Včelařská konference

Ahoj, blbost by to nabyla v tom pripade, ze by jsme nemeli varroazu a
nemuseli lecit. Takto by se dostavelo vsechno dilo do styku s lecivem a to
je nezadouci. Rovnez zalecit takto velky prostor je trochu problematicke. A
to je jen jeden z vice duvodu proc "zuzovat" vcelstva na zimu.
Frantisek


Dobrý den vespolek,

v poslední době dumám nad tím, proč zužujeme před zimou včelsta?
Zimovalo se v jednom nástavku (39x24) a když se teď zimuje ve dvou,
tak mají včely rychlejší jarní rozvoj. Jak víme, že dva nástavky je
optimum? Kdo zužuje včely v přírodě?



Jsem teprve začátečník, ale nevěřím třadičním metodám a dívám se do
přírody. Roj se usadí a začne stavět zvrchu dolů, matka klade níž a
níž a nahoru cpou med. V zimě se zase pomalu prokousávají zásobama
nahoru. Toto my nectíme, nástavky prohazujeme a přidáváme je pozdě
nebo brzo a podrážíme tím včely v rozvoji, když přidáme brzo nebo je
brzdíme a rojíme, když přidáme pozdě. Navíc včely netuší, že pro ně
máme v garáži nachystané další tři nástavky.



Proč to nejde takto?

Mám pět nástavků 39x24 (nebo stejnou plochu jiných, to je jedno).

Při posledním točení vytočím vrchní dva (nevím jestli musí nebo
nemusí být mřížka).

Vytavím nebo vyřežu a oba nástavky naplním mezistěnami, práznými
rámky, nebo rámky s proužky mezisteny (prostě jak to kdo dělá),
šoupnu je úplně dolů a zakrmím a víc se nestarám.



Výhody:

Neskladuju rámky, souše, mezistěny, nástavky

Obměním 2/5 díla ročně.

Nelezu do včel a nemůžu je podrazit ve vývoji.

Včely už v zimě vědí, že můžou na jaře počítat s pěti nástavky.



Nevýhody:

Nemám panenský med.

Nemám vyřešené, co se zimními zásobami, pokud nějaké zbydou na jaře.

Mám trvale vysoké úly.

Co vy na to? Vidíte další výhody nebo nevýhody? Nebo rovnou vidíte,
že je to blbost?



Díky.

Jaroslav

Někteří včelaři něco podobného praktikují s tím, že navíc zimují na medu. Jinak si myslím,že je to použitelené i pro léčení VD. Dle vyjádření VÚ Dol není rozhodující pro léčení a dávkování léčiva fumigací velikost úlu a velikost včelami obsazeného prostoru. V době léčení u Vámi uváděné RM 39x24 máte fyzicky stejně obsazen 1-2 nástavky, takže pokud jsou tyto nástavky jako horní, není ani léčení fumigací nebo gabonem problém. Aeroslol by pak asi bylo vhodnější neaplikovat česnem, ale také horem. Při pěti nástavcích se mi jako rozumné toto pořadí nástavků odspodu- 2N mezistěny, 1N souše, 1N plodiště, 1N plodiště +zásoby. Otázkou je jarní rozvoj, kdy se v nástavkovém včelaření u stejně vysokých nástavků doporučuje jejich rotace. Ale jsou včelaři, kteří nástavky nerotují a také to jde. Druhou otázkou je jak budou ochotné stavět mezistěny. Traduje se, že včely raději staví směrem nahoru než dolů, i když v přírodě, tj. dutině stromu to je asi jinak.
S pozdravem

Traduje se, že včely raději staví směrem nahoru než dolů, i když v přírodě, tj. dutině stromu to je asi jinak.
S pozdravem
-----
Souhlasím. Ty mezistěny se ale můžou proházet s plásty. Já v podstatě ty plásty co tam zůstanou dám doprostřed a obklopím mezistěnami. Po nich včely jedou dolů a staví do strany. Při následných prohlídkách to případně můžu přerovnat a doprostřed přehodit nové a staré dát na kraj.
Nemám stovky včelstev abych si nemohl hrát s jednotlivými plásty při prohlídce. Zvláště když jdu do včeljen několikrát za rok.
Co se týká léčení, už se to tady řešilo a je to věc každého a jeho názoru. Pokud se podívám co se valí z výfuku auta, tak by mě 3 léčení na podzim začínaly zajímat až bych přestal jezdit autem, nebo bydlet u silnice a přestěhoval se i se včelami do hlubokého lesa.
Karel

Zatím mám roční zkušenosti, takže žádná statistika.

U jedněch jsem se pokusil rozšířit mezistěnami směrem nahoru a včely
pokračovaly do podmetu, když jsem mezistěny podložil, tak už druhý
den v nich matka kladla.



Takže od té doby jsem podkládal a včely v pohodě přecházely dolů a
stavěly. Takže nevím jak dát na tradici :-)





>Druhou otázkou je
jak budou ochotné stavět mezistěny. Traduje se, > že včely raději
staví
směrem nahoru než dolů, i když v přírodě, tj. dutině > stromu to je
asi
jinak.