Včelařská konference

Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně zdraví a medu.M.H.

Podle toho co popisujete se nejedná o matku F3 ale o třetí generaci matky F1 není to to samé aby jste dostal F3 Musel by jste postupovat takto

Matka = A
Otec = B
Postup Křížení.
A × B = F1
F1 × B = F2
F2 × B = F3
Z tohoto je zřejmé, že to není tak jednoduché . A Pak i matka z nejlepších chovů ve stáří 3 a vice let bude mít velmi bodavé potomstvo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra Hlad?k <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 11:08:38
> ----------------------------------------
> Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete
> ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u
> některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech
> prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co
> jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám
> dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je
> nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem
> inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace
> jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně
> zdraví a medu.M.H.
>
>
>

Ještě bych dodal .
U matek F1 je nutné dalších generacích provádět negativní výběr a její vlastnosti tak ustálit pak tímto postupem získáš svou vlastní linii která bude mít požadované vlastnosti Při přidání další linie zase získáš F1 a postup musíš opakovat Při samovolném rozmnožování F1 dochází k rozpadu vlastností a začnou vystupovat do popředí geny, i desítky generací potalačované , do popředí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 14:26:07
> ----------------------------------------
> Podle toho co popisujete se nejedná o matku F3 ale o třetí generaci matky F1
> není to to samé aby jste dostal F3 Musel by jste postupovat takto
>
> Matka = A
> Otec = B
> Postup Křížení.
> A × B = F1
> F1 × B = F2
> F2 × B = F3
> Z tohoto je zřejmé, že to není tak jednoduché . A Pak i matka z nejlepších
> chovů ve stáří 3 a vice let bude mít velmi bodavé potomstvo.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M?ra Hlad?k <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:bodavost v?el
> > Datum: 31.12.2007 11:08:38
> > ----------------------------------------
> > Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete
> > ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u
> > některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech
> > prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co
> > jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám
> > dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je
> > nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem
> > inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace
> > jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně
> > zdraví a medu.M.H.
> >
> >
> >
>
>
>

Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím. M.Haldík

Pán Hladík,akýže raj, je to isté ako u Vás. Možná máme čosi naviac a to je agát, ktorý je v dosahu včiel. Čo som po roky praxe pri včelách zistil, že pri práci s včelami okrem iného hrá veľkú rolu OBLEČENIE. Tento problém v minulosti taký veľký nebol, nenosili sa umelé vlákna, čo posledné desaťročia sa prudko zmenilo v prospech umelých vlákien , ktoré sa využívajú pri výrobe odevných doplnkov.
Keďže toto oblečenie je lacné a bežné, používajú ho i včelári, pri práci s včelami, neuvedomujúc si, že pri trení odevu o topánky s UH, náramku na hodinkách, trenie látky o látku, ale i o telo či šnúrky na podržanie okuliarov, vzniká trením statická elektrina, ktorá nadmieru dráždi včely ako také.
Rada: zmeňte odevné doplnky z umelých vlákien za ľanové (lněné) ako boli montérky v čase soc., prípadne vlnené, alebo len v trenkách? Ja osobne ako je to len možné (vhodné teplo), chodím ku včielám práve len v trenkách či bermudách, sem tam kukla na hlavu (aj to len vo výnimočných prípadoch), obrním sa len nekonečnou trpezlivosťou a k tomu dymák a je to účinné. Skoro so zabudol na ponožky, tie sú v kombinácii dlhých nohavíc doslova ako malá elektrocentála, trenie produkuje statickú elektrinu. Moje členky si toho vytrpeli, kým som neobjavil prčinu zúrivého bodania. Odvtedy som obutý na boso a mám svätý pokoj.

Dosť je medzi nami zástancov, ktorí tvrdia, že tmavé látky dráždia včely vo zvýšenej miere. V čase keď som definitívne zobul ponožky z nôh pri práci s včelami, som urobil niekoľko pokusov, ktoré potvrdili, že príčinou bodavosti nebola ich farba (čierna), ani ich zápach (nosil som ich asi tri dni). Prikladaním pred letáč a priamo na letáč medzi včely, boli k nim úplne ľahostajné.

Tie isté ponožky som trením nabudil na rifliach, pri 30 cm vzdialenosti pred letáčom hociktorého včelstva, statická elektrina na včely bleskove účinkovala, včely sa zakvačili do ponožky a pichali do nej ako besné. Mohol som som získať lepší dôkaz o správnosti môjho tzvrdenia?

Ďalším, aj keď nie častým popudom pre bodavosť včiel sú elektróny dopadajúce na zem v čase vysokých aktivitách slnečnej činnosti (toto vysvetlenie je viac laické, ako vysoko odborné), ale v podstate dá sa ním vysvetliť nadmierna bodavosť. Vtedy sú včely obzvlášť bodavé. Pred 5-7 rokmi bola takáto slenečná aktivita (a v sezóne ich býva niekoľko) oznámená v rozhlase dopredu a vysoká bodavosť bola od - do ako bola aktivita ohlásená.

Ďalšie aktivita "bodavých" včiel je vraj aj vtedy, keď si včelár helfne pivo a silnejší alkohol. Viackrát som skúšal na sebe a táto príčina nikdy u sa mňa nepotvrdila, včely sa chovali úplne mierne. Ešte spomeniem potenie, ktoré taktiež dráždi včely. Ja potivý typ, zo mňa pot doslova "tečie", ale ani v tomto prípade sa bodavost u mňa nepotvrdila.

Najčastejšom príčinou je náhodné pichnutie včelou pri zlom zachádzaní s ňou, pritlačenie pod uško rámika, kedy vyšle poplašný zvukový signál svojim družkám, a tie sa vyhrnú z hĺbky úľa a zasypú nám tvár a ruky žihadlami, pichavosť sa prudko zvyšuje npr. pri dvíhaní debničky a včely ktoré prevísajú pod rám úľa alebo pritlačíme, prípadne potiahneme po okraji úľa, vtedy nám pomôže len rýchly beh.

Na príčiny zvýšenej bodavosti môžeme prísť len navodením tej istej situácii, ale o niekoľko dní kým včely na ňu zabudnú. Príroda je rozmarná dáma, preto pre nás pripravuje aj takéto prekvapenia.
Je to široká téma, ktorá sa nedá vysvetli v jednom ohraničenom komentári.

Anton

Lze tyto poznatky jen potvrdit. Stačí si všimnout do čeho včely při útoku bodají velmi často to bývají právě ty ponožky Některé košile z um. vláken tmavé věci co máte na sobě dále to bývají různě ty kosmetické přípravky po holení př. pitralon jim nevadí s pivem mám také nedobré zkušenosti ale slivovice kterou jsem při práci omylem vypil jim nevadila

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 15:31:22
> ----------------------------------------
> Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím. M.Haldík
>
> Pán Hladík,akýže raj, je to isté ako u Vás. Možná máme čosi naviac a to je
> agát, ktorý je v dosahu včiel. Čo som po roky praxe pri včelách zistil, že
> pri práci s včelami okrem iného hrá veľkú rolu OBLEČENIE. Tento problém v
> minulosti taký veľký nebol, nenosili sa umelé vlákna, čo posledné
> desaťročia sa prudko zmenilo v prospech umelých vlákien , ktoré sa
> využívajú pri výrobe odevných doplnkov.
> Keďže toto oblečenie je lacné a bežné, používajú ho i včelári, pri práci s
> včelami, neuvedomujúc si, že pri trení odevu o topánky s UH, náramku na
> hodinkách, trenie látky o látku, ale i o telo či šnúrky na podržanie
> okuliarov, vzniká trením statická elektrina, ktorá nadmieru dráždi včely
> ako také.
> Rada: zmeňte odevné doplnky z umelých vlákien za ľanové (lněné) ako boli
> montérky v čase soc., prípadne vlnené, alebo len v trenkách? Ja osobne ako
> je to len možné (vhodné teplo), chodím ku včielám práve len v trenkách či
> bermudách, sem tam kukla na hlavu (aj to len vo výnimočných prípadoch),
> obrním sa len nekonečnou trpezlivosťou a k tomu dymák a je to účinné. Skoro
> so zabudol na ponožky, tie sú v kombinácii dlhých nohavíc doslova ako malá
> elektrocentála, trenie produkuje statickú elektrinu. Moje členky si toho
> vytrpeli, kým som neobjavil prčinu zúrivého bodania. Odvtedy som obutý na
> boso a mám svätý pokoj.
>
> Dosť je medzi nami zástancov, ktorí tvrdia, že tmavé látky dráždia včely vo
> zvýšenej miere. V čase keď som definitívne zobul ponožky z nôh pri práci s
> včelami, som urobil niekoľko pokusov, ktoré potvrdili, že príčinou
> bodavosti nebola ich farba (čierna), ani ich zápach (nosil som ich asi tri
> dni). Prikladaním pred letáč a priamo na letáč medzi včely, boli k nim
> úplne ľahostajné.
>
> Tie isté ponožky som trením nabudil na rifliach, pri 30 cm vzdialenosti
> pred letáčom hociktorého včelstva, statická elektrina na včely bleskove
> účinkovala, včely sa zakvačili do ponožky a pichali do nej ako besné. Mohol
> som som získať lepší dôkaz o správnosti môjho tzvrdenia?
>
> Ďalším, aj keď nie častým popudom pre bodavosť včiel sú elektróny
> dopadajúce na zem v čase vysokých aktivitách slnečnej činnosti (toto
> vysvetlenie je viac laické, ako vysoko odborné), ale v podstate dá sa ním
> vysvetliť nadmierna bodavosť. Vtedy sú včely obzvlášť bodavé. Pred 5-7
> rokmi bola takáto slenečná aktivita (a v sezóne ich býva niekoľko) oznámená
> v rozhlase dopredu a vysoká bodavosť bola od - do ako bola aktivita
> ohlásená.
>
> Ďalšie aktivita "bodavých" včiel je vraj aj vtedy, keď si včelár helfne
> pivo a silnejší alkohol. Viackrát som skúšal na sebe a táto príčina nikdy u
> sa mňa nepotvrdila, včely sa chovali úplne mierne. Ešte spomeniem potenie,
> ktoré taktiež dráždi včely. Ja potivý typ, zo mňa pot doslova "tečie", ale
> ani v tomto prípade sa bodavost u mňa nepotvrdila.
>
> Najčastejšom príčinou je náhodné pichnutie včelou pri zlom zachádzaní s
> ňou, pritlačenie pod uško rámika, kedy vyšle poplašný zvukový signál svojim
> družkám, a tie sa vyhrnú z hĺbky úľa a zasypú nám tvár a ruky žihadlami,
> pichavosť sa prudko zvyšuje npr. pri dvíhaní debničky a včely ktoré
> prevísajú pod rám úľa alebo pritlačíme, prípadne potiahneme po okraji úľa,
> vtedy nám pomôže len rýchly beh.
>
> Na príčiny zvýšenej bodavosti môžeme prísť len navodením tej istej
> situácii, ale o niekoľko dní kým včely na ňu zabudnú. Príroda je rozmarná
> dáma, preto pre nás pripravuje aj takéto prekvapenia.
> Je to široká téma, ktorá sa nedá vysvetli v jednom ohraničenom komentári.
>
> Anton
>
>
>