Včelařská konference

Tak to se omlouvám. Pokud jde o štěrbinu a jak se včely dále pohybují v ůle to jsem dosud nesledoval. U vysokých den jsem měl zato, že když nechtějí pěšky, můžou si k plástům popoletět. A leckdy jsem to viděl.
Pro výšku 8mm by podle Vás hovořilo to, zda
se při zastrčeném klíně a nízké výšce česna 8mm včela otočí a chytne stropu a pokračuje pěšky po čelní stěně.
Je to jen můj názor, ale pro plně naloženou včelu to bude při výšce 8mm docela akrobatický výkon. Na boku česna to včely dělají. Že při opouštění úlu přijdou zevnitř po čelní stěně přes strop česna na stěnu nad česnem a odlétají to také je pravda.
ALe jestli při širokém česně a výšce česna 8mm (tedy nikoli dna) přecházejí na čelní stranu, tak to jste mě nasadil brouka do hlavy. Ale odpovědět bude muset někdo z univerzály, budečáky atd, který to mohl zadem pozorovat. Samotného by mě to velmi zajímalo.
Já jsem dosud byl toho názoru, že pro včelu je nejlepší v plné snůšce vletět do úlu a přistát na plástu. A tam někde předávat sladinu mladuškám. A k tomu je dle mých pozorování výška 2cm málo.
A nebo je dole nechat stavět trubčinu do výšky jaké chtějí a po té si včely vylezou.
Jeden čas jsem ohýbal hliníkovou podložku tak, aby vzadu dosahovala k plástům, domnívaje se, že při 7cm dně včely po ní dojdou pěšky k plástům, ale velký provoz na ní vzadu nebyl. Z toho jsme usuzoval, že pro létavky bylo jednoduší po prolezení se dostat hned nahoru. Asi letem. Nezkoumal jsme jak.
Jsem zvědav na ostatní zkušenosti.
Karel

Co jsem pozoroval já, tak mně připadá, že obvykle dovnitř nelétají.
Přistanou venku, přes česno projdou pěšky a většina potom jde ze dna pěšky
šikmo ke stěnám a po stěnách nahoru. Někdy při vysokém dnu projdou pěšky
přes česno a uvnitř krátce vzlétnou na rámek. Dovnitř do úlu létají jen
pokud je česno snad vysoké minimálně ty 2 cm a není tam provoz. Letící včela
totiž potřebuje kolem sebe mnohem více prostoru než lezoucí. Co jsem se tím
zabýval, tak jsem uvažoval do širokého česna s výškou 2 cm a vyšší vyrobit
ještě další vložku, kde by v té výšce česna cca 2 cm byla co pár centimetrů
tenká svislá dřevěná přepážka, po které by včely mohly i z prostředku česna
přelézt vevnitř na čelní stěnu a jít po ni nahoru k rámkům. Ale za nějakou
příliš velkou prioritu to nepovažuji. Ve starých úlech ten problém není,
protože tam většinou česna nejsou příliš široká, včely prostě při průchodu
česnem jdou šikmo nalevo nebo napravo a nemají problém se dostat ke stěnám.

R. Polášek

No aby som môj dotaz upresnil:
Jedná sa o vysoké dno (11cm) prístupné zozadu, zozadu sa vkladá peľová mriežka.

Založená mriežka - odber peľu:
Včela keď vojde do úľa, tak sa ocitne na zasieťovanom dne (na pletive). Nad sebou -cca 2 cm je peľová mriežka, prejde po bočnej stene, potom cez ňu (inokadiaľ nemá kade) a potom na rámiky to má zhruba 2 cm - takže zasa bočnou stenou. Ide o to že niektorí včelári argumentujú tým, že sú obe medzery vysoké. Keby boli len tých 8 mm, tak by nemuseli liezť po bokoch, ale priamo cez mriežku a potom na rámik - hocikde na dne. Lebo keď vraj musia ísť po boku, zvytočne sa zdržujú.

Teoreticky: keď by tie medzery boli 8 mm, tak keď by sa vybrala peľ. mriežka, tak tam ostane medzera 2*8mm a zas len musia loziť po stenách.
Jednoducho univerzálne (ideálne)dno neexistuje. Vždy bude niekto komu bude vadiť to či ono.