Včelařská konference

Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na mailovou adresu.

Čau Pepča

Zkoušel jsem to sponkovačkou ale moc mě to nenadchlo Zašli mi to také ať vidím jestlo to nedělám blbě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk?
> Datum: 23.1.2008 06:47:46
> ----------------------------------------
> Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již
> nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na
> mailovou adresu.
>
> Čau Pepča
>
>
>

Zkoušel jsem to sponkovačkou ale moc mě to nenadchlo Zašli mi to také ať vidím jestli to to nedělám blbě josef.mensik=seznam.cz

Pepan

Vazeni, sponkovačka je vítezství pouze docasne. U komercne vyrabenych ulu se mi pri zaplneni nastavku medem a spojeni dvou pater medniku voskem (39X24) trhal horni mednik i s hornimi louckami spodniho medniku. To pri medobrani neni nic prijemneho. Podobne zmenami objemu a tvaru sololitu po nekolika letech venku se postupne sponky sololitem prorezaly a spoje se uvolnuji. Podle zkusenosti starych zpatecnickych vcelaru jsou ramky nejlepe sbite dlouhymi hrebicky (a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku - zboku) Takove dilo je pak pevne a trvanlive. Stejne tak jsou hrebiky lepsi take na sbijeni nastavku (sololit, palubovky atp.)Na specialne namahana mista jsou nejvhodnejši šrouby se zapustenou hlavixckou.
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
zboku) <<
Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladim?r Pt??ek <ptacek/=/sci.muni.cz>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka
> Datum: 24.1.2008 20:09:14
> ----------------------------------------
> Vazeni, sponkovačka je vítezství pouze docasne. U komercne vyrabenych ulu
> se mi pri zaplneni nastavku medem a spojeni dvou pater medniku voskem
> (39X24) trhal horni mednik i s hornimi louckami spodniho medniku. To pri
> medobrani neni nic prijemneho. Podobne zmenami objemu a tvaru sololitu po
> nekolika letech venku se postupne sponky sololitem prorezaly a spoje se
> uvolnuji. Podle zkusenosti starych zpatecnickych vcelaru jsou ramky nejlepe
> sbite dlouhymi hrebicky (a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
> zboku) Takove dilo je pak pevne a trvanlive. Stejne tak jsou hrebiky lepsi
> take na sbijeni nastavku (sololit, palubovky atp.)Na specialne namahana
> mista jsou nejvhodnejši šrouby se zapustenou hlavixckou.
> Vse dobre,
> Vladimir Ptacek
>
>
>

>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
zboku) <<
> Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží

No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
Honza

To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka
> Datum: 24.1.2008 21:37:41
> ----------------------------------------
> >>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
> zboku)       Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší
> hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to
> odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží
>
> No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy
> zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při
> sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé
> sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a
> navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní
> pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
> Honza
>
>
>

Pepan
To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje

Neřeším trvanlivost na 25 let. Rámečky jsou pro mě spotřební materiál, který je z hygienických důvodů vhodně poměrně často měnit. Řešíme tady pevnost spoje při manipulaci s nástavky a při vyjímání "slepených" rámků. Hlavním aspektem je však rychlost a tedy produktivita práce.
Honza

Se zvýšenou rychlostí se sníží zase pevnost a 0 od 0 pojde Ale zkoušet se musí jinak bychom se nepohnuli kupředu Já taky to tak dělám a některé návody jsou opravdu bláznoviny A někdy zjistíme . jak dale jsme v zajetí zvyklostí

Pepan


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka
> Datum: 25.1.2008 07:55:35
> ----------------------------------------
> Pepan
> To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc
> ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje
>
> Neřeším trvanlivost na 25 let. Rámečky jsou pro mě spotřební materiál,
> který je z hygienických důvodů vhodně poměrně často měnit. Řešíme tady
> pevnost spoje při manipulaci s nástavky a při vyjímání "slepených" rámků.
> Hlavním aspektem je však rychlost a tedy produktivita práce.
> Honza
>
>
>

Ještě o těch rámcích sbíjených hřebíky. Některé rámky mají hřebíky z horní
do boční loučky nabité šikmo, takže vylézají podstatně méně. Vyžaduje to ale
velice přesnou práci s kladívkem nebo kvalitní formu a silnější boční
loučku, aby ty hřebíky nevylezly ven nebo se boční loučky neštípaly. Jinak
mluvím jednoznačně o chovu s málo včelstvy a rámky, kde se může každému
rámku věnovat čas. V nějakém velkochovu asi bude třeba dát přednost
rychlosti, to znamená těm sponkovačkám. Do 14 možná až 20 milimetrů délky
sponek se dělají sponkovačky na péro, které jsou mnohem levnější a tudíž se
hodí i pro menší včelaře, hodí se na sololit nebo na sbíjení nejnižších
rámků, případně na pojištění spojů větších rámků.

R. Polášek

No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
Honza
-------
Langstrothy co nakupuji (asi víc jak 5 let ve větším množství) měly občas problém. Když jsem se snažil vyndat první rámek z pořádně zatmeleého nástavku, tak jsem vytáhl jen horní laťku. Od té doby jsme každou zásilku preventivně probil z boku. Nejdříve ručně jedním hřebíkem (u Langstrotha jsme mohl použít standardní velikost na rámky), později, když jsem se vzmohl na "lacinější" hřebíkovačku, tak jsem preventivně každou dodávku prošil z boku. Pár hodin práce navíc mi stojí za to i kdyby ten původní spoj byl sebepevnější. Než někde na včelnici řešit problém, co s bortícím plným plástem bez horní loučky a kolem halda slídících včel. :-))

Ale protože mě to celkem zajímalo, tak v podtstatě vím o velkovčelařích ( a je to hodně přes tisíc včelstev celkem) co používají jen svislé sponky na rámcích bez čepování.
Takže to asi jde.

Tento týden mi přivezli sponkovačku za dotace. Ale u vyšších rámků nevím, jestli tam nebudu ty boční hřebíky/sponky dál dávat. V podstatě se jedná o pár sekund na rámek, když už budou naskládány ve formě. To naskládání, to je největší časový záhul.

Karel

Ono hodně záleží, jakým způsobem se ty rámky z nastavku vytahují. A jak
často. A jak má přesný rámek a nastavek. Kdo je vytahuje opatrně a častěji,
má rámky přesné, takže je nemá přitmeleny ke stěně nebo propojeny můstkem,
nebo když to má, věnuje minutku na opatrné uvolnění, ten s vytrháváním horní
loučky nemá problémy. Kdo přijde k nastavku a zarve za horní loučku, aby
rámek honem vytáhnul ven, tomu zůstávají ty horní loučky v ruce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 25, 2008 9:34 AM
Subject: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka


> No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy
> zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i
při
> sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé
> sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a
> navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní
> pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
> Honza
> -------
> Langstrothy co nakupuji (asi víc jak 5 let ve větším množství) měly občas
> problém. Když jsem se snažil vyndat první rámek z pořádně zatmeleého
> nástavku, tak jsem vytáhl jen horní laťku. Od té doby jsme každou zásilku
> preventivně probil z boku. Nejdříve ručně jedním hřebíkem (u Langstrotha
> jsme mohl použít standardní velikost na rámky), později, když jsem se
> vzmohl na "lacinější" hřebíkovačku, tak jsem preventivně každou dodávku
> prošil z boku. Pár hodin práce navíc mi stojí za to i kdyby ten původní
> spoj byl sebepevnější. Než někde na včelnici řešit problém, co s bortícím
> plným plástem bez horní loučky a kolem halda slídících včel. :-))
>
> Ale protože mě to celkem zajímalo, tak v podtstatě vím o velkovčelařích (
> a je to hodně přes tisíc včelstev celkem) co používají jen svislé sponky
na
> rámcích bez čepování.
> Takže to asi jde.
>
> Tento týden mi přivezli sponkovačku za dotace. Ale u vyšších rámků nevím,
> jestli tam nebudu ty boční hřebíky/sponky dál dávat. V podstatě se jedná o
> pár sekund na rámek, když už budou naskládány ve formě. To naskládání, to
> je největší časový záhul.
>
> Karel

rád bych se zeptal,na označení těchto lakovaných spon,popřípadě prodejce a
cenu.
Děkuji Daniel Prokeš


>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
zboku) Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší
hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to
odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží

No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy
zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při
sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé
sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a
navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní
pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
Honza

Danieli podívej se např. na:
http://www.airhammer.cz/
http://www.schneider-bohemia.cz/
http://www.zwt.cz/produkty.php?K=PREBENA&P=1

Já jsem je koupil u jedné firmy v Roudnici, která dělá dealera pro Shneidera.
Honza

To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje

Neřeším trvanlivost na 25 let. Rámečky jsou pro mě spotřební materiál, který je z hygienických důvodů vhodně poměrně často měnit. Řešíme tady pevnost spoje při manipulaci s nástavky a při vyjímání "slepených" rámků. Hlavním aspektem je však rychlost a tedy produktivita práce.
Honza
Problémy je třeba řešit a ne si jich pěstovat. Když kluci měli každý 3. hřebík mimo, tak jsem je zrušil.Vyrábíme si vlastní rámky . Nepotřebujeme sponkovačky ani hřebíky ani dráty.Pokud se včelaří tak, že místo stavění nového díla zalepují staré, pak se nemůže nikdo divit, že rámek nevytáhne.
B.V.

Ono má každé svoje. Když se použijí dlouhé hřebíky nebo sponky s vetikální
osou rámku, při příliš těžkém rámku se postupně vytahují. Horní loučka se
potom musí zase zpátky přitloukat. Minimálně vždycky, když se rámek vyřeže a
dává se do něho nová mezistěna, 2- 3 milimetry mezery se musí vyšťourat od
propolisu a horní loučka potom znova přitlouct. Rozpadnout úplně se nemohou,
pokud jsou drátkované, drátek je obvykle přidrží. Obecně mnohem lépe drží
obyčejné hřebíky než pozinkované sponky, hřebíky bez povrchové úpravy přes
první zimu rychle zareznou do dřeva a drží se v něm, sponky jsou většinou
pozinkované nebo jinak upravené a proto tak prvních pár let ve dřevě
nereznou a tudíž v případě namáhání spoje poměrně snadno vyklouznou. Doba,
než hřebíky proreznou úplně a odpadnou je minimálně 10 - 20 let a tudíž
takové hřebíky stačí. Já nyní všechny rámky 39x24 mám přitloukané dlouhými
hřebíčky z dřívějška, ale proti vytahování všechny, které nově drátkuji,
pojištuji horní loučku z boků sponkami 8 - 12 milimetrů vysokými. Rámky
39x12 rovnou sbíjím sponkami 14 mm vysokými a taky je pojišťuji z boku. Ale
viděl jsem model rámků, které byly na horní loučce sbity z boků dlouhým
hřebíkem, jeho přebytečná délka byla ohnuta k loučce, takže dokud drželo
dřevo, držely i rámky.
Čistě hřebíky sbité nastavky mají i určité výhody proti šroubovaným. Hřebíky
sbité nastavky totiž nedrží do určité míry tvar, proto když se dají takové
méně přesné nastavky na sebe a zatíží třeba kamenem na strůpku, nastavky si
sednou na sebe a není mezi nimi žádná mezera, nemusí se tedy sbíjet tak
přesně. Nicméně je u jednoduchých nastavků problém v zimě, kdy zase zůstává
mezera ve spoji sbitém těmi hřebíky, v zimě to tam střídavě vlhne a vysychá
podle počasí a díky změně rozměrů dřeva se hřebíky vytahují. Šroubované
nastavky se musí dělat velice přesně, protože na sebe nesednou, pokud nejsou
úplně přesné, zůstane mezi nimi mezera a třeba v zimě tam do úlu fouká.
Sponky jsou něco mezi, záleží, jak jsou umístěny vzhledem k deformační síle.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 24, 2008 8:47 PM
Subject: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka


>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
zboku) <<
Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší hřebíčky a
rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to odskoušeno
.Hůř se to sbíjí a špatně drží

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladim?r Pt??ek <ptacek/=/sci.muni.cz>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka
> Datum: 24.1.2008 20:09:14
> ----------------------------------------
> Vazeni, sponkovačka je vítezství pouze docasne. U komercne vyrabenych ulu
> se mi pri zaplneni nastavku medem a spojeni dvou pater medniku voskem
> (39X24) trhal horni mednik i s hornimi louckami spodniho medniku. To pri
> medobrani neni nic prijemneho. Podobne zmenami objemu a tvaru sololitu po
> nekolika letech venku se postupne sponky sololitem prorezaly a spoje se
> uvolnuji. Podle zkusenosti starych zpatecnickych vcelaru jsou ramky
nejlepe
> sbite dlouhymi hrebicky (a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
> zboku) Takove dilo je pak pevne a trvanlive. Stejne tak jsou hrebiky lepsi
> take na sbijeni nastavku (sololit, palubovky atp.)Na specialne namahana
> mista jsou nejvhodnejši šrouby se zapustenou hlavixckou.
> Vse dobre,
> Vladimir Ptacek
>
>
>

Možná že někomu pomůže moje zkušenost s rozpadáním (trháním) plného plástu při vyjímání z nástavku.
Svého času jsem užíval rámkovou míru 42 x 27. Zde docházelo při medobraní k trhání spodních a horních louček rámku. Práce to byla nepříjemná. Vyřešil jsem to svázáním horní a spodní loučky pozinkovaným vázacím drátem (chmelnicovým)těsně u bočních louček. Tuším že nejslabší chmelnicový vazák má v průměru 0,6 mm. Před vyvařováním vosku je však nutno drát odstranit. Vosk černá. V současnosti včelařím na rámkové míře 42 x 17 a zde stačí hřebík dlouhý 35 mm zatlouci šikmo.

Pepča

Ono to je u včel asi jedno, ale chmelnicové dráty si pamatuji z brigád, že
byly zásadně nepozinkované neboli černé. To proto, že se v květnu zavěsily a
do začátku září musely narezivět, aby šel chmel dobře strhávat. Pozink by
nenarezl a strhávat chmel by potom moc nešlo. Proto asi taky barví vosk do
tmava.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 27, 2008 8:10 AM
Subject: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka


> trhání spodních a horních louček rámku. Práce to byla nepříjemná. Vyřešil
> jsem to svázáním horní a spodní loučky pozinkovaným vázacím drátem
> (chmelnicovým)těsně u bočních louček. Tuším že nejslabší chmelnicový vazák
> má v průměru 0,6 mm. Před vyvařováním vosku je však nutno drát odstranit.
> Vosk černá. V současnosti včelařím na rámkové míře 42 x 17 a zde stačí
> hřebík dlouhý 35 mm zatlouci šikmo.
>
> Pepča

Radim P.:
Čistě hřebíky sbité nastavky mají i určité výhody proti šroubovaným. Hřebíky
sbité nastavky totiž nedrží do určité míry tvar,...
------
Včera jsem donesl pár hřebíky sbitých nástavků k cirkulárce, aby po víc jak deseti letech služby ještě zahřály.
Vyřadil jsem je spíše z důvodu kompatibility a vzhledu, než proto že jim končila životnost. Ta by se dala pár hřebíky obnovit. :-)
Tehdy jsem nestíhal a přesídlil ke mě táta tesař. Takže ze štosu se vzalo dostatečně široké prkno, nařezalo příčně(to byl hlavní problém který pak vyřešil maflík) srovnalo na stejnou šířku a stlouklo. Nástavky neměly drážku, tu nahrazovala zevnitř přibitá laťka. Z vnějšku to držely pohromadě dvě hmatové latě, přibité "přes spoj".

Jediná nevýhoda těhle nástavků byl nevábný vzhled. Jinak maloprovozně naprosto vyhovují. A je otázka, jestli není lepší než ztrácet čas natíráním, desinfekcí atd, tak každých rok jednoduše 20% nástavků obnovit ve stejném čase.
Karel