Včelařská konference

U mne je to stejné. Dělal jsem 2x fumigaci a 2x aerosol. Jednou Varidolem a jednou M-1 AER. Přesto jsem našel ve vzorkách opět roztoče. Víc už jsem udělat nemohl. Chci ještě na jaře natřít plod a fumigovat. Zbylo mně z 54 včelstev pouze 12.
Tonda
_______________________________________________________________


Kolik jste dával kavek na včelstvo resp. kolik minut jste a kam jste vháněl aerosol?
Děkuji za odpověď
-....


Letos vyhlašuji varroáze válku kyselinou mravenčí ( žádný FORMIDOL, ale vlastní napodobeninu ( náklady na jedno ošetření včelstva klesnou k 10 Kč ( 1 litr kyseliny mravenčí se dá sehnat za 80-100 Kč, na jedno ošetření u 3 NN plodiště se spotřebuje kolem 100 ml kyseliny ), což je znatelně levnější něž dvě desky Formidolu celkem s 80 ml kyseliny za 40-60 Kč ), v podletí plánuji nasadit odpařovače a gabony )
Mám takové neblahé tušení, že situace z minulého roku se bude letos opakovat a to v daleko větší míře, pokud včas nezasáhneme. Jarní ošetření nátěrem je pro mě trest, a tak se modlím, abych neměl vysoký zimní spad. Tak či onak chci jak nejdříve to půjde 2x ošetřit kyselinou a pak léčit po každém medobraní.

S pozdravem...M. Václavek

Pane Vácvavek, nepřipadá vám, že si tak trochu protiřečíte. Nenatřete plod, aby jste měl přes léto „co dělat“ s kyselinou?

Proč máme nyní ve včelstvech roztoče?
Léčení které má účinnost okolo 90% nám v podstatě sníží počet roztočů o jeden řád (matematicky vzato). Pokud byl obvyklé mít v podletí ve včelstvu roztočů v počtu čtyřmístném, tak jsme se dostali na desítky a vše bylo v pořádku. Pokud dal někdo v červenci šanci roztoči dostat se v početnosti o řád výše, tak se není čemu divit, že i teď jsou na podložkách vidět i bez brýlí.
Sám za sebe. Dám si práci s nátěrem plodu a budu sledovat v létě přirozený spad. A dál se uvidí.

Tomáš Jaša

Zatím mi žádné včelstvo na varroázu neodešlo a natírat plod v předjaří samozřejmě budu, pokud-li mi to bude nařízeno, i když velmi nerad. Nedivte se, rozebírat několika nástavkový Optimal na jaře, kde se plod začátkem předjaří nachází zpravidla ve dvou nástavcích, později ve třech, nikdy ne v jednom, je nevděčná činnost, která včelstvo znatelně rozruší. Ale nepochybuji o vysoké účinnost tohoto léčení ( samozřejmě, pokud-li je prováděno správně a doplněno fumigací nebo aerosolem ).


S pozdravem...M. Václavek

PS.
Díky své lenosti jsem si v loni nestihl opatřit novodurovou trubku upravenou tak, aby jeden konec se dal vsunout do očka a druhý napojit na hrdlo vyvíječe aerosolu. Aerosol se vhodným očkem pak vpravuje přímo do chumáče.
Výsledek mé lenosti bylo z mého pohledu docela groteskní třetí ošetření ( aerosolem ). Aerosol důvěrníci vpouštěli dnem, což je trošku nepraktické, když máte naskládaných nad sebou několik nástavků. Chumáč je stáhnutý v horních partiích úlu. Pochybuji o tom, že ten trošek aerosolu, který mi do včelstev naši spěchající důvěrníci vpravili dnem, pronikne v dostatečném koncentraci do chumáče. Navíc část aerosolu se dostalo nedokonale utěsněným drátěným dnem ven. ,,Skrblíci,, , určitě by tam trochu aerosolu navíc pro mě měli :-)))

Zde si dovolím citovat z návodu k léčivu M1:
.
.
.
Technologický postup
ošetření včelstev proti varroáze přípravkem M-1 nátěrem plodu

Rozsah provedení
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3. Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit. Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.

Tolik citace.
A současně upozorňuji na ( domnívám se ) zásadně chybný údaj v návodu - plocha je uvedena v decimetrech krychlových!

Správně by asi mělo být 10dm2 ( tedy deset decimetrů čtverečních, což je čtverec o stranách 32 x32 cm, nebo jinak a po včelařsku řečeno: 5 plástů, na každém z nich je po obou stranách 10x10cm tedy 1dm x 1dm zavíčkovaného plodu, tedy 5x2x1x1=10dm2).

Nemějte mi za zlé, že to tak podrobně popisuji, ale z vlastní "přesvědčovací" kampaně vím, že i takto podrobně vysvětlené je pro řadu i mladých včelařů složité. Mnozí trvali na tom, že 10dm2 = 10dmx10dm a těžko jsem jim vysvětloval, že to by bylo 1m2 tedy 100 dm2.

Popravdě musím přiznat, že si nejsem svým zjištěním jist. Je to přecejen návod k léčivu, tak by tam neměly být nesrozumitelnosti, nebo dokonce chyby! Návod je stažen ze stránek beedol.cz - návody k lékům.
Pokud je můj výklad mylný, pak prosím aby mi to někdo vysvětlil.
Předesílám, že mám ukončené VŠ vzdělání s pěti úspěšně ukončenými semestry z matematiky.
Josef Kala
PS. přes mailové rozhraní můj příspěvek zase nedorazil, proto posílám znovu pře sweb

Také jsem se podíval na vámi citovaný zdroj a našel trojku místo dvojky. Ale také tištěný návod a ten je v pořádku s dvojkou.
Pokusím se upozornit tu správnou osobu která to umí na webu dát do pořádku.

Máte pravdu těžko se dospělým lidem vysvětluje učivo čtvrté třídy ZŠ. Každý je chytrý a nechce si přiznat, že neumí převádět jednotky.

Nejsem si jist, jestli aplikace aerosolu do očka je to pravé. Při aplikaci se má aerosol vhánět do volného prostoru, tedy např. do podmetu, kde potom aerosol postupně zaplňuje celý úl. Když budete vhánět aerosol očkem, bude při studené stavbě narážet do bočních loček rámku. Při teplé stavbě je to úplný nesmysl to dělat očkem. Řekl bych, že při nárazu proudu aerosolu na blízkou překážku bude aerosol kondenzovat a nebude mít takovou účinnost, jako když se vhání pod rámky. Možná se mýlím, ale provádím ošetření aerosolem již asi 8 let a vždy se snažím, abych aerosol vháněl do volného prostoru.
Přeji hezký den.
Petr Zdráhala

Od rijna do prosince lze mit na ule jeden prazdny nastavek.
Plodovani tou dobou stejne nepodporujeme, tak at maj holky
studeny odchov. Ockem horniho prazdneho nastavku lze vhanet
aerosol.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Nejsem si jist, jestli aplikace aerosolu do očka je to pravé.
> Při aplikaci se má aerosol vhánět do volného prostoru

Internal Virus Database is out-of-date.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.19.11/1242 - Release Date: 24.1.2008
20:32

Zde si dovolím citovat z návodu k léčivu M1:
Technologický postup
ošetření včelstev proti varroáze přípravkem M-1 nátěrem plodu
Rozsah provedení
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3.
Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit.
Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další
plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.
Tolik citace.
A současně upozorňuji na ( domnívám se ) zásadně chybný údaj v návodu -
plocha je uvedena v decimetrech krychlových!
Správně by asi mělo být 10dm2 ( tedy deset decimetrů čtverečních, což je
čtverec o stranách 32 x32 cm, nebo jinak a po včelařsku řečeno: 5 plástů, na
každém z nich je po obou stranách 10x10cm tedy 1dm x 1dm zavíčkovaného
plodu, tedy 5x2x1x1=10dm2).
Nemějte mi za zlé, že to tak podrobně popisuji, ale z vlastní
"přesvědčovací" kampaně vím, že i takto podrobně vysvětlené je pro řadu i
mladých včelařů složité. Mnozí trvali na tom, že 10dm2 = 10dmx10dm a těžko
jsem jim vysvětloval, že to by bylo 1m2 tedy 100 dm2.
Popravdě musím přiznat, že si nejsem svým zjištěním jist. Je to přecejen
návod k léčivu, tak by tam neměly být nesrozumitelnosti, nebo dokonce chyby!
Návod je stažen ze stránek beedol.cz - návody k lékům.
Pokud je můj výklad mylný, pak prosím aby mi to někdo vysvětlil.
Předesílám, že mám ukončené VŠ vzdělání s pěti úspěšně ukončenými semestry z
matematiky.
Josef Kala

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of M.
Václavek
Sent: Monday, February 04, 2008 9:04 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Oetření aerosolem v lednu

Zatím mi žádné včelstvo na varroázu neodešlo a natírat plod v předjaří
samozřejmě budu, pokud-li mi to bude nařízeno, i když velmi nerad. Nedivte
se, rozebírat několika nástavkový Optimal na jaře, kde se plod začátkem
předjaří nachází zpravidla ve dvou nástavcích, později ve třech


__________ Informace od NOD32 2845 (20080202) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Zde si dovolím citovat z návodu k léčivu M1:
.
.
.
Technologický postup
ošetření včelstev proti varroáze přípravkem M-1 nátěrem plodu

Rozsah provedení
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3.
Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit.
Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další
plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.

Tolik citace.
A současně upozorňuji na ( domnívám se ) zásadně chybný údaj v návodu -
plocha je uvedena v decimetrech krychlových!

Správně by asi mělo být 10dm2 ( tedy deset decimetrů čtverečních, což je
čtverec o stranách 32 x32 cm, nebo jinak a po včelařsku řečeno: 5 plástů, na
každém z nich je po obou stranách 10x10cm tedy 1dm x 1dm zavíčkovaného
plodu, tedy 5x2x1x1=10dm2).

Nemějte mi za zlé, že to tak podrobně popisuji, ale z vlastní
"přesvědčovací" kampaně vím, že i takto podrobně vysvětlené je pro řadu i
mladých včelařů složité. Mnozí trvali na tom, že 10dm2 = 10dmx10dm a těžko
jsem jim vysvětloval, že to by bylo 1m2 tedy 100 dm2.

Popravdě musím přiznat, že si nejsem svým zjištěním jist. Je to přecejen
návod k léčivu, tak by tam neměly být nesrozumitelnosti, nebo dokonce chyby!
Návod je stažen ze stránek beedol.cz - návody k lékům.
Pokud je můj výklad mylný, pak prosím aby mi to někdo vysvětlil.
Předesílám, že mám ukončené VŠ vzdělání s pěti úspěšně ukončenými semestry z
matematiky.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of M.
Václavek
Sent: Monday, February 04, 2008 9:04 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Oetření aerosolem v lednu

Zatím mi žádné včelstvo na varroázu neodešlo a natírat plod v předjaří
samozřejmě budu, pokud-li mi to bude nařízeno, i když velmi nerad. Nedivte
se, rozebírat několika nástavkový Optimal na jaře, kde se plod začátkem
předjaří nachází zpravidla ve dvou nástavcích, později ve třech, nikdy ne v
jednom, je nevděčná činnost, která včelstvo znatelně rozruší. Ale
nepochybuji o vysoké účinnost tohoto léčení ( samozřejmě, pokud-li je
prováděno správně a doplněno fumigací nebo aerosolem ).


S pozdravem...M. Václavek

PS.
Díky své lenosti jsem si v loni nestihl opatřit novodurovou trubku
upravenou tak, aby jeden konec se dal vsunout do očka a druhý napojit na
hrdlo vyvíječe aerosolu. Aerosol se vhodným očkem pak vpravuje přímo do
chumáče.
Výsledek mé lenosti bylo z mého pohledu docela groteskní třetí ošetření (
aerosolem ). Aerosol důvěrníci vpouštěli dnem, což je trošku nepraktické,
když máte naskládaných nad sebou několik nástavků. Chumáč je stáhnutý v
horních partiích úlu. Pochybuji o tom, že ten trošek aerosolu, který mi do
včelstev naši spěchající důvěrníci vpravili dnem, pronikne v dostatečném
koncentraci do chumáče. Navíc část aerosolu se dostalo nedokonale utěsněným
drátěným dnem ven. ,,Skrblíci,, , určitě by tam trochu aerosolu navíc pro
mě měli :-)))


__________ Informace od NOD32 2845 (20080202) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Dvě kapky na obsednutý nástavek. Zimuju ve třech až čtyřech nástavcích, tak počítám, že obsedají vždy minimálně o jeden nástavek méně. To je 4 až 6 kapek. Aerosol dávkuju podle počtu nástavků. Používám aceton a pokud si pamatuju, je 30 vteřin na nástavek a pak na každý další 10 vteřin.

>Kolik jste dával kavek na včelstvo resp. kolik minut jste a kam jste vháněl aerosol?
Děkuji za odpověď

Známý léčí kyselinou mravenčí, kterou napouští hobrové desky v igelitu, ve kterém jsou otvory. Nemá problémy se ztrátami. Takto jsme kdysi léčili. ZO nakoupila kyselinu v sudu a každý si přijel napustit desky.

>Letos vyhlašuji varroáze válku kyselinou mravenčí ( žádný FORMIDOL, ale vlastní napodobeninu ( náklady na jedno ošetření včelstva klesnou k 10 Kč ( 1 litr kyseliny mravenčí se dá sehnat za 80-100 Kč, na jedno ošetření u 3 NN plodiště se spotřebuje kolem 100 ml kyseliny ), což je znatelně levnější něž dvě desky Formidolu celkem s 80 ml kyseliny za 40-60 Kč ), v podletí plánuji nasadit odpařovače a gabony )
Mám takové neblahé tušení, že situace z minulého roku se bude letos opakovat a to v daleko větší míře, pokud včas nezasáhneme. Jarní ošetření nátěrem je pro mě trest, a tak se modlím, abych neměl vysoký zimní spad. Tak či onak chci jak nejdříve to půjde 2x ošetřit kyselinou a pak léčit po každém medobraní.


onda

Myslím, že letos bude SVS nařízeno plošné ošetření nátěrem plodu+fumigací(aerosol, takže jako doplněk např. k potlačení vápenatěné plodu nebo nosemosy Formidol stačí. Víc bych se ošetřením na jaře nezabýval. Po loňských zkušenostech si myslím, že kritické bude podletí, respektive období od konce června do konce září. Je třeba se soustředit na překonání tohoto období, kdy jednak dochází ke kulminaci zamoření VD a současně k vývoji generace dlouhověkých včel. Jinak zase nebude na podzim co fumigovat.Zde hodně pomůže gabon, ale doba nasazení 24-30 dnů je vzhledem k možné reinvazi krátká. Je otázkou zda by nebylo vhodné použít oba gabony, tj. nejdíve 24 dnů Gabon 90, pak 92 a tak prodloužit dobu ošetření. Efektivnosti vyřezávání trubčího plodu příliš nevěřím. Takže ačkoliv se mi nechce manipulovat s KM, zvažuji MITEGONE nebo německé odpařovače. Formidol má poměrně krátkodobý účinek a používání v delším období je pracnější a tím také dražší.
Jinak to zatím u mne na stanovišti vypadá beze ztrát. No ještě uvidíme.

Antonín Podhájecký:
Dvě kapky na obsednutý nástavek. Zimuju ve třech až čtyřech nástavcích, tak počítám, že obsedají vždy minimálně o jeden nástavek méně. To je 4 až 6 kapek. Aerosol dávkuju podle počtu nástavků. Používám aceton a pokud si pamatuju, je 30 vteřin na nástavek a pak na každý další 10 vteřin.

_____________________________________________________________
To jsou dávky, podle mého soudu, odpovídající prostoru úlu a síle Vašich včelstev. Jak si vysvětlujete tak vysoký úhyn Vašich včelstev? Došlo k reinvazi či k virózám, k prudkému rozmnožení roztočů vlivem teplé zimy??

Zprávy o náhlém vytracení včel z úlu během jednoho dne na mě působí fantasticky. Těžko se to posuzuje, když se s tím člověk nesetkal. Můžete mi někdo prosím vysvětlit, jak je něco takového možné??? Postupné ( v rámci týdnů ) vymíraní včelstva zakončené mohutnou loupeží, jež může za pár dní skončit totálním rozpadem včelstva ( včely se přidají k lupičkám ) je jistě věrohodnější něž vytracení včel ze dne na den bez známek loupeže.

___________________________________________________________
Antonín Podhájecký:
Známý léčí kyselinou mravenčí, kterou napouští hobrové desky v igelitu, ve kterém jsou otvory. Nemá problémy se ztrátami. Takto jsme kdysi léčili. ZO nakoupila kyselinu v sudu a každý si přijel napustit desky.
____________________________________________________________

Něco podobného hodlám použít i já, akorát plánuji místo hobry použít umělohmotné utěrky na nádobí.
...

Význam předjarního ošetření je v preventivní eliminaci vstupního počtu roztočů, jež se do podletí mnohonásobně zvětší. Ve výsledku pár desítek roztočů zlikvidovaných v této době znamená snížení počtu roztočů v podletí o několik tisíců! Ošetření po každém medobraní v produkčním období ( jedině kyselinou mravenčí! ) má význam v zamořenějších oblastech kvůli průběžnému snižování zamoření. Podletní ošetření je zaměřeno na ochranu zimní generace v zamořenějších oblastech, což může být zajištěno jedině Gabony, nebo odpařovači kyseliny mravenčí, či několikanásobným ( 3-4x )ošetřením odparnými deskami. Aplikace musí být provedena tak, aby se pokrylo období tvorby zimních včel, má-li poskytovat ochranu během tohoto období ( které je zpravidla v srpnu, ale u pozdně krmených včel se toto období protahuje do září, u včelstev zásobených ihned po posledním medobraní v případě nízké podletní snůšky část zimních včel pochází z července ). Přesto v případě reinveze ( v září ) může podletní ochranná léčba ztroskotat. Význam podzimního léčení je v co možná nejvyšším snížení počtu roztočů.

Je třeba předejít dosažení stavu, kdy počet roztočů je řádově vyšší něž pár tisíc. V takovém případě již včelstva velmi podléhají napadení a růst populace roztočů se urychluje díky zvýšené pravděpodobnosti setkání dvou samiček roztoče v jedné buňce s následným hybridizačním efektem ( umocňován nízkým kladením ), který podporuje růst populace roztočů. Kombinace neúnosného zamoření s následným propuknutí viróz je situace, ze které se velmi nesnadno vyhází a která nemusí být vždy úspěšně vyřešena i třeba včasným započetím podletního léčení.

Zřejmě i moje včelstva prodělala v loni reinvazi, protože v průběhu září došlo k nečekanému zvýšení spadu doprovázený podivnou nárazovou snůškou bez přínosu pylu ( což by poukazovalo na břečťany ). Loupeži se dá snadno předcházet na rozdíl od reinvaze. Reinvaze by byli maximálně minimalizovány, pokud by byly všichni včelaři svědomití ( netrpěli slabá včelstva, dodržovaly správné postupy při léčení, předcházeli loupežím včasným nakrmením a zúžením česen v podletí ) a nevyskytovali by se v přírodě divoká včelstva.


S pozdravem....M. Václavek

>To jsou dávky, podle mého soudu, odpovídající prostoru úlu a síle Vašich včelstev. Jak si vysvětlujete tak vysoký úhyn Vašich včelstev? Došlo k reinvazi či k virózám, k prudkému rozmnožení roztočů vlivem teplé zimy??


Myslím, že došlo k reinvazi i k virózám. Když jsem na jaře přeléčil tak po zimě to nemohlo být tak zlé. Zažil jsem už vysoký spad, kdy podložky byly červené, ale včelstva přežila v pořádku. V okolí je určitě hodně divokých rojů. Jak v lese, tak v nedalekém starém hospodářství, kde je občas marně likviduju.

>Zprávy o náhlém vytracení včel z úlu během jednoho dne na mě působí fantasticky. Těžko se to posuzuje, když se s tím člověk nesetkal.


V neděli na VČS nám pokladník s údivem vyprávěl, jak mu včely ulétly z úlů. Že tam nechaly zásoby a během dne byly pryč. Není to zase nic jiného. Vytratí se v tichosti a zůstala tam třeba jen matka.


>Něco podobného hodlám použít i já, akorát plánuji místo hobry použít umělohmotné utěrky na nádobí.


Takové léčení by chtělo rozvinot. Myslím, že nejlepší by bylo léčit hned po vytočení v červenci a srpnu kyselinou mravenčí napouštěním nějakých slabých desek, které se vejdou nad rámky. Dát dvakrát formidol je asi málo. Dávat ho opakovaně už by se taky prodražilo, jako nakoupení odpařovačů. Nijak nešetřím, ale při 50 včelstvech je to už hodně.
Možná by šlo formidol opakovaně napouštět. Ještě jsem to nestudoval.

Tonda

V neděli na VČS nám pokladník s údivem vyprávěl, jak mu včely ulétly z úlů. Že tam nechaly zásoby a během dne byly pryč. Není to zase nic jiného. Vytratí se v tichosti a zůstala tam třeba jen matka.
---------
Na začátku této iniciativy byly stále častější dotazy členů, zda by se svaz jakkoliv zasadil o zprostředkování kvalitní nabídky, hlavně v oblasti trávení volného času a celoročních dovolených, které lze v jakémkoli období roku nastoupit a prožít zcela plnohodnotně a bez omezení. Šlo o hledání produktu prostého výraznějších sezonních výkyvů. Preferovanými tématy byla aktivní relaxace spojená s účinnou péčí o vlastní zdraví, fyzickou a psychickou kondici.
Lázně Poděbrady jsme zkrátka ohromili tím, že základna ČSV dnes čítá 50 000 aktivních členů!
-----
Vidíte, a Svaz mu hned zajistí psychickou a fyzickou rehabilatci a odpočinek od včel a dalších starostí.
A časem mu ani nepřijde, že nemá včely.

Antonín Podhájecký:
Takové léčení by chtělo rozvinot. Myslím, že nejlepší by bylo léčit hned po vytočení v červenci a srpnu kyselinou mravenčí napouštěním nějakých slabých desek, které se vejdou nad rámky. Dát dvakrát formidol je asi málo. Dávat ho opakovaně už by se taky prodražilo, jako nakoupení odpařovačů. Nijak nešetřím, ale při 50 včelstvech je to už hodně.
Možná by šlo formidol opakovaně napouštět. Ještě jsem to nestudoval.

______________________________________________________________

Nač to dělat složitě, když to jde jednoduše? Je to dobrý nápad, jasně že jde formidolové desky znova napouštět!

Z časových důvodů a ulehčení napouštění ( kvůli tomu, že není nutné nasazovat regulační obal, kdy se intenzivního kontaktu s kyselinou mravenčí špatně vyhneme ( přílišné vystavení par kyseliny škodí zdraví! ). Navíc desky bez regulačního obalu jsou včelami často vykusovány. Zkroucení desek během odpařování určitě není na závadu, protože se po napuštění kyselinou opět narovnají ) budu vynechávat odstranění regulačních obalu. Pochybuji, že se tím účinnost ošetření tak sníží, až by se to nevyplatilo. Dám o jednu, dvě desky navíc a bude vystaráno.

Ošetření odpařovači nejde použít v produkčním období kvůli přílišnému překyselení medu. Jinak váhám, zda odpařovače v podletí vůbec aplikovat. Je to určitě pro včely daleko náročnější vydržet v oparu kyseliny několik dnů ( asi tři týdny ) v kuse něž pár dní při klasických deskách ( avšak těch je třeba dát několik ( 3-4...např. v týdenním intervalu v podletí ), aby se účinnost ošetření vyrovnala odpařovačům ). Odpařovače jsou časově nenáročné a účinnost mají dostatečnou.

Rozhodně bych na léčení proti varroáze nepoužíval thymol, který, jak ukázaly studie VUVČ v Dole, je pro včely velmi škodlivý ( vede ke vzniku loupežím způsobených narušení ,,vůně,, včelstev zápachem thymolu, který zůstává ve včelstvu ještě dlouho po aplikaci, thymol prokazatelně způsobuje zkracování dlouhověkosti včel ) na rozdíl od kyseliny mravenčí, která je pro včelstvo přirozená a jejíž rezidua v medu nijak nevadí, možná i zlepšují chuť pro ty, kteří mají rádi mírně kyselejší med. Proto lze kyselinu mravenčí jako jediné v ČR dostupné léčivo aplikovat i v produkčním období ( nejlépe v období krátkodobého ustanutí snůšky ( období medobraní )...vodnaté medy během snadněji vážou kyselinu a tím snižují účinnost ).

S pozdravem...M. Václavek

Jestli je dobré dávat víc desek. Aby ten první nápor kyseliny nebyl moc silný. Možná by stačilo dát v podletí 4x jednu napuštěnou desku. Kolik tam dát kyseliny? Už jsem zapoměl, jak jsme to napouštěli a kolik měla %. Musím se zeptat toho kolegy, co napouští dosud. Někde by se to asi i našlo.
Tonda

>Z časových důvodů a ulehčení napouštění ( kvůli tomu, že není nutné nasazovat regulační obal, kdy se intenzivního kontaktu s kyselinou mravenčí špatně vyhneme ( přílišné vystavení par kyseliny škodí zdraví! ). Navíc desky bez regulačního obalu jsou včelami často vykusovány. Zkroucení desek během odpařování určitě není na závadu, protože se po napuštění kyselinou opět narovnají ) budu vynechávat odstranění regulačních obalu. Pochybuji, že se tím účinnost ošetření tak sníží, až by se to nevyplatilo. Dám o jednu, dvě desky navíc a bude vystaráno.

Ošetření odpařovači nejde použít v produkčním období kvůli přílišnému překyselení medu. Jinak váhám, zda odpařovače v podletí vůbec aplikovat. Je to určitě pro včely daleko náročnější vydržet v oparu kyseliny několik dnů ( asi tři týdny ) v kuse něž pár dní při klasických deskách ( avšak těch je třeba dát několik ( 3-4...např. v týdenním intervalu v podletí ), aby se účinnost ošetření vyrovnala odpařovačům ). Odpařovače jsou časově nenáročné a účinnost mají dostatečnou.

K opětovnému napouštění formidolových desek je zapotřebí 85% kyselina mravenčí. Celkem se na jedno napuštění spotřebuje necelých 50 ml kyseliny ( cca 40 ml na napuštění jedné desky, zbytek jsou ztráty při manipulaci ).

Osobně bych desky dávkoval tak, že u včelstev s 1 nebo 2 nízkými nástavky s plodem, slabší včelstva ( do 4 NN ), bych vložil jednu desku, u včelstev s 3 plodovými nízkými nástavky, silnější včelstva ( pět a více NN ), bych aplikoval dvě desky. U včelstev bez drátěných den bych polovinu otvorů regulačního obalu zakryl kvůli zpomalení odparu, čímž se vykompenzuje pomalejší odvětrávání.

K napouštění lze použít nějakou plastovou vzduchotěsně uzavíratelnou nádobu, do které se nalije kyselina mravenčí tak, aby desky ( v regulačním obalu ) byli pod hladinou. Za okamžik po vložení do nádoby nasáknou patřičné množství kyseliny. Potom se deska vyjme ( každopádně používat při manipulaci s napuštěnými deskami gumové rukavice, HCOOH je žíravina!!! ) a nechá se okapat. Následně se rovnou vloží do včelstva a to nejlépe přímo nad plodiště ( otvory nahoru!!!... nad deskou musí být alespoň 6 mm mezera! ). Desku je vhodné podložit výstřižkem folie, aby se minimalizovalo její přitmelení k rámkům ( to má význam zvláště když chceme desky vložit nad mateří mřížku k oddělitelné liště rámu mřížky tak, abychom nemuseli při aplikaci léčiva sundávat medníky ).

Rozhodně stačí dvě desky na jedno silné včelstvo po celý rok ( až 8 ošetření ). Po celý rok se dají používat stejné desky, čímž se znatelně ušetří za léčení ( zvláště u většího počtu včelstev ).


S pozdravem...M. Václavek

K opětovnému napouštění formidolových desek je zapotřebí ....
------
Na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii
je docela pěkný návod na výrobu, rozměry a počet otvorů s popsaným účinkem. V podstatě mi to umožní volit formu aplikace.
Takže pokud bych musel už manipulovat s kyselinou, šel bych tímto směrem.
O Formidolu totiž toho moc nevím a ani jsem se nedozvěděl. Účinnost, poškozuje plod,... atd? Stejně jak je v článku konstatováno. Natož, když ho budu regenerovat. Navíc myslím že při dotované ceně je to asi málo ekonomické.

Procvakám sešívačkou folii a ve svářečce zatavím hobru, nebo něco podobného a pak naskládám do misky a zaleji KM.
A zvážím, kolik toho nasáklo.

Karel

Představoval bych si napouštění desek až na včelnici injekční stříkačkou. Asi by to bylo i rychlejší. Proč ale dávat desku otvory nahoru? Po sundání medníků bude nad deskou fólie a otvory by přikryla. KM snad už vytékat nebude.
Tonda

>K napouštění lze použít nějakou plastovou vzduchotěsně uzavíratelnou nádobu, do které se nalije kyselina mravenčí tak, aby desky ( v regulačním obalu ) byli pod hladinou. Za okamžik po vložení do nádoby nasáknou patřičné množství kyseliny. Potom se deska vyjme ( každopádně používat při manipulaci s napuštěnými deskami gumové rukavice, HCOOH je žíravina!!! ) a nechá se okapat. Následně se rovnou vloží do včelstva a to nejlépe přímo nad plodiště ( otvory nahoru!!!... nad deskou musí být alespoň 6 mm mezera! ). Desku je vhodné podložit výstřižkem folie, aby se minimalizovalo její přitmelení k rámkům ( to má význam zvláště když chceme desky vložit nad mateří mřížku k oddělitelné liště rámu mřížky tak, abychom nemuseli při aplikaci léčiva sundávat medníky ).

Zabývat se řešením opětovného napouštění formidolových desek se mi zdá při ceně MITE GONE jako ztráta času. Pro informaci uvádím nabídku z eShopu Honey well:

210008 Odpařovací desky pro kys.mravenčí Mite one 29,00

Ty jsou určeny pro opakované použití a cena není až tak vysoká.
Formidol objednaný přes ZO ČV vychází po dotaci cca na 6,- Kč na desku, takže není důvod vložit postupně desek několik. Problémem pro mne je, že po týdnu musím vložit novou desku a pokud ji kvůli účinnosti budu vkládat nad plodištní nástavek, znamená to větší pracnost, která u MiteGone vzhledem k delší době působení odpadá. Problém opakovaného vkládání do včelstva opakované napustění a použití desek formidolu neřeší a je o tázkou, zda to při ceně Formidolu cca 6,- Kč za desku stojí za vynaložené úsilí. Také zvažte kolik stojí hodina práce vůči při opakovaném vkládání Formidolu s cenou MiteGone+KM. Zvláště u M.Václavka mne takovéto neracionální úvahy překvapují.

O Mitegone uvažuji, ale zatím jsem ho nikde nikdy na vlastní oči neviděl, nemám s ním zkušenosti a nevím, kde se dá sehnat. Navíc se nedá použít v produkčním období ( kvůli přílišnému překyselení medu ). V oblastech s vyšším zamoření, je vhodné průběžně snižovat počet roztočů v období medobraní a nečekat až do podletí, což se v loni mnohde nevyplatilo.

VUVČ prováděl pokus s Mitegone. Účinnost jarního ošetření se jeví zatím jako srovnatelná s Formidoly, v podletí se zjistila účinnost 87%. Plánují se další pokusy ( použití koncentrovanější kyseliny ( Mitegone obsahuje 65% kyselinu ), otestování zdravotní nezávadnosti hmoty, z niž je Mitegone vyroben,... ).... viz Včelařství 2008/2

O napouštění Formidolů ( či jeho domácích napodobenin ) uvažuji, protože s nimi mám zkušenosti a vím co od nich můžu očekávat ( na rozdíl od Mitegone ).

Ale pokud se Mitegony osvědčí a zjistím, kde se dají koupit, tak je za rok určitě vyzkouším ( jak bylo řečeno, je to časově daleko méně náročné než tam v podletí 3-4x dávat desky. Mitegony se asi taky dají znova napouštět )


S pozdravem...M. Václavek

Když si přečtete můj příspěvek zjistíte, kde se dají desky MiteGone koupit. Popis použití jsem našel na tomto fungujícím odkazu http://www.mitegone.com/czech.asp .
U Formidolu bych se zamysel nad ekonomikou opětovného napouštění, kdy cena jedné desky po dotaci je tak nízká, že to nestojí za to pokoušet se o napouštění.
Také uvažuji o použití Formidolu vždy těsně po vytáčení, ale neuvažuji o opakovaném použití. Na podzim jsem kupoval jedno velké balení Formidou v naší ZO za 180,- nebo 200,-Kč. V balíku je myslím 10 balení po dvou deskách. Pro 10 korun za desku nemám chuť se zabývat ředěním KM a následným plněním desek. Zkuste si přepočítat pracnost plnění s průměrnou hodinovou mzdou. O MiteGone nebo němckých odpařovačích by uvažoval právě z pohledu dlouhodobého účinku, ale u nás v podletí zatím účinně funguje GABON.

Moje injekční stříkačka koupená loni v lékárně končí na 60 mililitrech. Ve formidolu je tuším 45 ml kyseliny. Pro snadnou manipulaci - nasávání naředěné kyseliny přímo z láhve je vhodné na stříkačku nasunout takových 25 cm tenké hadičky, nejsnadněji se asi sežene hadička pro vzduchování akvárií a akvaristických potřebách. Nasátí z láhve a stříknutí kyseliny do použitého formidolu je potom otázka minuty + pár minut na vsáknutí. Já bych kyselinu ani neředil, protože v použitém formidolu už určitá vlhkost je. Určité nebezpečí vidím v materiálu, ta stříkačka je na rozdíl od těch malých těsněna na pístu gumovým kroužkem a kyselina mravenčí se chová zároveň jako organické rozpouštědlo i kyselina, nevím, jestli ten kroužek nezpuchří.

vsusicky napsal:
>U Formidolu bych se zamysel nad ekonomikou opětovného napouštění, kdy cena jedné desky po dotaci je tak nízká, že to nestojí za to pokoušet se o napouštění.
>Také uvažuji o použití Formidolu vždy těsně po vytáčení, ale neuvažuji o opakovaném použití. Na podzim jsem kupoval jedno velké balení Formidou v naší ZO za 180,- nebo 200,-Kč. >V balíku je myslím 10 balení po dvou deskách. Pro 10 korun za desku nemám chuť se zabývat ředěním KM a následným plněním desek.
..................

Ne že bych chtěl opětovně napouštět formidoly, už mám koupené nějaké odpařovače nassenhaider na otestování. MAní deklarovanou větší účinnost a plnění je vymyšleno a v německu schváleno.

Jen pár poznámek:
- při znovuplnění formidolu by zřejmě odpadlo ředění, protože kyselina mravenčí se běžně prodává 85%. Ve formidolu je 40ml 85% kyseliny mravenčí.
- 40 ml 85% kyseliny mravenči by mohlo přijít i bez dotace řádově na cca 2,-Kč, pokud by se kyselina kupovala ve větším balení (20 litrů)

Radek Krušina

>
> Ne že bych chtěl opětovně napouštět formidoly, už mám koupené nějaké
> odpařovače nassenhaider na otestování. MAní deklarovanou větší účinnost a
> plnění je vymyšleno a v německu schváleno.
>

Muzete prosim popsat podrobnosti, kde jste je koupil, cenu apod. Tusim, ze uz jste to mozna psal, jestli ano tak se omlouvam a dohledam si to.
U desek Mitegone se mi nelibi ta moznost lehce se poleptat kyselinou, je tam dle mne moc nebezpecnich kroku pri aplikaci ale znam je jen z toho co je dostupneho na netu.

Funguje plneni odparovacu tak jak je popsano a na obr. na http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006080802 ???
To se jevi jako bezpecne. A jestli ze se 65procentni kys. se nesezene, tak kriticke je jen redeni - co myslite??

Diky

p.s. u znovunapousteni formidolu se mi nezda to, ze ho obvykle rozkousou a vynosi, nevim jak zjara ale v lete stacilo 2-4 dny a desky byly venku pred ulem nebo na situ. To jen muj postreh.


T.H.

Tomáš Heřman napsal:
Muzete prosim popsat podrobnosti, kde jste je koupil, cenu apod. Tusim, ze uz jste to mozna psal, jestli ano tak se omlouvam a dohledam si to.
.............

Už jsem to tu asi psal, ale to nevadí.
Prodává je pan Burian v Brně na Kolišti za 129,-Kč/kus.
Na plnění prodává plastové lahve za tuším kolem 80,- Kč.
http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/

Vlastní zkušenosti budu mít až po sezóně, teď by to byly jen spekulace.
Kyselina se bude muset ředit, v návodech píšou na 60%, z různých dotazů jsem vydedukoval, že včelaři do odpařovačů běžně používají 65% (při podzimním léčení někteří i 85%).

Myslím, že ve včelařských novinách je to pěkně popsané, ale jak už jsem psal, zatím vlastní zkušenosti nemám.

Radek Krušina

Dnes jsem obdržel poštou zásilku z VÚVč z Dolu. Koncem minulého roku jsem si objednal publikaci "Celý rok proti varroáze" stojí 45,- Kč. Shrnuje nové poznatky v léčení včelstev proti varroáze u nás. Poukazuje a vysvětluje důsledky nuceného soužití včel s varroázou. Poukazuje na chyby v postupech léčení, která provádějí včelaři a ukazuje cestu jak dál proti varroáze. Je to nové vydání 2008. Vřele doporučuji všem diskutujícím. Bohužel poštovné nemohu doporučit, je vyšší než požadovaná cena publikace. Zaplakal jsem 68,50 Kč.

Čau Pepča

Pane Václavek, najděte si na internetu adresu "honey-well.com". V ceníku je nabídka odpařovacích desek MiteGone. Smůla je v tom, že tento ceník je pro velkoodběratele a není zde uvedeno, jestli MG prodávají i maloodběratelům. Snad se cesta najde. 50 ks balení, 1 ks za 23,- Kč včetně DPH.

Jiří

Jiří:
http://www.honey-well.com/cz/www22.htm dle úvodní stránky se jedná o maloobchod, takže cena 29,-za 1 desku MiteGone by měla být včetně DPH, tedy konečná. Včera jsem tam byl, ale nenapadlo mne se zeptat na cenu MiteGone v kameném obchodě.

To je asi pravda. Dík za radu. I při 50 včelsvech to ještě není hodně peněz. Horší je ta práce. Navíc potom v podletí časté rozebírání hodně včelstev vede k loupežím.
MITE GONE se zdá lepší. Něco jsem o tom našel u Emana na jeho stránkách. Pokusím se to naštudovat. Hlavně jak velké desky nařezat, jak dlouho se to vypařuje atd. Pokud se to zavěšuje, síla nevadí. Vejde se to za rámky. Škoda, že se musí uzavřít síťové dno. V létě je to větrání dobré.
Tonda

>Zabývat se řešením opětovného napouštění formidolových desek se mi zdá při ceně MITE GONE jako ztráta času. Pro informaci uvádím nabídku z eShopu Honey well:

210008 Odpařovací desky pro kys.mravenčí Mite one 29,00

Ty jsou určeny pro opakované použití a cena není až tak vysoká.
Formidol objednaný přes ZO ČV vychází po dotaci cca na 6,- Kč na desku, takže není důvod vložit postupně desek několik. Problémem pro mne je, že po týdnu musím vložit novou desku a pokud ji kvůli účinnosti budu vkládat nad plodištní nástavek, znamená to větší pracnost, která u MiteGone vzhledem k delší době působení odpadá. Problém opakovaného vkládání do včelstva opakované napustění a použití desek formidolu neřeší a je o tázkou, zda to při ceně Formidolu cca 6,- Kč za desku stojí za vynaložené úsilí. Také zvažte kolik stojí hodina práce vůči při opakovaném vkládání Formidolu s cenou MiteGone+KM.

Představoval bych si napouštění desek až na včelnici injekční stříkačkou. Asi by to bylo i rychlejší. Proč ale dávat desku otvory nahoru? Po sundání medníků bude nad deskou fólie a otvory by přikryla. KM snad už vytékat nebude.
Tonda

____________________________________________________________

Samozřejmě, když máte medníky už sundané, je třeba dát desku otvory dolů ( samozřejmě v tomto případě podložit desku latičkami, aby vznikla dilatační mezera ).

Poukazoval jsem mimo jiné na možnosti léčení v produkčním období. Vkládání desek nad medník by ztrácelo účinnost a spíše by kyselina vyháněla včely s medníku, než aby léčila. Rozhodně nedávat odpařovat kyselinu do vysokého dna.

Stříkačkou naplňovat desky jde určitě taky, ale je to pomalejší.


S pozdravem...M. Václavek

Představoval bych si napouštění desek až na včelnici injekční stříkačkou.
----
Normální stříkačka končí na 20ml.
Dávky používané při léčení KM jsou podle toho co kde čtu většinou několikrát vyšší.

Viděl jsem pár úrazů s kyselinama, asi bych s tím machroval někde blízko koupelny, nebo tekoucí vody a asi ne sám na samotě. Proto se mi líbí ty systémy, kde to převážím již připravené a relativně bezpečné.
Karel

Zkopírováno přímo z návodu léčiva

Všeobecně
M-l v aplikační formě nátěrem plodu je určen k hubení roztočů v zavíčkovaných buňkách. Aplikuje se zásadně jen po sklizni medu v době od 1. 10. do 15. 4.

Pepan

V neděli na VČS nám pokladník s údivem vyprávěl, jak mu včely ulétly z úlů. Že tam nechaly zásoby a během dne byly pryč. Není to zase nic jiného. Vytratí se v tichosti a zůstala tam třeba jen matka.

_____________________________________________________________

Kdy se to stalo? Měla včelstva plod?

S pozdravem...M. Václavek

Na výboru 23.1.08 ještě nic neříkal. Až na VČS 3.2.08. Mohly mu ale zmizet dřív. Hodně včelařů teprve zjišťuje že je bez včel. Jestli on měl plod nevím. Mně tam proužek zastydlého zůstával.
Tonda
>Kdy se to stalo? Měla včelstva plod?