Včelařská konference

Zdravím všechny. Toto je můj první příspěvek do této konference. Rád bych oživil téma tepelného ošetření. To mě zajímá a tak bych rád přispěl určitým námětem.
Tuhle jsem dostal propagační předmět kapesní ohřívač. Aktivoval jsem ho a poté, co jsem se pobavil nad tím, jak se dokázal ohřát, jsem ho vyhodil a řekl si taková kravina...
Nicméně jsem narazil na stránky www.amaroun.cz a tam mě uvedený graf navedl na myšlenku zalomit u pár takových amarounů plíškem a bouchnout to podmetu, nebo mezi nástavky a trochu v tom úle zatopit bezpečnou teplotou po bezpečnou dobu a potrápit v.d.
Teplota amarounu má být max. 60 st., víc nevyleze určitě, čili požár nehrozí jako u vařičů a hořáků. Ve vzdálenosti centimetru a víc už bude tak sotva 50 st.
Čili určitým bádáním by se mohlo ověřit, zda by to zafungovalo. Věřím tomu, že by mohlo, pokud by se vykoumalo kolik amarounů a kam vrazit:
Do podmetu na polystyren. desku, nebo rovnou do ploché PS vaničky?
Aby se teplo neztrácelo dospod a teplý vzduch šel nahoru...?
Včelám zabránit moc větrat...?
Za tepla před večerem, aby nebylo moc včel venku a když tak se mohly vrátit i když do výhně?
Jsou to placaté polštářky, které by šly i mezi nástavky na rámky. V jakém množství?
Bylo by možno nechat si vyrobit i jiný rozměr amarounu, jedná se o českého výrobce...
Jak dlouho aplikovat?
Kombinace s bylinama - vratič, tymián, ořech. listí,...?
Spousta otázek. Možná by se mohl najít nějaký borec, co by obětoval včelstvo na takové pokusy a tisícovku na nějaké amarouny.
Jinak amaroun je mnohonásobně použitelný, regenerace se provede povařením ve vodě na dobu asi 10 min. V malém množství třeba v rychlovar. konvici, ve větším množství v kotli apod. Nějaký koumák vynalezl, že v mikrovlnce se zregeneruje prej za minutu ...
Výrobce píše, že se používá také v medicíně, čili by se to hodilo aplikovat na léčení včel. I když upřímně, kdyby včely mluvili naší řečí, asi by fumigování nazývaly ne léčením ale holocaustem a takové termoterapii zase řádění inkvizice.
Možná by se tím mohl zabývat Dol. V každém případě cesta tepelného ošetření určitě nevede přes monstrózní aparáty.

Tuhle jsem dostal propagační předmět kapesní ohřívač.....
-------
Na termoboj s VD to má asi málo šancí, ale na rozvolnění chomáče před podzimní fumigací by to bylo do podmetu asi dobré.
K ohřevu včelstva si vybavuji povídání Ing. Veselého když o tomto tématu mluvil, že ".... termoregulační schopnosti včelstva, pokud má k dispozici 'plásty' je obdivuhodná." A je prý v podstatě nemožné zvýšit rovnoměrně teplotu v celém plodišti.

Karel

No jen chci trochu rozvířit stojaté vody této konference. Nejlépe horkým vzduchem...:-)
To mi připomnělo, že jsem ještě viděl na webu nějaký fén na ohřívání stanu, maličký a kompaktní, který fungoval na 12V ze zapalovače v autě. Taky možná dobrý do podmetu...
Už ho ale nemohu najít.
Stejně, kdyby se zúžilo česno tak nevěřím, že by to uvětraly. Ale nakrklo by je to asi to ano.

Já mám úly natřené hnědým luxolem, postavené po celý rok na místě, kde trochu stínu je v létě až po 15 hodině..takže asi mají dost práce s odvětrávaním...na jaře jsem nenatíral, nefumigoval, v létě jsem nedával formidol..( už na mě nezbyl ) fumigoval jsem 3x na podzim, po první byl spad cca 200_400 roztočů..po druhé a třetí téměř nulový...z osmi včelstev, při odběru měli jsem našel 1ks roztoče....rok před tím to samé, akorát fumigaci jsem stihnul o jednu míň...
Děsím se, že by se měly včely plošně léčit nátěrem, fumigaci, jedním gabonem..druhým gabonem...a nevím čím ještě...kdy na schůzi všichni chtějí nasadit vešteré dostupné léčiva preventivně a plošně...brrr
Ale teď vidím, že to spíš patří do jiného vlákna...Tom

Tomtom napsal:
>...na jaře jsem nenatíral, nefumigoval, v létě jsem nedával formidol..( už na mě nezbyl ) fumigoval jsem 3x na podzim, po první byl spad cca 200_400 roztočů..po druhé a třetí téměř nulový...z osmi včelstev,
>při odběru měli jsem našel 1ks roztoče....rok před tím to samé, akorát fumigaci jsem stihnul o jednu míň...
..............

Při stejném přístupu v některých ,jiných částech republiky bys zřejmě už neměl na podzim co fumigovat. Myslím, že jsi měl štěstí. Tento rok už bys takové mít nemusel.


Tomtom napsal:
>Děsím se, že by se měly včely plošně léčit nátěrem, fumigaci, jedním gabonem..druhým gabonem...a nevím čím ještě...
.................

Je zřejmě na zodpovědnosti veterinární správy, aby stanovila zodpovědně jak postupovat při léčení. Pokud by se loni všichni zajímali jen o to , co bylo nařízeno, zřejmě by byla nákazová situace mnohem lepší. Pokud by podle potřeby bylo využito i toho, co bylo doporučeno, možná by to bylo ještě lepší.
Ale je pravda, že někteří dali formidol i gabon v souladu s návodem na léčení, a přesto přišli o včely.
Jiní na jaře natírali, dali gabon, a přesto přišli o včely.
Neuvědomuji si, jestli je tu někdo, že by na jaře natíral, dal formidol a gabon a přesto přišel o včely.

V každém případě, dokud člověku nepadnou vlastní včely, zřejmě má každý tendenci si myslet, jak to má zvládnuto, že Ti ostaní jsou zřejmě lajdáci, kteří neléčí podle návodů (nebo naopak jsou hloupí, že léčí podle návodů).

Myslím, že není problém používat vícekrát léčivo, nebo více druhů léčiv, ale tehdy a tam, když je to potřeba.



Tomtom napsal:
>kdy na schůzi všichni chtějí nasadit vešteré dostupné léčiva preventivně a plošně...brrr
..............

To by zřejmě bylo opravdu smutné.
Myslím, že z obavy ze vzniku rezistence ani celoplošné povinné preventivní léčení všemi dostupnými léčivy nebude kompetentními orgány nařízeno.
Loňská metodika veterinární správy mi připadá dobrá (alespoň té naší jihomoravské), jen se jí držet.
Možná by neškodilo povolit u nás oficiálně ještě další způsoby léčení kyselinou mravenčí, než jen formidol.
Zřejmě pro ekologické včelaření, kde nic jiného nelze použít, bude léčba formidolem leckde málo účinná.


Radek Krušina

Také asi patřím k těm, co "mají štěstí", proto se musím připojit.
Nenatíral jsem na jaře, Formidol jsem dával jen do včelstev, kde spadl nějaký roztoč, Gabon jsem nikdy neviděl, po první fumigaci jsem měl spad nejvíce 100 roztočů (z 12 včelstev) po druhé fumigaci nejvíce 25, po aerosolu 3.
Ještě počkám jak na tom jsou ostatní v ZO, ale žádné zvěsti o hromadných úhynech v okolí jsem nezachytil.
Pomyšlení na plošné použití všech dostupných prostředků opravdu asi nebude to správné ořechové.

Na mailové konferenci musí řádit nějaký vir, který rozesílá znova včelařům
příspěvky, které už byly odeslány před 2 - 3 dny a možná i starší. Kdo si
nedá pozor a nepodívá se datum zprávy, může diskutovat znova o něčem, co se
tady už diskutovalo.

R. Polášek

S tím fénem na baterii je to skvělý nápad. Odhaduji, že na jedno nabití baterie bychom mohli ošetřit min. 10 včelstev a ještě bychom dojeli domů. Chtělo by to přesnější výpočet. K tomu bychom potřebovali znát měrnou hmotnost zavíčkovaného plodu a jeho měrné teplo. Může to někdo zjistit, nebo změřit?
Kapesní ohřívač je také dobrý nápad. Chtělo by to ale znát, kolik se uvolní tepla (v kJ, nebo kcal)na litr roztoku.
Už jdu shánět fén do auta :-).
Zdravím, H.

Před dvaceti lety dodával Výzkumný ústav včelařský dokumentaci ke
stavbě zařízení na termické ošetření včel proti VD.

Byla to jakási velká plechová krabice, do níž je dole přiváděn horký
vzduch ohřívaný v nějakém výměníčku malým propan-butanovým hořáčkem
(sporáčkem).

Vevnitř byla umístěna "klec" na včely. Byla z pletiva - včelotěsná.
Klec byla otáčivá, byla na jakési hřídeli vyvedené na boku ven a
točilo se s ní klikou. (Trochu to fungovalo jako osudí na losování
Matesa - pamětníci vědí)

Součástí zařízení byl přesný teploměr a nahoře plechové krabice byly
otevíratelné regulovatelné průduchy, jimiž se odpouštěl horký vzduch
ven. Je totiž nutné udržovat uvnitř poměrně přesně teplotu 48 stupňů.

Do "klece" se smete včelstvo, klec se vloží do zařízení a klikou se s
klecí uvnitř pomalu otáčí. To mělo mít dvojí efekt: 1.) se tím bránilo
včelám, aby se shlukly do nějakého hroznu; otáčením klece se včely
promíchávaly a teplota mohla účinkovat na každého včelího jedince; 2.)
otáčením klece se promíchával vzduch uvnitř zařízení.

Bylo nutno po určitou dobu (nějaké minuty) včely vystavit přesné
teplotě. Není totiž velký rozdíl mezi teplotou, při které hyne VD, a
teplotou, při níž hyne včela.

Výhodou je, že se nevyskytne rezistence a usmrtí se 100 procent
roztočů.

Doporučovalo se to pro ošetření smetenců a rojů. (Tedy včelstev bez
plástů, resp. bez plodu.

Termické ošetření včelstev s plásty je vyloučeno. Jednak se teplotou
zahubí plod, a kromě toho se plásty roztaví (resp. změknou a zhroutí
se) - a kromě toho horký vzduch se nedostane do obsazených
meziplástových uliček, protože včely přístup tomuto horku uzavřou.

Bylo by zřejmě možno spojit s tzv. "norským zazimováním", kdy se na
podzim smetou včelstva na mezistěny a začnou krmit. (Tedy jako
mezistupeň mezi smetením a usazením na mezistěny by mohlo takové
včelstvo projít termickým ošetřením a být zbaveno roztočů.)

V poslední době o tomto ošetření přestal Vúvč mluvit. Možná je to
kvůli tomu, že pro velikou pracnost a nutnost budovat speciální
neskladné zařízení se tato metoda neujala. Bylo by potřeba se na to
výzkumníků zeptat.

---------------

Každopádně, myslím, že nějaké vhánění teplého vzduchů do úlů či
přihřívání v podmetu nemá pro tlumení varoázy žádný vliv. Nanejvýš se
tak může podařit zvýšením teploty zabít plod či roztavit část plástů.

Termické ošetření je nutno dělat mimo úl a bez plástů. Je logické, že
ošetřené včelstvo se nesmí vrátit na své původní plodové plásty,
protože na plodu jsou roztoči.

Pokud začíná rezistence roztoče na chemii, možná bude tato metoda
oprášena.

Já vidím jako jedinou reálnou možnost jak smysluplně aplikovat tuto
metodu v běžném provozu, až začne selhávat chemické ošetřování (a nebo
bude drastické či málo účinné), používat termické ošetření na podzim
(ať už s přemetáním na mezistěny nebo bez). Každopádně to bude
znamenat zbavit včely podzimního plodu (což jim však nikterak kriticky
neublíží).

Pro toho, kdo má k dispozici u včel elektrický proud by bylo jistě
pohodlnější zařídit ohřev vzduchu nějakým elektrickým topným tělesem
napojeným na přesný termostat. Vzduch by však měl zařízením alespoň
trochu proudit, aby byl stále čerstvý.

---------

Teď jsem ještě znovu prohlížel vlákno diskuse a koukám, že tu už odkaz
na původní dokumentaci z Vúvč byl:

http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/235/235489.pdf




> S tím fénem na baterii je to skvělý nápad. Odhaduji, že na jedno nabití
> baterie bychom mohli ošetřit min. 10 včelstev a ještě bychom dojeli domů.
> Chtělo by to přesnější výpočet. K tomu bychom potřebovali znát měrnou
> hmotnost zavíčkovaného plodu a jeho měrné teplo. Může to někdo zjistit,
> nebo změřit?
> Kapesní ohřívač je také dobrý nápad. Chtělo by to ale znát, kolik se
> uvolní tepla (v kJ, nebo kcal)na litr roztoku.
> Už jdu shánět fén do auta :-).
> Zdravím, H.




J. P. Baudiš

Výhodou je, že se nevyskytne rezistence a usmrtí se 100 procent roztočů.

Pokud je tato věta pravdivá, pak máme způsob ošetřování včel, kerý nás může zbavit VD. Je zapotřebí se tímto tématem zabývat a najít optimální způsob ošetřování. Měli by se zapojít především ti, co milují včely, jsou mladí duchem a mají kreativní myšlení.
Zdravím, H.

P.S. Fén na baterii jsem zatím nesehnal, ale na 220 V (za 149 Kč). Na pokus u baráku mi to zatím stačí :-).