Včelařská konference

Tomáš Jaša napsal:
>Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole.
>Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.
.............

Může být zajímavé vidět výsledky pokusu z Dolu.
Ale názor na porovnání účinnosti formidolu a odpařovačů Nassenheider si jde udělat i z informací výrobců.

U formidolu je, pokud si pamatuji z návodu Dolem deklarováno, že počet roztočů klesne cca na polovinu.

U odpařovače Nassenheider u podletního ošetření je to tuším cca 90%. U podzimního ošetření při ukončení plodování, pokud si to dobře poamatuji, 96% roztočů.

Tady jde jen o to, jak technicky zajistit tu správnou koncentraci par
kyseliny mravenčí bez ohledu na konkrétní podmínky - rozumné rozmezí
teploty, různá vlhkost a různé umístění odpařovače, to znamená, že někdy ho
včely vyfoukají ven více, někdy méně. Přece už dávno bylo zjištěno, že
správná koncentrace je zhruba plus minus 50 % na hraně mezi poškozením
včelstva a neúčinností na roztoče. Odpařovače oproti formidolu mají tu
výhodu, že se do nich dá nalít více kyseliny a tudíž při správné konstrukci
mohou tu správnou koncentraci udržovat déle, zase tím, že se ty knoty
upravují, v případě necitlivé manipulace může dojít k tomu poškození.
Formidol má zase tu nevýhodu, že v případě horších podmínek koncentrace bude
pod účinnou koncentrací a formidol bude aplikován víceméně zbytečně. Jinak
srovnávání formidolu a odpařovačů je podle mně momentálně srovnávání
nesrovnatelného. Formidol byl navržen jako podpůrná léčba k hlavní léčbě
fumigací, aerosolem a gabony, to znamená, že měl počet roztočů jen snižovat.
Spoléhalo se na to, že formidol zpomalí nástup rezidence na hlavní léčiva,
protože v té části roztočů, co zlikviduje, budou i rezistentní roztoči.
Proto byl navržen tak, aby se nemuselo přímo manipulovat s žíravinou -
kyselinou a taky na jistotu, aby koncentrace kyseliny mravenčí hlavně
nepoškodila včelstva, takže aby byla spíše na spodní hranici účinnosti.
Odpařovače dovezené ze "západu" jsou navrženy jako instrument k hlavnímu
léčení, tudíž jsou nadstaveny tak, aby koncentrace dosahovala po většinu
času spíše k horní hranici účinnosti, případně ji i málo přesáhla za cenu
menšího poškození včelstva, prioritou je tady likvidace co největšího
procenta roztočů. Protože nějaká čidla a měřáky na koncentraci par kyseliny
v úlu nejsou běžně dostupné, všechno nadstavení odpařování se děje natvrdo
prakticky bez zpětné vazby a v tom jsou podle mně ty rozdíly v účinnosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 02, 2008 9:09 AM
Subject: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider


> Tomáš Jaša napsal:
> >Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole.
> >Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba
> ve včelařství.
> ............
>
> Může být zajímavé vidět výsledky pokusu z Dolu.
> Ale názor na porovnání účinnosti formidolu a odpařovačů Nassenheider si
jde
> udělat i z informací výrobců.
>
> U formidolu je, pokud si pamatuji z návodu Dolem deklarováno, že počet
> roztočů klesne cca na polovinu.
>
> U odpařovače Nassenheider u podletního ošetření je to tuším cca 90%. U
> podzimního ošetření při ukončení plodování, pokud si to dobře poamatuji,
> 96% roztočů.

Radim Polášek napsal:
>...Jinak srovnávání formidolu a odpařovačů je podle mně momentálně srovnávání nesrovnatelného.
>Formidol byl navržen jako podpůrná léčba k hlavní léčbě
fumigací, aerosolem a gabony, to znamená, že měl počet roztočů jen snižovat....

>Odpařovače dovezené ze "západu" jsou navrženy jako instrument k hlavnímu
léčení,...
......................

Chápu tu taky tak.
Když použiju formidol mezi medobraním, je vyzkoušeno a v návodu napsáno, že to nebude mít vliv na kvalitu medu.
Z návodu na odpařovače Nassenheider vyplývá, že jejich použití se předpokládá hlavně až po posledním medobraní. Používá se větší množství (méně koncentrované) kyseliny mravenčí, která se však odpařuje rovnoměrně a delší dobu, a tím pádem celková účinnost je mnohem větší než u formidolu.
Jen jsem zatím nenarazil na žádné údaje o tom, jaké množství kyseliny a s jakou pčinností je možné do odpařovačů Nassenheider použít mezi medobraními, aby to nemělo vliv na kvatitu medu.

Radek Krušina
Tu by byla každá informace velmi cenná.

Chápu tu taky tak.
Když použiju formidol mezi medobraním, je vyzkoušeno a v návodu napsáno, že to nebude mít vliv na kvalitu medu.
Z návodu na odpařovače Nassenheider vyplývá, že jejich použití se předpokládá hlavně až po posledním medobraní. Používá se větší množství (méně koncentrované) kyseliny mravenčí, která se však odpařuje rovnoměrně a delší dobu, a tím pádem celková účinnost je mnohem větší než u formidolu.
Jen jsem zatím nenarazil na žádné údaje o tom, jaké množství kyseliny a s jakou pčinností je možné do odpařovačů Nassenheider použít mezi medobraními, aby to nemělo vliv na kvatitu medu.


pánové ,vytočíte ,s medníky nasadíte síta na odpaření,a za pár dnů je kyselina pryč i s broukama,můžou to být s jistotou 3,ale max 7 dní podle počasí,kdo má za tuto dobu medníky znovu na vytáčení?každopádně stačí ochutnat to ,co vytáčíte....já po dvou dnech nenajdu senzoricky stopu po kyselině,ale zase mám otevřené varoadno,léčím kys.max týden před medobraním jen pro svůj klid,vím že na totální odpaření je to doba skoro dvojnásobná...

nejlepších výsledků dosahuji na otevřeném sítě varoadna-



včely kyselina nedusí,naopak jak se snaží o přirozenou cirkulaci vzduchu tak se dostane všude
,při pokusech(je jedno jak se odpařila) tato včelstva snášela několikanásobnou koncetraci,která by při pevném dnu,zůženém česnu-rozuměj ucpaném úlu byla smrtící...
vynikajícího výsledku se dá dosáhnout už za 6 hod solidní aplikace...

princip aplikace kyseliny mravenčí spočívá na přesycení párou za možnosti samoregulace včelstvem únosné koncetrace

tak trochu mi to připomíná chlazení trafo svářečky-trafo umístěné v proudovém tunelu,a formidol je trafo bez větráku....

propaguji síta , protože jsou pro všechny dostupné,pro českého včelaře kutila nenáročné na výrobu...

tak teda pokud je síto s kyselinou na vrchu,které dává fakt solidní koncentraci,tak se dá říct, že se to nedá ,pokud je pod včelstvem otevřené varoadno, PŘEHNAT,protože včely začínají větrat koncetrace ,při kterých brouk už neví o světě.....nahoře síto,včely ,dole síto a proudem(cirkulací zajištěnou včelama) prohnat kyselinu přes úl....

stejně jako se chladí trafo ,samotnej vzduch nestačí, musí proudit........

P.K. napsal(a):
> tak teda pokud je síto s kyselinou na vrchu,které dává fakt solidní
> koncentraci,tak se dá říct, že se to nedá ,pokud je pod včelstvem otevřené
> varoadno, PŘEHNAT,protože včely začínají větrat koncetrace ,při kterých
> brouk už neví o světě.....nahoře síto,včely ,dole síto a proudem(cirkulací
> zajištěnou včelama) prohnat kyselinu přes úl...
letos chci přejít na zasíťovaná dna a s nimi jak píšete nemusím mít
strach ze ztráty včelstva(matky) při překročení koncentrace KM ve
včelstvu, protože včely když už se jim to přestane líbit, tak KM prostě
přes zasíťované dno vyvětrají .... chci se zeptat jak to děláte s očky
na jednotlivých nástavcích? zavíráte je, aby to šlo všechno ven jen přes
dno a nebo je necháte otevřené?

a ještě to horní síto s kyselinou mravenčí, co si pod tím představit?
napadá mě síto na horním nástavku a na něm "hadr" namočený v KM, pak by
v úle byla jistě solidní koncentrace :)


díky za odpovědi

P.J.

včely se nenechají kyselinou vyrušit od snůšky,větrání se začínají věnovat málokdy,TĚŽŠÍ páry stlačí včely do podmetu k sítu, kde maj dost vzduchu,očka mám i nemám ,každopádně s nima nešachuju..fotky i info vám pošlu na email,leccos najdete v archivu,není třeba se tolikrát opakovat, dík za zájem.........