78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


zdenek (212.71.136.70) --- 11. 2. 2008
Re: jak to dnes lítá

Dnes jsem se byl odpoledne podívat na včelnici v lese a vypadá to jako z jara. Lísky jsou v plném květu a včelky létají obalené pylem.
Není to špatně? Neměl bych jim to zakázat?
zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (213.29.160.5) --- 11. 2. 2008
Zimní plodování

V tuto dobu je velmi nepravděpodobné, že včelstva neplodují. Je to pro ně naprosto přirozené. Souvisí to jak s zvětšující délkou dne ( což má vliv na plodování nejmenší ), ale i s příchodem oblev. V důsledku teplejší zimy se dá očekávat vyšší míra plodování. Po vypuknutí snůšky a příchodem trvale teplejšího období ( březen ) se rozvoj definitivně rozjede.

V sobotu 9.2 jsem spojoval slabší produkční včelstvo ( ve 4 NN, sedělo přes 2 NN...asi 15 000 ( 1,5 kg ) včel ) s oddělkem, kterého jsem původně hodlal k tomuto včelstvu připojit přes mateří mřížku na jaře a využít tím kladení obou matek k urychlení rozvoje a vytvoření plodových plástů pro nové oddělky. Jelikož byla ve včelstvu zřejmě trubcokladná matka ( nalezl jsem trubce z hrboplodu vyhozeného z úlu ), rozhodl jsem se v sobotu ( protože bylo slunečno, včely létaly, i když venku bylo necelých 7°C ) připojit oddělek již tehdy, abych udělil přítrž zbytečnému plýtvání zásobami na výchovu trubců v hrboplodu. Moji předpověď potvrdila prohlídka, hrboplod byl zřetelný. Trubcokladnou matku jsem odebral a po zhruba hodinovém osiření jsem místo medné komory vložil oddělek ve 2 NN. Spojení proběhlo bez problému. Probíhalo na ostro ( bez novinového papíru ). Co se týče plodu očekával jsem ho více ( kvůli relativně teplému lednu a začátku únoru ), ale zřejmě díky zimování v chladu plodová plocha nepřesahovala 2 000 buněk ( 5 dm2 po jedné straně ) plodu ( hrboplodu ). Je to sice do jisté míry neobjektivní hodnotit vliv ,,komínového efektu,, na včelstvu s trubcokladnou matkou, ale předpokládám, že podobné by to bylo i v ostatních včelstev.

Nicméně zimnímu plodování se nedá zabránit úplně ( pokud matka není zaklíckovaná ). Je opravdu zimní plodování nevhodné pro včelstvo, jak někteří tvrdí? Postupem času měním původně jednoznačný názor na tuto otázku. V případě dostatku pylu v zimních zásobách, které u některých včelařů v dostatečném množství chybí, mají včelstva v období teplejšího počasí možnost konzumovat pyl a tím si obnovit svoje tukobílkovinné zásoby v těle. Přečdejdou tak smrti, která by je jinak v případě vyčerpání tukobílkovinného tělíska čekala. Kolik vajíček matka klade, když je pod nulou? Zřejmě neklade vůbec. Tedy není třeba se obávat, že za mrazu po delší době intenzivnějšího kladení budou hladovět po pylu. Včely semknuté do chumáče pyl instinktivně nejedí, protože by si tím příliš zaplňovaly výkalové váčky a taky instinktivně nekladou. Kladení přichází s prvními prolety. Do té doby je zanenbaletlné.

Myslím si, že v případě dostatečného zásobení pylem přes zimu ( Farrar udával vhodnou zimní zásobu přes 30 dm2 pylového plástu ) a zimy bez prudkých změn počasí, zimní plodování ( lednové, únorové ) neškodí. Zimní plod se vyplatí zvláště u slabších včelstev, kde je pak rychlejší rozvoj, protože mají náskok. U silných včelstev není tak brzké započetí rozvoje zapotřebí, protože ty by zbytečně brzo dosáhli vrcholu rozvoje, tedy by se museli dříve nasadit protirojové opatření ( omezení plochy zavíčkovaného plodu, rozvolnění plodiště ). Každopádně je zimní plodování energeticky náročnější a souvisí se zvýšenou spotřebou zásob, ale nicméně nemusí vždy znamenat oslabení dlouhověké generace, naopak může způsobit vyzimování silnějšího včelstva, než jakého jsme zazimovali. Jaký máte na to názor Vy?

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel (81.19.47.102) --- 13. 2. 2008
Re: Zimní plodování

V prvé řadě je pro 95% včelařů zbytečné sledovat zimní plodování. Je to zbytečná práce a zimní plodování zásisí na tolika faktorech, že se stejně k ničemu nedojde. Některé faktory jsou člověkem ovlivnitelné a jiné jsou přírodní vlivy a okolnosti. Mezi faktory patří stáří matky (výrazný faktor), venkovní teplota, typ úlu, ...

Zbylých 5% včelařů jsou ti, co nemají co dělat a nebo z včelaření dělají velkou vědu. V létě každý druhý den zapisují váhu nástavků, medují 3x týdně a v zimě, kdy není co dělat, tak do včelstva lezou. Nic se nestane, ale zvědavá dušička se trochu nasytí. I spojování včelstev v tuto dobu racionální včelař nedělá. ´Včely to nezahubí, ale je to zbytečný stres.

Obecně nelze odvodit jednoznačný závěr na zimní plodování, protože záleží na časnosti jara. V případě brzkého jara je zvýšené zimní plodování výhodou. Pokud se jaro opozdí, tak zimní plodování může být na překážku.

PS Stejné je to s králíkáři. 95% jich chová králíky a jen očkuje. A 5% z chovu králíků dělá hroznou vědu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Leoš (213.19.51.58) --- 13. 2. 2008
Zamyšlení


Velmi si vážím příspěvků typu př. Antona T. - včelaře s dlouholetou praxí, který své poznatky opírá o dalekosáhlé praktické zkušenosti. Neříkám, že s jeho postupy, či návody vždy 100% souhlasím, ale v každém případě jsou pro mne přínosem.

Je trošku škoda, že se odmlčel př. "Gupa", jeho pohled na včelařinu ( z pohledu jeho 400 včelstev) byl pro mě velmi zajímavý. Nikdy jsem tolik včelstev nechoval a jeho pohled mě vedl k řadě zamyšlení.

Tak a teď k př. Václavkovi - jsem přesvědčen, že pokud mu mladistvý zápal vydrží bude z něj bezesporu úspěšný včelař. Neodpustím si však následujících pár vět. A nemíním to jako kritiku. Celá řada jeho obsáhlých příspěvků často opravdu mate začínající včelaře. Ona teorie je hezká, ale bylo by dobré, pokud je tedy veřejně prezentována, aby byla podpořena praktickými zkušenostmi.

Je dost velký rozdíl včelařit se dvěma včelstvy nebo s padesáti. Je rozdíl včelařit 3 roky nebo deset let.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu