78123

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včely

Já myslím, že to má dva důvody. První je pozůstatek z války, kdy včelaři
dostávali na příděl jen pár kilo cukru, tuším 5 -7 kilo a sehnat více
načerno byl velký problém. Tak se včely více zužovaly, až na 6 - 7 rámků,
aby byly přes zimu slabé a ten cukr jim stačil. A spoléhalo se na to, že se
vyberou a vyšlechtí ty včelstva, co na jaře sílí rychleji než ostatní. Druhý
jsou zadováky a včelíny na zahradách, které se rozvíjely v 20 století.
Přirozeně včelíny, jakožto zastřešený chráněný prostor byly drahé, na
zahradě taky nemuselo být moc místa, proto se preferovaly úly, kterých šlo
do včelína dát nejvíc. A to byly zadováky. Například do včelína s půdorysem
2,20 metrů x 2 metry šlo dát na 2,20 m délky ve třech řadách nad sebou 15
úlů zadováků. Zatímco dnešní nastavky potřebují na 15 úlů délku minimálně
tak 10 metrů. A v době, kdy se ještě moc nevědělo třeba o tom, že letošní
matka se prakticky nerojí a o metodách odstraňování rojové nálady vytvářením
oddělků, bylo výhodnější včelstvo v omezeném prostoru zadováku na 2x12 nebo
2x14 rámků 39x24 v podletí zúžit a zimovat jako slabší včelstvo, protože
takové včelstvo se v omezeném prostoru zadováku rojilo později a včelař měl
více času v květnu a červnu omezit rojovou náladu vybíráním medu a vkládáním
mezistěn. případně se snadněji hledaly a vyřezávaly matečníky, když včelstvo
nebylo příliš silné. Teprve později, od 70 let 20 století se v zadovácích
začaly zimovat silnější včelstva na prakticky plném počtu rámků, které více
donesly a tehdy se v zadovácích zužovalo už jen proto, aby se v nich
vytvořil prostor pro vložení krmítka.
Co se týká nastavků, tam v některých konstrukcích se zužovat musí, v
některých ne. Záleží to hlavně na umístění česnového otvoru vzhledem k
budoucímu zimnímu sezení včelstev. Úvaha je taková, že ve včelstvu v plné
síle, kdy má 50 - 60 tisíc včel, může být 4 i více nastavků pro 10 rámků
39x24 a přitom nijak zvlášť nezáleží, na jakém místě je umístěno česno.
Během srpna a září včely ubývají až na odhadem 20 tisíc. Pokud je úl pořád
ze 4 nastavků pro 39x24 a třeba nemá očka, jen česno ve dnu, včely se buď
usídlí úplně nahoře, kde správně kvůli zásobám mají být, potom ale nemohou
dole hlídat česno proti zlodějkám a úl může být v podletí vykrádán nebo se
usídlí dole a potom mohou umístit zásoby kdesi nahoře odděleně od plodu a
sediska zimního chumáče a v zimě uhynout. Takový úl je třeba na krmení
zůžit, aby včely jakžtakž dokázaly ubránit to česno. Pokud má úl očka,
zužovat se nemusí, ale podle mně by se mělo postupně zúžit a nakonec zavřít
dole česno a na krmení a podzim nechat otevřené horní nebo dvě nejhořejší
očka.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu