Včelařská konference

Šok to snad ani ne,možná pro některé propagátory.Jinak si myslím,že by ho včelaři nekupovali.Ti totiž nekoupí téměř nic,dokonce ani teď kdy je na úly dotace a můžou si koupit dva nové.Zatím se mě nepodařilo někoho s postižených hromadným úhynem přesvědčit ke koupi alespoň 2 kusů.Raději si znovu osadí prohnilý budečák a bude všem okolo tvrdit,že lepší úl nikdo ještě nevymyslel.

Pepo! Kdyby se ve starých úlech jenom chovaly včely. Na P- západ máme nařízeno komplet na jaře všechny včelstva ošetřít a v létě 2x Formidol a 1x Gabon. V naší ZO máme asi 60 Budečákú. Dovedeš si představit vkládání Gabonu do včelami narvaných Budečáků v červenci? A to si vůbec neumím představit Formidol a značně nasr..... včelky. Chudáci důvěrníci! Kdo má 7 Budečáků, tak tam důvěrník stráví půl dne. Rotační úly chtějí svůj čas. Zprávy jsou značně protichůdné. Z projevů Ing. Sejka, jejich nadšeného propagátora, se má jednat o objev mimořádného významu, zřejmě srovnatelného pouze s objevem rozebiratelného díla, nebo medometu. Počkejme si raději na vyhodnocení z Nasavrk. Mě by docela stačilo nějaké lepší a hlavně levné dávkování kys, mravenčí v úle. Co se týče roznášení kyseliny po včelnici jsem dost skeptický. Mám jí doma dost a tak si pro ni přijel na zkoušku jeden velmi schopný a ne starý včelař. Polil si nohu, Naštěstí jsem měl vedle vodu. Nedávno jsem si poměrně opatrně odlil do vědra a trochu mi vystříklo na obličej. Sice jentak 3 kapky, ale kdyby to bylo oko??? Jinak málokdo to ví, ale kys. mravenčí je nejlepší uvolňovač ucpaných odpadů, kam se hrabe louh nebo kys. solná zdraví R. Stonjek

Dovedu si to představit,dělal jsem takhle před pár lety nátěr plodu ve čtyřech budečákách.Tan včelař byl po mrtvičce a byl rád,že došel na zahradu.Výsledek byl ,že každý jsme dostali aspoň 20 žihadel a rozlámali jsme mu polovinu rámků.Od té doby dělá každý sám já jen dohlížím.Bohužel někdy ani to ne,nemají čas ,nejsou doma atd. A následná fumigace jó jo tak to se snad už ani tak nedělá!?

Taky jsem zvědav na výsledky z Nasavrk, i když více důvěřuji německému výzkumu než výzkumu prováděného v Nasavrkách.

Zajímalo by mě, vůči čemu chtějí v Nasavrkách objektivně porovnávat medný výnos včelstev. Pokud chtějí medný výnos srovnávat s jejch slabými včelstvy ošetřovanými praktikami dovouprostorového včelaření, pak půjde o zjištění velmi neobjektivní. Výmluvy typu: ,, To jsou chovná včelstva, ty dávají méně medu a jsou dvakrát slabší než normálně rozvinuté včelstvo ,, nepřímám! Spíše bych věřil tomu, že se jim tam včelstva běžně rojí.
Ovšem že se v Euro-dadantech běžně dosahuje výnos větší o více jak 50 %, ale až na to, že se to zjistilo v Nasavrkách.

Jak musíš kvůli Gabonu rozebrat plodiště, tak je úplně jedno, jestli je to budečák nebo něco jiného. Alespoň u těch mých. V tu ránu mám polovinu včel na hlavě. No jestli tyhle přežijí, tak to bude příští rok určitě "lepší" :-(

Stonjek napsal:

>Dovedeš si představit vkládání Gabonu do včelami narvaných Budečáků v červenci?
>A to si vůbec neumím představit Formidol a značně nasr..... včelky. Chudáci důvěrníci!
>Kdo má 7 Budečáků, tak tam důvěrník stráví půl dne.
.............

Já například mám na jednom stanovišti obsazeno 7 budečáků (tedy měl jsem do letošního podzimu) a 2 nástavkové úly.
A ty operace si dovedu představit. Nepřijde mi to nic mimořádně náročného, ale jako vše u budečáků je to trochu časově náročnější.

Jarní nátěr plodu není problém. Vzhledem k tomu, že je v tuto dobu v úle nejméně včel, stejně při jarní prohlídce rozebírám celé plodiště u všech včelstev v budečácích a snažím se přeložit dopředu světlejší plásty a většinou dávám jednu mezistěnu, pokud nejsou moc slabé. Dá se přitom klidně natřít plod.
Formidol do podmetu je v souladu s návodem, je to otázka chvilky. Vůbec žádný problém.
Gabon je trochu náročnější, ale taky se to dá během pár minut na včelstvo. Vkládám při posledním vytáčení medu.
Na stanovišti, kde mi letos uhynulo sedm včelstev z devíti, přežily včely jen v budečácích.

Radek Krušina

Radku, já uznávám u Formidolu pouze aplikaci horem. Nejsem takový snílek, abych předpokládal, že včelky něco co je těžší než vzduch , navíc silně jim nepříjemné ochotně rozhánějí křidélky po celém plodišti. Daleko logičtější je, že tento nepříjemný smrádek vyženou cestou nejmenšího odporu, tedy česnem ven. To samé si myslím i o déletrvajících aplikacích kys. mravenčí. Neříkám, že to nejde. V Budečáku stačí Formidol zasunout dírami dolů na mřížku. Ale než se ucpe okénko tak si včelky řádně včelaře podají, protože touto dobou je Bud. silně přeplněn. A u stejně přeplněného Budečáku podat Gabon znamená v době max slídivosti a sklonům k loupeži vyndat kleštěmi celý medník a pak se zezhora šťourat v plodišti a zasunout tam dva pásky. Jsem rád, že u toho nemusím být a našich důvěrníků je mi líto.
Zdraví R. Stonjek

No horem to je jednoznačně výhodnější. Pokud se formidol dá dospodu, ta
účinnost je menší, protože včely skutečně část kyseliny vyženou ven. Ale jen
část, takže to je takové méně výhodné nouzovější řešení. Při zasunování
formidolu místo mřížky je pravda, že po vysunutí mřížky včely propojí rámky
v plodišti a medníku souvislou vrstvou jedinců. Tady se ukáže , jestli
včelař umí skutečně se včelami pracovat, ne jenom přehazovat nástavky plné
včel, případně jestli kašle na vyřazování divokých včelstev. Do nyní
běžného klidného až středně divokého včelstva, pokud není rozrušeno, se dá
rovnoměrným pohybem za pomoci kuřáku ten formidol bez nějakého zvláštního
rozrušení zasunout i mezi ty včely. Když se jen otevřou včely, pokouří se,
pomalým rovnoměrným pohybem se formidol zasune, případně se přitom na včely
kolem zakuřuje a zase se včely zavřou, vyletí jich jen pár a ty většinou
nejsou rozrušené, takže nebodnou a vrací se česnem do úlu. Těch pár
bodajících včel s vysokou pravděpodobností bodne jen do rukavice nebo
pláště, ne do kůže. Pouze mimořádně divoká včelstva se za tak krátkou dobu
dokáží rozrušit a houfně vyletět, těch je ale už dneska málo. Před takovými
20 - 30 lety by to mohla být třetina, polovina mých včelstev na stanovišti,
dneska by je tak divoké maximálně jedno z 10. Pokud se formidol vkládá
rovnou při vytahování mřížky, vyhodí se medníkové rámky, pak se vytáhne
mřížka, protože jen vytáhnout kvůli zatmelení nejde, vloží se zpátky
medníkové rámky, třeba jiné a před uzavřením včelstva okénky se mezi medník
a plodiště silně zakouří, včely, co se tam mezitím zavěsily, většinou
zalezou zpátky mezi rámky, okamžitě se tam vloží formidol a úl se zavře.
Takovým způsobem vložený formidol včely nijak nerozruší a než si včely
všimnou, že mají v úlu nějakou smradlavou kyselinu a že by kvůli tomu měly
na někoho útočit, úl je zavřený. Přirozeně pokud je potřeba něco změnit v
plodišti, přeháže se i plodiště a jako samozřejmá věc odkryté části drážek
se protáhnou a očistí od propolisu. V včelíně nebo dokonce odpérovaném
kočovném včelínu se ještě objeví jedna odlišnost v ošetřování včelstev
oproti nástavkům umístěným venku. V odpérovaném včelíně se rychlými pohyby
rozhoupá celý včelín a v stabilním včelíně se taky otřesy šíří do včelstev
poměrně rychle, zatímco venku to je prakticky jedno. Dlouholetý nástavkář je
zvyklý pracovat rychle, přehazovat celé nastavky atd a v uzavřeném prostoru
vůbec neregistruje, že "vyrábí" otřesy, které se šíří i do ještě
neotevřených včelstev a rozrušuje je. Tak už třetí a další včelstva jsou
tedy v uzavřeném včelíně kolikrát rozrušena ještě dříve, než je včelař
otevře a tudíž průběh zásahu bez plošných útoků včel je nereálný. Podle mně
je toto dost rozdíl , kterým se odlišují dnešní nástavkáři, kteří obvykle
dělají důvěrníky, od starších včelařů zvyklých pracovat ve včelínech a třeba
se zadováky prakticky libovolně dlouho bez nějakého velkého rozrušení
okolních včelstev. Zaznamenal jsem ale i venkovní stojany udělané takovým
způsobem, že práce v jednom úlu stojan rozhoupe, tam bude efekt tentýž.
Hlavně při práci ve včelstvech delší než několik minut, ale takové úly může
rozhoupat i vítr, včelař potom zaznamenává takové včely občas zdálnlivě bez
důvodu jako silně divoké.
Co se týká vkládání Gabonu, kvůli vkládání do plodiště vyhazovat celý
medník, případně i mřížku, aby byl přístup shora do plodiště za cenu nejméně
trojnásobného prodloužení doby práce se včelami, tak to už je typická
deformace nástavkáře, nic jiného. Proto to jsou úly se zadním přístupem, aby
se kvůli přístupu do plodiště nemusel vyhazovat medník. Samozřejmě kdo je
lempl, nečistí drážky, nechává rámky propojit můstky s mřížkou, tak vybírání
rámků zezadu z plodiště se může jevit jako velice obtížně proveditelná věc,
ale to z medníku taky. V udržovaném úlu to znamená vytáhnout mezi 5 - 10
rámky a zase je tam bez prohlídky vrátit + gabon a to je těch 5, maximálně
10 minut na úl.
Problém asi bude v tom, že kteří včelaři by ty zadováky udržovali, takže by
taková manipulace byla vcelku v pohodě, přešli na nastavky a u zadováků zbyl
i hlavně jen ti včelaři, kteří na to kašlou nebo kteří už nemohou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 29, 2007 6:21 PM
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!


> Radku, já uznávám u Formidolu pouze aplikaci horem. Nejsem takový snílek,
> abych předpokládal, že včelky něco co je těžší než vzduch , navíc silně
jim
> nepříjemné ochotně rozhánějí křidélky po celém plodišti. Daleko logičtější
> je, že tento nepříjemný smrádek vyženou cestou nejmenšího odporu, tedy
> česnem ven. To samé si myslím i o déletrvajících aplikacích kys. mravenčí.
> Neříkám, že to nejde. V Budečáku stačí Formidol zasunout dírami dolů na
> mřížku. Ale než se ucpe okénko tak si včelky řádně včelaře podají, protože
> touto dobou je Bud. silně přeplněn. A u stejně přeplněného Budečáku podat
> Gabon znamená v době max slídivosti a sklonům k loupeži vyndat kleštěmi
> celý medník a pak se zezhora šťourat v plodišti a zasunout tam dva pásky.
> Jsem rád, že u toho nemusím být a našich důvěrníků je mi líto.
> Zdraví R. Stonjek

Před takovými
20 - 30 lety by to mohla být třetina, polovina mých včelstev na stanovišti, dneska by je tak divoké maximálně jedno z 10.
R.P.

Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím, že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.

Prvý raz som navštívil včely v úli, keď som mal 17 rokov. Otec začal včaláriť rok pred tým a hneď v nasledujúcej sezóne včelstvo vysatavalo Ms okrem plodiska aj v medníku. Agátovú znášku včely dokonale využili a úplne naplnili medom 11 plástov v medníku + v plodisku.
Prišiel čas vytáčať med, medomet bol pripravený a otca nikde. Rozhodol som med vytočiť úplne sám, i keď som to nikdy nevidel ani nerobil. Plne zanesené a včelami obsadené plásty som vyberal bez dymu a bez ochrany hlavy. Odviečkovacou vidličkou mi bola vidlička z obedového servisu , pretože tú otec nemal a ja som nevedel, že sa to robí špeciálnou. Napriek tomu som dokázal vytočiť 32 kg medu.

Trochu obšírne, no a pri mojich neznalostiach a hrubým zachádzaním s včelami, zmetaní pred úľom, som neobdržal ani jedno žihadlo. A to trvalo stále aj pri mojich včelách ani po 52 rokoch nemám pichavé včely, i keď bez žihadla sa to vždy neobíde. A to všetko bez špeciálnej selekcie.

Takže povedať, že dnešné včely sú hodne divoké aj po určitom výbere chovných línií, nie je opodstatnené. Včely pri nevhodnom zaobchádzaní , nepriaznivom vplyve slnečnej činnosti, bez dymu, budú vždy nepríjemným spoločníkom. Nakoniec, veď ak by nepichali, o čom by sme písali?

> Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho
> "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné
> sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím,
> že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!


Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si myslím,
že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na dnešních
včelách to musí být znát.

R. Polášek

Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o :-(

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> Datum: 31.12.2007 09:57:36
> ----------------------------------------
> > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho
> > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné
> > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím,
> > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
>
>
> Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si myslím,
> že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na dnešních
> včelách to musí být znát.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Od té doby, co mám Apis mellifera sibirjaca vytáčím pravidelně v únoru.

Někteří již na Tři Krále

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Apis <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: divokost vcelstev-medobran?
> Datum: 31.12.2007 10:47:31
> ----------------------------------------
> Od té doby, co mám Apis mellifera sibirjaca vytáčím pravidelně v únoru.
>
>
>

Já myslím, že je to přesně naopak. S nástupen nástavkových úlů včelaři
víceméně přestali mít potřebu chovat se ve včelách tak, aby je nerozrušili,
protože většina zásahů se zkrátila pod 5 - 10 minut. Málokteré zásahy jsou v
nastavkovém úlu tak rasantní, aby musely trvat třeba hodinu, v zadovácích
to je běžná doba zásahu. Podle mých zkušeností při práci se včelami po
otevření úlu a vytahování rámků prvních 5 - 15 minut právě rozrušení včel
rychle stoupá až dosáhne zhruba úrovně dané momentální vzrušivostí včelstva
a dané šetrností práce včelaře. Dále stoupá už velice pomalu, případně
nestoupá vůbec. To znamená, že v nastavcích, pokud se pracuje rychle a
rozumně šetrně, se včely obvykle nestihnou rozrušit. Navíc, když už jsou
včely v nastavcích rozrušeny, nastavky se složí a zásah se dá rychle
ukončit. U zadováku, když jsou rámky se včelami v bednách, se to nedá, rámky
se zase musí bez ohledu na útoky včel pěkně z beden nastrkat zpátky do úlu.
Nástavkový včelař se tudíž nemusí naučit se včelami pracovat, aby mohl
včelařit. Včelař v zadovácích se to naučit musí, nejde pravidelně trávit
hodiny u otevřených včelstev, která jsou rozzuřená, stovky včel neustále
hledajících přístup k včelařově kůži nakonec uspějí a včelař je od včelstev
doslova vyštípán. To dokladují i příspěvky důvěrníků včelařů nástavkářů
naříkajících nad divokými včelami v zadovácích. Kdysi jsem viděl závěrečnou
etapu včelaření takového včelaře. Včelař u otevřeného úlu nadával, oháněl se
po včelách, plácal je a občas utíkal ze včelína do křoví pronásledován
včelami. Ale musel se vracet, aby včely v zadováku složil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 31, 2007 10:16 AM
Subject: divokost vcelstev


Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to
tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak
nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely
otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka
již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o
:-(

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> Datum: 31.12.2007 09:57:36
> ----------------------------------------
> > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor
jednoducho
> > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie
dnešné
> > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si
myslím,
> > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
>
>
> Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si
myslím,
> že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na
dnešních
> včelách to musí být znát.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Když se kdysi před hodně lety začala varróza blížit z východu, znejistěl jsem a oba kočovné vozy prodal. Udělal jsem dobře, protože o dva roky jsem všechna zbylá včelstva vysířil. Když jsem je prodával neměl jsem k nim ani kuklu, ani rukavice, tak byla včelstva v nich mírná. Proč tomu tak bylo: Používal jsem chov. materiál od svého skvělého a nezap. učitele J. Topinky z Úhonic, za hluboké totality soukromého včelaře. Tedy žádná inseminace pouze výběr a porovnávání. Od těch dob jsem nic tak mírného neměl a to i navzdory tomu, že dnes používám jak inseminované matky, tak otev. matečníky od špičk. chovatelů. Takže se těm pitomnostem jak dřív bylo hůř se jen shovívavě usmívám. Potomstvo od IM z Dolu již se mírností k tomuto ideálu hodně blížilo, ale v 2 generaci o tuto vzácnost rychle přišlo a v medu ty výsledky také trochu zaostávaly. Takže nic moc. Takže ať se všem v příštím roce daří. Zdraví R.- Stonjek

To znám také a zadovák nemám žádný.Mám jenom nástavky.Jedná se právě o "vkládání" Gabonů do plodiště. Uteču do boudy kde je tma, část včel odletí a ostatní čekají před a na boudě až se vrátím. Tu nejhorší verbež odvedu k jezírku, tam si třeba na chvíli lehnu do vysoké trávy a pak poklusem k úlu rychle zatím přikryté včely uzavřít. Nějaké velké ohledy si musím odpustit, protože pokouření, smetání z okrajů nástavku má za následek "vylití" včel takže pak již ne! Teda ve všech případech bych měl použít minulý čas. Letošní rok jsem dopadl bledě, a spíš se těším na ten příští až zase nějaká žihadla dostanu, teda jestli bude od koho.

Co já pamatuji, vždy jsme rozchovávali svoje včely. A ve včelstvech jsme
zachovávali jednotlivé linie v úlech. Tak jednou za 5 - 10 let přibyla
nějaká chovná matka, ale nikdy jsme nevčelařili stylem vybrat nebo koupit
dobrou matku a dcery odchované od ní nacpat do všech nebo většiny úlů, jen
abychom proboha měli co nejvíc medu. Včely v 90 % úlů, pokud jejich výnos se
pohyboval v daném rozmezí a které nebyly příliš divoké, vždy dostaly
příležitost vychovat si novou matku jen ze svého plodu, nikdy ne z cizího.
Dříve kdysi hodně dávno hlavně přes rojení, později bez rojení oddělky.
Vlastnosti, které měly včely před 10 - 15 lety, byly na stejném úlu vidět i
dnes po několik generací matek. Jen občas se některé linie přerušily,
ztrátou matky při rojení, úhynem v zimě nebo zeslabením včelstva v létě a
vyloupením. Oslabení včelstva a jeho úhyn se dalo velice často předpovědět
nápadným zmírněním divokosti včelstva tak o půl roku dříve. Stejně tak se
snažím včelařit i teď, i když s podstatně menším počtem včelstev. Udržuji
linie v jednotlivých úlech a vyřazuji jen naprosté slabochy. Proto si
myslím, že můžu porovnávat. A to porovnávání vychází tak, jak vychází,
jednotlivá včelstva jsou za tu dobu čím dál tím víc sobě podobná a jejich
divokost klesá.
Něco jiného by bylo, kdybych měl prakticky všechny matky odchované od nějaké
koupené matky. Jenže při takovém včelaření teď mám všechny včelstva
odchované od jedné chovné matky jedné linie. Za 3 - 5 let si ve Včelařství
přečtu nějakou oslavnou recenzi na chovné matky jiné linie nebo přijdu na
poutavou přednášku prodejce matek nové linie, okamžitě je nakoupím a během
dvou, tří let vyměním ve všech včelstvech . Za dalších pár let změním zase.
Potom ale nemůžu nic porovnávat ve smyslu divokost včelstev dříve a nyní,
protože zhruba co 5 let kompletně nahradím na stanovišti jednu linii druhou
a z genů, které měla ta první linie odlišná od té druhé, nemám na stanovišti
nic. Můžu maximálně říkat "Tahleta linie, co jsem choval kdysi, mně
vyhovovala více než ta linie, co chovám dnes, ale ta dřívější linie se s
časem prý taky zhoršila(nebo zlepšila)". A i kdybych neměnil, stejně pokud
pravidelně nakupuji chovné matky, takové porovnávání stejně nemá smysl.
Vůbec totiž nevím, podle jakých kritérií vyšlechťuje chovatel tu linii. Roky
může vybírat vedle výnosu hlavně klidné včely. Pak se ukáže, že chovatel
musí občerstvit linii přišlechtěním nějaké jiné linie, třeba nalezené někde
v přírodě. A pak se třeba ukáže, že občerstvená linie má včelstva v průměru
divočejší a chovatel bude muset zase dlouhé roky šlechtit, aby získal stejně
klidné včely jako před přišlechtěním. "Kupovatel" matek o tom nemá potuchy a
tak tvrdí, že dříve byly včely klidnější a nyní jsou divočejší......
Přiznávám, že kdybych včelařil takhle, to znamená nakoupil chovnou matku a
během dvou let přidal dcery do všech úlů a takhle pořád dokola, asi bych měl
více medu a klidnější včely. Ale nějak se mně nechce, připadá mi to jako
včelaření s půjčenými včelami či co. Asi tak.

No nic, končím dneska a posílám všem na konferenci p.f. 2008.

R. Polášek

Nemáš pravdu za zhruba 50 roků včelaření v různých úlech od zadováků přes budečáky, univerzální, až po dnešní tenkostěnné úly vždy se tak jednou z 3 roky setkám s takovým včelstvem které jen odděláš víko tak startují jak stíhačky k útoku
Je pravdu, že náprava takového včelstva je mnohem snažší v nástavkovém jak v zadem přístupném úlu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: divokost vcelstev
> Datum: 31.12.2007 11:08:44
> ----------------------------------------
> Já myslím, že je to přesně naopak. S nástupen nástavkových úlů včelaři
> víceméně přestali mít potřebu chovat se ve včelách tak, aby je nerozrušili,
> protože většina zásahů se zkrátila pod 5 - 10 minut. Málokteré zásahy jsou v
> nastavkovém úlu tak rasantní, aby musely trvat třeba hodinu, v zadovácích
> to je běžná doba zásahu. Podle mých zkušeností při práci se včelami po
> otevření úlu a vytahování rámků prvních 5 - 15 minut právě rozrušení včel
> rychle stoupá až dosáhne zhruba úrovně dané momentální vzrušivostí včelstva
> a dané šetrností práce včelaře. Dále stoupá už velice pomalu, případně
> nestoupá vůbec. To znamená, že v nastavcích, pokud se pracuje rychle a
> rozumně šetrně, se včely obvykle nestihnou rozrušit. Navíc, když už jsou
> včely v nastavcích rozrušeny, nastavky se složí a zásah se dá rychle
> ukončit. U zadováku, když jsou rámky se včelami v bednách, se to nedá, rámky
> se zase musí bez ohledu na útoky včel pěkně z beden nastrkat zpátky do úlu.
> Nástavkový včelař se tudíž nemusí naučit se včelami pracovat, aby mohl
> včelařit. Včelař v zadovácích se to naučit musí, nejde pravidelně trávit
> hodiny u otevřených včelstev, která jsou rozzuřená, stovky včel neustále
> hledajících přístup k včelařově kůži nakonec uspějí a včelař je od včelstev
> doslova vyštípán. To dokladují i příspěvky důvěrníků včelařů nástavkářů
> naříkajících nad divokými včelami v zadovácích. Kdysi jsem viděl závěrečnou
> etapu včelaření takového včelaře. Včelař u otevřeného úlu nadával, oháněl se
> po včelách, plácal je a občas utíkal ze včelína do křoví pronásledován
> včelami. Ale musel se vracet, aby včely v zadováku složil.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 31, 2007 10:16 AM
> Subject: divokost vcelstev
>
>
> Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to
> tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak
> nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely
> otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka
> již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
> UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o
> :-(
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> > Datum: 31.12.2007 09:57:36
> > ----------------------------------------
> > > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor
> jednoducho
> > > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie
> dnešné
> > > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si
> myslím,
> > > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> > Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
> >
> >
> > Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> > Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si
> myslím,
> > že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> > jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> > Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> > zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> > včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> > let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> > kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> > nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> > včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> > trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> > hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> > divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> > ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> > chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> > desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na
> dnešních
> > včelách to musí být znát.
> >
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně zdraví a medu.M.H.

Podle toho co popisujete se nejedná o matku F3 ale o třetí generaci matky F1 není to to samé aby jste dostal F3 Musel by jste postupovat takto

Matka = A
Otec = B
Postup Křížení.
A × B = F1
F1 × B = F2
F2 × B = F3
Z tohoto je zřejmé, že to není tak jednoduché . A Pak i matka z nejlepších chovů ve stáří 3 a vice let bude mít velmi bodavé potomstvo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra Hlad?k <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 11:08:38
> ----------------------------------------
> Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete
> ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u
> některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech
> prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co
> jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám
> dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je
> nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem
> inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace
> jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně
> zdraví a medu.M.H.
>
>
>

Ještě bych dodal .
U matek F1 je nutné dalších generacích provádět negativní výběr a její vlastnosti tak ustálit pak tímto postupem získáš svou vlastní linii která bude mít požadované vlastnosti Při přidání další linie zase získáš F1 a postup musíš opakovat Při samovolném rozmnožování F1 dochází k rozpadu vlastností a začnou vystupovat do popředí geny, i desítky generací potalačované , do popředí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 14:26:07
> ----------------------------------------
> Podle toho co popisujete se nejedná o matku F3 ale o třetí generaci matky F1
> není to to samé aby jste dostal F3 Musel by jste postupovat takto
>
> Matka = A
> Otec = B
> Postup Křížení.
> A × B = F1
> F1 × B = F2
> F2 × B = F3
> Z tohoto je zřejmé, že to není tak jednoduché . A Pak i matka z nejlepších
> chovů ve stáří 3 a vice let bude mít velmi bodavé potomstvo.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M?ra Hlad?k <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:bodavost v?el
> > Datum: 31.12.2007 11:08:38
> > ----------------------------------------
> > Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete
> > ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u
> > některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech
> > prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co
> > jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám
> > dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je
> > nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem
> > inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace
> > jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně
> > zdraví a medu.M.H.
> >
> >
> >
>
>
>

Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím. M.Haldík

Pán Hladík,akýže raj, je to isté ako u Vás. Možná máme čosi naviac a to je agát, ktorý je v dosahu včiel. Čo som po roky praxe pri včelách zistil, že pri práci s včelami okrem iného hrá veľkú rolu OBLEČENIE. Tento problém v minulosti taký veľký nebol, nenosili sa umelé vlákna, čo posledné desaťročia sa prudko zmenilo v prospech umelých vlákien , ktoré sa využívajú pri výrobe odevných doplnkov.
Keďže toto oblečenie je lacné a bežné, používajú ho i včelári, pri práci s včelami, neuvedomujúc si, že pri trení odevu o topánky s UH, náramku na hodinkách, trenie látky o látku, ale i o telo či šnúrky na podržanie okuliarov, vzniká trením statická elektrina, ktorá nadmieru dráždi včely ako také.
Rada: zmeňte odevné doplnky z umelých vlákien za ľanové (lněné) ako boli montérky v čase soc., prípadne vlnené, alebo len v trenkách? Ja osobne ako je to len možné (vhodné teplo), chodím ku včielám práve len v trenkách či bermudách, sem tam kukla na hlavu (aj to len vo výnimočných prípadoch), obrním sa len nekonečnou trpezlivosťou a k tomu dymák a je to účinné. Skoro so zabudol na ponožky, tie sú v kombinácii dlhých nohavíc doslova ako malá elektrocentála, trenie produkuje statickú elektrinu. Moje členky si toho vytrpeli, kým som neobjavil prčinu zúrivého bodania. Odvtedy som obutý na boso a mám svätý pokoj.

Dosť je medzi nami zástancov, ktorí tvrdia, že tmavé látky dráždia včely vo zvýšenej miere. V čase keď som definitívne zobul ponožky z nôh pri práci s včelami, som urobil niekoľko pokusov, ktoré potvrdili, že príčinou bodavosti nebola ich farba (čierna), ani ich zápach (nosil som ich asi tri dni). Prikladaním pred letáč a priamo na letáč medzi včely, boli k nim úplne ľahostajné.

Tie isté ponožky som trením nabudil na rifliach, pri 30 cm vzdialenosti pred letáčom hociktorého včelstva, statická elektrina na včely bleskove účinkovala, včely sa zakvačili do ponožky a pichali do nej ako besné. Mohol som som získať lepší dôkaz o správnosti môjho tzvrdenia?

Ďalším, aj keď nie častým popudom pre bodavosť včiel sú elektróny dopadajúce na zem v čase vysokých aktivitách slnečnej činnosti (toto vysvetlenie je viac laické, ako vysoko odborné), ale v podstate dá sa ním vysvetliť nadmierna bodavosť. Vtedy sú včely obzvlášť bodavé. Pred 5-7 rokmi bola takáto slenečná aktivita (a v sezóne ich býva niekoľko) oznámená v rozhlase dopredu a vysoká bodavosť bola od - do ako bola aktivita ohlásená.

Ďalšie aktivita "bodavých" včiel je vraj aj vtedy, keď si včelár helfne pivo a silnejší alkohol. Viackrát som skúšal na sebe a táto príčina nikdy u sa mňa nepotvrdila, včely sa chovali úplne mierne. Ešte spomeniem potenie, ktoré taktiež dráždi včely. Ja potivý typ, zo mňa pot doslova "tečie", ale ani v tomto prípade sa bodavost u mňa nepotvrdila.

Najčastejšom príčinou je náhodné pichnutie včelou pri zlom zachádzaní s ňou, pritlačenie pod uško rámika, kedy vyšle poplašný zvukový signál svojim družkám, a tie sa vyhrnú z hĺbky úľa a zasypú nám tvár a ruky žihadlami, pichavosť sa prudko zvyšuje npr. pri dvíhaní debničky a včely ktoré prevísajú pod rám úľa alebo pritlačíme, prípadne potiahneme po okraji úľa, vtedy nám pomôže len rýchly beh.

Na príčiny zvýšenej bodavosti môžeme prísť len navodením tej istej situácii, ale o niekoľko dní kým včely na ňu zabudnú. Príroda je rozmarná dáma, preto pre nás pripravuje aj takéto prekvapenia.
Je to široká téma, ktorá sa nedá vysvetli v jednom ohraničenom komentári.

Anton

Lze tyto poznatky jen potvrdit. Stačí si všimnout do čeho včely při útoku bodají velmi často to bývají právě ty ponožky Některé košile z um. vláken tmavé věci co máte na sobě dále to bývají různě ty kosmetické přípravky po holení př. pitralon jim nevadí s pivem mám také nedobré zkušenosti ale slivovice kterou jsem při práci omylem vypil jim nevadila

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 15:31:22
> ----------------------------------------
> Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím. M.Haldík
>
> Pán Hladík,akýže raj, je to isté ako u Vás. Možná máme čosi naviac a to je
> agát, ktorý je v dosahu včiel. Čo som po roky praxe pri včelách zistil, že
> pri práci s včelami okrem iného hrá veľkú rolu OBLEČENIE. Tento problém v
> minulosti taký veľký nebol, nenosili sa umelé vlákna, čo posledné
> desaťročia sa prudko zmenilo v prospech umelých vlákien , ktoré sa
> využívajú pri výrobe odevných doplnkov.
> Keďže toto oblečenie je lacné a bežné, používajú ho i včelári, pri práci s
> včelami, neuvedomujúc si, že pri trení odevu o topánky s UH, náramku na
> hodinkách, trenie látky o látku, ale i o telo či šnúrky na podržanie
> okuliarov, vzniká trením statická elektrina, ktorá nadmieru dráždi včely
> ako také.
> Rada: zmeňte odevné doplnky z umelých vlákien za ľanové (lněné) ako boli
> montérky v čase soc., prípadne vlnené, alebo len v trenkách? Ja osobne ako
> je to len možné (vhodné teplo), chodím ku včielám práve len v trenkách či
> bermudách, sem tam kukla na hlavu (aj to len vo výnimočných prípadoch),
> obrním sa len nekonečnou trpezlivosťou a k tomu dymák a je to účinné. Skoro
> so zabudol na ponožky, tie sú v kombinácii dlhých nohavíc doslova ako malá
> elektrocentála, trenie produkuje statickú elektrinu. Moje členky si toho
> vytrpeli, kým som neobjavil prčinu zúrivého bodania. Odvtedy som obutý na
> boso a mám svätý pokoj.
>
> Dosť je medzi nami zástancov, ktorí tvrdia, že tmavé látky dráždia včely vo
> zvýšenej miere. V čase keď som definitívne zobul ponožky z nôh pri práci s
> včelami, som urobil niekoľko pokusov, ktoré potvrdili, že príčinou
> bodavosti nebola ich farba (čierna), ani ich zápach (nosil som ich asi tri
> dni). Prikladaním pred letáč a priamo na letáč medzi včely, boli k nim
> úplne ľahostajné.
>
> Tie isté ponožky som trením nabudil na rifliach, pri 30 cm vzdialenosti
> pred letáčom hociktorého včelstva, statická elektrina na včely bleskove
> účinkovala, včely sa zakvačili do ponožky a pichali do nej ako besné. Mohol
> som som získať lepší dôkaz o správnosti môjho tzvrdenia?
>
> Ďalším, aj keď nie častým popudom pre bodavosť včiel sú elektróny
> dopadajúce na zem v čase vysokých aktivitách slnečnej činnosti (toto
> vysvetlenie je viac laické, ako vysoko odborné), ale v podstate dá sa ním
> vysvetliť nadmierna bodavosť. Vtedy sú včely obzvlášť bodavé. Pred 5-7
> rokmi bola takáto slenečná aktivita (a v sezóne ich býva niekoľko) oznámená
> v rozhlase dopredu a vysoká bodavosť bola od - do ako bola aktivita
> ohlásená.
>
> Ďalšie aktivita "bodavých" včiel je vraj aj vtedy, keď si včelár helfne
> pivo a silnejší alkohol. Viackrát som skúšal na sebe a táto príčina nikdy u
> sa mňa nepotvrdila, včely sa chovali úplne mierne. Ešte spomeniem potenie,
> ktoré taktiež dráždi včely. Ja potivý typ, zo mňa pot doslova "tečie", ale
> ani v tomto prípade sa bodavost u mňa nepotvrdila.
>
> Najčastejšom príčinou je náhodné pichnutie včelou pri zlom zachádzaní s
> ňou, pritlačenie pod uško rámika, kedy vyšle poplašný zvukový signál svojim
> družkám, a tie sa vyhrnú z hĺbky úľa a zasypú nám tvár a ruky žihadlami,
> pichavosť sa prudko zvyšuje npr. pri dvíhaní debničky a včely ktoré
> prevísajú pod rám úľa alebo pritlačíme, prípadne potiahneme po okraji úľa,
> vtedy nám pomôže len rýchly beh.
>
> Na príčiny zvýšenej bodavosti môžeme prísť len navodením tej istej
> situácii, ale o niekoľko dní kým včely na ňu zabudnú. Príroda je rozmarná
> dáma, preto pre nás pripravuje aj takéto prekvapenia.
> Je to široká téma, ktorá sa nedá vysvetli v jednom ohraničenom komentári.
>
> Anton
>
>
>

Mno dival jsem se na ul rotapi v nasavrkách a podle mne je to strašne
složitej ul.... Plastve jsou na hřideli a obměna plástů musí bejt teda spešl
zábava....

Muj názor je ten, že si stim může vyhrát jen člověk s několika málo
včelstvi, protože, mit to nekde v lese, kam člověk jede jednou za čas, tak
musíte mít zdroj elektřiny (solární panel) a u mechaniky, není nikdy
zaručena 100% funkčnost (od toho jsou záruky) takže když nemate jedno a
porouchá se druhé je veškerá výhoda v háji a máte tam jen hodne drahou a
složitou hračku....

Aneb zlatý bedýnky...

Madra

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Stonjek
Sent: Friday, December 28, 2007 3:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!

Pepo! Kdyby se ve starých úlech jenom chovaly včely. Na P- západ máme
nařízeno komplet na jaře všechny včelstva ošetřít a v létě 2x Formidol a 1x
Gabon. V naší ZO máme asi 60 Budečákú. Dovedeš si představit vkládání
Gabonu do včelami narvaných Budečáků v červenci? A to si vůbec neumím
představit Formidol a značně nasr..... včelky. Chudáci důvěrníci! Kdo má 7
Budečáků, tak tam důvěrník stráví půl dne. Rotační úly chtějí svůj čas.
Zprávy jsou značně protichůdné. Z projevů Ing. Sejka, jejich nadšeného
propagátora, se má jednat o objev mimořádného významu, zřejmě srovnatelného
pouze s objevem rozebiratelného díla, nebo medometu. Počkejme si raději na
vyhodnocení z Nasavrk. Mě by docela stačilo nějaké lepší a hlavně levné
dávkování kys, mravenčí v úle. Co se týče roznášení kyseliny po včelnici
jsem dost skeptický. Mám jí doma dost a tak si pro ni přijel na zkoušku
jeden velmi schopný a ne starý včelař. Polil si nohu, Naštěstí jsem měl
vedle vodu. Nedávno jsem si poměrně opatrně odlil do vědra a trochu mi
vystříklo na obličej. Sice jentak 3 kapky, ale kdyby to bylo oko??? Jinak
málokdo to ví, ale kys. mravenčí je nejlepší uvolňovač ucpaných odpadů, kam
se hrabe louh nebo kys. solná zdraví R. Stonjek

Plastve jsou na hřideli a obměna plástů musí bejt teda spešl
zábava....

Priateľ, mechnizmus osadenia plástov Ste si zle overil. Jednotlivé plásty sa vkladajú do obalu- nosiča plástov aj jednotlivo, na hociktorom mieste. Takže v tomto nie je pre včelára problém. problém je v inom, sú drahé.
Np poznám včelára, ktorý má úľmi s otáčavými plodiskami
osadené týmito úľmi.

Úle dokáže vyrobiť vo svojej dielni za dobré peniaze, o nič nie drahšie ako obyčajné úle. Okrúhle rámiky vyrába z plastických vodovodných rúr s predpísaným priemerom. Kruh po odpílení opracuje na sústruhu. Skúsenosti s včelárením autor popísal na www.vcely.sk/technológia.

Ja napriek dobrým osobným referenciám od majiteľa týchto vlastoručne vyrobených úľov, ostanem v typických nadstavkových úľov.

pepíku přesvědči mne! Jak mám postupovat? Jestli máš čas, obětuj ho trochu na mne a pošli mi info na pet.kozlik/=/volny.cz Dík

Pepíku, pokud uvádíš možnost nákupu dvou nových úlů, předpokládám, že mluvíš o dotačním programu dle NŘ č.197/2005 Sb., v platném znění. Pokud se podíváš na přesnější podmínky čerpání této dotace u 2 zmiňovaných úlů,zjistíš, že je to v praxi nerealizovatelné (pokud nebude nějaký SZIF "změkčovací" komentář). A to za:1. musí se jednat o zimní úhyn a
2. kde příčinou bylo stanoveno Státní veterinární správou nakažlivé onemocnění.
Podmínky jsou kumulativní, tzn., že musí být splněny obě. A teď, je potřeba, aby někdo určil, které ty nakažlivé nemoci to vlastně jsou. Tato dotace nemůže být užita na náhradu škod z nemocí uvedených ve veterinárním zákoně např. mor vč. plodu atd./zde je hrazeno vše dle speciální právního předpisu - zákona č.166/99 Sb/.
Domnívám se, že toto ustanovení dotace je nepovedené a bez vydaného stanoviska SZFI i nevyužitelné.
Nekřivdi včelařům, vím o spoustě starých včelařů, kteří by velice rádi úly vyměnili a již se zajímali o možnost využití této dotace.

Co k tomu napsat,potřebuje to ještě čas. Když dáte vydělat veterinárům budete mít papír na úhyn.Já jsem napsal,že mě se nepodařilo zatím nikoho ukecat aby si koupil nový úl.To ale neznamená ,že nejsou včelaři kteří si nové úly koupit chtějí.