78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Pavel T. (82.150.160.202) --- 23. 10. 2007
VD

Tak jsem léčil už podruhé a zase padá a vůbec né málo, tak stovky. Vůbec tomu nerozumím. Teď jsem to zkusil potřetí a jsem zvědav jak to dopadne. Už přituhá a později to bude neúčinné. Může to být tím, že léčím při 10°C ? Kolik stupňů je vlasně potřeba na fumigaci?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (88.103.157.154) --- 23. 10. 2007
Re: VD

První léčení se snad letos mohlo dělat dřív, aby se včely co nejdřív zbavili roztočů. Jako náhrada neléčení v létě nebo v podletí. Podle situace.
Ale jinak není vůbec potřeba spěchat. Teploty, kdy se rozvolní chomáč jsou i tady v Podkrkonoší běžné v listopadu i v prosinci.
Osobně jsem ještě nezačal. Nechávám to na konec října, naposledy budu léčit o Vánocích.

Pokud má někdo v dosahu včel el. proud, pak po loňském debaklu bych doporučil pořídit vyvíječ a el. kompresor. Pokud ho nevlastní ZO. Vyvíječ po odečtení dotace cca 1 tisíc (ale je třeba si to u ZO tlačit
a hlídat) a kompresor i spříslušenstvím cca 2 000.

Tedy hodnota asi tak jedné poloviny slušného včelstva a dá se léčit i kdyby se příroda zbláznily a udeřily nečekané mrazy.

Pokud je někdo s léčením hotov do konce listopadu, tak ať se nediví. Pokud se nějak speciálně nepřesvědčuje o nepřítomnosti plodu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 23. 10. 2007
Re: VD

Může to být tím, že léčím při 10°C ? Kolik stupňů je vlasně potřeba na fumigaci?

Oficionálna metodika pre fumigáciu včelstiev hovorí o 12˚C, vtedy je ešte chumáč včiel rozvolnený a teda klieštik je ľahšie zasiahnuteľný otráveným fumigantom. Pod 12 stupňov včely vytvárajú zimný chumáč, čím nižšiea teplota tým je chumáč- hrozen zomknutejší a preto vraj fumigant je neúčinný.

Ak mechanizmus zasiahnutia parazita fumigantom- amitrazom, je založený viac na vdýchnutí fimiganta do prieduchov akarida, potom je pravdepodobné, že bude zasiahnutý aj v uzatvorenom chumáči. Aj včely, aby v chumáči prežili, musia dýchať vzduch, preto fumigant spolu so vzduchom nasávajú a tak sa dostane aj k klieštikom parazitujúcich na včelách.
Pred dvomi rokmi som robil fumigáciu vo včelstvách starostlivo v mesiaci november- listopad, keď po chladných nociach boli včelstvá i cez deň v zovretom chumáči. Zadymenie (3 kvapky amitrazu/ prebehlo rýchlo, pretože včely včelára nevyrušujú. Zber som robil po 24 hod., po 48 a 72 hod., tam kde sa nachádzali nejaké V.D. postupne z chumáča vypadli na podmetovú podložku. To, že pôzdne preliečenie bolo úspešné, svedčila nasledujúca sezóna, ktorá bola bezproblémová, nástup klieštika bol zvýšený až v 8 a 9. mesiaci.
Ostáva nezodpovedaná otázka prečo má byť fumigácia tak pozde? Jednoducho preto, že v tomto období u mňa nikdy nebol včelí plod, čo je predpokladom úplného zlikvidovania VD! Veď i aerosolovanie sa robí v decembri- prosinci lebo je založené na tomto poznatku, že včelstvá sú bez plodu.
Čo ale ani to nemusí byť pravda. V zime 2006-2007, matky začali plodovať už 21.12, včely sa liahli už 11.1. až 20.12.2007, zistil som to v rozobraním zimujúceho včelstva pre fotografovanie.
Tieto poznatky môžete rešpektovať, ale i nemusíte, sú to moje osobné názory, no som presvedčený, že včelárom uľahčujú boj s potláčaním varroatózy včiel. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Eman (77.236.212.66) --- 24. 10. 2007
Re: VD

Možná hovorí, ale píše se nad +10 což je i +10.1.

A.Turčáni:
>Oficionálna metodika pre fumigáciu včelstiev hovorí o 12˚C,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
kozlík (194.212.232.6) --- 24. 10. 2007
Re: VD

Někde plodovat začaly a někde vůbec nepřestaly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel T. (82.150.160.202) --- 26. 10. 2007
Re: VD

Re: nástup klieštika bol zvýšený až v 8 a 9. mesiaci.

Jak to kdo zjistil? Dělal někdo statistiku? Léčil někdo během roku pro statistiku, behem medosběru? Podle mne blbost, jen dohady. Pokud je letos násobkem více VD, pak jen proto, že sezona začala s vyším reziduem VD a nebo došlo k vyššímu zamoření divokých/ulítlých rojů. Jiný názor samozřejmě respektuji.//// Ještě jsem nikdy nepřišel o včelstvo přes zimu. Dokáže někdo popsat jak takový úhyn na VD vypadá?

pt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
kozlík (194.212.232.6) --- 26. 10. 2007
Re: VD

Byl vyšší zůstatek roztočů, množily se celou zimu, bylo jich nejméně o 2 generace více, jarní léčba byla v podstatě neúčinná a tak byly již v červenci vidět. Kyselina měla jen částečný účinek v tom, že vyhnala naráz cca 1/2 včel- tím pádem i cca 1/2 roztočů. Nicméně roztoči i padali. Léčba Gabonem až v září ,prý zpoždění veterinářem, začala v období, kdy již byly včely zasažené a pak jednoho dne cca v 1/2 září, nebo října přijdeš k úlu, koukneš okénkem, nic nevidíš, sundáš strůpek, rozebereš a nikde ani včelka, nebo jen lupičky s vosama.
Poučení z krizového vývoje: Vyšetři si léčivo a přeléčuj si včelky jak to uznáš za vhodné. Jinak ti ti které to nepotkalo, nebo ztráty nahradili z oddělků , nebo si léčivo nechali od loňska ještě vyčtou, že jsi bordelář, neléčíš, nekoupil sis nové langstroty, atd.
Ty nejsilnější a s mladými matkami odchází jako první.
Takže se nevyplatí spojovat oddělky s kmenovými - vznikne silné včelstvo. Nechat oddělek samostatně, s přestávkou v plodování bude mít roztočů méně - méně generací.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Vojtěch (85.13.78.3) --- 27. 10. 2007
Re: VD

Právě spojováním před snůškou dociluji výnos medu, který potřebuji, abych nemusel rozšiřovat včelstvo, a hned nachystám oddělky na příští rok.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
G. Pazderka (80.78.146.242) --- 27. 10. 2007
Re: VD

No a není to nošení dříví do lesa? V čase před snůškou by měla být včelstva již šnůškyschopná. Samozřejmě mám např. stanoviště, které je slabší, ale to je zapříčiněno svojí polohou - nižší bonitou. Tam se taková posilování osvědčují. Nemáš v okolí lepší stanoviště bez nutnosti posilovat?

.....
Vojtěch:>Právě spojováním před snůškou dociluji výnos medu, který potřebuji, abych nemusel rozšiřovat včelstvo, a hned nachystám oddělky na příští rok.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Vojtěch (85.13.78.3) --- 27. 10. 2007
Re: VD

Není to nošení dříví do lesa, protože předchozí majitel míval průměr 10kg. Zůstal mi jen severní svah u chalupy, ostatní jsem zrušil na cizím...Nejhorší jsou severní větry. Posiluji i šnůškyschopná v květnu s matkou nultý ročník. To už tu bylo.Udělal jsem to na zkoušku před lipou a vyšlo to na 20kg u 3. vytáčení , protože měly více létavek než ostatní,a více využíly snůšky. Já tomu říkám brigáda s další matkou. Příští rok to zopakuji zase na lipový med.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (85.132.169.34) --- 27. 10. 2007
Re: VD

Taky je nutné si uvědomit, že silná včelstva potřebují vyšší dávky léčiva! A hlavně léčit tak jak se má!

Spojením včelstva s oddělkem při správném vedení včelstva za účelem eliminaci rojové nálady ( poskytnout včelstvu neomezený prostor, rozvolnit plodiště, při rozkvětu řepky odebrat 1-2 rámky zavíčkovaného plodu ) vede k dosažení maximálního výnosu z první snůšky, kterého nám může včelstvo v dané oblasti poskytnout.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
G. Pazderka (80.78.146.242) --- 27. 10. 2007
Re: VD

Pavel T:
>Dokáže někdo popsat jak takový úhyn na VD vypadá?<
......

Ale vždyď to není složité si vyhledat jak takový úhyn vypadá. Je to "katechismus" včelaře a nedokázat takový úhyn diagnostikovat může snad jen nezkušený začátečník.

Velice stručně:
Je to jednoduché. Včelstvo může sice vypadat jako silné a nosit třeba i kvanta medu, ale v podstatě je už mrtvé, jestli VD má dobré podmínky a včelař je k tomuto laxní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
j.Šefčík (90.176.2.8) --- 27. 10. 2007
Re: VD - jak vypada úhyn

Pavel T. Jak vypada úhyn včelstva na VD? Tak jenom stručně :

1/ včely vylétavají i za nižších teplot z úlu. Na česně můžeme pozorovat "poskakování" včel

2/ na podložkách nalezneme mrtvé včely, které mají poškozená křídla a ze spodu na včelách zejména na zadečkové části nalezneme bílé tečky

3/může tam být zavíčkovaný plod, který včely opustily

4/ při kontrole uhynulého včelstva v úle nalezneme zásoby a minimální počet mrtvých včel. Tyto uhynou při vylétavaní z úlu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
kozlík (194.212.232.6) --- 30. 10. 2007
Re: VD - jak vypada úhyn

3 a 4 souhlasí. Dále přidej, že najdeš včely lézt za úly směrem pryč. Normální unavená včelka sedne na zem před úly a leze směrem k úlu a až se vzpamatuje-ohřeje tak zase vzlétne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 27. 10. 2007
Re: VD

To, že pôzdne preliečenie bolo úspešné, svedčila nasledujúca sezóna, ktorá bola bezproblémová, nástup klieštika bol zvýšený až v 8 a 9. mesiaci.

To je veta, ktorej ste nerozumeli a ani Ste nemohli, lebo je nedopovedaná.
V dokonale ošetrených včelstvách nástup rozmnožovanie VD bol pomalý, preto až do začiatku augusta-srpna klieštik budúce zimné včely neohrozoval a nevyčerpával ich organizmus v čase ich vývoja v bunkách.
Mierny nárast VD v auguste a septembri už nebol dominantný, pretože zimné včely boli zdravé a a ich dlhovekosť nemohol ohroziť.
Už 6 rokov ošetrujem včelstvá len amitrazom /predtým Gabonom a na záver 1x amitrazom/, prvýkrát 25.8 tzv. odľahčujúca fum., druhýkrát 25.9 taktiež odľahčujúca (ešte môže bať plod| a záverečná - defintívna 1.11. Ešte raz zdôrazňujem, že posledná fum. je u mňa robená bez akéhokoľvek plodu. Mohol by som ju robiť aerosolovaním, vlastníme v ZO Vat-1, ale som ho odmietol. Robím to z dôvodu, aby som si overil, či je to možné robiť tak ako som to popísal. Zatiaľ to vychádza, a navnímam to ako hlúposť- blbosť.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu