- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Rozmnozeni vcelstva
Běžně se to dělá tak, že se pár rámků s plodem otřepe, aby byla jistota, že tam není matka a potom dá nad mřížku . Během dne včely na plod zase nalezou a další den se mohou dělat oddělky. Obvykle to je rychlejší postup, než hledat na rámku matku. Oddělek se dělá tak, že se na jeden rámek s plodem plně obsazený včelami setřepe do oddělku půl až jeden druhý plně obsazený rámek včelami. Na začátku května stačí na oddělek 1 rámek s plodem a k tomu setřepat včely s dalšího rámku s plodem. V plástu musí mít nějaké kilo zásob a v jednom plástu nalitou vodu, protože první dny mají nedostatek létavek. Přirozeně obložit s obou stran hotovými plásty. Minimálně do poloviny května je třeba uteplit, hlavně kvůli teplotám v noci. Z oddělku odletí létavky, zůstanou tam jen nezalétané včely, které ještě nebyly ven z úlu. Těch bývá na jaře většina. Ale už další den se dá vidět jednotlivé včely, které se vracejí do oddělku a nosí zásoby. Včely zakládají takzvané nouzové matečníky, to znamená vedle matečníků na jednodenních larvičkách i matečníky na starých vícedenních larvách. Ty je třeba asi za týden odstranit, vylíhly by se dřív a včely by si matku vybraly z nich, přitom larvička v takových matečnících byla první dny krmena jako dělnice, tudíž taková matka bude znatelně méně kvalitní. V oddělku budou včely pomalu ubývat po dobu, než se oplodní matka, než začne klást a objeví se minimálně jeden plást zavíčkovaného plodu těsně před vylíhnutím. To bude podle oka asi tak za 40 - 45 dní po vytvoření oddělku. Potom už začne včel přibývat velice rychle. Je možné mít z oddělku z jednoho rámku plodu v květnu včelstvo v plné síle v srpnu a září na zimní krmení, pokud je k dispozici právě dostatek plástů. Pokud by ale oddělek musel zároveň většinu plástů ještě navíc vystavit, asi se to nepovede. Kdy se to už nepovede, je těžko říct, oddělek by mohl vystavit v červnu a červenci maximálně tak 4 ? 6 ? mezistěn bez újmy na rychlosti růstu. V srpnu už samy od sebe většinou nestaví. Já bych asi použil langstrothy s tím vestavěným přizpůsobením na rámky 39x24 a hotové rámky na vytvoření včelstva obsedajícícho do poloviny srpna tak 20 rámků 39x24. Potom bych provedl norské zimování, to je setřepání včelstva už na langstrotí mezistěny za intenzívního krmení. Ale není mi jasné, jak je to s přizpůsobením výšky rámků, langstroth výšku 24 nemá a mezi rámky by se měla dodržet i svisle včelí mezera 8 milimetrů. Co se týká krmení, není třeba hned vytahovat cukr a kbelíky. Do oddělku se dávají plásty vedle plodu i se zpracovanými zásobami. S výhodou nezpracované zimní. Oddělek by měl dostat na každý rámek s plodem minimálně tak 1 kilo zásob + navíc tak 1 - 2 kila. To jim stačí na nějaký týden, navíc v květnu a obvykle i červnu snůška dostatečná k uživení takového oddělku je. Potom už se musí hlídat, probíhá snůška a jestli je v včelstvu dostatek zásob, odhadem by se měly pohybovat tak okolo 10 kilo +- v horním nastavku. Nejlepší na stavění je právě mírná trvalá snůška, kdy nosí každý týden o nějaké kilo více než spotřebují.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22086
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |