78123

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 5. 2007
Re: Dotaz

Jestli se jedná o takzvané norské zimování, třeba na
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501 , je to podle mně
velice dobrý způsob, jak přejít na jinou rámkovou míru. Musí se jen dořešit
dvě věci. Česno úlu musí zvenku vypadat stejně a být zhruba ve stejné
výšce. To by šlo řešit třeba tím, že se měsíc před na čelní stranu starého
úlu kolem česna přišroubuje nebo přibije nějaký výrazně natřený kryt třeba
ze sololitu. Ten se potom předělá na nový úl, který bude na místě toho
původního. A aspoň jeden rámek s mladým plodem pokud možno na světlé
mezistěně musí jít jednoduše přendat i se včelami do nového úlu. V nejhorším
případě by se muselo den předtím rámek s vajíčky vyndat, otřepat, v klidu
někde upravit, voští přiřezat a potom vrátit, aby se mohlo druhý den ten
rámek jen přendat do nového úlu.
To jen jedna z variant. Norské zimování se v podstatě blíží i metodě umělého
roje. Včelstvo se prostě setřese smykem kompletně do rojáku, kde je 1- 2
polovystavené mezistěny, uloží na dva tři dny do temna a chladu, třeba
sklepa, pokrmí tak půl kilem a pak se může usadit do nového úlu jako roj.
Včely by měly v tom rojáku ztratit orientaci, takže úl ani nemusí být na
stejném místě. Nemusí to být ani roják. Když se upraví vrch nastavkového úlu
na nasunutí smyku, úl vybaví mezistěnami, jen pod smykem se nechá volno, aby
včely měly kde padat, může se včelstvo setřepat rovnou do nového úlu, v tom
sklepě nakrmit a úl rovnou dát na místo.
Pokud se vyřeší pevnost mezistěn se včelami při přepravě, je možné zajet s
úly s mezistěnami x kilometrů daleko k někomu, kdo prodá včely, přes
odpoledne je setřepat do úlů, přes noc převézt a umístit na svoje nové
stanoviště. Po nějakém dni doplnit mezeru v mezistěnách. A pak jen
sledovat, jak při krmení nebo při snůšce třeba z pole s hořčicí na zelené
hnojení staví. Je to určitě i velice dobrý způsob, jak omezit přenos
případných nákaz
Rámky musí být v úlu nebo rojáku fixovány. Já jsem to dělal tak, že jsem
horní loučku obbil z každé strany do drážky malým hřebíčkem, takže rámky se
neposunovaly. Pro přenášení rojáku nebo úlu to stačí, pro nějaké delší
převážení by asi bylo třeba použít hřebeny shora i zespoda rámků, aby se při
převozu "neklinkaly" o sebe.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 15, 2007 7:55 PM
Subject: Dotaz


Vážení, máte někdo PRAKTICKÉ zkušenosti s tzv. severským zimováním? Bylo
by možné tímto způsobem přejít na jinou rámkovou míru? Děkuji za případnou
radu. Bohuslav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu