78114

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 12. 2007
Re: včelaření bez mateří mřížky

Včelaření bez mateří mřížky je sice pro včelstva přirozenější, ale je to spojené s komplikovaným vytáčením medu, zvláště u vysokých nástavků ( do jisté míry s výjimkou Dadantů, ale i tam to není stoprocentní a navíc vůbec se nedá hovořit o přirozeném umístění plodiště u dna úlu, přirozené umístění plodiště je spíše ke středu úlu nikoliv po celé produkční období u dna úlu, jak je to u Dadantů ).
Jsou samozřejmě výjimky, kdy se někde v některých snůškových podmínkách vytváří období intenzivního stlačování plodu snůškou, což může být natolik efektivní, že nějaký ten plást s medem zablokovaným plodem neuškodí, naopak bude sloužit jako rezerva zásob, což v oblastech s mezisnůškovou přestávkou je potřeba.
Na druhou stranu včelař, který potřebuje ( nebo chce ) obhospodařovat svá včelstva intenzivně a docílit vysoké produktivity práce ( podíl přímé práce se včelstvem a medného výnosu včelstva ), tohoto stavu dosáhne bez použití mateří mřížky velmi obtížně ( ve smyslu najití toho nejvhodnějšího způsobu ), v některých snůškových podmínkách či úlových soustavách je to dokonce i nemožné. Získávání jednodruhových medů vylučuje nepoužívání mateří mřížky.
Často se docílí metodiky ošetřování včelstev, která je úzce vázaná na dané podmínky, v níž včelař svá včelstva chová. Takové metody se těžko převádějí do jiných oblastech, nedají se považovat za racionální, protože racionální metody by měli být do jisté míry univerzální.

Můj postoj vůči používání mateřích mřížek je kladný, protože chci dosáhnout maximální produktivity práce. Jinak používání mateří mřížky u nízkonástavkových úlů nepovažuji za nutnost, ale určitě je práce s mateří mřížkou alespoň pro mě pohodlnější.
Mateří mřížka je často kritizována jako prvek v úlu, který podporuje rojovou náladu a snižuje medný výnos. To je sice pravda, ale jen za jistých podmínek!
Podstata vzniku rojové nálady je v omezení plodování matky ( v případě mateřích mřížek jde o omezení přeplněním plodiště zásobami ) vedoucí ke vzniku nepoměru mezi otevřeným a zavíčkovaným plodem doprovázejícím vznikem anatomických trubčic ( rojových včel ). K tomuto jevu často dochází v jednopatrových plodištích. Ve vícepatrových plodištích je to za včasného vytáčení medu z medníku a případného rozvolnění plodiště od přebytků zásob nepravděpodobné.
Rozvolňování plodiště se nejlépe provádí v nízkonástavkových úlech. V nízkonástavkových úlech se včelaří běžně s plodištěm ve třech nízkých nástavcích. V takovémto plodišti je spousta místa pro plod i těch nejplodnějších matek. Dále je tu i dostatek místa pro zásoby a souše ke krátkodobému uložení sladiny na vysušení. Pod plodištěm je dobré mít dva nízké nástavky, jež jsou včelami využity pro ukládání přebytků pylu a přinesené řídké sladiny v období nárazových snůšek. Dole u česna a drátěného dna v nástavcích s otevřenými očky jsou ideální podmínky k vysoušení sladiny, je připravena k uložení do buněk ( kde proběhne vlastní zraní medu působením enzymů ) za krátkou dobu, což je v období nárazové snůšky důležité, aby nedošlo k zablokování kladení včelstva, a navíc včelstva mohou zpracovávat více sladiny zároveň.
Toto všechno vytváří nadbytky prostoru a matka není při včasném vytáčení medu a rozvolnění plodiště omezována v kladení.
Rozvolnění v nízkonástavkových úlech se provádí při medobrání ( kromě posledního ). Spočívá v tom, že se horní plodový nástavek umístí nad mřížku a nahradí se vytočeným nástavkem ( případným bývalým plodovým nástavkem, aby se zbytečně nezvyšovalo zastoupení plodového díla na úkor panenského díla, některým lidem med z panenského díla více chutná ). Nástavek vybavený soušemi se vloží nad spodní plodový nástavek ( mezi střední a spodní ). Tím donutíme matku ke zakladení přidaného nástavku a udržujme stálé kladení, čímž bráníme vzniku rojových včel.
Zároveň do medníku natáhneme mladušky ( horním plodovým nástavkem ), které zde budou ukládat med nebo případně stavět dílo.
Z logiky věci vyplývá, že je potřeba zabránit případnému přenesení matky do medníku přes přeložený plodový nástavek.
Jsou tři možnosti jak tomu zabránit:
1/ Smetáním včel z plástů nástavku.
Jde o klasickou formu, jež se používá u klasického převěšování plodových rámků do medníku, s tím rozdílem, že se ,, převěšuje ,, celý plodový nástavek. Tato metoda je materiálně nenáročná, ale zabere mnoho času. Proto je tato metoda vhodná jen pro malovčelaře.
2/ Krátkodobým použitím druhé mřížky
Do prostřed přemístěného plodového nástavku se mezi plod vloží souš. Na přemístěný nástavek se dočasně vloží mateří mřížka ( stačí obyčejná plastová bez rámu ), aby se případně matka nedostala do medníku. Druhý den ( nebo i později ) se provede kontrola na přítomnost matky v přemístěném nástavku podle případného zakladení vložené souše. V případě pozitivního nálezu se převěšený nástavek zamění s horním ( bývalým středním ) plodovým nástavkem. Provizorní mřížka se odstraní.
3/ Vyfoukáním včel z nástavku
Při této metodě je nutné dbát na to, aby byly včely vyfukovány do plodiště, nikdy ne mimo úl, jinak by mohlo dojít ke ztrátě matky.

Med z plodiště není třeba při rozvolňování vytáčet, reguluje se rozvlňováním. Stále by mělo u silného včelstva zůstávat alespoň 10 kg medu v plodišti. Tento med se vytočí až při posledním vytáčení a pak se začne ihned s krmením. Tedy včely při tomto způsobu nemohou trpět hlady, což je opět proti rojové náladě.
Rozvolňování se dá provádět úspěšně jen při použití mateří mřížky.

Dále chci upozornit na špatné používání mateří mřížky.
Mřížka se má správně používat v rámu a s dráty umístěnými vodorovně s rámky, čímž se zvětšuje průchodnost mateří mřížky i o více jak 300%!
Mřížka k oddělení plodiště od medníku by měla být drátěná.
V rámu mateří mřížky je vhodné mít vyříznuté česno k odletu trubců a k vytvoření letového koridoru medníkových včel.
Používání mateří mřížky umožňuje používání výkluzů. Vlastní odebrání medu pak netrvá více jak 5 minut, což je pořádná úspora času.
Při veškeré manipulaci s nástavky je vhodné používat zvedáky, což šetří jak čas tak fyzickou námahu.

V letošním roce jsem došel k názoru, že mřížka je neprávem kritizována nesprávným používáním a včelaření v malo-plodištně vedených včelstev či celkově malých úlech.
Při mém způsobu včelaření nepozoruji, že by včelám nebo mě nějak mateří mřížky vadili. Naopak mi prospívají, neboť mi šetří spoustu času.

Nechci se nikomu svojí metodou včelaření vnucovat, navíc ji nemám ještě dostatečně prozkoušenou, ale zatím jsem s ní spokojen. Chtěl jsem jen sdělit svůj názor na danou problematiku.

S pozdravem…M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu