78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.
Doporučovalo se těsně předtím, než jíva začne uvolňovat semena - chmýří, nalámat větvičky s samičími jehnědami a zapíchat je do toho mokřadu. Je to někdy tuším ke konci května. Obírat chmýří z větviček se mně zdá takové dost málo produktivní. Kdysi, když jsem pracoval v hale ve fabrice, stačilo vylézt na střechu haly a tam bylo v nafoukaných závějích zeminy v kanálech odvádějících srážky stromečků vrby jívy dost. Dneska už tam nedělám a asi soukromý majitel se i stará a střechu nechává čistit.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "pepan" <josef.mensik/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, January 21, 2008 3:34 PM Subject: Re: Včelařské vrby.
> nejlepší je použít výsev a jelikož jíva je dvoudomý strom tak semeno se > sklízí jen ze samičích stromů a musí se během pár hodin po sběru zasít a to > nejlépe do substrátu ze stavební suti a zeminy 1 : 1. kde bude trvalý > mokřad
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26914
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.
Dříve se mi včelařské vrby zdály nejlepší volbou všude, protože vhodně zvolenými klony se dá za prvé od stolu pokrýt produkci pylu ihned od roztání sněhu po rozkvět jiných zdrojů pylu v druhé polovině dubna - olše, osika, javor mléč, smuteční vrba atd. Za druhé dají se nalézt včelařské vrby pro mokrá stanoviště i pro suchá stanoviště. Za třetí všechny včelařské vrby jsou nebo by měly být snadno rozmnožitelné řízky bez nějakého složitého laborování s stimulátory, teplotou, ochranou proti plísni atd. Nyní se mně zdá, v nějaké méně porušené přírodě, že vhodnější bude rozmnožit nebo naroubovat nějaké místní vrby jívy nebo se i koukat v březnu a dubnu a rozmnožit už rozšířené místní samčí vrby než včelařskými vrbami, což jsou kříženci i různých cizokrajných vrb zanášet do prostředí další cizokrajné odrůdy a geny. Vrby jsou větrosprašné a ochotně se mezi sebou kříží, jejich pyl se může větrem šířit na dost velkou vzdálenost. Někde u města, kde je leccos už vysázeno, tam se včelařskými vrbami podle mně není problém, někde v chráněné krajině daleko od parků a plantáží biomasy jsem pro místní zdroje.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, January 22, 2008 6:47 AM Subject: Re: Včelařské vrby.
> Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím > nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady. Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 26923
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu