Včelařská konference

Prosím o informaci, zdali mě při likvidaci sršňů dostatečně ochrání včelařský oblek. Děkuji za zkušenosti.

Já si myslím, Vás včelařsky oblek ocrání,ale musíte si pod něj dát aspoň jedny tepláky a mikinu a silné rukavice.

Hodně zdaru

Pokud nejste alergik, tak je nechte žít. Mám pocit, že jsou dokonce chránění. V zásadě nejsou útoční (kromě obrany hnízda) a co do množství jedu je to stejné jako když dostanete žihadlo od vosy. Mám je ve včelíně už řadu let (hnízdo veliskosti lidské hlavy) a téměř bez problémů s nimi vycházím- zatím 2x žihadlo, z toho 1x, protože jsem o nich nevěděl(měli hnízdo v hromadě dřeva a jí si tam byl preo polínka) a tím hnízdo ohoržoval a podruhé při otevření včelína, kdy do byl obranná reakce na změnu světelných podmínek. Nyní to dělám tak, že oteřu včelín, půl minutky počkám a pak je to v pohodě. Ani v jednom případě jsem neotekl.
Vše hezké.

Nežerou Vám včely? Já mám někde v okolí sršně a ty mi lítají na
včely, vyžerou hruď zbytek zahodí a letí si pro další.

Jaroslav


/>jedu je to stejné jako když dostanete žihadlo od vosy. Mám je ve
včelíně > už
řadu let (hnízdo veliskosti lidské hlavy) a téměř bez problémů

Nevšiml jsem si, ale včelstvo, které je přímo pod hnízdem patří již několik let k nejsilnějším, takže pokud ano, tak to není významné. Jediný problém je produkce "výkalů" tak mám na úle igelit.

U mne dokonce oloupali kůru na bříze a čekali poblíž, až na šťávu přiletí včely a mouchy.Mouchy na ně byly moc rychlé, takže odnášely hlavně včelky.Z deseti útoků měly cca 90% úspěšnost.

U mne dokonce oloupali kůru na bříze a čekali poblíž, až na šťávu přiletí včely a mouchy.Mouchy na ně byly moc rychlé, takže odnášely hlavně včelky.Z deseti útoků měly cca 90% úspěšnost

No, toto je pre mňa dôležité ohnivko do poznania Sršňa (Vespa garbo L.) Tento jav som pozoroval v prírode niekoľkokrát, ale som bol presvedčený, že sršne odstraňujú kôru z konárikov preto, aby sa dostali k vytekajúcej miazgy. Keďže som vtedy ešte nevedel, že sršne pri výchove plodu potrebujú živočíšne bielkoviny, nebol som zameraný na tento fakt, že si šťavou lákajú hmyz, aby ho ľahšie ulovili. V hrudi tohoto hmyzu je dostatok svaloviny, ktorú po očistení od hlavy, nôh, krídiel a bruška odnášajú do svojho hniezda. Tam ju rozžujú, zmiešajú s enzýmami a podávajú priamo jednotlivým larvám do úst.

Pozoroval som niekoľkokrát sršňa pri love múch na bodliakoch a králikoch a takisto i včely. Sršeň poletuje nad kvetmi a po vyhliadnutí koristi sa ňu vrhá. Uchopí ju do nôh, odnáša na blízky ker, zachytí sa jednou zadnou nohou a držaním úlovok v prvom a druhom páre nôh, silnými hryzadlami za 3-5 sek. Obeti opracuje hruď na vhodnú formu a v hryzadlách odnáša do hniezda.

Nie vždy mu útok vyjde, korisť odletí, vytrvalo však pokračuje v love ďalej. V hniezde čakajú na ňu hladné krky lariev a naprázdno sa nemôže vrátiť, bez bielkovín by nedokončili svoj vývoj. Zaznamenal som aj ich bezhlavé útoky na čierne fľaky npr. uschnutý kvet medzi kvitnúcimi, čoby znamenalo, že jeho zraková orientácia je zameraná nie na druh hmyzu ale na čiernu škvrnu, ktorú má zafixovanú v centrálnom systéme ako korisť.

Raz sa mi podaril záber loviaceho sršňa, nie priamo s úlovkom, bezúspešných pokusov mal niekoľko, ale ako nadlieta nad kvety, aby si včelu ulovil.

Tento rok som pozoroval niekoľko jedincov loviacich včely pred letáčmi úľov a to tak, že poletovali nad letáčmi a prudko útočili na včely strážiace letáč, ktoré nejedného votrelca zlikvidovali v klbku až 20-30 včiel. Len kvôli mne sa im to vtedy nepodarilo, ale keď som tam nebol...?.

Niektoré učenlivé jedince, nelovili na letáči, ale hlavou otočenou k prilietajúcim včelám, si počkali na vhodný moment a včelu chytili v letku. Včela prilietajúca z terénu, vždy pred dosadnutím na letáč, spomalí let na minimálnu rýchlosť a vtedy proti nej vyletí sršeň aby ju ulovil. Väčšinou sa mu to podarí.
Anton

Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?

Martin

> Mám je ve včelíně už
> řadu let (hnízdo veliskosti lidské hlavy)

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.485 / Virus Database: 269.13.3/986 - Release Date: 3.9.2007
9:31

Viz:
http://www.narod-sobe.cz/svet/hmota/telesa/planety/Zeme/zivot/Eukaryota/Meta
zoa/Arthropoda/Uniramia/Hmyz/Srsni/srsen.htm

Tam uvedeno mimo jiné:
Koncem října dochází k zániku sršní kolonie, protože sršni nedokáží
připravit zásoby, jako včely. Přežívají pouze oplozené samice, které se
ukrývají a přezimují, aby na jaře založily nové kolonie.


-----Original Message-----
Subject: RE: srně
>Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
>Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?

Chtěl bich se také zeptat ostatních včelařů jaký mají názor
na varoázu v ČR. (mně uhynulo na následky nákazy roztočem varoa destruktor jedno včelstvo )

DO DESÍTI PROCENT JE TO NORMÁLNÍ STAV

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Bo?ek <pbosek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varo?za
> Datum: 06.3.2008 18:10:12
> ----------------------------------------
> Chtěl bich se také zeptat ostatních včelařů jaký mají názor
> na varoázu v ČR. (mně uhynulo na následky nákazy roztočem varoa destruktor
> jedno včelstvo )
>
>
>

Dobrý den.
Sám nejsem včelařem,ale mám kamaráda,který je zaníceným včelařem a tak mu pošlu adresu této konference.
Jaroslav Trnka.

Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?

Sršeň je vlastne "veľká" osa, tak prečo by mal byť výnimkou z tohoto širokého rodu. Celý rod takto prečkáva zimu. K ním sa pripájajú aj čmele a včely samotárky.
Sršne i osy na záver sezóny začnú vychovávať desiatky, ba až stovky samičiek. Zároveň s nimi chovajú v hniezde aj také isté množstvo samčekov, osích trúdov. Trúdy sú vždy bez žihadla a dajú sa rozpoznať podľa tykadiel, ktoré sa líšia od robotníc a samičiek.

Samičky postupne vylietajú tak ako naše matky (nie jedna ako u včiel) na svadobné prelety, kde sa vo voľnom teréne pária. Po úspešných zásnubách, samičky poletujú v teréne v okolí kde vyrástli hľadajúc si potravu, noc prečkávajú v hniezde.
Po rozpade týchto spoločenstiev si pred prvým náznakom zimy vyhľadávajú vhodné úkryty, kde zimu prežijú v strnulom stave (podobne akop muchy), bez prijímania potravy.

Jarný scenár je pre každú prezimovanú samičku rovnaký. Po prebudení poletujú po chotári vyhľadávajúc si vhodný úkryt- dutinu, v ktorej matka samička sama stavia prvé bunky pre robotnice, vyhrieva ich, prináša potravu, až sa vyliahnu prvé robotnice, matky sa venuje len znášaniu vajíčok, ošetrovanie plodu preberajú robotnice, ktoré zároveň stavajú ochranný obal pre vodorovne uložené plásty.

Sú aj výnimky v zimovaní, tzv.strešné osy sa pred zimou sústreďujú do vhodných úkrytov v množstve 5-10, ale našiel som úkryty kde ich bolo 30-50, asi pochopili, že keď ich je viac, zimu ľahšie zvládnu a možno sa vedia brániť proti svojim predátorom.
Anton

Zimu přežívají jen samičky.
www.priroda.cz/lexikon.php?detail=680

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: srn?
> Datum: 05.9.2007 21:24:55
> ----------------------------------------
> Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
> Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?
>
> Sršeň je vlastne "veľká" osa, tak prečo by mal byť výnimkou z tohoto
> širokého rodu. Celý rod takto prečkáva zimu. K ním sa pripájajú aj čmele a
> včely samotárky.
> Sršne i osy na záver sezóny začnú vychovávať desiatky, ba až stovky
> samičiek. Zároveň s nimi chovajú v hniezde aj také isté množstvo samčekov,
> osích trúdov. Trúdy sú vždy bez žihadla a dajú sa rozpoznať podľa tykadiel,
> ktoré sa líšia od robotníc a samičiek.
>
> Samičky postupne vylietajú tak ako naše matky (nie jedna ako u včiel) na
> svadobné prelety, kde sa vo voľnom teréne pária. Po úspešných zásnubách,
> samičky poletujú v teréne v okolí kde vyrástli hľadajúc si potravu, noc
> prečkávajú v hniezde.
> Po rozpade týchto spoločenstiev si pred prvým náznakom zimy vyhľadávajú
> vhodné úkryty, kde zimu prežijú v strnulom stave (podobne akop muchy), bez
> prijímania potravy.
>
> Jarný scenár je pre každú prezimovanú samičku rovnaký. Po prebudení
> poletujú po chotári vyhľadávajúc si vhodný úkryt- dutinu, v ktorej matka
> samička sama stavia prvé bunky pre robotnice, vyhrieva ich, prináša
> potravu, až sa vyliahnu prvé robotnice, matky sa venuje len znášaniu
> vajíčok, ošetrovanie plodu preberajú robotnice, ktoré zároveň stavajú
> ochranný obal pre vodorovne uložené plásty.
>
> Sú aj výnimky v zimovaní, tzv.strešné osy sa pred zimou sústreďujú do
> vhodných úkrytov v množstve 5-10, ale našiel som úkryty kde ich bolo 30-50,
> asi pochopili, že keď ich je viac, zimu ľahšie zvládnu a možno sa vedia
> brániť proti svojim predátorom.
> Anton
>
>
>