78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 2. 1. 2007
Re: Včelí pravěk

K tomuto článku si dovoluji pro zájemce napsat několik širších souvislostí.
Nález včely v jantaru v Barmě je velmi významným přínosem pro faktologii
studia fylogeneze včel. Fylogeneze se často opírá o různé logické
předpoklady, které lze ověřit jedině nálezy. Nález v Barmě je jedním z nich
a nesmírně významným i proto, že je velmi zachovalý a lze na něm pozorovat i
obrvení těla.

Klasická teorie datuje vznik včel v souvislosti s objevením se prvních
nektarodárných - kvetoucích rostlin, které se na Zemi objevily před 80 mil.
let. Později však bylo konstatováno, že včely jsou ještě starší a jejich
stáří se odhaduje na 120 milionů let. Předpokládá se, že včely se v této
době vyvinuly z předků podobných dnešním vosám a v souvislosti s nástupem
nektarodárných rostlin a tudíž i výskytem výživného pylu přestaly konzumovat
masitou stravu. Do dnešního dne se tato vlastnost dochovala i u vos –
solitérní vosy podčeledi Masarinae – které živí sebe i svůj plod výhradně
pylem a nektarem. A naopak příbuznost včel s kutilkami (Sphecidae)
poukazuje na masožravé vlastnosti společného předka.

Klasická vývojová teorie vzniku včel vycházela především z fosilního nálezu
včely starého 80 mil. let zalitého v jantaru a nalezeného v New Jersey.
Nedávno byl nalezen podobný fosilní nález zalitý v jantaru v dolech severní
Barmy (Hukawng Valley), ale jeho stáří je 100 mil. let. Jde o 3 mm velkou
včelu nazvanou Mellitosphex burmensis. Tak malé rozměry včely poukazují na
dříve konstatovaný předpoklad, že první krytosemenné rostliny kvetly jen
drobnými kvítky. Fosilní preparát je velmi zachovalý a lze proto pozorovat i
některé velmi jemné vnější morfologické znaky. Některé z nich poukazují na
příbuznost s vosami, ale převažují typické znaky včel (např. peříčkovitě
členěné brvy).

Nicméně, ve východní Arizoně byl nedávno objeven fosilní kmen stromu, ve
kterém byl zachován i fosilní zbytek hnízda podobajícímu se hnízdům
dnešních včel. Stáří těchto fosilií je cca 220 mil. let. Jde o nový
poznatek, který znovu otevírá otázku, kdy se tu vlastně včely objevily
poprvé a současně, kdy se tu objevily poprvé kvetoucí rostliny. Protože v
těchto hnízdech nebyla nalezena žádná fosilní včela, nelze tvrdit, že jde o
nález nejstarších včel. Je totiž možné, že dříve žil nějaký hmyz (společný
předek vos a včel), který stavěl podobná hnízda. Každopádně další výzkum v
této oblasti přinese velmi zajímavé poznatky

----- Original Message -----
From: "Richard Baa" <rbata/=/seznam.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 27, 2006 10:22 AM
Subject: Veelí pravik


> Zajímavý článek o vývoji, respektive o předcích včel:
> http://www.osel.cz/index.php?clanek=2329&akce=show2

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu