78435
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 5. 2007
Re: řepkový med
Jemná krystalizace nevadí. Mezi krystaly je pořád tekutý med. Když je třeba v buňkách 20 % medu v krystalech a zbytek tekutý, v tuhé zimě včely vysají tekutý med a tuhé krystaly z buněk vyhodí do měli. V předjaří vysají tekutý med a tuhé krystaly vlivem vlhkosti v úlu ztekutí taky. Vadí cementový med, protože má hrubé krystaly, které uvíznou v buňce, včely v zimě pravděpodobně nemají sílu je z buňky vyhodit a dostat se k pár procentům tekutého medu, které pod těmi krystaly v buňce jsou. Pak vadí krystalizace pravděpodobně obecně, cukry totiž z tekutiny vykrystalizují do pevných krystalů a ostatní látky zůstanou v tekutině. I ty pro včely nestravitelné. Když potom včely vysají jen tu tekutou část, mají tam zvýšenou koncentraci těch látek a v případě dlouhé zimy si mohou přeplnit výkalový váček. To je ale jen v případě, kdy trvá zima bez proletu měsíce.
Jinak co se týká zimování na medu, já už několik let včely nechávám v srpnu a části září jen na medu a bez mřížky. Krmím ke konci září, říjnu až listopadu. Ke konci září je na rámkách 39 x 24 obvykle mezi jedním až třemi rámky plodu, takže v těch rámcích musím jakýkoliv med bezpodmínečně nechat. Ostatní mohu vybrat, ale někdy to nedělám a potom včely jdou s částí tohoto medu do zimy. Třetinu jim nechávám běžně, polovinu až 2 /3 občas a dokrmuji jen zbytek. Nějaké problémy se zimováním kvůli medu jsem nezaznamenal. Je ale fakt, že takové pozdní krmení způsobí, že včely uloží cukr jen v těsném sousedství zimního chumáče a potom v zimě za mrazu nejdřív spotřebovávají ten cukr. A třeba až v předjaří, kdy už mají prolety, se dostanou na ten med. Nevím ale, jak dalece by takové doplňování zásob a zimování vyhovovalo tomu, kdo potřebuje každý rok dostat z jednoho včelstva 40 - 80 kilo medu.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Jaro KE" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, May 09, 2007 6:36 PM Subject: Re: řepkový med
> Poslednú zimu som zimoval len na slnečnicovom mede a včely perfektne > prezimovali. Ale zásoby skryštalizovali. Keby zima prebiehala ináč možno by > som mal na včelnici katasrtofu. Každý rok je iný. A repkový med v plástoch > tiež skryštalizuje a včely môžu potom zahynúť. Takže zimovať na mede a to > repkovom je riziko. Je to len môj názor.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22630
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Pavel (81.19.47.102) --- 10. 5. 2007
Re: řepkový med
R. Polášek to s medem velmi dobře popsal a není co dodat.
Kdo rád dělá pokusy, tak může vyzkoušet, jak se včely stavějí k řepkovému, případně jinému medu. Po nakrmeni dejte na jednu stranu plodového tělesa rámky s řepkovým medem a na druhou stranu cukerné zásoby. A pozorujte jak se bude plodové těleso během zimy posunovat (podle měli nebo pohledem shora) - čemu dají přednost.
Nebo druhý pokus a prostřídat rámky s řepkovým medem a cukernými zásobami.
Jen se to musí udělat u více včelstev (např. 5+5), aby to bylo trochu objektivnější. Nelze to udělat na jednom včelstvu.
tyto pokusy jsem speciálně nedělal, ale mám takový dojem, že včely řepkové zásoby zrovna "nemusí" a mnohdy zůstanou až do jara.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22639
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 5. 2007
Re: řepkový med
Nevypozoroval jsem žádné velké rozdíly mezi řepkovým medem a zpracovaným cukrem. V zimě asi berou hlavně to, co je na řadě. Připouštím, že v předjaří mohou být rozdíly, pokud je nedostatek buněk na kladení, včely buňku s tekutými zásobami mohou otevřít a med vycucnout, aby se uvolnilo místo pro vajíčko. Pokud je to starý plást se zkrystalovanými zásobami, nejde to tak jednoduše. Jediné mezení přidávání plástů se zpracovanými zásobami podle mně je to, že to musí být pokud možno včas. Včely musí na celé ploše plástu opravit škrábance, drobné poškození nebo stopy po zavíječi a plást navonět svým úlovým pachem. Pokud se to neudělá, jsou v zimě méně klidné.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, May 10, 2007 1:45 PM Subject: Re: řepkový med
> R. Polášek to s medem velmi dobře popsal a není co dodat. > > Kdo rád dělá pokusy, tak může vyzkoušet, jak se včely stavějí k řepkovému, > případně jinému medu. Po nakrmeni dejte na jednu stranu plodového tělesa > rámky s řepkovým medem a na druhou stranu cukerné zásoby. A pozorujte jak > se bude plodové těleso během zimy posunovat (podle měli nebo pohledem > shora) - čemu dají přednost. > > Nebo druhý pokus a prostřídat rámky s řepkovým medem a cukernými zásobami. > > Jen se to musí udělat u více včelstev (např. 5+5), aby to bylo trochu > objektivnější. Nelze to udělat na jednom včelstvu. > > tyto pokusy jsem speciálně nedělal, ale mám takový dojem, že včely řepkové > zásoby zrovna "nemusí" a mnohdy zůstanou až do jara.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22661
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu