Včelařská konference

JÁ NEVÍM KDE BERETE TEN NÁZOR , že se děje něco mimořádného dnes jsem prohlížel svoje záznamy za posledních 10 let starší totiž nemám první jarní prohlídky jsem dělal od 10 března do 16 dubna při teplotě nad 15° C a vždy to bylo přibližně stejné zavíčkovaný plod nejvýše do 1dm2 takže si myslím že katastrofické scénáře se asi nenaplní
.....
Letos naštěstí nemusím. Ale vloni jsme touhle dobou natíral 8 včelstev. Byl ještě sníh a měl jsem v nich 2, jednou vyjímečně tři rámky, oboustraně zaplodované. Plod, i zavíčkovaný - šíře asi 20cm, výška rámku 23cm. Ale to se neodlišovalo od pozorování v jiných letech.
Podle mého názoru mají včely nějaký program a podle něj plodují, bez ohledu na sílu, izolaci i teploty. A mezi včelstvy jsou výraznější rozdíly než mezi jednotlivými roky.
Takže jsem od jarních prohlídek ustoupil a prvně lezu do včel až v dubnu/květnu.
Proto s napětím sleduji pozorování př. Dvorksého a Čermáka, kdy ověřují Bretschkovo (teď nevím jak se to píše :-) teorie o závislosti plodování na venkovních teplotách. Nerad měním názor:-)
Karel

Tak to já mám zase ta "špecifiká". Moje se tím programem asi neřídí.Prostě bylo teplo, tak plodovaly i když jsem jim četl články z odborné literatury, že v tu dobu prostě nemají. Možná neumí česky.

Tak to já mám zase ta "špecifiká". Moje se tím programem asi neřídí.Prostě bylo teplo, tak plodovaly i když jsem jim četl články z odborné literatury, že v tu dobu prostě nemají. Možná neumí česky.
...
Možná naopak čtou tu nejnovější (nebo jsou na internetu :-) ).
Jak včely plodují v závisloti na teplotě je dokonce popsáno matematickým modelem. Viz články ing. Dvorského v MV a program je na webu Zubří.
Byly dávno kdysi doby, kdy jsem včely prohlížel co 14 dní, měřil, dělal si záznamy, každý den zapisoval teploty, porovnával roky mezi sebou a myslel si, že poznám, co včely udělají, nebo mám uděla já.
Pak jsem pochopil co včely chtějí především - klid na práci.
Takže co neudělám v srpnu, na jaře nedohoním. A musím jen napravovat své chyby. Jinak občas kouknu mezi nástavky, v lednu/únoru zkontroluji zásoby (potěžkáním bez zatížené střechy, případně kouknu). A čekám na čas k rozšíření.
Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá. Děkuji všem předem za informace.
Karel

Já se ve svých úvahách řídím stavem okolní vegetace a za signální rostliny používám Rozkvět sněženek To jen vytáhnu rámek z prostřed sediska a zkontroluji zda začali plodovat a stav zásob Případně přehodím nástavek aby všechny plodovaly nahoře
Další kontrola přijde až při rozkvětu Trnky. To je již poznat zda není třeba vyměnit matku .
Při rozkvětu Třešné ptačky (kvete asi týden před třešní) vložím stavební rámky vedle plodu U sylných čeledí je možné je.li v okolí dost Javoru mléče nasadit medník z polorámků. A obvykle před rozkvětem Řepky olejné je již možno vložit Formidol a hned po tom nasadit medník. Samozřejmě včelstva která neobsednou nástavek spojím nebo posílím rezervním odělkem. Rozhodně si myslím , že právě stav vegetace nám nejlépe poradí kdy co na jaře dělat Kalendář nebo teploměr jsou až druhořadou pomůckou. včelstva v žádném případě nerozebírám při teplotách pod 12°C

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jarn?­ l??¨en?­...
> Datum: 08.3.2007 07:43:09
> ----------------------------------------
> Tak to já mám zase ta "špecifiká". Moje se tím programem asi neřídí.Prostě
> bylo teplo, tak plodovaly i když jsem jim četl články z odborné literatury,
> že v tu dobu prostě nemají. Možná neumí česky.
> ..
> Možná naopak čtou tu nejnovější (nebo jsou na internetu :-) ).
> Jak včely plodují v závisloti na teplotě je dokonce popsáno matematickým
> modelem. Viz články ing. Dvorského v MV a program je na webu Zubří.
> Byly dávno kdysi doby, kdy jsem včely prohlížel co 14 dní, měřil, dělal si
> záznamy, každý den zapisoval teploty, porovnával roky mezi sebou a myslel
> si, že poznám, co včely udělají, nebo mám uděla já.
> Pak jsem pochopil co včely chtějí především - klid na práci.
> Takže co neudělám v srpnu, na jaře nedohoním. A musím jen napravovat své
> chyby. Jinak občas kouknu mezi nástavky, v lednu/únoru zkontroluji zásoby
> (potěžkáním bez zatížené střechy, případně kouknu). A čekám na čas k
> rozšíření.
> Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá. Děkuji
> všem předem za informace.
> Karel
>
>
>

K> Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá. Děkuji všem předem za informace.

Včera jsem natíral včelařům ve svém revíru (Rakovnicko, 430 m.n.m.). Na plodu je vidět ochlazení minulých dní a současné oteplení: je tak 3-4 rámcích, každý s +-1 dm2 plodu těsně před vyběhnutím. Nově zavíčkované není skoro nic, staré larvičky taky ne, ale vajíček a 1-2denních larviček celá kvanta. Za 14 dní už možná bude problém s 10 dm2.
Zásob spousty (cca 5 pěkně plných rámků v budečácích), i devítikiloví krmiči v budečácích se divili, že je tam víc než na podzim.
V nástavcích je to srovnatelné, zásob většinou v poměru k budečákům víc.
Ahoj Ivan

> Zásob spousty (cca 5 pěkně plných rámků v budečácích), i devítikiloví
> krmiči v budečácích se divili, že je tam víc než na podzim.
> V nástavcích je to srovnatelné, zásob většinou v poměru k budečákům víc.

Z čeho to je, co tam kvete? Jíva?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 08, 2007 10:32 AM
Subject: Re: jarnA­ lAA¨enA­...


> K> Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá.
> Děkuji všem předem za informace.
>
> Včera jsem natíral včelařům ve svém revíru (Rakovnicko, 430 m.n.m.). Na
> plodu je vidět ochlazení minulých dní a současné oteplení: je tak 3-4
> rámcích, každý s +-1 dm2 plodu těsně před vyběhnutím. Nově zavíčkované
není
> skoro nic, staré larvičky taky ne, ale vajíček a 1-2denních larviček celá
> kvanta. Za 14 dní už možná bude problém s 10 dm2.
> Zásob spousty (cca 5 pěkně plných rámků v budečácích), i devítikiloví
> krmiči v budečácích se divili, že je tam víc než na podzim.
> V nástavcích je to srovnatelné, zásob většinou v poměru k budečákům víc.
> Ahoj Ivan

>Z čeho to je, co tam kvete? Jíva?

Pyl podle barvy nosí z jívy a takový světle šedý - líska, olše? Vrby rozkvetly, k nim sněženky a krokusy. Na podzim dlouho kvetla hořčice.
Ivan

U nás lísky odkvetly už před měsícem, pyl z lísky je jasně žlutý. Minulý
týden začala prášit olše. První raná vrba, klon S021 je těsně před
rozkvětem. Že by sladina byla ze sněženek a krokusů? Hořčice na zelené
hnojení u nás dopadla ne moc dobře, něco trochu rozkvetlo v listopadu a
prosinci, ale bylo to zlikvidováno mrazy, zemědělci naseli moc pozdě. Snad
jedině v listnatých lesích, ještě jsem se tam nebyl podívat, takže přesně
nevím, ale přínos by už mohl být z rostlin, co využívají v listnatých lesích
oslunění před růstem listů na stromech. Jako je petrklíč, plicník, devětsil,
fialky, sasanky a další.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 08, 2007 11:37 AM
Subject: Re: jarnA­ lAA¨enA­...


> >Z čeho to je, co tam kvete? Jíva?
>
> Pyl podle barvy nosí z jívy a takový světle šedý - líska, olše? Vrby
> rozkvetly, k nim sněženky a krokusy. Na podzim dlouho kvetla hořčice.
> Ivan