- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 6. 2007
Re: Medomet
Pocínování starého medometu se dneska nevyplatí, minimálně proto, že se musí použít potravinářský cín bez olova. Běžná starší pájka má od 30 do 70 % olova, sice v EU existuje krátkou dobu něco jako zákaz používání olova do pájky, ale jak moc se to dodržuje nevím. Zdražuje to pájku a zhoršuje její vlastnosti. Taky pracnost je velká, protože před cínováním se musí povrch očistit pečlivě nejen od rzi a starých nánosů barvy, ale i od vrstvičky včelího vosku. Ta se na povrch medometu dostává kontaktem toho povrchu s voskem rámků. Když tam ty nečistoty zůstanou, pocínování se sice taky udělá, ale v cínu zůstanou mikropórky, přes které to bude zase rezavět. Cínování se hodí spíš na nové věci, kde už je výchozí materiál čistý. Na to je ale dneska mnohem výhodnější prášková potravinářská barva typu Komaxit, která je i mechanicky odolnější než cín. Na použité medomety zase prášková barva vhodná není, protože vyžaduje podobně pečlivé očištění. To se dá rozumným způsobem ručně udělat maximálně na rovných nečlenitých plochách, jako je plášť medometu, na koši medometu ne. Rozpouštědlové barvy vyžadují ve skutečnosti taky takovéto pečlivé očištění, aby držely. V praxi se to obvykle zanedbává, očistí se jen to, co je vidět, neodstraňuje se voskový povlak, který vidět není. Voskový povlak se sice potom zatře barvou a zdánlivě je to v pořádku. Rozpouštědlová barva ale pracuje ještě 2 - 4 roky po natření, postupně se zvyšuje její tvrdost a křehkost a v souvislosti s tím klesá přilnavost. Takže pokud je pod barvou zatřený voskový povlak, za ty 2 - 4 roky se začne loupat. Z toho vychází, že pokud má být oprava medometu rozpouštědlovou barvou kvalitní, musí se očištění věnovat tolik času a případně i prostředků, že pokud by se to mělo všechno započítat včetně času, bude skutečně levnější koupit nový medomet nebo aspoň nový koš. Pokud by se to mělo dělat doma, vedle rzi a podobných viditelných defektů se musí odstranit stará nepřilnavá barva. Třeba tupým nožem nebo nějakou tupou špachtlí, aby nevznikly šrámy v podkladovém materiálu. Nepřilnavá barva se pozná tak, že se loupe na styku barva - kov. Přilnavá barva se loupe v hmotě barvy a na kovu část vrstvy barvy zůstává. Vosková vrstva se doma nejspolehlivěji odstraní přebroušením celé plochy brusným papírem o zrnitosti tak 200 - 400 a dokončí tak 600. 200 se použije na rovnější plochy, 400 na členitější. Po přebroušení už se před nátěrem nesmí povrchu dotýkat kromě odprášení čistým hadrem nebo štětcem.Ve fabrice by použili na odmašťování od včelího vosku nejspíš omašťovací lázeň o teplotě nad teplotou tání vosku.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23562
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |