Včelařská konference

Milý Karle,
ještě jsem nečetl větší blud a to jak po fyzikální tak po včelařské stránce. Evidentně si pleteš teplo s teplým vzduchem. Pokud jde o včely, můžeš vysvětlit, proč se tedy celosvětově nedělají úly úzké a vysoké, když je to podle tebe tak výhodné, ale přesně naopak?
Zdenek

Je to bioligicka vyhodnost uzkovysokeho -vertikalniho-prostoru ?
To není biologická ale fyzikální výhodnost. Za předpokladu že se jedná o prostor, kde teplo proudí nahoru. Což se u úlu předpokládá. To znamená, že včely dole topí včelám nahoře. Ale včely si umí teplo pěkně chránit a chomáč dokáže účině bránit "odchodu" tepla nahoru. Účinně, ale ne stoprocentně. Takže by se dalo říci, že vyšší tvar je z fyzikálního hlediska lepší než širší. A teď do kterého směru širší - ve směru uliček, nebo napříč plásty. Tady se dá asi dovodit, že ve směru uličky je to výhodnější. Lépe se asi vyhřívá větší plocha na málo plástech, než více malých ploch na malých plástech.
Pokud uvažujeme včelstvo na plástech a ne na divočině:-)
Ale z pozorování mnoha včelstev při mnoha jarních rozvojích můžu říci, že ani včely vtom nemají moc jasno.
Některé jdou na výšku v několika uličkách, jiné se drží do široka u strůpku, jiné založí kouli uprostřed, i když nad sebou mají, nebo jim dělám,volno.
Asi nečtou knížky.
Karel

Milý Karle,
ještě jsem nečetl větší blud a to jak po fyzikální tak po včelařské stránce. Evidentně si pleteš teplo s teplým vzduchem
.....
ANo pletu. Úmyslně. Přesnost je na úkor stručnosti.
Tedy nahoru stoupá teplý vzduch, pokud není jiný důvod aby proudil jinam:-) Proudění je jedna z tepelných ztrát. A zároveň uvádím, že včely dokáží proudění dobře zabránit. (V úzké uličce.)

A proč se nedělají vysoké úly ale široké.
Jaké široké ? - budečáky a další dvouprostorové na 39*24 jsou sice široké ale pokud vím, tak i konzervativní vč.veřejnost se shoduje, že těch 24cm není ono, že je to v lepším případě kompromis.
Široké 39*24 máme z původních 24*39 vysokých stojanů. A ty z klátů.
Včelařil jsme v almárkách (šíře24), Brennerech (šíře 32) a langstrotech (45cm).
Prostě píšu svůj názor, podložený pozorováním a rád se setkám s protinázorem. škoda že je jich v konferenci málo. A rozhodně si nemyslím, že znám pravdu. :-)
Dík za příspěvek.
Karel

Nevím, nerozumím. Asi budeš na rozdíl ode mne velký a starý včelař. Vzpomínám si , ž v nějakých "almárkách" včelařil můj děda. Když já jsem po 50 letech začínal, byly už rozpadlé, takže jsem Bohužel (nebo Bohudík) už nepoznal žádné jiné úly než langsthroty, které jsem si pořídil. Nechci se zapojovat do žádné žabomyší války o úlech a rámkové míře, zkrátka je mám a jsem spokojený a nikomu je nevnucuji, právě proto, že nic jiného jsem nepoznal a jsem jen "včelařík" s devíti včelstvy. Paradoxně když přijde řeč na výnosy, jsem na tom lépe, než přátelé v naší ZO se 40 včelstvy v Budečácích.
Pokud jde o tu "biologická nebo fyzikální výhodnost úzkého a vysokého prostoru" jsem dost na pochybách. Před časem jsem dělal rekonstrukci mého starého domu a v 1.patře jsem rušil starý strop. Mezi stropem a záklopem bylo několik let usídleno včelstvo v prostoru 15cm vysokém a 80cm širokém (mezi trámy). Plásty měly po celé šířce, vše krásně uspořádané. Bylo to na více jak 2m čtverečních plochy. Žily tam právě tak dobře jako ty v betonovém sloupu. Kdybych byl demagog, tak budu tvrdit, že nízký a široký prostor je pro včely biologicky výhodný. Pravda je asi někde jinde. Hlavně se ukazuje a to i tady v konferenci, že včely vydrží téměř všechno.
Zdenek

A proč se nedělají vysoké úly ale široké.
Jaké široké ? - budečáky a další dvouprostorové na 39*24 jsou sice široké ale pokud vím, tak i konzervativní vč.veřejnost se shoduje, že těch 24cm není ono, že je to v lepším případě kompromis.
Široké 39*24 máme z původních 24*39 vysokých stojanů. A ty z klátů.
Včelařil jsme v almárkách (šíře24), Brennerech (šíře 32) a langstrotech (45cm).
Prostě píšu svůj názor, podložený pozorováním a rád se setkám s protinázorem. škoda že je jich v konferenci málo. A rozhodně si nemyslím, že znám pravdu. :-)
Dík za příspěvek.
Karel

Nevím, nerozumím. Asi budeš na rozdíl ode mne velký a starý včelař. Vzpomínám si , ž v nějakých "almárkách" včelařil můj děda. Když já jsem po 50 letech začínal, byly už rozpadlé, takže jsem Bohužel (nebo Bohudík) už nepoznal žádné jiné úly než langsthroty, které jsem si pořídil
......
1.Starý bohužel budu :-).
2.Langstroth není vysoký úl? Nemyslím nástavek, ale úl.
3.Pokud si vzpomínám, tak jsem netvrdil, že včely potřebují nutně vysoký prostor. Jen:"Takže by se dalo říci, že vyšší tvar je z fyzikálního hlediska lepší než širší." A někde tam jsem taky napsal, že včely měly na úzkovysokém prostoru rychlejší rozvoj. Tak jsem to pozoroval a posuzoval. Možná někomu vyšlo, že rychlejší rozvoj je na nízkém a širokém plodišti, proč ne.
A taky, pokud mě paměť neklade, tak přítel Boháč (jak ten, dnešnímu včelařství chybí) referoval o zkoumání, jakým směrem včely raději rozšiřují hnízdo. Myslím, že tam vyšlo, že asi o 20% preferují rozšiřování plod.tělesa vzhůru. Tenkrát mě překvapilo, že tak málo.

Já si myslím, že v nějakém uzavřeném prostoru postaví divoké včely ty plásty
a uličky pro průchod tak, že nějaké nevýhody úzkovysokého nebo naopak
nízkoširokého prostoru prostě eliminují, takže je to pak víceméně jedno, kde
jsou.
Jedno to není v úlu s rozběrným dílem, protože zůstávají volné uličky mezi
plásty a stěnami úlu, kterými kolem dokola rámků může ten studený vzduch
procházet. Takže tam logicky jako nejvýhodnější vycházejí Langstroth a jiné
úly s dlouhými rámky, protože dlouhé velké rámky omezují vliv té
neprostavěné mezery mezi rámky a stěnou úlu nejvíc.

R. Polášek