Včelařská konference

:>Takze by mi ten kontakt na nekoho s aparatem bodnul.
:>Uz jsem si rikal, ze bych do toho vyvijece investoval. Ale
:>nevim, kde vzit
:>vzduch
:>a nekupovat kompresor za dalsi ctyri - pet tisic tisic.

Pokud to nekdo sam ma privatne, a nepouziva to, tak se ti nenabidne a
nepujci. Riskoval by, ze mu to znicis, nebo vcas nevratis, nebo s tim ztrati
cas. I ten vyvijec je choulostiva vec. A musi se predtim otestovat.
Ja uz mel na kompresor penize, ale jeste jsem ho pujcil, abych vedel do ceho
jdu. Ted ho kupovat nebudu po te zkusenosti. Chce to mobilítu, jinak to nema
cenu. Stoji to vsechno penize, namahu a cas, ale nejak jsem to neprijemne
necitil, kdyz jsem videl zajem z druhe strany. Kdybych se musel vnucovat,
tak jedine za penize.

V jedne nasi ZO pouzivaji misto kompresoru tlakove lahve s reduktorem tlaku.
Mensi redukci je mozne delat take ventilem na vyvijeci.
Pujcuji si ty lahve od hasicu za med. Treba by to pro tebe byla moznost.
Eman

Zdravím,

procházel jsem archiv konference ohledně použití tlakových lahví na aerosolování. Související příspěvky jsou již staršího data a proto se raději zeptám přímo:

Máte někdo PRAKTICKÉ zkušenosti s použitím lahví na stlačený vzduch (hasičské, potapěčské, ...) jako zdroj vzduchu pro aerosol?
-
Prosím, nepiště teoretické domněnky. Ani hypotézy s problematickým plněním lahví, již jsem je četl v archivu konference. Taktéž jsem zkoušel elektrický kompresor + generátor a nevyhovuje mi.

Díky předem.

JD


--------
Vesely Emanuel --- 13. 12. 2002
RE: Antwort Matejovi dezinfekce

... V jedne nasi ZO pouzivaji misto kompresoru tlakove lahve s reduktorem tlaku.
Mensi redukci je mozne delat take ventilem na vyvijeci.
Pujcuji si ty lahve od hasicu za med. Treba by to pro tebe byla moznost.
Eman

Kdysi, když nebyl kompresor na spalovací motor, jsme je používali. Půjčovali
jsme je tuším od hasičů, ti nám je taky plnili. Převáželo se to
rozmontované, u včel se muselo klíči sešroubovat bomba, redukce a vyvíječ,
spoje utěsnit teflonovou páskou. Kapacita lahví byla docela dobrá, ale proti
kompresoru zdržuje plnění, flašek je třeba mít několik a pro rychlou práci
vždy jednu sadu nechat plnit a s jednou pracovat. Obecně, kvůli tomu
vysokému tlaku, mně to smontovávání připadalo o dost náročnější než používat
kompresor, člověk s takzvaně "volšovýma" rukama bez citu to mohl snadno
poničit, přitom se ty flašky předávaly mezi včelaři jako štafeta. Taky
zřejmě člověk bez příslušného školení by s těmi vysokotlakými bombami asi
neměl manipulovat, bomby byly přepravovány v autě volně naházeny na podlaze,
což asi taky nebylo správně. V případě nějakého průšvihu by to byl asi díky
tomu ještě větší průšvih.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "JD" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 8:44 PM
Subject: Re: tlakové lahve pro aerosol


> Zdravím,
>
> procházel jsem archiv konference ohledně použití tlakových lahví na
> aerosolování. Související příspěvky jsou již staršího data a proto se
> raději zeptám přímo:
>
> Máte někdo PRAKTICKÉ zkušenosti s použitím lahví na stlačený vzduch
> (hasičské, potapěčské, ...) jako zdroj vzduchu pro aerosol?
> -
> Prosím, nepiště teoretické domněnky. Ani hypotézy s problematickým plněním
> lahví, již jsem je četl v archivu konference. Taktéž jsem zkoušel
> elektrický kompresor + generátor a nevyhovuje mi.
>
> Díky předem.
>
> JD
>
>
> --------
> Vesely Emanuel --- 13. 12. 2002
> RE: Antwort Matejovi dezinfekce
>
> .. V jedne nasi ZO pouzivaji misto kompresoru tlakove lahve s reduktorem
> tlaku.
> Mensi redukci je mozne delat take ventilem na vyvijeci.
> Pujcuji si ty lahve od hasicu za med. Treba by to pro tebe byla moznost.
> Eman

Díky pánům Stonjekovi a Poláškovi.

Ještě bych měl doplňující dotaz - jak jste řešili redukci a kontrolu tlaku jdoucího z bomby do vyvíječe?

Nebyl při déletrvajícím použití problém se zamrzáním ventilu?

Neměli byste fotografie či nákresy? Pokud ano - pošlete prosím na jdjd(zavináč)email(tečka).cz

Díky.

JD



- - - - - - - - - - - - - - - -
Původní odpovědi:
- - - - - - - - - - - - - - - -

Tlakové lahve vůbec nejsou špatné a v podstatě jsou zcela blbuvzdorné.Používali jsme je na nepřístupných včelnicích. Z jedné lahve se dá udělat asi 60 včelstev. S profi hasičema se dá mluvit. Naplnění stojí asi 60 Kč, u potápěčů i 150. Mám doma naplněnou kyslíkovku vzduchem, co kdyby.Jsou těžké, špatně se nosí, kdybych to tak dělal, pořídil bych si popruhy na záda. Vlastnit tyto lahve je spojené s problémy s revizemi jak by tomu mělo být u všech tlakových nádob s vys. tlakem.

Zdraví R. Stonjek

- - - - - - - - - - - - - - - -

Kdysi, když nebyl kompresor na spalovací motor, jsme je používali. Půjčovali
jsme je tuším od hasičů, ti nám je taky plnili. Převáželo se to
rozmontované, u včel se muselo klíči sešroubovat bomba, redukce a vyvíječ,
spoje utěsnit teflonovou páskou. Kapacita lahví byla docela dobrá, ale proti
kompresoru zdržuje plnění, flašek je třeba mít několik a pro rychlou práci
vždy jednu sadu nechat plnit a s jednou pracovat. Obecně, kvůli tomu
vysokému tlaku, mně to smontovávání připadalo o dost náročnější než používat
kompresor, člověk s takzvaně "volšovýma" rukama bez citu to mohl snadno
poničit, přitom se ty flašky předávaly mezi včelaři jako štafeta. Taky
zřejmě člověk bez příslušného školení by s těmi vysokotlakými bombami asi
neměl manipulovat, bomby byly přepravovány v autě volně naházeny na podlaze,
což asi taky nebylo správně. V případě nějakého průšvihu by to byl asi díky
tomu ještě větší průšvih.

R. Polášek


- - - - - - - - - - - - - - - -

Musí tam být redukční ventil /hodiny/, který to shodí ze 150 atm. na 3 - 4. Je to to samé jako na autogenu a nepasují li závity musí se udělat redukce. Jak je to se závity, to už si nepamatuji, chce to vyzkoušet a předpokládám, že redučák půjčí i hasiči. Pak už je to jen autogení hadice a spoje stažené vodní páskou. R. S.

Včelstvo se nadprodukcí trubců nezahubí, naopak zvýší svoji šanci na přenos genů na další generaci, což je mimo jiné také účel rojení. V přírodě je situace jiná...v dutině nejsou mezistěny. Včelstva na mezistěnách mají prokazatelně větší tendenci zastavovat volná místa trubčinou, proto se stává, že mohou mít znatelně více trubčiny než průměrné ,,divoké,, včelstvo.

Rojení je po dosažení vrcholu síly včelstva děj přirozený, protože se vytvoří nadbytky krmných šťáv. Nadbytek trubců ( nebo pravidelný odběr oddělku ( 1-2 plásty se zavíčkovaným plodem ) od rozkvětu řepky po rozkvětu lípy malolisté v intervalu 3-6 týdnů podle síly včelstva ) tomuto přirozenému jevu spolu se včelařskou metodou zaměřenou na neomezování včeltev v rozvoji zabrání tomuto jevu, tedy k rojení dochází jen výjimečně ( důsledkem chyby včelaře nebo pozdě provedeného zásahu ).


S pozdravem...M. Václavek

Přesně tak, redukční ventil je nutný. My jsme tam měli tuším redukční ventil
z autogenu z kyslíkové lahve, tam by měl být podobný tlak jako v těch
vzduchových. (Pozor na acetylen, tam není v lahvích vysoký tlak a ventil je
proto nepoužitelný.) To všechno ale ukazují budíky na redukčním ventilu,
vstupní tlak v lahvi i výstupní tlak, co jde do přístroje. Je tam potom
návod, jak to dělat, podstata je, že se před našroubováním redukčního
ventilu tento zavře - nadstavi tam nulový výstupní tlak, po sešroubování
celé aparatury se redukční ventil pomalu otevírá a na výstupním budíku
redukčního ventilu musí pomalu a plynule stoupat výstupní tlak až do těch
cca 4 atmosfér. Pokud se ten tlak zvyšuje nějak skokově nebo po poklepání
na redukční ventil, je v něm nějaký problém a asi kvůli bezpečnosti bude
třeba ho vyměnit. Je to už ale pomalu 20 let, tak možná jsem něco zapomněl.
Redukční ventil se na láhev šroubuje, na redukční ventil jsme potom
šroubovali přímo několikametrovou hadici vyvíječe, dneska bude za redukčním
ventilem spíš nějaká rychlospojka. Závity se těsnily teflonovou páskou, ty
jsou dneska nejméně dva druhy, jedna levná hodně tenká a málo pevná, druhá
silnější a dražší. My jsme měli tu silnější, ta levná se musí citlivěji
nanášet a snadno se při šroubování shrnuje, když se jí tam dá příliš, nevím,
jestli by vůbec při těch 100 - 150 atmosférách těsnila. Taky ta dražší páska
šla po rozmontování obvykle ze závitu odvinout, ta levná by se musela odřít
třeba starým kartáčkem na zuby, ten je i jinak docela dobrý pro očištění
toho závitu před montáží. Pokud se s tím člověk nesetkal, je dobré si dát
nějakým technikem předvést, jak moc asi ten závit tou páskou omotat a jakou
silou respektive momentem ten redukční ventil na tu bombu zašroubovat.
Zamrznutí redukčního ventilu jsem nepozoroval, ono asi v tom stlačeném
vzduchu už žádná voda, co by mohla zmrznout, není, omezující bylo ochlazení
vlastní nádoby vyvíječe a námraza na ní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2008 6:53 PM
Subject: Re: tlakové lahve pro aerosol


> Musí tam být redukční ventil /hodiny/, který to shodí ze 150 atm. na 3 -
4.
> Je to to samé jako na autogenu a nepasují li závity musí se udělat
redukce.
> Jak je to se závity, to už si nepamatuji, chce to vyzkoušet a
předpokládám,
> že redučák půjčí i hasiči. Pak už je to jen autogení hadice a spoje
stažené
> vodní páskou. R. S.

Ještě jednou díky všem za praktické rady.