Včelařská konference

Ve středu jsem se urval z práce a šel zkontrolovat 20 včelstev na jiné stanoviště. Všechno neizolované Langstrothy 24cm, většinou 3N, nebo víc, síťované dno, na něm podložka s ventilací.
Zde bylo taky měli málo, některá včelstva létala, některá ne. Některé úly byly na sluníčku, jiné ve stínu- slunce je zatím nízko. Nedalo se říci, že létají včely na sluníčku, nebo silná včelstva atd. Asi je to individuální a včely létají když potřebují, a možná jsou nakonec nejlepší včelstva, co létají nejméně - moje dosavadní pozorování - mají všechno v pořádku, nepotřebují nic.
Na žádných podložkách co jsem kontroloval od listopadu jsem neviděl prokazatelné stopy plodování. (50 včelstev)
I tady bylo roztočů minimum.
Kontroloval jsem zásoby a skutečně byla minimální spotřeba zásob. Měl jsem vytipovaná včelstva (asi 6), která jsem chtěl spojovat (rušit), protože měla v podletí málo zásob, ale nakonec jsem jen u dvou včera dodal 5 kilo medu pro jistotu a na jaro. Spojovat jsem je nechtěl, včely už jsou zalétané, a byly by to zbytečné ztráty.
Med jsem neměl v rámcích, tak jsem mírně rozehřátý stočil do 5kg sklenic, na včely přidal další nástavek, stropní foli jsem ohrnul v rohu, a přidaný nástavek jsem vystlal folií - udělal jsem v něm vaničku z folie většího formátu. Vylil do ní med a posypal suchou trávou, kterou jsem natrhal vedle úlu. Na nástavek jsem dal tvrdou folii, PS a víko. Za chvíli byla tráva černá od včel. Takže to snad vyjde. Pokud by tam vznikl nějaký problém, dám vědět.

K léčení roztočů mám taky následující názor. Protože jsme léčil prvně knotem až v listopadu a aerosolem jsem léčil až v prosinci (doma, kde mám svůj el. kompresor dokonce až o Vánocích a Silvestru) vypořádal jsem se s možným pozdním plodováním. Teplé počasí v prosinci včely nerozplodovalo.
Uvidím, jak dopadnou vzorky, ale pokud má někdo problém, možná ho má z pilnosti, protože vzorně odléčil už v říjnu. A to asi některý včely měly otevřený plod. ZO kam spadám koupila nové benz. agregáty. Lehké. Asi 15 000Kč. Když se doladí, tak se s nimi snadno maká. Kdo má u včel 220V, je to bez problému, kompresor je k mání za dvaapůl "litru".
Takže pokud někdo vykládá, že má rád včely, je to jeho koníček,atd. neměl by být problém se na aerosol složit.
Karel

Karle musím s tebou souhlasit. Úly na zimu se nemají uteplovat. V úle má být "průvan". Čim je menší teplota v úle, tím je menší spotřeba zásob. Optimální teplota v chumáči je + 20 st. C - včely jsou v tzv. úsporném režimu při minimální spotřebě zásob. Když je uteplené silné a zdravě včelstvo v zimě, je to jenom na škodu. Když není proudění vzduchu v úle,je tam velké množství kysličíku uhelnatého a ten podporuje nosematózu. Krmit 20 kg a více je opravdu k ničemu. Já mám včely na 22 rámcích 39x24 a nikdy jsem nedával více než cca 15 kg a nikdy jsem neměl potíže. V současné době rovněž nemám velké spotřeby zásob a i přes toto počasí jsou včely v chumáči. Ty noční teploty jsou převážně kolem + 5 st. C., plod tam není. /nejdéle každý druhý rok měnim matky, jsem evidovaný chovatel matek/

Krmit 20 kg a více je opravdu k ničemu. Já mám včely na 22 rámcích 39x24 a nikdy jsem nedával více než cca 15 kg a nikdy jsem neměl potíže.
....
Jsem vděčný za souhlas, ale já se neodvděčím :-).
Jedna věc je stav zásob, druhá kolik krmím. Já letos dával jen 10litrů roztoku, ale včelám jsem nechal hodně medu. Měl jsem právě plán udělat mezi matkama probírku, a ty co pak budou mít málo zásob (tedy budou mít buď velkou spotřebu, nebo hlavně si nanosili málo medu) zruším. Nadsadím nad ně v lednu silně zásobené a tedy pilné.
Počasí nepřálo mým plánům, takže holky mají kliku.

K těm zásobám. Samozřejmě včely vyzimují na málu i v neuteplených úlech. Ale jsou roky, kdy se včely dostanou ke snůšce (a kladné bilanci zásob) až v polovině května, do té doby jsou při plodování odkázány jen na zásoby.
Nedělal jsem pokusy, ale všiml si, že lépe jedou na jaře včely dostatečně zásobené. Jestli mají nějaký regulační mechanismus od pohledu do špajzu, nebo se to děje lepší tepelnou setrvačností a tepelnou pohodou hnízda obklopeného setrvačnou hmotou vyhřátých zásob nevím.
Všiml jsem si jen, že v případech velmi malého stavu zásob pomohlo jejich přikrmení. Jestli to fungovalo "přes přínos" (jak se s oblibou píše) kolem plodového hnízda, nebo právě to obklopení medem a následná tepelná pohoda, je otázka.
Já věřím na tu tepelnou setrvačnost zásob kolem plodu, to je nejlepší tepelná izolace, zvláště na jaře, když průměrná teplota stoupá a včely u neizolovaných úlů jsou zvýhodněny - nemusí ohřívat hmotu, ta je ohřátá zvenčí. Ta malá setrvačnost těsně u nich, ta jim právě pomáhá vyrovnávat krátkodobá ochlazení (noční, i několikadenní).
A to je další nepřímý důvod, proč jsem zastánce větších zásob na zimu. I když se domnívám, že by si většinu měly sehnat včely.
Ať se daří. Karel

zdravím,
Malá formální chyba - v úlech to bude kysličník uhličitý, ne uhelnatý. Jinak
co se týká toho plodování, letos asi budou spíše vhodnější neuteplené úly a
s otevřeným sítem dole, případně dole s průvanem. Zatímco loni při těch
mrazech vycházely lépe spíše ty uteplené úly. Plodování je asi věc
statistiky. Čím více budou úly na stejném stanovišti a za stejných vnitřních
podmínek uteplené, tím větší procento včelstev bude plodovat a naopak. Řekl
bych, že by bylo vhodné třeba uteplení strůpku dělat tak, aby se to dalo
regulovat. Za dnešního počasí by na strůpku mohlo stačit nad včelami tak 1 -
2 cm filce nebo možná hobry. Za mrazu tak 10 cm toho uteplení. Pochybuji,
že současné počasí bude trvat celou zimu, určitě minimálně měsíc bude se
sněhem a celodenními třeba nevelkými mrazy a rozplodovaná včelstva budou mít
problém. Dokrmování tak, že včely musí zpracovat někde nalitý med a dát ho
do rámků považuji teď za problém, protože začnou plodovat.

R. Polášek

Plodování je asi věc
statistiky. Čím více budou úly na stejném stanovišti a za stejných vnitřních
podmínek uteplené, tím větší procento včelstev bude plodovat a naopak.
....
Vypadá to logicky, ale mé včely na to dosud nepřišly. Porovnával jsem izolované 9cmPS a dřevo 17mm. Neviděl jsme rozdíl. Letos mám pár izolovaných, jestli má někdo zájem, může si je přijít prohlédnout. Pravděpodobně zjistí, že v na konci dubna kdy o to jde, jsou včelstva stejně silná.
Respektive, při dostatečně velkém vzorku si najde důkazy jaké chce. Rozptyl v obou skupinách bude značný, daleko větší efekt bude mít stanoviště, matka atd.

Pokud někdo bude soudit, že používám síťovaná dna, tak když jsem ten experiment dělal, tak jsem dával pod nástavky filce (obdoba jekoru) s otvory, v některých případech dokonce mezi nástavky, aby byl jen malý vyhřívaný prostor,...
Nenašel jsem důvod proč izolovat. A pokud bych chtěl být ironický a z jedinečného zobecňovat, tak jsem vloni po silných mrazech a náhlém dubnovém oteplení, viděl pomalé rozmrzání v izolovaném úlu. Ani v loni nebyl mezi izolovanými a neizolovanými rozdíl. S jedinou výhradou - možná by to uteplení (ale bez tepelné setrvačnosti) umožnilo včelám v lednu ohřát prostor a dotáhnout si do hnízda zásoby z jiných uliček. Nevím, v loni jsme přišel o včely - nově udělané oddělky na světlém díle s mála zásobami co dlouho v teplém říjnu polodvala. Byly v Langstr.24cm. Zatímco zateplené mám Brennery 30x30, to je něco jiného, tam zásoby většinou nedojdou. Navíc zimuji s nízkým N nad vysokým.)

Jak psal př. Jakš, včely mají v této době desítky vajíček. Pokud by se i rozplodovaly, bude to malé/malá kolečko/a uvnitř chomáče a to asi vytopí v pohodě.
O.Brenner o tomto lednové plodování soudí, že nepokračuje.

Mám tady teď na stole malý záznamník 4 teplot, tak jsme přemýšlel, jestli jej nemám "vzít" domů a dát do včel. Možná si to domluvím a půjčím.
Jinak, pokud si někdo chce zainvestovat a zaexperimentovat, tak takový typ S0141 by se mu hodil.
http://www.cometsystem.cz/dataloggery-teplota.htm
Karel

S tím plodováním to asi nebude nijak jednoduché. Proto jsem psal o
statistice. Na ten sluneční ohřev mi vychází úl izolovaný zezadu a z boků a
neizolovaný zepředu směrem k jihu, kde by se do něho opíralo slunce. Kdo si
rád hraje, mohl by to třeba zkusit s nějakou odnímatelnou izolací používanou
jen v zimě, případně totéž by šlo v dobře konstruovaném včelníku nebo
včelíně.
Cometsystem znám, kdysi hrozně dávno v minulém zaměstnání jsme jejich
Commetry používali na záznam průběhu teplot a vlhkostí ve stříkacích boxech
v lakovně. Vidím, že pořád drží ceny. Čekal jsem a čekám, až někdo vytvoří
nějaký záznamník teplot třeba se sníženou přesností a případně s jinými
horšími parametry někde v cenách 500 - 1000 Kč. Ceny mikroprocesorů klesají
pod stovku za kus a je do nich integrováno čím dál víc paměti, AD
převodníků a dalších věcí potřebných pro takovéhle udělátko.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 12, 2007 11:06 AM
Subject: Re: Prolet


> Plodování je asi věc
> statistiky. Čím více budou úly na stejném stanovišti a za stejných
> vnitřních
> podmínek uteplené, tím větší procento včelstev bude plodovat a naopak.
> ...
> Vypadá to logicky, ale mé včely na to dosud nepřišly. Porovnával jsem
> izolované 9cmPS a dřevo 17mm. Neviděl jsme rozdíl. Letos mám pár
> izolovaných, jestli má někdo zájem, může si je přijít prohlédnout.
> Pravděpodobně zjistí, že v na konci dubna kdy o to jde, jsou včelstva
> stejně silná.
> Respektive, při dostatečně velkém vzorku si najde důkazy jaké chce.
Rozptyl
> v obou skupinách bude značný, daleko větší efekt bude mít stanoviště,
matka
> atd.
>
> Pokud někdo bude soudit, že používám síťovaná dna, tak když jsem ten
> experiment dělal, tak jsem dával pod nástavky filce (obdoba jekoru) s
> otvory, v některých případech dokonce mezi nástavky, aby byl jen malý
> vyhřívaný prostor,...
> Nenašel jsem důvod proč izolovat. A pokud bych chtěl být ironický a z
> jedinečného zobecňovat, tak jsem vloni po silných mrazech a náhlém
dubnovém
> oteplení, viděl pomalé rozmrzání v izolovaném úlu. Ani v loni nebyl mezi
> izolovanými a neizolovanými rozdíl. S jedinou výhradou - možná by to
> uteplení (ale bez tepelné setrvačnosti) umožnilo včelám v lednu ohřát
> prostor a dotáhnout si do hnízda zásoby z jiných uliček. Nevím, v loni
jsme
> přišel o včely - nově udělané oddělky na světlém díle s mála zásobami co
> dlouho v teplém říjnu polodvala. Byly v Langstr.24cm. Zatímco zateplené
mám
> Brennery 30x30, to je něco jiného, tam zásoby většinou nedojdou. Navíc
> zimuji s nízkým N nad vysokým.)
>
> Jak psal př. Jakš, včely mají v této době desítky vajíček. Pokud by se i
> rozplodovaly, bude to malé/malá kolečko/a uvnitř chomáče a to asi vytopí
v
> pohodě.
> O.Brenner o tomto lednové plodování soudí, že nepokračuje.
>
> Mám tady teď na stole malý záznamník 4 teplot, tak jsme přemýšlel, jestli
> jej nemám "vzít" domů a dát do včel. Možná si to domluvím a půjčím.
> Jinak, pokud si někdo chce zainvestovat a zaexperimentovat, tak takový typ
> S0141 by se mu hodil.
> http://www.cometsystem.cz/dataloggery-teplota.htm
> Karel

Vidím, že pořád drží ceny. Čekal jsem a čekám, až někdo vytvoří
nějaký záznamník teplot třeba se sníženou přesností a případně s jinými
horšími parametry někde v cenách 500 - 1000 Kč.
......
To bych si snad koupil do každého úlu. A co takhle s telemetrií:-))

jinak ten odkaz na radiační truby už je funkční, před obědem nebyl. Tento má citace uvedené v uvozovkách, takže to není ten, na který si vzpomínám.
Ale pokud by jsme jej vzali za svůj, tak neohříváme v mikrovlnkách nic (nejen med). Je to asi otázka svétového názoru.
Skutečně by mě zajímal názor odborníků na uvedený text.
Myslím si, že od prokazatelného faktu škodlivého působení mikrovln na organizmus (ruské dělníky, důstojníky protiletdlových jednotek s radary i opraváře, co si dávají hlavu do mikrovlnky, aby zkontrolovaly žárovku) sklouzává k míň průkazné argumentaci a oslím můstkům.
Karel

Nevidím nejmenší důvod, proč bych se měl o osud svých bzučících miláčků strachovat. Př. Jaša to napsal naprosto správně, že včelky se svými dokonalými pudy si s vyjímečně teplou zimou dokáží bez problémů poradit. Vždyť za dobu své existence musely zvládnout podstatně horší zvraty. Problém letošního jara ale vidím v tom, že naše vzorky měli budou asi značně zmenšené díky brzkému proletu a že asi roztoč bude na mnoha stanovištích zlobit. Domnívám se, že vyjímečně teplý podzim, kdy včely i po druhé fumigaci létaly a nosily pyl, to jsou dobré podmínky pro reinvazi roztočů, zvl. když loňský rok byl hodně rojivý. Takže spolehlivě funkční byl asi pouze aerosol a tak uvidíme jak budou vypadat výsledky. Zdraví R. Stonjek