Včelařská konference

Zdravím přátele včel,
moje pořekadlo:
Máš-li
vysoký podmet, drátěné dno, tenkostěnný úl, nástavkový úl,
nic nezkazíš-li.
Podle mě tím nic zkazit nemůžete:
Vysoký podmet můžete zužit vnitřním dnem ( popřípadě máte-li nízké dno kombinované s polonástavkem...můžete oddělat polonástavek ), drátěné dno můžete zadělat, tenkostěnný úl mužete obalit polystyrénem...můžete uteplit, nástavkový úl...znak racionalizace č. 1.
Není-li tomu tak, pak mohou vznikat problémy:
Pevné dno těžko předěláte na drátěné, Polystyrénový úl těžko odteplíte, bez nástavkového úlu se racionálně včelařit nedá ( nebo jen velmi-velmi-velmi obtížně ).
Vysoké drátěné dno má spoustu výhod:
1/Dobře provětrává úl ( v zimě provětrává ,,až moc dobře,,...omezuje plodování...což je nesporná výhoda, proto je dobré mít přes zimu plně otevřená drátěná dna ( silným a silnějším včelstvům to vadit nemůže...naopak prospívá...omezení nepotřebného zimního plodu. Taková včelstva mají znatelně rychlejší rozvoj něž včelstva, která v zimě ve větší míře plodovala ))( v létě chrání před přehřátím a urychluje zrání medu ).
2/Pokud-li není zastaven divočinou ( doporučuji používat stavební zábrany ), tak složí jako únikový prostor při medobraní ( včely z medníků )popřípadě během kočování.
3/Během růstu včelstva složí jako prostor dočasného vyvěšení včel. Podle chumáče včel v podmetu poznáme, že máme rozšířit.
4/Včelstvo má stálý přívod vzduchu, i když zavřeme česno a očka
.........určitě by se našli ještě další výhody
Nevýhody:
Já žádné nepozoruji. Mám stavební zábrany, včely nenechávám dlouho tísnit v podmetu, nemám problémy s divočinou v podmetu.Možná u slabých včelstev zpomaluje vývoj ( to se dá snadno napravit...stačí kus folie a překrýt potřebnou část drátěného dna...přizpůsobit drátěné dno síle včelstva...předjaří, jaro )
Včelařil jsem ( vloni jsem musel kvůli moru zlikvidovat chov )a včelařit v dohledné době budu s celo-drátěným dnem a 10 cm vysokým podmetem....Optimal.
Vysoký podmet mít ani nemusíme. Stačí kombinace nízkého dna a polonástavku a efekt bude stejný. Každý si něco vybere.
Máte-li
vysoký podmet, drátěné dno, tenkostěnný úl, nástavkový úl,
nic nezkazíte-li....vřele Vám a ostatním doporučuji.

zdravím..........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

No pokiaľ ide o dno stretávam sa s dvomi názormi:
Jedni tvrdia, že vchod pre včely by mal byť minimálne 2cm vysoký a po celej šírke, iní zasa, že by mala byť dodržaná včelia medzera a výška stačí cca 8 mm.
Celkom dobre nechápem, prečo má byť vstup vysoký 2cm a potom dnu už len 8 mm? A hlavne ak je zasieťované dno....vetranie zabezpečené...

Ďalšia vec - pri odbere peľu.keď je zasunutá peľová mriežka - povedzme medzi sieťovinou a peľ. mriežkou je 8-10 mm a tiež medzi peľ. mriežkou a spodnou latkou rámika. No keď sa neodoberá peľ a peľ. mriežka je vonku - už nie je dodržaná včelia medzera a včely aj tak musia liezť po bočných stenách kým sadostanú na rámiky.

Kde je pravda :-)) ?

Řešení dna atd. mi mnohdy přijde, že si pleteme včely s letadlem. Tedy že přistávají na podvozek a k tomu potřebují rovnou dojezdovou plochu.
Když jsem si koupil digiťák a mohl si fotit podle libosti (bez finančních nákladů) tak jsme si potvrdil svoji teorii, že vodorovné česno je pro včely absolutní blbost. Až na vyjímky se s takovouto přistávací plochou ve svém vývoji nesetkali. Pro včely je přirozené přistávat na svislé nebo šikmé kůře, skále atd. nebo vlétat dovnitř a přistávat přímo na plásty - tedy zavěšovat se na jejich okraje.
Kdybych se někdy vracel k vysokým dnům, tak na čele udělám česnový klín jako dosud a nad ním větší otvor (asi 5cm), který by se dal asi posunem regulovat a v době snůšky bych jej otvíral tak aby včely mohly vlétnout dovnitř pod plásty. Nebo bych to alespoň zkusil, abych se mohl kouknout kudy včely létají nejvíc.
Pozorování je zkreslené asi i tím tím, že včely preferují ten vchod na který se zalétávaly. Takže těžko říci, jestli když mám velký provoz v očkách to je tím, že včelám víc vyhovují, nebo se tam jako mladušky zalétaly.
Karel

To je pravda, včely tady u nás spíše bydlely v kmenech a tudíž byly zvyklé
na svislou plochu u česna než kdyby bydlely třeba v skalních dutinách a
norách , kde se předpokládá spíše vodorovná plocha. Možná někde v tropech,
kde je tepleji. Vodorovnou plochu na "přistávání" zavedli staří zkušení
včelaři, obtížené zásobami nebo zesláblé včely třeba na jaře, kdy je moc
zima anebo při silné snůšce nebo při náhlém dešti na svislé ploše sedaly
příliš nízko a třeba už potom neměly sil vylézt nahoru k česnu a do úlu a
byly ztraceny. Takže cílem bylo hlavně neztratit ty včely na konci
životnosti a hlavně zásoby, co přinesou. Bylo to výhodné hlavně ve včelínech
nebo obecně v úlech, kde bylo velkým přesahem střechy zajištěno, že při
dešti na česno nepršelo, protože pokud na takovou vodorovnou nebo mírně
svislou plochu pršelo, mohlo to být horší místo na přistávání včel než
svislá plocha, navíc odstříkáváním kapek se dostávala voda česnem do úlu.
takže pokud není česno chráněno před deštěm a obecně nepřízní počasí, jako
je u dnešních nastavkových úlů, skutečně není moc velký důvod mít tu
vodorovnou plochu. Spíše šikmou. Jinak z fotek je vidět, že typická poloha
těla "přistávajících" včel je šikmá, jsou tedy připraveny přistat i na
svislé ploše i na vodorovné ploše.
Co se týká zalétávání, včely pokud mají k dispozici více otvorů do úlu,
létají nejvíce do těch, které jsou v blízkosti plodu. Asi i automaticky se
vracejí do otvoru, odkud vyletěly. A do blízkosti plodu proto, protože
stejně zásoby ukládají k plodu a v případě česna ve dně, které je kolikrát u
nastavkových "věžáků" poměrně daleko od plodu by musely pěšky uvnitř úlu
absolvovat hodně dlouhou trasu než uloží sladinu do buněk. Raději ji uletí
vzduchem a vrátí se do otvoru, který je místu ukládání zásob nejblíž. Mně
připadá, že včely první snad dny výletu létají tím otvorem, na který se
zalétají. Ale během několika dnů (desítek, stovek výletů?) se přeorientují
na jiný otvor, pokud je pro ně výhodnější.
Co se týká výšky 2 cm a nízké výšky 6 - 8 mm jen jako dvou možností, je to
asi určeno konstrukcí dna s česnovým klínem, na jedné straně česnového klínu
je ten výřez 2 cm vysoký pro letní česno a na druhé straně je ten nízký
zimní výřez, aby do úlu nepronikli hlodavci.

R. Polášek

Ja som chcel vedieť Váš názor na výšku "česnového otvoru".
A to kôli tomu, že jedna skupina preferuje, aby bola dodržaná včelia medzera t.j. aby včely po vojdení do úľa nemuseli liezť len bočnými stenami.
Druhá skupina preferuje výšku 2cm, aby bol lepší priechod včiel. Aby sa včely na dne netlačili - hlavne pri výdatnej znáčke. Myslím teda letnú sezónu, nie delenie leto/jeseň.

V každom prípade výška letáčového otvoru má byť 2 cm. . Do otvoru sa dáva letáčová vsuvka- vložka s výškou 8 mm. Tá je spravidla otočná univerzálna na štrbinu po celej dlžke, na zúženie otvoru pri zimnom zakrmovaní a pokiaľ ju otočím o 90 cm , na zakrytie letáčového otvoru po celej dlžke, pri pálení pásikov avartínu.
Hlavne v lete za veľkých horúčav, letáčovú vložku vyberám a nechávam otvor vysoký 2 cm a to aj v prípade celoročne zasieťovaného dna. Konštrukcia odnímateľného dna rôznych typov, konštrukcii používa letáčovú vložku so štrbinou.
Mišo Seničan


< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: M. Krokavec <e-mail/=/nezadan>
< Predmet: Re: Dno
< Dátum: 19.2.2007 23:02:57
< ----------------------------------------
< Ja som chcel vedieť Váš názor na výšku "česnového otvoru".
< A to kôli tomu, že jedna skupina preferuje, aby bola dodržaná včelia
< medzera t.j. aby včely po vojdení do úľa nemuseli liezť len bočnými
< stenami.
< Druhá skupina preferuje výšku 2cm, aby bol lepší priechod včiel. Aby sa
< včely na dne netlačili - hlavne pri výdatnej znáčke. Myslím teda letnú
< sezónu, nie delenie leto/jeseň.
<
<
<

Tak to se omlouvám. Pokud jde o štěrbinu a jak se včely dále pohybují v ůle to jsem dosud nesledoval. U vysokých den jsem měl zato, že když nechtějí pěšky, můžou si k plástům popoletět. A leckdy jsem to viděl.
Pro výšku 8mm by podle Vás hovořilo to, zda
se při zastrčeném klíně a nízké výšce česna 8mm včela otočí a chytne stropu a pokračuje pěšky po čelní stěně.
Je to jen můj názor, ale pro plně naloženou včelu to bude při výšce 8mm docela akrobatický výkon. Na boku česna to včely dělají. Že při opouštění úlu přijdou zevnitř po čelní stěně přes strop česna na stěnu nad česnem a odlétají to také je pravda.
ALe jestli při širokém česně a výšce česna 8mm (tedy nikoli dna) přecházejí na čelní stranu, tak to jste mě nasadil brouka do hlavy. Ale odpovědět bude muset někdo z univerzály, budečáky atd, který to mohl zadem pozorovat. Samotného by mě to velmi zajímalo.
Já jsem dosud byl toho názoru, že pro včelu je nejlepší v plné snůšce vletět do úlu a přistát na plástu. A tam někde předávat sladinu mladuškám. A k tomu je dle mých pozorování výška 2cm málo.
A nebo je dole nechat stavět trubčinu do výšky jaké chtějí a po té si včely vylezou.
Jeden čas jsem ohýbal hliníkovou podložku tak, aby vzadu dosahovala k plástům, domnívaje se, že při 7cm dně včely po ní dojdou pěšky k plástům, ale velký provoz na ní vzadu nebyl. Z toho jsme usuzoval, že pro létavky bylo jednoduší po prolezení se dostat hned nahoru. Asi letem. Nezkoumal jsme jak.
Jsem zvědav na ostatní zkušenosti.
Karel

Co jsem pozoroval já, tak mně připadá, že obvykle dovnitř nelétají.
Přistanou venku, přes česno projdou pěšky a většina potom jde ze dna pěšky
šikmo ke stěnám a po stěnách nahoru. Někdy při vysokém dnu projdou pěšky
přes česno a uvnitř krátce vzlétnou na rámek. Dovnitř do úlu létají jen
pokud je česno snad vysoké minimálně ty 2 cm a není tam provoz. Letící včela
totiž potřebuje kolem sebe mnohem více prostoru než lezoucí. Co jsem se tím
zabýval, tak jsem uvažoval do širokého česna s výškou 2 cm a vyšší vyrobit
ještě další vložku, kde by v té výšce česna cca 2 cm byla co pár centimetrů
tenká svislá dřevěná přepážka, po které by včely mohly i z prostředku česna
přelézt vevnitř na čelní stěnu a jít po ni nahoru k rámkům. Ale za nějakou
příliš velkou prioritu to nepovažuji. Ve starých úlech ten problém není,
protože tam většinou česna nejsou příliš široká, včely prostě při průchodu
česnem jdou šikmo nalevo nebo napravo a nemají problém se dostat ke stěnám.

R. Polášek

No aby som môj dotaz upresnil:
Jedná sa o vysoké dno (11cm) prístupné zozadu, zozadu sa vkladá peľová mriežka.

Založená mriežka - odber peľu:
Včela keď vojde do úľa, tak sa ocitne na zasieťovanom dne (na pletive). Nad sebou -cca 2 cm je peľová mriežka, prejde po bočnej stene, potom cez ňu (inokadiaľ nemá kade) a potom na rámiky to má zhruba 2 cm - takže zasa bočnou stenou. Ide o to že niektorí včelári argumentujú tým, že sú obe medzery vysoké. Keby boli len tých 8 mm, tak by nemuseli liezť po bokoch, ale priamo cez mriežku a potom na rámik - hocikde na dne. Lebo keď vraj musia ísť po boku, zvytočne sa zdržujú.

Teoreticky: keď by tie medzery boli 8 mm, tak keď by sa vybrala peľ. mriežka, tak tam ostane medzera 2*8mm a zas len musia loziť po stenách.
Jednoducho univerzálne (ideálne)dno neexistuje. Vždy bude niekto komu bude vadiť to či ono.