| - Baudis Jan (e-mailem) --- 8. 2. 2008
Re[2]: Termicke osetreni vcel
Před dvaceti lety dodával Výzkumný ústav včelařský dokumentaci ke stavbě zařízení na termické ošetření včel proti VD.
Byla to jakási velká plechová krabice, do níž je dole přiváděn horký vzduch ohřívaný v nějakém výměníčku malým propan-butanovým hořáčkem (sporáčkem).
Vevnitř byla umístěna "klec" na včely. Byla z pletiva - včelotěsná. Klec byla otáčivá, byla na jakési hřídeli vyvedené na boku ven a točilo se s ní klikou. (Trochu to fungovalo jako osudí na losování Matesa - pamětníci vědí)
Součástí zařízení byl přesný teploměr a nahoře plechové krabice byly otevíratelné regulovatelné průduchy, jimiž se odpouštěl horký vzduch ven. Je totiž nutné udržovat uvnitř poměrně přesně teplotu 48 stupňů.
Do "klece" se smete včelstvo, klec se vloží do zařízení a klikou se s klecí uvnitř pomalu otáčí. To mělo mít dvojí efekt: 1.) se tím bránilo včelám, aby se shlukly do nějakého hroznu; otáčením klece se včely promíchávaly a teplota mohla účinkovat na každého včelího jedince; 2.) otáčením klece se promíchával vzduch uvnitř zařízení.
Bylo nutno po určitou dobu (nějaké minuty) včely vystavit přesné teplotě. Není totiž velký rozdíl mezi teplotou, při které hyne VD, a teplotou, při níž hyne včela.
Výhodou je, že se nevyskytne rezistence a usmrtí se 100 procent roztočů.
Doporučovalo se to pro ošetření smetenců a rojů. (Tedy včelstev bez plástů, resp. bez plodu.
Termické ošetření včelstev s plásty je vyloučeno. Jednak se teplotou zahubí plod, a kromě toho se plásty roztaví (resp. změknou a zhroutí se) - a kromě toho horký vzduch se nedostane do obsazených meziplástových uliček, protože včely přístup tomuto horku uzavřou.
Bylo by zřejmě možno spojit s tzv. "norským zazimováním", kdy se na podzim smetou včelstva na mezistěny a začnou krmit. (Tedy jako mezistupeň mezi smetením a usazením na mezistěny by mohlo takové včelstvo projít termickým ošetřením a být zbaveno roztočů.)
V poslední době o tomto ošetření přestal Vúvč mluvit. Možná je to kvůli tomu, že pro velikou pracnost a nutnost budovat speciální neskladné zařízení se tato metoda neujala. Bylo by potřeba se na to výzkumníků zeptat.
---------------
Každopádně, myslím, že nějaké vhánění teplého vzduchů do úlů či přihřívání v podmetu nemá pro tlumení varoázy žádný vliv. Nanejvýš se tak může podařit zvýšením teploty zabít plod či roztavit část plástů.
Termické ošetření je nutno dělat mimo úl a bez plástů. Je logické, že ošetřené včelstvo se nesmí vrátit na své původní plodové plásty, protože na plodu jsou roztoči.
Pokud začíná rezistence roztoče na chemii, možná bude tato metoda oprášena.
Já vidím jako jedinou reálnou možnost jak smysluplně aplikovat tuto metodu v běžném provozu, až začne selhávat chemické ošetřování (a nebo bude drastické či málo účinné), používat termické ošetření na podzim (ať už s přemetáním na mezistěny nebo bez). Každopádně to bude znamenat zbavit včely podzimního plodu (což jim však nikterak kriticky neublíží).
Pro toho, kdo má k dispozici u včel elektrický proud by bylo jistě pohodlnější zařídit ohřev vzduchu nějakým elektrickým topným tělesem napojeným na přesný termostat. Vzduch by však měl zařízením alespoň trochu proudit, aby byl stále čerstvý.
---------
Teď jsem ještě znovu prohlížel vlákno diskuse a koukám, že tu už odkaz na původní dokumentaci z Vúvč byl:
http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/235/235489.pdf
> S tím fénem na baterii je to skvělý nápad. Odhaduji, že na jedno nabití > baterie bychom mohli ošetřit min. 10 včelstev a ještě bychom dojeli domů. > Chtělo by to přesnější výpočet. K tomu bychom potřebovali znát měrnou > hmotnost zavíčkovaného plodu a jeho měrné teplo. Může to někdo zjistit, > nebo změřit? > Kapesní ohřívač je také dobrý nápad. Chtělo by to ale znát, kolik se > uvolní tepla (v kJ, nebo kcal)na litr roztoku. > Už jdu shánět fén do auta :-). > Zdravím, H.
J. P. Baudiš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27239
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |