Včelařská konference

Nevím, nerozumím. Asi budeš na rozdíl ode mne velký a starý včelař. Vzpomínám si , ž v nějakých "almárkách" včelařil můj děda. Když já jsem po 50 letech začínal, byly už rozpadlé, takže jsem Bohužel (nebo Bohudík) už nepoznal žádné jiné úly než langsthroty, které jsem si pořídil
......
1.Starý bohužel budu :-).
2.Langstroth není vysoký úl? Nemyslím nástavek, ale úl.
3.Pokud si vzpomínám, tak jsem netvrdil, že včely potřebují nutně vysoký prostor. Jen:"Takže by se dalo říci, že vyšší tvar je z fyzikálního hlediska lepší než širší." A někde tam jsem taky napsal, že včely měly na úzkovysokém prostoru rychlejší rozvoj. Tak jsem to pozoroval a posuzoval. Možná někomu vyšlo, že rychlejší rozvoj je na nízkém a širokém plodišti, proč ne.
A taky, pokud mě paměť neklade, tak přítel Boháč (jak ten, dnešnímu včelařství chybí) referoval o zkoumání, jakým směrem včely raději rozšiřují hnízdo. Myslím, že tam vyšlo, že asi o 20% preferují rozšiřování plod.tělesa vzhůru. Tenkrát mě překvapilo, že tak málo.

Já si myslím, že v nějakém uzavřeném prostoru postaví divoké včely ty plásty
a uličky pro průchod tak, že nějaké nevýhody úzkovysokého nebo naopak
nízkoširokého prostoru prostě eliminují, takže je to pak víceméně jedno, kde
jsou.
Jedno to není v úlu s rozběrným dílem, protože zůstávají volné uličky mezi
plásty a stěnami úlu, kterými kolem dokola rámků může ten studený vzduch
procházet. Takže tam logicky jako nejvýhodnější vycházejí Langstroth a jiné
úly s dlouhými rámky, protože dlouhé velké rámky omezují vliv té
neprostavěné mezery mezi rámky a stěnou úlu nejvíc.

R. Polášek