Pořad s tím jménem je ve 14,40 na Nově. Jestli se nepletu, tak to je repríza
a před nějakým dobou se tady v konferenci o tom pořadu psalo příznivě.

R. Polášek

To platí, pokud není ve včelstvu plod. Je-li tam plod, pak na izolaci úlu záleží, přinejmenším ve spotřebě zásob. Včely teplo vyrábějí a to pak uniká nejvíce stropem a pak i stěnami.


Pepan napsal:
Obývací prostor samotného zimujícího hroznu je právě jen ten hrozen. Úl je jen zařízení které chrání tento hrozen před vnějšími nepřáteli