Včelařská konference

Karle, že by byly uplně bez plodu, to rozhodně ne. Toho otevřeného plodu je tam tak málo, že pak je problém vytáhnout jeden vhodný rámek ze kterého by bylo možné nalarvit alespoň jednu serií.Dnes když jsem brál plod na larvení, byl celý rámek ze kterého bylo možné odebírat jednodenní larvičky. Před týdnem jsem to musel pracně hledat na několika rámcích.

Mám jen jednu zkušenost s ins. matkou. První (žlutá) bohužel nepřežila melicitozní zimu a s ní vyvolané zmatky - snůška až do října - a do včel se dostala myš. Toho jsem si bohužel pozdě všiml.
Následně červená mi dělal radost. Zaplňovala úl medem i včelami, a protože jsme si ji usadil na staré míře, kterou jsem už nerozšiřoval, tísnili se tam včely a narážely matečníky. Takže jsem dvakrát udělal oddělek s ins. matkou, aby mi neuletěla. A původní včelstva dávala pořádný výnos a oddělek vyzimoval do síly.
Letos to ale už matce nešlo, včelstvo na jaře stagnovalo. Byl taky problém najít plást plný malých larviček. Včelstvo obsedlo jen 20 rámků a matka byla vyměněna. Tedy 4. rok.
To bych považoval za logické.
Zažil jsem tiché výměny i v srpnu a tak mě udivuje, že včelstvo matku nechce měnit. Ne že bych o tom pochyboval.
....
Teď večer jsem byl venku a obešel i včely a voní. Kolem včelína klid. Takže naděje na nějaké to kilo stále trvá.

Karel

Karle,to že Ti vydržela inseminovaná matka po 4 roky je
velice chvályhodné,hlavně že jsi s jejím potomstvem nadmíru spokojen.Takováto matka má cenu zlata,vždy se na její dcery můžeš spolehnout.Když Ti vydržela po ty roky,to
svědčí o tom,že jsi si ji velice hlídal a byl s jejími dcerami spokojený.
Že píšeš,že jsi udělal oddělek svědčí o tom,že jsi již měl chov od ní úspěšný a posléze jsi udělal ten oddělek jako poslední v chovatelské sezoně. Málokomu se podaří insemin.
matku udržet po čtyři roky,jako Tobě,blahopřeji.

Karle,to že Ti vydržela inseminovaná matka po 4 roky je
velice chvályhodné,hlavně že jsi s jejím potomstvem nadmíru spokojen.Takováto matka má cenu zlata,vždy se na její dcery můžeš spolehnout.Když Ti vydržela po ty roky,to
svědčí o tom,že jsi si ji velice hlídal a byl s jejími dcerami spokojený.
Že píšeš,že jsi udělal oddělek svědčí o tom,že jsi již měl chov od ní úspěšný a posléze jsi udělal ten oddělek jako poslední v chovatelské sezoně. Málokomu se podaří insemin.
matku udržet po čtyři roky,jako Tobě,blahopřeji.
-----
Děkuji.
Ale k těm dcerám, nebo včelám od jejich dcer bych chtěl dodat jen to, že jsem byl velmi překvapen variabilitou vlastností včel.
Jak jsem tady psal, obecně mě posunula dál, a pokud by všechny ins. matky měly stejnou užitkovost, tak jsem zvažoval, že bych si na kočování koupil ins. matky do produkčních včelstev. A jezdil s "jistými" matkami než vozil zklamání. Výnos nesouvisí vždy se sílou včelstva. Skutečně jsem byl velmi spokojen.¨
Ale tady to píši hlavně pro tu variabilitu dcer. Je jasné, že se jedná vždy o potomstvo zhruba deseti trubců, a tím velmi rozdílné výsledky.
To bych chtěl říci všem, kteří podle několika matek soudí o nějakém chovu. Abych řekl pravdu, jsem napjat jak to bude s novou.

Karel

Inseminované matky bývají obvykle určeny pro rozchovávání dalších matek. Aby byl toto rozchovávání úspěšné musíš také zajistit ve svém okolí vhodnou populaci trubců Proto by bylo nutné aby všechny včelstva ve tvém okolí měla je tu tvou otcovskou linii Protože obvykle také jde o linii F1 tak s každou generací musíš očekávat rozpad vlastností 1 : 1 což znamená že jen jedna polovina se bude podobat matce Chcežli tomuto zabránit tak je jen jedna jediná cesta vybrané vlastnosti ustálit pečlivým výběrem ze svého vlastního chovu Při jakém koli dovezení jiné linie začínáš znova je to práce na několik desetiletí.
Pro představu : v polovině devatenáctého století se začali k nám dovážet jiné druhy včel a křížit za účelem zvýšení výnosu První generace vykazovaly vnikající výsledky které velmi rychle v dalších generacích vymizeliya stav se zhoršil až pod původní hranici Proto bylo rozhodnuto o roznožování jen Kraňky a trvalo víc jak 50 roků než byly všechny tyto negativní vlastnosti získané špatným křížením potlačeny.
Genetika včely je mnohem složitější než u králíků a proto jakékoli amatérské pohledy na věc jsou neadekvátní výsledkům
Pokud chceš nějak ovlivni stav ve svém okolí pak je záhodno matku zakoupit od chovatele nejblíž tvému okolí a také svoje okolí pak zamořit trubci od těchto matek a potlačovat produkci trubců od nevyhovujících včelstev. skoušení nových a nových linií na stanovišti je ta cesta nejhorší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Konec sezony
> Datum: 17.7.2007 13:53:19
> ----------------------------------------
> Karle,to že Ti vydržela inseminovaná matka po 4 roky je
> velice chvályhodné,hlavně že jsi s jejím potomstvem nadmíru
> spokojen.Takováto matka má cenu zlata,vždy se na její dcery můžeš
> spolehnout.Když Ti vydržela po ty roky,to
> svědčí o tom,že jsi si ji velice hlídal a byl s jejími dcerami spokojený.
> Že píšeš,že jsi udělal oddělek svědčí o tom,že jsi již měl chov od ní
> úspěšný a posléze jsi udělal ten oddělek jako poslední v chovatelské
> sezoně. Málokomu se podaří insemin.
> matku udržet po čtyři roky,jako Tobě,blahopřeji.
> -----
> Děkuji.
> Ale k těm dcerám, nebo včelám od jejich dcer bych chtěl dodat jen to, že
> jsem byl velmi překvapen variabilitou vlastností včel.
> Jak jsem tady psal, obecně mě posunula dál, a pokud by všechny ins. matky
> měly stejnou užitkovost, tak jsem zvažoval, že bych si na kočování koupil
> ins. matky do produkčních včelstev. A jezdil s "jistými" matkami než vozil
> zklamání. Výnos nesouvisí vždy se sílou včelstva. Skutečně jsem byl velmi
> spokojen.¨
> Ale tady to píši hlavně pro tu variabilitu dcer. Je jasné, že se jedná vždy
> o potomstvo zhruba deseti trubců, a tím velmi rozdílné výsledky.
> To bych chtěl říci všem, kteří podle několika matek soudí o nějakém chovu.
> Abych řekl pravdu, jsem napjat jak to bude s novou.
>
> Karel
>
>
>

A nebylo by lepší než inseminované kupvat výběrové přirozeně spařené od stejého chovatele? Myslím, že vlastnosti by mohly být velmi blízké inseminovaným a jejich cena je několikanásobně nižší...?
T.

Letos teplá zima posunula kvetení dříve až o měsíc. Co se týká snůšky,
připadá mně, že rostliny kvetoucí v dubnu se o moc dopředu neposunuly,
protože zřejmě "počítají" dobu kvetení od nějaké události - počasí na podzim
a podzim byl zhruba stejný jako jiné roky. Zatímco květnové a pozdější
rostliny většinou "odpočítávají" dobu kvetení pravděpodobně od něčeho jako
stání sněhu v předjaří. V květnu právě současně kvetly rostliny, které
odpočítávají dobu kvetení od podzimka, třeba javor klen a rostliny, které
odpočetly dobu kvetení od jara, třeba většina lučních květin, nebo maliny.
Proto v květnu, kdy je i normálně nadbytek nektarové nabídky nad množstvím
včel, které by ji mohly využít, byl ten nadbytek ještě větší než normálně.
Ve včelařsky horších oblastech, kde je květnová nabídka chudší, tomu letos
tak nebylo a snůška proto byla výrazně lepší než jiné roky. Ve včelařsky
dobrých oblastech byla květnová snůška limitována jen připraveností
včelstev. Co se týká oné doby kvetení, podle článků, co jsem četl, rostliny
reagují poměrně pružně. Jednak "odpočítávají" dobu od nějaké předchozí
události, jedna ale reagují na průběh teploty v předchozích letech a tu dobu
korigují a to poměrně rychle, během pár let. Třeba letos kvetly lípy až o
měsíc dříve kvůli teplé zimě. Pokud by stejná zima byla pár dalších let,
příští rok pokvetou lípy jen o mírně dříve, další rok už skoro normálně a
trvale snad o trošku dříve kvůli vyššímu průměru teplot.. Pokud za 5 let
mírné zimy bude najednou tuhá zima, jaká byla loni, zafunguje to opačně a
lípa pokvete v srpnu. Podobně posunuté to bude u ostatních kvetoucích
rostlin.
Co se týká konce sezóny, posunuje se stále dopředu kvůli způsobu hospodaření
v polích a lesích. Kdysi za feudalismu v trojpolním hospodaření, kdy se
třetina pole nechávala každoročně jako úhor, musel být červenec a srpen
jeden z vrcholů snůšky, protože v té době na úhoru intenzívně kvetly
plevely. Ještě já pamatuji, že se v srpnu běžně počítalo s snůškou.
Zemědělci tehdy unavení bojem o zrno nechávali strniště po obilí do září v
klidu. Plevely nelikvidované selektivnímu herbicidy vysemenily v obilí pár
týdnů před žněmi a po žních na strništi v srpnu místy dost intenzívně
vykvetly. Společně s buření v lesích, které se tehdy nijak zvlášť nečistily,
v té době kvetly třeba ostružiny nebo "lesní" netýkavky a společně s
srpnovou medovicí to byla docela jistá menší srpnová snůška s kvalitním
smíšeným medem. I proto bylo běžné krmení až v září. Taky něco bylo z
extenzívně sekaných luk a zahrad a okrajů příkopů sekaných na trávu pro
domácí zvířectvo. Louky se sekaly dvakrát ročně, na začátku června a v
srpnu. V obojím případě stihly před sečením luční rostliny kvést ( a možná i
při sušení sena vysemenit) a byla z nich taky nějaká snůška i když v srpnu,
když v okolí nic jiného než louky nebylo, to byly spíše jen paběrky k
podněcování. Nyní se louky sečou třikrát i víckrát na senáž a hnojí a
nekvete tam nic. Taky na plochách sekaných pro domácí zvířectvo stihlo v
létě občas něco vykvést. Nyní se zahrady hoblují sekačkami co 14 dní kvůli
vzhledu, takže tam nekvete nic a okraje příkopů se většinou nesekají vůbec,
takže tam rostliny vykvetou nejvíce v květnu a červnu a v červenci a srpnu
už obvykle taky nic. Nebo se sekají ve městě a okolí několikrát za rok podle
toho, jak mají technické služby města peníze a kolikrát před květem.
A k plodinám, které by sezónu prodloužily, jako je slunečnice nebo jetel, se
odhodlá kočovat jen někdo a musí to být někde v dosahu.

R. Polášek

Před pár dny byla reportáž v televizi. V Tatrách v polomech po lesích
zlikvidovaných před několika lety větrem se rozšířila vrbka tuším uzkolistá.
V záběrech byly ty plochy sytě fialově červené z hustě kvetoucí vrbky. I v
literatuře se vrbovka uvádí jako významná včelařská rostlina, tak jsem se
chtěl pro zajímavost zeptat slovenských včelařů, jestli tam někdo nakočoval
a využívá to.

R. Polášek