Včelařská konference

Přátelé,
opravdu si šetřte zdraví. Používám nízké polystyrénové
nástavky a přezto mám ve svých necelých 50-ti letech
značný problémy s plotýnkami. Pokud zrovna nejste
Arny (Schwarceneger) a půjdete (DOUFÁM) cestou extezifikace
k větším počtům včelstev (a kdo jiný by měl už ty včely
chovat?), čeká Vás stále větší zatížení těla.
Včelaření musí být radost a né dřina. Používání nízkých
nástavků opravdu není proti včelám ani proti jejich
přirozenosti. Možná má více dílů, ale na jejich výrobu
máte v zimě dost času, který ušetříte naoplátku v létě
snadnější a lehčí prací. Nebojte se investovat čas
do studia a do práce na "nových" technologiích, které
ve světě nejsou ničím novým, ale naopak osvědčeným.
Hodně sil všem
Jindra

Přešel jsem na nízkou míru 3/4 Lanstroth s 50 včelstvy a je to opravdu lepší (lehčí a rychlejší). Přemýšlím ale, jak příští zimu uskladním souše. Bude jich hodně. Do skříňí už to nepůjde, jedině v medníkách do stohu asi venku. Ale jak je ochránit před molicí? Vysiřovat každý stoh? Síra bude unikat, vítr kácet. Tavit chci pouze špatné.Máte nějaké zkušenosti kdo má více včelstev? Četl jsem, že př.Boháč nevysiřuje vůbec. Má dole a nahoře síta pro vzduch. Pak by do nich ale pršelo.
Díky za radu
Tonda

Skladování souší přes zimu v nástavcích narovnaných někde venku do
podoby "komínu" je velký vynález! Dělám to už řadu let - a od těch
dob, kdy jsem s tím začal, přestal mne zajímat problém zavíječe a
další havěti plásty žeroucí. Dokud jsem měl souše ve všelijakých
regálech někde v uzavřených prostorách, sířil jsem stále, ale zavíječ
se vždy někde stejně vyskytl. A pokud jsem někde zapomněl sířit, tak
byl se soušemi konec. Never more!

Na zem, nejlépe někde pod strom (nebo na jiné otevřené ale před
povětrností alespoň částečně chráněné místo) dávám na zem dva dřevěné
hranoly, nebo cihly nebo cokoliv, aby spodní nástavek neseděl přímo na
zemi, ale byl od země cca 10 cm vzdálen a vzduch mohl pod nástavkem
volně proudit. Na hranoly postavím nějaký dřevěný rám, který je dole
zasíťován (např. kovové pletivo do oken proti mouchám). Není-li takový
rám, tak se dá toto kovové síto přišpendlit napínáčkama na spodní
hranu nástavku. A pak už jen kladu nástavky plné souší (nejlépe je
třídit) na sebe až do výše hlavy či ještě výše. Na vrchní nástavek
doporučuji obdobným způsobem zase síťovinu. Na to hodím zase hranolky
nebo něco podobného a přes to jako střechu nějakou desku s kusem
lepenky a dobře zatížit.

Pokud jsou v nástavcích očka, tak buď je zavřít (resp. ucpat) anebo je
překrýt čtverečkem pletiva (síta) a ten připevnit dvěma napínáčkama.
Důležité je jen to, aby komínem proudil vzduch, a aby k součím nemohly
včely, myši a cokoliv jiného živého většího než milimetr.

Jako horní i dolní ochranu komínu pletivem by snad šlo použít dno
(pokud je zasíťované) s ucpaným česnem.

Je výhodné nástavky stavět do komína vedle něčeho, co brání jejich
převrácení větrem (okap, strom atd.) Horní nástavek je možno k tomuto
objektu přivázat. Nebo vystavět komín pod stromem - pod větví - až k
větvi a "střechu" komína zapřít o větev (pozor, aby se větrem při
vetru moc nekývala a spíše komín nedestabilisovala).

Na síření jsem už zapomněl ("lampu" na síření jsem dávno vyhodil a
knoty jsem někde ztratil). Zavíječe už znám jenom z knížek (tedy z
knižních obrázků, ne že by mi žral doma knížky).

Kdo to ještě nezkusil a stále síří, tomu silně doporučuji komíny
vyzkoušet. Snadné a účinné. Ostatně, co s prázdnými nástavky přes zimu
(zbytečně by zabíraly místo někde v kůlně nebo v jiném vzácném
prostoru pod střechou). Nemluvě o tom, že ušetříte práci s uklízením
či dokonce převážením prázdných nástavků. A stejně tak i přenášení
souší. Komín na souše doporučuji zřídit někde na včelnici.



> Přešel jsem na nízkou míru 3/4 Lanstroth s 50 včelstvy a je to opravdu
> lepší (lehčí a rychlejší). Přemýšlím ale, jak příští zimu uskladním souše.
> Bude jich hodně. Do skříňí už to nepůjde, jedině v medníkách do stohu asi
> venku. Ale jak je ochránit před molicí? Vysiřovat každý stoh? Síra bude
> unikat, vítr kácet. Tavit chci pouze špatné.Máte nějaké zkušenosti kdo má
> více včelstev? Četl jsem, že př.Boháč nevysiřuje vůbec. Má dole a nahoře
> síta pro vzduch. Pak by do nich ale pršelo.
> Díky za radu
> Tonda


Zdraví všechny sířící i nesířící

J. P. Baudiš

Přátelé,
mohu potvrdit, že zvedání plných medníkových nástavků míry 39x24 není zrovna nic příjemného. Někdo si však řekne, že takto plné nástavky jsou potěšením pro včelaře z hlediska výnosu. I když je mi 35 let, mám toho někdy dost i se 17 včelstvy, jelikož záda má člověk jenom jedny. Unést se to však zatím dá. Ale co za pár let? Proto i já bych rád přešel na nějakou nízkonástavkovou míru typu Langstroth (myšleno délku rámku 448mm). Je však fakt, že přechodem na míru 448x185 se sníží plocha rámku a tím asi i hmotnost jen o cca 11,5%.
Jeden z dalších důvodů, proč bych chtěl do budoucna upustit od stávajících nástavků je jejich ničení ptactvem. Nástavky mám totiž vyrobeny z hobry (K39). Přes zimu se tyto nástavky stávají útočištěm ptactva.
Měl bych tedy dotaz, zda je vhodnější výška rámku 159mm nebo 185mm. Pro plodování bych řekl, že bude asi lepší výška 185mm, pokud rozdíl 26mm má na to takový vliv. Uvažoval jsem i o zkoušce kombinovaného systému - plodiště vysoký nástavek 285 + 159mm a medníky rovněž 159mm (modifikovaný Dadant). Zde by tedy výška 159mm asi vyhovovala.
Předem děkuji za informace a přeji hezké okamžiky při tolik očekávaném proletu včel.

Petr Zdráhala

Pokud někomu vyhovuje míra 39x24, nevidím problém k ní přidělat nízké rámky (39x17 např.) pro med. To už je pak o něčem jiném, co říkáte ...

Zdeněk Čejka

Jako invalidní důchdce jsem si loni vyskoušel nástavky s rámky 39x17 a nebyl
to pro ne taky žádný med když jsem je zvedal plné. Takže do úvahy o rámkové
míře je nutné zakalkulovat i fyzický stav včelaře. Pak ovšem platí čím delší
rámek tím větší zatížení páteře.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Petr Zdráhala" <zdrahalap/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 03, 2003 8:24 AM
Subject: Re: rámkovámíra


> Přátelé,
> mohu potvrdit, že zvedání plných medníkových nástavků míry 39x24 není
> zrovna nic příjemného. Někdo si však řekne, že takto plné nástavky jsou
> potěšením pro včelaře z hlediska výnosu. I když je mi 35 let, mám toho
> někdy dost i se 17 včelstvy, jelikož záda má člověk jenom jedny. Unést se
> to však zatím dá. Ale co za pár let? Proto i já bych rád přešel na nějakou
> nízkonástavkovou míru typu Langstroth (myšleno délku rámku 448mm). Je však
> fakt, že přechodem na míru 448x185 se sníží plocha rámku a tím asi i
> hmotnost jen o cca 11,5%.
> Jeden z dalších důvodů, proč bych chtěl do budoucna upustit od stávajících
> nástavků je jejich ničení ptactvem. Nástavky mám totiž vyrobeny z hobry
> (K39). Přes zimu se tyto nástavky stávají útočištěm ptactva.
> Měl bych tedy dotaz, zda je vhodnější výška rámku 159mm nebo 185mm. Pro
> plodování bych řekl, že bude asi lepší výška 185mm, pokud rozdíl 26mm má
na
> to takový vliv. Uvažoval jsem i o zkoušce kombinovaného systému - plodiště
> vysoký nástavek 285 + 159mm a medníky rovněž 159mm (modifikovaný Dadant).
> Zde by tedy výška 159mm asi vyhovovala.
> Předem děkuji za informace a přeji hezké okamžiky při tolik očekávaném
> proletu včel.
>
> Petr Zdráhala
>