Včelařská konference

Nemáte někdo kladné výsledky při potlačování plísně v úlu?
Letos to plísní jak nikdy. Udělal jsem opatření a přesto ten úl, který by měl být nejlépe odvětraný je nejvíc mokrý a bílý. Zdá se že na to má velký vliv velikost volného, neobsazeného a neosazeného prostoru v podmetu. Ty včelstva která zimuji v medníku a plodiště je zcela volné bez rámků je nejčistší. Nástavky, které jsem impregnoval taveným vč. voskem jsou bílý jak hermelým. Ani očka naproti česnům nepomohla tak jak jsem původně zamýšlel. Nemám dno se sítem. Je to rozhodující?

Inpregnované nástavky včelím voskem tBUDOU BÍLÉ PROTOŽE JE TOVČELÍ VOSK NENÍ TO PLÍSEŇ jakmile se oteplí tak se to stratí

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel T. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: plíse?
> Datum: 03.2.2007 09:44:54
> ----------------------------------------
> Nemáte někdo kladné výsledky při potlačování plísně v úlu?
> Letos to plísní jak nikdy. Udělal jsem opatření a přesto ten úl, který by
> měl být nejlépe odvětraný je nejvíc mokrý a bílý. Zdá se že na to má velký
> vliv velikost volného, neobsazeného a neosazeného prostoru v podmetu. Ty
> včelstva která zimuji v medníku a plodiště je zcela volné bez rámků je
> nejčistší. Nástavky, které jsem impregnoval taveným vč. voskem jsou bílý
> jak hermelým. Ani očka naproti česnům nepomohla tak jak jsem původně
> zamýšlel. Nemám dno se sítem. Je to rozhodující?
>
>
>

> Od: Pavel T.
> Nemáte někdo kladné výsledky při potlačování plísně v úlu?
> ...
> Nástavky, které jsem impregnoval taveným vč. voskem jsou bílý
> jak hermelým. Ani očka naproti česnům nepomohla tak jak jsem původně
> zamýšlel. Nemám dno se sítem. Je to rozhodující?
.......

Včelí vosk je vhodný k impregnaci do neextremních podmínek nebo do nádob jako jsou krmítka nebo vinné dřevěnné sudy, (dříve i pivní) atp.
Včelí vosk je nasáklivý a podle mého dochází prostě k jeho degeneraci a zmýdelnatění a spolu s měnící se strukturou povrchu penetrace, která se stahuje a roztahuje pod vlivem měnících se teplot a vnikem vlhka a výrazně se snižuje životnost takového nátěru v úlu. Něco jiného je opravdu ten sud, nebo nábytek nebo to krmítko, které se neponechává venku, nebo jinak, je prostě teplota stálá. Příště bych asi spíše na tvém místě pozjišťoval nějakou recepturu na pryskyřici, která by měla být stabilnější. Samozřejmě receptura, kde jsou včele neškodné složky a zvýší výrazně trvanlivost. Něco jako náhrada za propolis. ;-) Nesmí se naní nic nakultivovat ani v ní degradovat.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Jindy včely v prosinci, lednu neplodují, tudíž spotřebovávají minimum zásob
a vytvářejí minimum vody. Letos to tak není. Síto ve dně dělá hodně,
provětrávává difůzí od dna většinu prostoru úlu kromě ploch v těsné
blízkosti včelího chumáče. A zase ty by měly být nyní odvětrávány od
vlhkosti strůpkem propustným pro vodní páru. Až nějak do začátku března by
měl být strůpek hodně propustný pro vodní páru a jen trochu izolující od
tepla, od března by měl být hodně tepelně izolující a v úlu by se měla někde
v rohu srážet vlhkost, aby plodující včely měly vodu. Co se týká plísní,
parafín může za nízkéteploty krystalovat a tím připomínat plíseň. Taky ale
parafín je vzhledem k plísni pouze netečný materiál, nijak ji nepotlačuje,
takže plíseň klidně může nějakým pórem v parafínu prorůst do dřeva a tam se
rozmnožovat. Podle mých zkušeností je nejdůležitější prevence, nastavek
napadený na jaře plísní je třeba někdy během konce dubna nebo v květnu
vyndat a vnitřek důkladně oškrábat až na dřevo a případně natřít
propolisovou tinkturou nebo to nechat na včely. Pokud se to tam nechá, včely
velkou část plísně jen překryjí novým propolisem a další rok v zimě ve vlhku
ta plíseň bují o to víc.

R. Polášek