78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Zdenek (85.160.91.33) --- 9. 4. 2007
Re: Jak přenést včely na Langstroth

Díky za rady a pomoc.
Byl jsem pracovně mimo a tak jsem se nedostal k diskuzi. Včelstvo se nachází u Jihlavy na Vysočině a včera u nás začal kvést zlatý déšť. Rámečky jdou zasunout do starého nástavkového úlu, ale rozměry jsem zapomněl změřit. Předpokládám, že do langstrotha půjdou rámečky zavěsit pomocí redukce.
Nyní však nevím jestli mám provést rozdělení jednoho včelstva, které máme, na dvě poloviny a vždy s jednou polovinou rámečků přesunout do dvou langstrothů, anebo počkat do května na řepku. Také jsem se rozhodl pro koupi dvou kvalitních matek, aby včelstvo rychle zesílilo.
Chtěl bych se zeptat kdy a kde takovou matku koupit.
Na vyřezávání a vsazování nebudu mít bohužel čas.
Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

Ti, co nedávno začínali, říkají, že nejlepší je tak mít 4 včelstva. Jedno,
dvě na učení a zkoušení, takže s malým výnosem, jedno, dvě na provádění jen
nezbytných zásahů a tudíž na produkci medu. A taky jako rezervu, pokud ty,
na kterých se učí, to nepřežijí. Více včelstev na začátek spotřebuje příliš
času. Taky 4 včelstva si najdou dost sladiny i na místě, kde by 6 - 8
včelstev strádalo.
Jako včelař s nějakými zkušenostmi a taky s dostatkem rámků bych si troufl
na začátku května z jednoho včelstva udělat 4, možná i 8 oddělků a do září
bych z většiny měl silná včelstva. Začátečníkovi bez plástů bych poradil
vzít ze starého včelstva včely tak na dva oddělky.Plus nakoupit jeden nový
oddělek s matkou F1. Starý úl provozovat jen na med, oddělky rozšiřovat a
provozovat na nových rámcích na stavbu plástů a na zkoušení. Nermoutil bych
se nijak zvlášť ani kdyby některé oddělky zimovaly jen na rámcích jednoho
nastavku. Znamená to jen prodloužení rozvoje včel o cca 14 dní, měsíc a
posunutí prvního medobraní z května na červen, nic víc.U starého úlu, pokud
tam je matka dvouletá a starší, měly by se letos vyměnit. Prodejci oddělků a
matek jsou v inzerátech Včelařství, na webu ČSV, něco je v inzerátech ne
webu Včelařských novin nebo v časopise Moderní včelař a tipy na chovatele
budou určitě mít i ve včelařských prodejnách.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Zdenek (85.160.114.122) --- 11. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

Zdravím.
Ještě bych se ujistil, zda jsem následující operaci pochopil správně.
Nyní má včelstvo zhruba 20 rámečků. Na začátku května toto včelstvo rozdělím na dvě poloviny a to samé provedu i s rámečky. Vezmu dva nové langstrothy s varoa dnem a do každého pověsím pomocí redukce na spodní nástavek po deseti ráměčkách. Rámečku jsou sice vyšší než 3/4 langstroth, ale to nevadí, rámečky budou viset kousek nad varoa dnem. Včelí mezeru nahoře zachovám. Nad tento nástavek umístím mateří mřížku a nad ní dám další nástavek, ale již s langstroth rámečky s novými mezistěnami. Nic jiného bohužel nemám. Takže začnu se dvěmi nástavky. Do každého úlu dám po polovině včelstva.
Nejsem si zcela jist s následujícím :
1/ Jak dosáhnout toho, aby jedna polovina včel zůstala v jednom úlu a druhá v druhém. Napadá mě jedině dvě rozdílná stanoviště a po pár dnech dovézt úly na společné místo.
2/ Když zůstane jedno včelstvo úplně bez matky, neohrozí jej to ?
3/ Ve keterém okamžiku mám dát novou F1 matku a jak to nejlépe provést.
4/ Kolik nových mezistěn dát do horního nástavku pro začátek ?
Díky za trpělivost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Karel (88.103.157.154) --- 11. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

V podstatě mám jen dvě poznámky.
1/Mřížku nad staré rámky bych nedal. Matka musí horní nástavek nejdříve zaklást. Tedy musí tam mít přístup. Teprve až ji tam někdy uvidíš, nebo najdeš dole a přendáš (sklepneš) do horního nástavku (musí v něm ale už být plod), tak je možné tam dát tu mřížku. Urychlí to výstavbu a zakladení nových nástavků.
Pokud se ti to nebovede, je pravděpodobné, že se ti to povede i bez mřížky.
2/Mezistěny - rámečky tam dej všechny, maximálně místo jednoho rámku rámkové krmítko.
Předpokládám, že do toho půjdeš až budeš mít novou matku, tedy v době, kdy už bude dost teplo a včely budou silné i po rozdělení.
Předpokládám, že budeš dávat nahoru víc jak jeden nástavek. Postupně jak budou stavět a obsedat nový/é nástavky.

Zalétávání. Já bych dal nové úly na původní místo vedle sebe, starý úl se oklepe od včel a dá pryč. Není vyloučeno, že matka se nějak dostane mimo rámky a bude na stěně. Sklepni to na nějakou desku a sesyp do jednoho z úlů.
Když to po čtyrech a více dnech prohlédneš v jednom úlu by měla být vajíčka - tam je matka. Pokud ani v jednom, musíš koupit dvě matky, nebo nechat vše na včelách. Nic nebude ztraceno. Pokud včelstvo zůstane bez matky, není ohroženo, vychová si novou. Než ta začne klást, vyběhne většina plodu a ty můžeš převést včely radikálnějším způsobem - smetencem.

K přidávání matek atd si něco málo nastuduj, nebo založ nové vlákno. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

Pak se tam mřížka musí dát. Matka by kladla pořád i na starých rámkách a nešlo by je vyřadit.
Tonda

>Teprve až ji tam někdy uvidíš, nebo najdeš dole a přendáš (sklepneš) do horního nástavku (musí v něm ale už být plod), tak je možné tam dát tu mřížku. Urychlí to výstavbu a zakladení nových nástavků.
Pokud se ti to nebovede, je pravděpodobné, že se ti to povede i bez mřížky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

Já bych raději nesměšoval dohromady výměnu matky a rozdělení a předělání
včelstva na langstroth. Pokud ano, tak nejjistější přidání matky je tehdy,
když včely mají matečníky, ale už nemají plod, na kterém by postavily
náhradní matečníky. Takže když se jim ty matečníky vyřežou, během půl hodiny
si uvědomí, že už matečníky nemají a nemají ani plod, na kterém by mohly
narazit nové. Potom přijmou každou matku. ale musí se jim vyřezat všechny
matečníky. Pokud jen jeden zůstane, tak matku přijmout nemusí. Ale já matky
moc neměním, preferuji výchovu matek přímo ve včelstvu a když, tak z
přidaného plodu.
Rozdělit včely přesně na polovinu nepůjde. Varianta rozdělit na poloviny a
převézt na jiné stanoviště mně připadá taková kostrbatá. Předpokládám, že
ta redukce je na každý rámek zvlášť, že to je třeba langstrotí horní laťka,
na kterou je starý rámek pověšený a že v nastavku nad dnem mohou být vedle
sebe původní i langstrotí rámky. Potom bych navrhoval rozdělit včelstvo
spíše na tři díly, pokud už je na 20 původních rámcích. Na původním místě v
úlu s původním vzhledem nechat jeden rámek se starou matkou, ideálně světlý
plást, snad možná ještě jeden světlý původní plást bez včel a zbytek bych
doplnil mezistěnami. V tomto úlu bude matka, mlaďušky z toho jednoho plást a
všechny zalétané létavky. V druhých dvou úlech bude po 4 - 6 plodových
plástech krytých z každé strany jedním plástem bez plodu a potom mezistěny.
Jedná se o to, že mezistěny přidané do stávajícího nastavku místo plástu
mnohem rychleji vystaví než když se nad plný nastavek přidá další nastavek s
mezistěnami nebo dokonce jen půlkou mezistěn a zbytek prázdného prostoru.
Později pak bude možné ty vystavené mezistěny, pokud tam není plod
vytáhnout, uskladnit a dát tam další mezistěny nebo pokud tam bude plod,
vložit do horního přidávaného nastavku. Jedná se o to, aby v přidávaném
nastavku nebyly jen mezistěny, ale taky pár už vystavených rámků nebo rovnou
2 - 3 rámky s plodem, nastavek potom včely rychleji obsadí a vystaví. Pokud
budou dva nastavky a staré rámky mohou být jen v nejspodnějším, bude se
stejně muset matka dát do hořejšího nastavku a ten spodní oddělit mřížkou,
aby plod ze starých rámků vyběhl a bylo je možné odstranit.
Pokud je nastavek nebo úl dostatečně silně obsazený a v nastavku je letošní
matka a je snůška, je možné dát do nastavku mezi plodové plásty po 2 - 4
mezistěnách a včely je vystaví v červnu nebo červenci během dvou dnů. Je tak
možné na úkor výnosů z letní snůšky vystavit hodně plástů. Letošní matka
proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.
Stejně co se týká přidávaní dalšího nastavku, nejdřív se rozjede úl se
starou matkou, protože ta bude klást pořád. Druhý nastavek na ten úl by se
mohl dávat tak ke konci května. U ostatních úlů je přestávka 40 dnů, než se
vychová nová matka a začne klást a nové včely se budou líhnout. takže tam to
bude tak někdy v červnu. Přidaná hotová matka to urychlí.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 11, 2007 8:37 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Zdravím.
> Ještě bych se ujistil, zda jsem následující operaci pochopil správně.
> Nyní má včelstvo zhruba 20 rámečků. Na začátku května toto včelstvo
> rozdělím na dvě poloviny a to samé provedu i s rámečky. Vezmu dva nové
> langstrothy s varoa dnem a do každého pověsím pomocí redukce na spodní
> nástavek po deseti ráměčkách. Rámečku jsou sice vyšší než 3/4 langstroth,
> ale to nevadí, rámečky budou viset kousek nad varoa dnem. Včelí mezeru
> nahoře zachovám. Nad tento nástavek umístím mateří mřížku a nad ní dám
> další nástavek, ale již s langstroth rámečky s novými mezistěnami. Nic
> jiného bohužel nemám. Takže začnu se dvěmi nástavky. Do každého úlu dám po
> polovině včelstva.
> Nejsem si zcela jist s následujícím :
> 1/ Jak dosáhnout toho, aby jedna polovina včel zůstala v jednom úlu a
druhá
> v druhém. Napadá mě jedině dvě rozdílná stanoviště a po pár dnech dovézt
> úly na společné místo.
> 2/ Když zůstane jedno včelstvo úplně bez matky, neohrozí jej to ?
> 3/ Ve keterém okamžiku mám dát novou F1 matku a jak to nejlépe provést.
> 4/ Kolik nových mezistěn dát do horního nástavku pro začátek ?
> Díky za trpělivost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

Letošní matka
proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.

Koniec tejto vety ma zaujal! Operácia zakladanie a ošetrovanie materských buniek neriadi matka (i keď sa to javí obsurdne), ale úľové včely- včelstvo. Takže založenie MB nezáleží od svojvôli matky, ale včelstva ako celku. Včely včelieho spoločenstva vo včelstve s vnútornej potreby začnú pripravovať materské misky v tvare džbánu (hĺbka 11mma priemer ústia 5mm) a matku (to som osobne viackrát pozoroval), matku doslova "dotlačia" k mater. miske a keď matka vajíčko položí, včely matku "prepustia" aby mohla klásť vajíčka do plástových buniek.
Ak to takto ponímame, potom matka v úli je viacmenej v rukách úľových včiel a tie matke diktujú čo má robiť. Som si vedomý toho, že nejaké vlastné pozorovanie nemá šancu zmeniť to čo je "neomylne" v knihách napísané. Takto mi to vysvetlil pri osobnej debate, vysoko vážený vysokoškolslský profesor a bol som v koncoch. Veď čo je napísané, je pravdivé ........ Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

Já jsem se v rychlosti hůře vyjádřil. Správně by mělo být, že včelstvo s
letošní matkou se dá nahustit do menšího prostoru a přitom se nerojí,
zatímco včelstvo se starší matkou by už dávno mělo naražené matečníky a
roje. A nahustit proto, protože takové včelstvo sice nemá moc prostoru pro
ukládání snůšky, ale velice rychle staví mezistěny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 8:46 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Letošní matka
> proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
> mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.
>
> Koniec tejto vety ma zaujal! Operácia zakladanie a ošetrovanie materských
> buniek neriadi matka (i keď sa to javí obsurdne), ale úľové včely-
> včelstvo. Takže založenie MB nezáleží od svojvôli matky, ale včelstva ako
> celku. Včely včelieho spoločenstva vo včelstve s vnútornej potreby začnú
> pripravovať materské misky v tvare džbánu (hĺbka 11mma priemer ústia 5mm)
a
> matku (to som osobne viackrát pozoroval), matku doslova "dotlačia" k
mater.
> miske a keď matka vajíčko položí, včely matku "prepustia" aby mohla klásť
> vajíčka do plástových buniek.
> Ak to takto ponímame, potom matka v úli je viacmenej v rukách úľových
včiel
> a tie matke diktujú čo má robiť. Som si vedomý toho, že nejaké vlastné
> pozorovanie nemá šancu zmeniť to čo je "neomylne" v knihách napísané.
> Takto mi to vysvetlil pri osobnej debate, vysoko vážený vysokoškolslský
> profesor a bol som v koncoch. Veď čo je napísané, je pravdivé ........
> Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Zdenek (85.160.114.222) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

Brzy budu zkušený včelař teoretik, jen aby to fungovalo i v praxi. :-)
Rámky ze starého úlu připevním na horní langstroth loučku.
V případě, že bych se chtěl starého úlu úplně zbavit, protože pracovat s ním je utrpení a navíc do něj nemám další rámky, mohu rozdělit včelstvo do tří nových úlů následujícím působem ? :
Do jednoho úlu dám rámek s plodem a matkou spolu se včelami, které na něm sedí. Z obou stran po jednom plástu a doplním spodní nástavek 7 mezistěnami. Dám horní nástavek a do něj 8 mezistěn + krmítko na roztok cukru, anebo mám počkat, až včely zastaví jeden nástavek a teprve poté přidat druhý nástavek ?
A dva další úly založím dle předchozích rad.
Dvě zbývající včelstva si bez problému vytvoří novou matku i bez matečníků ? Dočetl jsem si, že matka, která se vykrmuje dodatečně není tak dobrá, jako matka ze založeného matečníku.
Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

Létavky jsou zalétané na místo a vzhled úlu a dále potom na vůni matky.
Pokud na místě zůstane starý úl třeba jen s matkou, všechny létavky se do
něho vrátí a zůstanou tam. Pokud na stejném místě bude jiný nový úl, s
česnem pokud možno ve stejné výšce, budou létavky oblétávat kolem až zachytí
vůni matky a potom vejdou do úlu. Pokud bude nějaký jiný úl se včelstvem
třeba metr vedle, některé zaletí tam. Pokud tam vůbec žádný úl nebude,
létavky budou postupně oblétávat stanoviště v stále se zvětšujících kruzích
a pokud naleznou nějaký úl, pokusí se do něho takzvaně vžebrat. Při výměně
starého úlu za nový mohou pomoct barvy. Pokud bude k česnu úlu přišpendlený
pruh pár dm lepenky natřený mějakou sytou výraznou barvou, létavky se
zorientují podle něho a potom nebude výměna starého úlu za nový takový šok.
Pokud se z včelstva vyberou rámky se včelami a dají do nového jiného úlu 2 -
10 metrů vedle, z rámků první den odletí všechny zalétané včely létavky, cca
+- 1/3 včel, do starého úlu, na rámcích zůstanou jen nezalétané včely. Ale
už druhý den se objevují jednotlivé přilétající včely. Plod na rámcích
potřebuje bílkoviny, ty jsou v rámcích v pylu a v tělesných zásobách včel,
potom sladinu, ta je obvykle v rámcích nad plodem a potom vodu, ta v úlu
nikde není a proto první vyletující včely létají pro vodu. Proto se do
vytvářených oddělků dává jeden rámek s vodou nastříkanou v buňkách. Už za
pár dní se na létavky přeorientuje v novém úlu tolik včel, že vedle vody
začnou nosit i pyl a sladinu, pokud je z čeho.
Když včely zakládají třeba rojový matečník, tak postaví základ mateří buňky
neboli misku a nechají matku do ní položit vajíčko. 3 dne se vylíhne
larvička a ta je už od začátku krmena pro budoucí matku. Matka vykrmovaná
dodatečně neboli nouzová matka - včely v případě ztráty matky postaví
matečník nad dělničí buňkou s larvičkami a to nad třídenní larvičkou neboli
šestidenním plodem, možná i starším , to teď z hlavy nevím. Larvička je tedy
první tři dny krmena pro budoucí dělnici, ne matku a to je špatně. Taková
matka mívá znatelně horší výkon v kladení i horší mezerovitější plod. Včely
to občas dokonce vyřeší tak, že ještě tentýž rok nechají matku zaklást pár
matečníků pro tichou výměnu a matku v tichosti vymění. To je důvod, pro se v
oddělku, pokud si má sám vychovávat matku, likvidují starší matečníky.
Jediná "výhoda" takových nouzových matek je snad ta, že jak jsou menší, tak
jsou pohyblivější a tudíž mají při oplodňovacíxh výletech menší ztráty.
Co se týká stavění mezistěn, včely k tomu taky potřebují dostatečnou
teplotu, odhadem aspoň 25 - 35 st C. Vosk musí být měkký. Protože jsou do
května denní a hlavně noční teploty takové, jako jsou, musí včely při
stavění mezistěn dost topit a to dokážou jen tehdy, když je na mezistěnu
hodně včel. A s plodem je to ještě horší, tam nesmí jít pod teplotu 35 st C,
jinak se plod poškodí. Pokud se přidávání mezistěn v tuto dobu přežene,
včelstvo nestaví, je v šoku, věnuje všechnu svoji energii na ohřívání plodu,
takže jeho vývoj se na nějakou dobu zastaví. Takže do konce května počkat,
až včely dostaví jeden nastavek. Taky krmítko je v tu dobu zbytečné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 9:30 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Brzy budu zkušený včelař teoretik, jen aby to fungovalo i v praxi. :-)
> Rámky ze starého úlu připevním na horní langstroth loučku.
> V případě, že bych se chtěl starého úlu úplně zbavit, protože pracovat s
> ním je utrpení a navíc do něj nemám další rámky, mohu rozdělit včelstvo do
> tří nových úlů následujícím působem ? :
> Do jednoho úlu dám rámek s plodem a matkou spolu se včelami, které na něm
> sedí. Z obou stran po jednom plástu a doplním spodní nástavek 7
> mezistěnami. Dám horní nástavek a do něj 8 mezistěn + krmítko na roztok
> cukru, anebo mám počkat, až včely zastaví jeden nástavek a teprve poté
> přidat druhý nástavek ?
> A dva další úly založím dle předchozích rad.
> Dvě zbývající včelstva si bez problému vytvoří novou matku i bez matečníků
> ? Dočetl jsem si, že matka, která se vykrmuje dodatečně není tak dobrá,
> jako matka ze založeného matečníku.
> Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

Když včely zakládají třeba rojový matečník, tak postaví základ mateří buňky
neboli misku a nechají matku do ní položit vajíčko. 3 dne se vylíhne
larvička a ta je už od začátku krmena pro budoucí matku.

Prepáč Radim, že sa miešam do tvojich vyjadrení, nechcem byť Tvojím oponentom. Obdivujem Tvoj elán odpovedať toľkým pisateľom.

Tento konkrétny problém so začatím ošetrovania vyliahnutej larvičky v materskej bunky hneď po jej vyliahnutí považovaný za tromf všetkých autorov, ktorý opisujú vývin novej matky. Naopak chov budúcej matky včelami tzv. náhradným chovom (NCH) ako najväčšie negatívum práve ten fakt, že včely najskôr (3 dni) larvičku kŕmia obyčajnou kŕmnou kašičkou určenú pre včelu robotnicu a až potom precházajú na kŕmenie materskou kašičkou. A to je veľkým hendikepom pre budúcu mladú matku. A to je práve najväčší omyl, ktorý vždy neplatí!

Skupina vedcov sa tomuto problému venovala a pomocou rádioaktívnej látky zistili, že prvé tri dni včely kŕmili larvičky obidvoch skupín "obyčajnou" kŕmnou kašičkou pre včely a nie tak často spomínanou materskou kašičkou. Potom ten tromf často používaný pisateľmi "na prelarvovanie použite 12 hod. starú larvičku atď... aby budúca matka bola od počiatku kŕmená materskou kašičkou" je nepravdivý. Preto i pri umelom chove matiek, môžeme použiť larvičku od 24 do 36 hodín, kedy sa s materiálom lepšie pracuje a kvalita matky by mala byť rovnocenná tej, čo bola vychovaná v prirodzenom prostredí npr. v rojovom včelstve. Takto to robím roky vo svojom chove a dochované matky sú vždy robustné a kvalitné. Tak ja neviem?
Podľa mňa podstatou dobrej matky, je dobrý pôvod prelarvovaného materiálu a najdôležitejším faktorom je HMOTNOSŤ vajíčka, z ktorého sa vyliahne larvička. (izolácia matky v izolátore na malej plástovej ploche (panenský plást), npr. na jednom dm2 a menej - 200 buniek jednostranne , matka zníži týmto zákrokom za 36 hodín izolácie z 200 na 200 vyjíčok za 24 hod. Na tomto princípe je založený i systéme je založenýi nemecký tzv. Jenterov rámik, kde hrá podstatnú rolu práve obmedzovací postup pri zakladaní bunkových čapíkov a nie to, že včely sa o larvičky starajú od počiatku ako budúce matky. Veď prečo sa prestal robiť chov matiek z vajíčok?

Na druhej strane odcudzovaný chov náhradný spôsobom, nemusí byť tým najhorší, len ho treba správne robiť. Tu hrá významnú rolu použitý materiál, ktorý včelár berie z plného chovu, vajíčka matka kladie v plnej sezóne vo veľkom počteteda, sú o niečo menej hmotné. to by nebolo až také závažné, horší je spôsob ako to včelári robia. Z odobraných plástov vytvoria odložence, ktorých všetky včely (ak boli na pôvodnom stanovišti zalietané), úľ ostane prázdny (je bez matky) a kým sa vytvoria (ak sa vytvoria- sú často vyrabované), o NCH sa stará-nestará pár mladých včiel.
Keď už robiť NCH, tak jednoduchým a istým spôsobom, vybrať chovné včelstvo a ODOBRAŤ MU MATKU. Chod takéhoto včelstva je zabehaný a úspech je oveľa istejší, kvalita matky sa môže vyrovnať aj matkám z Jenterovho rámika. Je zaujímavé, že kvalitné matky sa vyvinú i v malej oplodňovacej jednotke, kde odberieme matku a ponecháme včelstvíčko náhode. Vďaka tomu, že predchádzajúca matka kládla na malej ploche málé množstvá vajíčok a boli hmotnejšie.....

Čo sa týka problému, "včely pri náhradnom chove začnú ošetrovať staršie larvičky (preto ich treba odstrániť? Prečo?) aj na staršom plode, ktorý už bol za zenitom vhodnosti pre novú kvalitnú matku. Ja mám desiatky zaznačených prípadov liahnutia sa mladých matiek po dodobrania plodudúcej matky a ani raz som nezaznamenal, aby čas liahnutia matiek sa vymykal z normy. To znamená, že matky sa liahli na na 13 max. deň (plus 3 dni vajíčko), teda v norme 16 dní, nikdy nie skôr. Práve pri týchto pozorovaniach som zistil, že včely pri NCH sa poisťujú proti prípadnému zlyhaniu prvej MB, postupným zakladaním náhradných MB, nie v jednom čase. Prvé MB bola už zaviečkovaná (na 5 deň, plus 3 dňvé vajíčko čo značí, že do chovu pojali larvičku ihneď) a napodiv bolo vo včelstve ošetrované viacej MB oveľa mladších. Z toho plynie, že nie je pravda, že včely pri NCH pojmú do chovu staršie larvičky npr. aj 6 dňové. Áno, môže sa to stať, keď z nejakých dôvodov včely majú k dispozícii iba staršie larvičky a vtedy sa nám vyliahne tzv. včelomatka, ktorá nevie čo má robiť, či klásť vajíčka a či nosiť peľ.

Je to len niekoľko nesúrodých myšlienok, ktoré môžu vniesť trochu svetla do tejto problematike, z pohľadu nie vedca ale radového včelára, ktorý pozoruje život včelstva. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149)
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Velmi zajímavý názor. Já osobně o tom slyším poprvé.
Podle toho, co o tomto výzkumu zatím vím, jeví se mi velmi neobjektivní: Jak mohou tvrdit, že 3 denní dělničí larvy jsou krmeny úplně stejnou potravou jako matky... přes krmení radioaktivními látkami nic zjistit nemohou... včela není filtr na radioaktivní izotopy...aby mohla tvořit krmné kašičky musí přijímat potravu ( med, pyl )...kašičky ( všechny tři...dělničí trubčí a mateří )jsou z bílkovin a sacharidů, jež mají stejný původ a stejnou cestu přes tělo včely krmičky do hltanových žláz...radioaktivita se objeví všude.
Aby objektivně mohly studovat, čím jsou krmeny larvy, musí studovat složení potravy larvy a to na i na hormonální úrovni ne radioaktivitu.
Jsou jisté teorie, že na kvalitu matky nemá vliv jen kvalita stravy, ale i hormonální složka potravy, jež na hmotnost a anatomické rysy matky vliv nemá, ale má vliv na její plodnost.
Neplatí, že větší matky jsou za stejných podmínek vždy plodnější než matky lehčí.

Tento výzkumu, jehož se zastává pan A. Turčány, je mi neznámý, a proto se předem omlouvám za možnou křivou kritiku tohoto výzkumu, jež plyne z možnosti, že jsem nepochopil metodu tohoto výzkumu.O tomto výzkumu vím jen něco málo ze včelařské konference.
Pokud-li je tomu tak, tak mě, prosím ,opravte.

Zatím se mi tento výzkum zdá velmi neobjektivní, nepopírám celý jeho výsledek, cítím, že něco na tom pravdy bude.
M. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 14. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

P.Václavek.
Je isté, že takto som to chápal i ja pri prvom čítaní, ale prax mi to potvrdila. Ja sa pokúsim ten článok nájsť a potom presne napíšem to čo je tam. Som si istý, že práve rádioaktívnu látku a jej podávanie včelám americký vedci robili presne a metodika bola 100%-ná. My to ako včelárska verejnosť a tí múdrejší v nej sme si viac za roky minulé vymysleli a domysleli čo sme nevedeli hodnoverne dokázať. Veď ani pokusy von Frischa o tancoch včiel na určenie miesta potravy nie sú také isté, ako sa o nich píše. V posledných rokoch vedci pripúšťajú, že včelám pri orientácii pomáha aj vôňa, ktorú včely zanecháva vo vzduchu. No aj ja som len obyčajný včelár praktik, možno trochu viac sa venujúci poznaniu o včelách, takže, môžem niečo aj nesprávne interpretovať.

P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Karel (88.103.157.154) --- 14. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton
........
Už mi to bylo divné v lednu a jsem rád, že o tom píšete.
Já je mám agresívní jak v podletí.
Napadají mě i několik metrů od ůlů. A to mě štve, protože ani nevím, kde mám udělat černý puntík. Na druhou stranu jsem se minulý týden v několika přehraboval (MVP)a dostal jsem asi tak dvě žihadla na včelstvo. A to jsem bral rámek po rámku do ruky.

Takže bych byl rád, kdyby i ostatní dali vědět, jak se letos jejich včelky přez zimu "vyspaly".
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 4. 2007
Divokost včel lestos

Já už jsem vypozoroval dříve, že včely jsou nejklidnější tehdy, když počasí
je jaksi průměrné, to znamená sice za pěkného dne, ale vzhledem k roční době
tak akorát. Nyní je vzhledem k roční době moc horko a včely mám opravdu taky
trochu divočejší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 14, 2007 8:57 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného
> konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie
> Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton
> .......
> Už mi to bylo divné v lednu a jsem rád, že o tom píšete.
> Já je mám agresívní jak v podletí.
> Napadají mě i několik metrů od ůlů. A to mě štve, protože ani nevím, kde
> mám udělat černý puntík. Na druhou stranu jsem se minulý týden v několika
> přehraboval (MVP)a dostal jsem asi tak dvě žihadla na včelstvo. A to jsem
> bral rámek po rámku do ruky.
>
> Takže bych byl rád, kdyby i ostatní dali vědět, jak se letos jejich včelky
> přez zimu "vyspaly".
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 15. 4. 2007
Re: Divokost včel lestos

Radime, ale prečo potom to zbesilé pichanie je hneď z rána, keď je ešte chladno (včera bolo ráno o 6,00hod. +2˚C). Začal som pracovať o 9,00 hod SELČ, sem-tam vyletela včela, ale bez naozaj silného dymu a ochrany tela, sa do včiel nedá ísť. Ja ročne vychovám okolo 150 matiek (chovný materiál je podľa môjho výberu kvalitný...?) a predsa. Matkami, ktoré som produkoval boli noví majitelia nadšení a odrazu toto! Moje skúsenosti hovoria niečo iné. Po minulé roky, boli teploty v letnom čase aj 33˚C, pracoval som holý len v bermudách, bez dymu, bez ochrany hlavy a nedostal som žiadne žihadlo. Stalo sa mi to vtedy, keď som včelu nevedomky pritlačil.
Na druhej strane žihadlo (stovky) som dostal vtedy keď som to najmenej čakal, pri obyčajnej chôdzi v blízkosti úľov včely útočili na členky nôh, tam kde končí npr. v sandálke ponožka spevnená gumovou , v ktorej sa zhromažďovala statická elektrina trením ponožky o časti sandálky alebo nohavíc. Náhoda chcela, že som včas vyriešil túto dilemu. Po príchode na včelnicu som si ponožku zobul a mal som pokoj, včely prestali útočiť. Pichanie fungovalo na princípe zberačov na odber žihadiel, pre farmateucký priemysel, dráždenie zdrojom jednosmerného prúdu 24 V.
Máme to my problémy s našimi včelami. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 4. 2007
Re: Divokost veel lestos

Zrána, když je ještě zima a včely ještě nelétají, jsou vždycky divoké. Jinak
ale kdy už se lidi v polovině dubna koupali v přírodě a kdy už byli v
polovině dubna z toho koupání dva utopení? Každopádně to počasí je teď
neobvyklé a je otázka, co včelám vadí více, jestli mírná zima nebo ty horka
teď.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 15, 2007 3:47 AM
Subject: Re: Divokost veel lestos


> Radime, ale prečo potom to zbesilé pichanie je hneď z rána, keď je ešte
> chladno (včera bolo ráno o 6,00hod. +2&#730;C). Začal som pracovať o 9,00
> hod SELČ, sem-tam vyletela včela, ale bez naozaj silného dymu a ochrany
> tela, sa do včiel nedá ísť. Ja ročne vychovám okolo 150 matiek (chovný
> materiál je podľa môjho výberu kvalitný...?) a predsa. Matkami, ktoré som
> produkoval boli noví majitelia nadšení a odrazu toto! Moje skúsenosti
> hovoria niečo iné. Po minulé roky, boli teploty v letnom čase aj
33&#730;C,
> pracoval som holý len v bermudách, bez dymu, bez ochrany hlavy a nedostal
> som žiadne žihadlo. Stalo sa mi to vtedy, keď som včelu nevedomky
> pritlačil.
> Na druhej strane žihadlo (stovky) som dostal vtedy keď som to najmenej
> čakal, pri obyčajnej chôdzi v blízkosti úľov včely útočili na členky nôh,
> tam kde končí npr. v sandálke ponožka spevnená gumovou , v ktorej sa
> zhromažďovala statická elektrina trením ponožky o časti sandálky alebo
> nohavíc. Náhoda chcela, že som včas vyriešil túto dilemu. Po príchode na
> včelnicu som si ponožku zobul a mal som pokoj, včely prestali útočiť.
> Pichanie fungovalo na princípe zberačov na odber žihadiel, pre farmateucký
> priemysel, dráždenie zdrojom jednosmerného prúdu 24 V.
> Máme to my problémy s našimi včelami. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Zdenek (85.160.114.222) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth

A napadá mě další dotaz. Včely, které zůstanou s matkou asi nepřeletí do jiného úlu, ale jak to bude s těmi dalšími částmi včelstva ve zbývajících dvou úlech. Zůstanou v nich, nevrátí se do třetího úlu nazpět k matce ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu