76351

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


jaro (217.119.114.42) --- 4. 11. 2007

Napísal Šefčík

Horší je, že v době fumigace by měla být teplota nad + 10 st. C. Lépe řečeno, neměly by být včely v chumáčí. Pokud jsou, fumigace je málo účinná, spíš vůbec.

Moja otázka zneje: "To si myslíš, alebo to vieš?" Napíš mi nejaký dôkaz toho tvojho tvrdenie. Lebo ja si MYSLíM, že pri každom dymení sa včely rozrušia a tým pádom dym s účinnou látkou prenikne aj do chumáča.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
J. Šefčík (90.176.2.8) --- 4. 11. 2007
Re: Pro "jara"

Nesnažím si to myslet, ale vím, že výrobce Varidolu udává v první větě : Způsob použití: "Fumigace se provádí při venkovní teplotě nad + 10 st. C atd." Měli by jsme se držet metodického pokynu léčiv, který udává výrovce a ten ví proč to tak napsal. Dělat výzkum na "vlastní pěst" se rozhodně nevyplácí. Nerád bych o tom polemizoval zdá při teplotě kolem + 3 st. C je fumigace účina a až na kolik procent. Záleží na spoustě okolností jako např. jak pevný je chumáč, síla včelstva atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Petr (81.19.35.235) --- 4. 11. 2007
Re: Pro

Před 14ti dny jsem fumigoval,teplota 12stupňů,spady kolem 500-600 roztočů.Včera opakování,spady 1-5 roztočů.Teplota asi 10stupňů.Nevím,proč by jsme měli čekat a fumigovat při 3st.,když tuto dobu máme ideální podmínky,včelstva bez plodu a účinoost fumigace je ,odvážím se tvrdit 100%!!!.O tomto debatovat může jen diletant.V prosinci již do nich nebudu nesmyslně valit aceton,protože jsem přesvědčen,že jsem pro likvidaci kleštíka udělal maximum!Nejvíc mě děsí,když při obchůzkách přírodou nacházím u některych"včelařů" ještě teď v česnech připíchnuté rýsováčkama gabony.Pak se z toho můžeme pos..t!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pepa (90.176.2.8) --- 4. 11. 2007
Re: Pro

Petře. Je nějaké nařízení Státní veterinární správy a měl by si dělat třetí ošetření cca 30 dnů před odběrem měli.
Když bude normální zima a včely budou v chumáčí, budeš muset /alespoň by si měl/ provádět aerosol.
Určitě odpověď "pro jara" byla správná !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 11. 2007
Re: Pro

Teplota asi 10stupňů.Nevím,proč by jsme měli čekat a fumigovat při 3st.,když tuto dobu máme ideální podmínky,včelstva bez plodu a účinnost fumigace je ,odvážím se tvrdit 100%!!! Peter.

Peter, nepozorne čítate komentáre, ja som predsa nenapísal, že sa má fumigovať pri 3˚C, ja som napísal, že aj pri tejto teplote je fumigácia účinná. Moja rada, že sa včelár nemá báť fumigovať aj pri nižšej teplote, akú doporučuje návod. Odporúčanie je navrhované v súvislosti vylúčiť úplne vplyv teplôt na výskyt plodu a to pôzdna doba aj pri nižších teplotách zabezpečí. Kto dokáže zamedziť plodovanie matky, môže robiť fumigácie už začiatkom 1.10, keď sú teploty ešte vysoko nad 12˚C. Keďže včelári to nedokážu zabezpečiť izoláciu matky na 21 dní a odstraňovanie prípadného plodu je nie je ideálne a je náročné na prácu, potom fumigácia v tomto čase /11.mesiac/ je dobrým riešením.

To že to funguje /pôzdna fumigácia/ potvrdzujú moje 7 ročné skúsenosti! Po zhodnotení výsledkov po poslednej fumigácii som spokojný, v 57-mich odpozorovaných včelstvách bol odpad V.D. 72 ks po 540 V.D. s priemerom 232 ks V.D.

Diletant Anton.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
vsusicky (82.117.130.2) --- 5. 11. 2007
Re: fumigace

Kdysi jsem se o problém fumigace vrsus areosol zajímal v souvislosti s deratizacemi. V případě deratizací se považuje fumigace za účinnější než areosol, protože účinná látka je při fumigaci jemněji rozpýlena než při areosolu a pronikne prakticky na každé místo. Ale je pravda, že včelsto je živý organismus, který v může dokázat pronikání dýmu, ale stejně tak i areosolu ovlivnit. Z čistě fyzilálního hlediska vzhledem k velikosti částic by to zase mělo být více u areosolu než u dýmu. Nicméně věřím, že to mají naši výzkumníci ověřené a snažím se držet jejich doporučení. Fumigaci jsem dělal včera, další bude areosol někdy koncem listopadu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
G. Pazderka (80.78.146.242) --- 8. 11. 2007
Re: fumigace

Nevím, ale asi nejde o jemnost ale o něco jiného. Sám Vám potvrdí každý, kdo používá studený aerosol pro zvlhčování místností, že se musí seřídit tak, aby bylo "vidět" a nedělala se dost trvanlivá mlha. Zatímco kouř je možné lehce odfilrovat a odvětrat,u aerosolu to tak jednoduché není.

Také jde o reakci včelstva. Je známo, že aerosol je fyziologicky přijatelnější a to proto, že způsobuje přesně opačnou reakci než kouř. Zvyšuje vlkost a rozptyluje pouze "uzavřenou" účinnou látku. Včely větrají (zbavují se účinné látky) mnohem méně.

Dále mne napadá efekt "postupného uvolňování léčiva" do prostoru, který by mohl být lepší v případě prostředí úlu u aerosolu než u fumigace. U kouř není přirozeně "mísitelný" v mikroklimatu ve včelstvu. Kouř není běžný a samy ho používáme jako včelaři k docílení stavu "strachu". (odborně prý k mírnění - je vlastně důsledkem neobvyklého zážitku u včelstva)

Chci jen podpořit diskuzi o jednom směru, kterým bych se dal v otázce rozptylování léčiv. Ono totiž v mnohem menších dávkách je možné docílit mnohem vyšší účinnosti proti VD se strukturou u studenýho aerosolu než odpařováním a dýmem.

U deratizace to může být něco jiného. Tam není třeba vůbec žádoucí zvyšovat vlkost třeba v mlýnech kvůli plísním.
.......
vsusicky:>V případě deratizací se považuje fumigace za účinnější než areosol, protože účinná látka je při fumigaci jemněji rozpýlena než při areosolu a pronikne prakticky na každé místo. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
JR (85.70.14.15) --- 9. 11. 2007
Re: zastavěné podmety

Bohužel jsem nikde ani neslyšel takovou praktickou drobnost, jakou jsou vyřezané zastavěné podmety před aplikací aerosolu. Je známo, že kapička aerosolu ulpí na první překážce, na kterou narazí. Takže dobře kontaminujeme divočinu v podmetu a k chomáči se toho už moc nedostane. Při zimování na dvou patrech je to obvzlášť důležité. Po období krmení už moc včelařů podmet neprohlíží, do konce se jeden čas uváděla možnost stavby v podmetu jako výhoda pro potlačení rojení a vyřezávání trubčiny ( s VD ) a zastavěný podmet na zimu jako výhoda proti studeným větrům. Jaké jsou vaše poznatky a názory k tomuto tématu ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Perník (90.176.186.153) --- 9. 11. 2007
Re: zastavěné podmety

Bohužel jsem nikde ani neslyšel takovou praktickou drobnost, jakou jsou vyřezané zastavěné podmety před aplikací aerosolu. Je známo, že kapička aerosolu ulpí na první překážce, na kterou narazí. ..... Jaké jsou vaše poznatky a názory k tomuto tématu ?
--------------
Určitě tam nějaká kapička ulpí, ale kolik jich bude pokračovat? Milion, dva?
Jen se zeptám, aerosoloval jsi, nebo jen tak teoreticky?

Pokud ne, tak jen pro informaci. Pokud není nějaká vada (aerosol jde třeba z předsíňky spíše ven než dovnitř) tak "ta mlha" leze z úlů ze všech stran.
A pokud foukám očkem, tak třeba loučky jsou mokré a roztok z nich zkapává. A někdy to bohužel odnáší i včely.
To se asi děje i na rámcích, nebo i trubčině, pokud tam je před hubicí. Ale asi se s tím v dávkování počítá.
Soused před dvěma lety začal foukat pod stropní folii, zbytek čelní hrany přitiskne na hubici loktem. Vloni jsem to zkoušel, VD byl v limitu a asi to budu provozovat dál. Nebolí od toho tak záda :-) a je to asi nejpřímější cesta aerosolu k chomáči. Ve směru gravitace než proti.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu