78498
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 6. 2007
Re: vyřezávané úly
Co to znamená konkrétně vyřezávané úly? Model úlu někde do vitrímy nebo venkovní výtvarné dílo fungující jako včelí úl? Jestli to má být ta druhá varianta, musí se dodržet požadavek minimálního prostoru pro včely, aby se nerojily, to je pro dnešní na sílu šlechtěná včelstva prostor odpovídající 30 - 40 rámkům 39x24. Takže z toho vyjde nějaký kolos. Taky princip nastavkového úlu - přehazování nastavků jde proti principu výtvarného díla, tam je mnohem vhodnější princip zadováku.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Jirka" <cemasmed/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 14, 2007 5:32 PM Subject: Re: vyřezávané úly
> kamarád vyřezává tak se nabídl že by něco zkusil,ale nemá žádnou předlohu > podle níž by se chytil
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23304
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - A.Turčáni (62.168.124.211) --- 15. 6. 2007
Re: vyřezávané úly
Radim napísal:
musí se dodržet požadavek minimálního prostoru pro včely, aby se nerojily, to je pro dnešní na sílu šlechtěná včelstva prostor odpovídající 30 - 40 rámkům 39x24.
Na tému "úľový priestor a rojenie", len toľko, biologický potenciál pre jarný rast včelstva vysoký, ale má svoje hranice, aj tých "nešľachtených". Biologicky sú včelstvá v malých úľoch a v ntých najväčších rovnocenné. Obe majú matku, robotnice a v rozmnožovacom období trúdov. Mohutné včelstvo aj "malé" včelstvo svoj rast ukončuje v rovnakom období a chcú dosiahnuť stav aby sa vyroji! To je podstata ich života na zemi. A toto majú geneticky dané šľachtené a nešľachtené včelstvá. To je môj názor.
Na včelnici mám 70 včelstiev umiestnených v trojpriestorových úľoch a z toho je umiestnených 9 včelstiev v starých typických dvojpriestorových úľoch B10. V roku 2006 a 2007 som robil bilanciu rojovej nálady a rojenia. Vyšla prekvapujúco v prospech dvojpriestorových úľov v pomere 18%:65% v r. 2005 a tohoto roku je taktiež v prospech dvojpriestorových úľov, pričom výnosy obidvoch skupín sú rovnaké. Rozdiel bol iba v tom, že agát som z týchto úľov točil na dvakrát.
Profesor Přidal raz reprodukoval v časopise Včelár skúsenosti amerického včelára, ktorý napísal, že výsledky jeho pokusov sú šokujúce v tom zmysle,že čím pridával viac nadstavkov, tým sa viac rojili!? No neviem, ale k tomuto výsledku som dospel i ja, takže s tým slovom "šľachtenie" narábajme opatrne a myslím si, že rast mohutných včelstiev je skôr daný fantastickým zimným a jarným počasím, ktoré v Európe panuje posledných 25 rokov. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23305
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 15. 6. 2007
Re: vyřezávané úly, úľový priestor a rojenie
A.Turčáni:
>Na tému "úľový priestor a rojenie", <
.....
Já mohu jen potvrdit praktikum a také to p. Přidala - profesorovo zjištění ze světových zdrojů.
Už nějakou dobu se nesnažím stavět nástavky na sebe donekonečna a bezmyšlenkovitě rozšiřovat prostor VYZIMOVANÉHO včelstva a to z toho důvodu, že se prostě vyrojí stejně jako ty nerozšířené. Také včely s menším prostorem, potažmo s méně prostory v úlu, lépe zvládají proces zrání a víčkování medu. A to je známo hlavně u včelařů, kteří ikdyž mají jen dva prostory, umí vybírat jednodruhové medy kontinuálně v malých množstvích velmi pravidelně po celou sezonu. Vtom tkví výhoda, která ve spojení se zkušenostmi ukazuje možnost, že dvouprostorové včelaření a více prostorové s stím související rojení je jen otázkou připravenosti včelstva na hlavní snůšku.
Rojení se dá předcházet elegantněji a jestli někdo umí včelařit, umí si i do určité míry poradit a zvládnout rojovou náladu.
Co mám ještě vyzkoušeno a je nepopíratelná pravda, že silné vyzimované včelstvo se rojí jako první. A to mi dává rozhodnost se nepodílet na bezmyšlenkovité propagaci "siláků".
Otázkou, která byla při jednom na profesorově semináři vznesena a byla pro mně významná a je dodnes, byla ... "Jak to a co zapřičiňuje, že některá včelstva se vyrojí, i když mají dostatek prostoru a některá se nevyrojí i když jsou v malém prostoru a plny medu a s minimem volných buněk."
Při mém osobním pohledu na tuto prakticky ověřenou myšlenku, mi klade můj rozum na srdce, abych nepodceňoval staré a dnes zapomenuté a zavržené metody včelaření.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23308
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Stonjek (213.151.87.64) --- 15. 6. 2007
Re: vyřezávané úly, úľový priestor a rojenie
Plně souhlasím s tím, že nic se nemá přehánět a i výška úlů má své meze. Myslím si, že 4 nástavky 39 x 24 je už docela velký prostor a včelkám bohatě stačí.Se sílou zimní generace jsem udělal řadu pokusů. Jednu řadu včelnice jsem až do září podněcoval, druhou jsem po vytočení jen nakrmil. Rozdíl byl značný. V září byly úly první skupiny nabušeny včelami a plodem. Včelstva druhé budila dojem bezmatečnosti, nebyl tam prakticky žádný plod. Tenkrát jsem na to zíral jako malý Jára a včelstva druhé skupiny jsem odepsal jako beznadějné slabochy. Ale na jaře už rozdíl nebyl nijak velký a včelstva v řepce dávala stejně. Rozdíl v rojivosti však byl značný ve prospěch druhé skupiny a tak sečteno a podtrženo, dala více medu. Pokusy jsem ještě 2 x zopakoval a od těch dob to nechávám na včelách. Z těchto důvodů také oddělky přidávám v první polovině září, aby včelky měly čas si upravit svůj početní stav na zimu a věřte, že to umí! Otatně to není nic nového, já si jenom ověřoval v praxi tvrzení německých výzkumníků a jejich velkého obdivivatele j. Boháče, protože co si budem namlouvat, papír snese všechno. A ono to do písmene sedí! Co se týče vyndavání zásob z plodiště,všichni jsme měli tak málo informací že dávat univerzální rady je nesmysl. Přesto je li plodiště zapláclé tak bych včelkám citlivě pomohl. Ale to mě berte zase s rezervou, protože včelařím v DS a ani ve snu by mě nenapadlo se jim v plodišti přehrabovat. Do nam. kontroly´na zásoby je šťourání v něm pro mě tabu.Je li zaneseno zásobami, zkrmím méně cukru. Dovedu si ale představit situaci v jednom nástavku, nebo ve složeném plodišti, kdy se matce nechce dolů. Tam bych asi pomohl. Samozřejmě pomoc není, že jim komplet vybílím plodiště i když takoví jsou mezi námi docela běžně. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23313
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 16. 6. 2007
Re: Re: vyřezávané úly, úžový priestor a rojenie
J.Červenka:
>mohl by jste ty "staré a dnes zapomenuté a zavržené" metody trochu vic
priblizit (nebo dat odkazy na sebevzdelavani ?<
Chce to zajít asi v Tvém případě do včelařské knihovny a dát tomu nějaký ten čas a číst vše a hlavně to staré. Mám trochu výhodu, mám něco doma a není hoto málo.
Servírovat takové české rarity přes nějaký publikační nebo archivní systém v originální podobě a úpravy pro větší atraktivnost nejsou nenákladné záležitosti. (třeba Radim Polášek by tyto informace vyžadoval co nejvíce "stravitelné" a troufnu si tvrdit, že i mnoho dalších potencionálních čtenářů) Klasický a jednoduchý webový redakční systém je málo. Brzo se přeplní a je potom nepřehledný.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23330
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 6. 2007
Re: Re: vyřezávané úly, úový priestor a rojenie
Obecně v starých metodách se toleroval menší prostor úlů, protože rojení nebylo považováno za průšvih ale naopak za žádoucí nebo aspoň za neutrální. Jediná výjimka snad mohly být stojany zadováky vzniklé z klátů s mnoha patry rámečků nad sebou, kde ten prostor mohl být větší. Obávám se, že pokud se tehdejší metody včelaření použijí bez úpravy, bude to rojení hodně vadit. Možná by to šlo řešit pomocí indikátoru rojení, píše o něm třeba J Jindra, který analyzuje zvuk vycházející z včelstva a je schopen několik dnů před rojení to zjistit. A pak by se muselo provést nejspíš nějaké řízené umělé vyrojení neboli rozdělení včelstva na dva. Prostá likvidace rojových matečníků je spíše nouzové řešení, protože obvykle situaci jen odloží.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23335
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu