Včelařská konference

V roku 2004 som dostal knižočku o "Potreba trúdov vo včelstve". Preložil som jednu stať "Výskum vplyvu trúdov na znášku medu" v máji roku 2004 v časti ZOOTECHNIKA na www.vcely.sk aj s mojím nesúhlasným komentárom. Výskum robil včelár praktik asi 8 rokov, kde dokázal, že včelstvá ktorým nebránil chovať trúdov, mali vyšší prínos medu ako skupina , v ktorej bránil včelstvám chovať trúdy. V brožúre sú i iné zaujímavé pohľady na rôzne činnosti včelstva. No tie som už nedokončil preklad. Anton

Není náhodou ten vyšší výnos včelstev s trubci způsoben jednoduše tím, že je
zapotřebí méně dělnic pro zahřívání plodu a víc jich tedy může létat za
snůškou? Mimo jiné, v jakémsi snad přes 150 let starém včelařském časopisu
jsem se o dělbě činností dočetl, že "královna naklade vajca a trubci ty
vajca vysedí" (tedy zahřívají plod) :-). Navíc včelstvo s nedostatkem
trubců nežije v přirozených podmínkách a patrně bude stressované, což asi
také může nepříznivě ovlivnit výnos.
S přátelským pozdravem Petr.

v časti ZOOTECHNIKA na www.vcely.sk aj s mojím nesúhlasným komentárom
Anton
.......
Zajímavé. Já bych měl jen jeden postřeh. Pokud jsem to pochopil, on jen likvidoval trubčinu před líhnutím. To že nepozoroval vliv na VD je v souladu s tím, na co jsem zde dával odkaz nedávno na OPTIMAL konferenci.
Ale asi bude rozdíl mezi včelstvy které odchovávají trubce (byť jsou likvidování před líhnutím) a těmi, kterým není, nebo jen minimálně, dopřáno stavět a zakládat trubčinu. Tedy mít SPOTŘEBU na jejich odchov.
Osobně jsem toho názoru, že včely ASI(!) neregulují plochu trubčiny, ale množství trubců.
Když jsem začínal, tak "klasická škola" doporučovala minimalizovat chov T. a divokou stavbu. Dělené stavební rámky atd.
Postupně jsem dopřával včelám v nástavkách divočiny do libosti. Dostal jsem se do fáze (jeden rok jsem měl málo mezistěn, to jsem s tím začal), kdy jsem do každého nástavku s mezistěnami dával do předposlední pozice stavební rámek. A pak jej tam nechával. I přes zimu.
A mohl jsme tak sledovat, kde včely začínaly stavět. Většinou uprostřed nástavku mezistěny a stejnou měrou začínaly na stavebním.
Později jsem tam nechával trubčinu přes zimu, s tím, že včely jsou dost chytré, aby věděli, kdy mají trubce začít chovat. Ing. Čermák mě zbavil iluzí o vlivu této techniky na plemenitbu. Že prý trubci z již zakladené trubčiny mají minimální šanci zvítězit nad trubci z větší panenské.
Já si myslím, že v případě jarních trubců to možná může být jedno, když konkurenční trubci z jiných včelstev (nedivokých) ještě nemají ani vystavěný stavební rámek a na stratovní čáru se ani ndostaví :-) .
A dospěl jsem k názoru (který jsem nějak neprokazoval), že existuje určitý strop, kdy matka již trubčinu nezakládá, i když jí má k dispozici.
Chov trubců má podle mě několik i málo diskutovaných aspektů:
- v časném jaru představují topné těleso - plodové těleso V případě prochladnutí plodu nepředstavuje velkou ztrátu ve vývoji včelstva oproti prochladnutí děln. plodu na jaře.
- taktéž mají vyšší tělesnou teplotu i hmotnost, nelítají ven a tudíž i dopělí trubci topí v úle.
- mají větší hmnotnost - tedy větší spotřebu krmné kašičky a proto jim přikládám váhu, když beru vážně teorie o způsobování rojové nálady přebytkem kašičky a tzv. přebytečnými včelami.
Osobně jsem zastánce teorií O.Brennera o rovnováze a poruchách včelstva. Tady si myslím, že nedostatek trunců vnímají včely jako poruchu normálního stavu.
A možná trubci při zalétávání poznají včelstvo, ve kterém je nedostatek trubců a tam se raději zalétávají. ALe to je jen teorie. ALe víra a naděje taky léčí. :-) Podle výsledků vyšetření letošní měli mě to funguje, protože jsme žádnou invazi VD nezaznamenal. A to mám v okolí včelnic stanoviště, co musí natírat.


V případě rojové nálady a trubců je třeba asi zjišťovat příčinu a následek. Tedy jestli včelstvo, které se dostává do fáze přebytku nechová nejen rojové (lépe živené) včely ale i dostatek trubců. Tedy že přebytek trubců je signálem existence přebytečných - rojových včel, a je třeba zasáhnout preventivně proti rojení.

Karel