Včelařská konference

Zase se ozval ignorant pomlouvač neschopný argumentace. Když už někoho kritizuji, uvádím argumenty. Je primitivní někoho pomlouvat ( zvláště drzým způsobem ) a nezdůvodnit svoje stanovisko. A taky je slušností se podepsat, nebo se snad za své jméno stydíte?

Nikomu neradím, aby chodil do včel v zimě nebo po západu slunce, kdy se mu zachce. Jen upozorňuji, že jsou situace, kdy je vhodné včelstvo napravit lépe dříve než-li později ( trubcokladná matka, bezmatečnost, hladovění ). Pokud včely létají ( což u nás v sobotu létaly, dokonce i opylovali talovíny ) není problém včelstva v zimě při závažném důvodu otevřít. V žádném případě nedělám prohlídky typu ,, rozebrání včelstva a prohlížení jednotlivých rámků ,,. Racionální včelaři prohlížejí svá včelstva zvednutím víka a pohledem do uliček, kontrolou činnosti u česna, prohlídkou spadu. Zkušenému včelaři to řekne vše potřebné. Zvláště u nízkonástavkových úlů je to usnadněné. V produkčním období nízkonástavkovému včelaři stačí pouhý pohled na spodní loučky rámků bez rozebírání nástavků a ví, zda je v nástavku plod, nebo zda je včelstvo v rojové náladě ( což by mělo být u racionálního včelaře vyjímkou ).

Umění včelaření je vystihnout situaci a podle toho provést nejvhodnější zásah. Minulý rok 10. září došlo v tomto včelstvu k osiření a následné stavbě nouzových matečnníků. Jelikož ještě v některých včelstev byli trubci ( u včas nakrmených včelstev je to naprosto normální!!! ), dal jsem matce ještě šanci na oplodnění. I když byla nouzová ( mimochodem byla poměrně velká ) stále by se hodila jako matka náhradní, kterou teď postrádám.

Přesto pravděpodobnost oplodnění v tuto dobu není vysoká. Proto jsem zde očekával trubcokladnou matku. Čekal jsem na nález mrtvolky trubce z hrboplodu, aby můj zásah byl odůvodnitelný. Samozřejmě by šlo včelstva spojit až v březnu, ale tím bych si zbytečně dělal starost s hrboplodem, pokud bych natíral plod. Nevidím důvod, proč bych včasnějším spojením včelstvu uškodil. Obavy pavčelařů včelařících v budečácích či v něčem podobném, kteří by jaktěživ nezasáhli do včelstva v zimě, jsou pohádky, kterým věří jen nevzdělanci ve včelařské problematice. Často se mluví o porušení jakéhosi ,,propolisového těsnění,,. To není žádný argument! Včelaři bojící se vzdušně zimovat by se měli podívat, jak to chodí ve velkochovech a jak zimují včelstva nad drátěnými dny....lépe něž včelstva v ,,utěsněných termoboxech,,!

Svým zásahem provedeným v příhodném dni jsem včelstvu nijak neuškodil a ušetřil jsem si starosti v březnu. Zásah byl poměrně rychlý. Určil jsem ten správný nástavek a hned na 4 vytáhnutém rámku byla matka nalezena. Byla to jen otázka orientace podle plodu, protože se u něj matka drží. Vlastní spojení proběhlo za necelé 4 minuty. Kdybych včelařil v klasických úlech, tak bych rozhodně tento zásah prováděl až v březnu, kvůli nutnosti rozebrání celého včelstva po rámků ( nestihl bych to provést v čas ( slunce přestane svítit na úly a pak je každé delší rušení riskantní ), což se mi nikdy v nástavkových úlech nestane ). Díky tomu, že včelařím v nízkonástavkových úlech, mohu bez újmy a bez problému spojovat i v zimě ( hledání trubcokladných matek není potřeba ale jistota ). Svým zásahem jsem ušetřil zásobami nejen zamezením výchovy hrboplodu ale taky tím, že jsem docílil silnějšího včelstva, které má nižší spotřebu zásob na jednotlivou včelu.

A upozorňuji, nikdy bych včelstva zbytečně v zimě nerozebíral! Nález trubce z hrboplodu po předchozím osiření mluví za vše! V tom případě nevidím důvod, proč bych nemohl využít příznivý zimní den ke spojení.

S pozdravem...M. Václavek

Nerad bych touto otázkou vyvolal nějakou drsnou reakci, ale co zanamená termín pavčelař ?

Leoš

,,Pavčelař,, je zjednodušené označení pro iracionálního včelaře ( klasické úly, nekontrolovatelné rojení, neovládání dovedností chovu matek, neefektivní včelaření ).

U jednoho takového včelaře jsem se učil včelařit a troufám si říci, že mne naučil vše důležité týkající se včelařství. Nevím jestli jsem mu kdy zato stačil dostatečně poděkovat.

ad 1. Klasické úly - v čem jsou nevyhovující ? Ano, jsou náročnější z hlediska pracnosti a času . . . Medný výnos stejný.

ad 2. Nekontrolované rojení - u mě se vždy včely rojí nekontrolovaně, při určitém počtu chovaných včelstev se prostě určité procento včelstev vyrojí.

ad 3. Chov matek - prvních 10 let svého včelaření jsem neodchoval jedinou matku - k čemu ? Choval jsem 7 včelstev, ty dvě, tři matky jsem si vždy každoročně koupil od nějakého většího včelaře znalého věci.

ad 4. Efektivita - téma na dlouho. Jeden příklad. Až když se tu nedávno rozběhla debata na téma medných komor a zkrmování medu, uvědomil jsem si jak se může lišit "pravda a efektivita" z pohledu množství chovaných včelstev. Pro mě bylo nemyslitelné zkrmit byť jediné kilo medu, ovšem z pohledu např. 300 včelstev obrovská je to úspora času.


Zdraví Leoš

V klasických racionální včelaři nevčelaří, protože se v nich dosahuje nízká produktivita práce. Medu se sice oběma způsoby dá získat stejné množství, ale s rozdílnou časovou nákladností...práci se silnými včelstvy a celými nástavky se v produktivitě práce nic nevyrovná. A s produktivitou práce souvisí celá efektivnost včelařského provozu.
Bez chovu matek se obejdou jen včelaři a opravdu malým počtem včelstev. Ale je to lenost kupovat několik matek pro svůj chov. Kdyby to tak dělat každý, matky by se staly velmi velkým nedostatkovým zbožím. Kvalitní matka je základ úspěchu.
Rojení se při správné metodice dá úplně vymýtit a to i u velkovčelařů. Je třeba rojení předcházet a ne mu čelit.

Včelaři často zapomínají na to, že když už si pořizovat racionální technologie je třeba vědět jak s nimi zacházet, jak s nimi pracovat.


S pozdravem...M. Václavek

Starší typy úlů jsou náročnější na čas - ale to jsem napsal. A při počtu deset, patnáct včelstev těžko bude většina včelařů přepočítávat svůj čas na peníze . . .

Efektivitou se mohou zaklínat ty necelá 3% českých profi včelařů. My ostatní . . . .

Proč je lenost kupovat si matky ? Odkud berete kvalitní matky Vy ? Posledních pár let utrácím ročně několik tisíc korun za inseminované matky dvou nejmenovaných liniií. Dělám to v podstatě jen proto, že mne baví rozchovávat si matky pro sebe. Z hlediska efektivity (finanční) čirá hloupost.

Rojení je rojení. Pokud mne přesvědčíte, že zvládnete uhlídat 100 včelstev a ani jedno se Vám nevyrojí, odvolám výše uvedené.


Leoš

No vidím to asi takto. Jak včelaři amatéři tak také profesní, (nemám rád výraz profesionální) začali jako lidé včelařit proto, aby plody jejich práce byly přímým užitkem. Lhářem (a je jich hodně) by byl každý včelař, kdyby prohlašoval nebo se schovával, že včelaří pouze pro takový přímý užitek - tj. chová své včely jen kvůli svým okvěteným stromům, kvůli svému oslazenému čaji nebo kávě, své tinktuře nebo mastičkou proti vráskám se svou mateří kašičkou.

Společným prvkem - nepřímá užitečnost je pro každého včelaře (včelař - aspirant) tím motorem a vidinou směnitelnosti produktů pocházejících od včel nebo při práci s něma.

Hospodářským zvířetem pro státní aparát by se stala třeba i obyčejná moucha domácí nebo masařka, kdyby se případnému chovateli taková činnost podařila dobře směnit.

Důvody proč začít chovat včelstva jsou tedy v podstatě u každého člověka stejný. Proto jsou i společně zajímavé otázky typu "cena medu", "typ úlu", "rozměr rámku" atd.

A jestli by prodle Vás p. Václavku "pavčelař" neměl mít nejraději včelstva, dávám Vám zapravdu a ať raději ty včely obdivuje a podporuje koupí medu od "nepavčelaře".
..........
Leoš:>Starší typy úlů jsou náročnější na čas - ale to jsem napsal. A při počtu
deset, patnáct včelstev těžko bude většina včelařů přepočítávat svůj čas na
peníze . . .

Efektivitou se mohou zaklínat ty necelá 3% českých profi včelařů. My
ostatní . . . .<

Pokud jsme pavčelaři, kteří opouštíme staré metody, tak nám to nevadí.Zrovna připravuji dva diplomy, které rámuji včelařským rámkem našeho typu, pro nové včelaře,aby měli památku na začátek včelaření.Po roce si včely odstěhují.Tito mladí už vědí, kdy a jak sáhnout v zimě šetrně do včel a pokud to udělají, tak další zásah je vytáčení medu. Dvojmatečné včelaření atd. Přinos těchto metod budou hodnotit sami, porovnáváním s běžnými včelaři, kteří se zbytečné dřině nevyhýbají /musí např.chytat roje atd./a nevědí, že dřina /třeba zvedání/patří strojům.
B.V.

Hospodářským zvířetem pro státní aparát by se stala třeba i obyčejná moucha domácí nebo masařka, kdyby se případnému chovateli taková činnost podařila dobře směnit. GUPA

Gusto, klinec si v tomto prípade presne trafil po hlavičke. Niekde u nás je "výrobňa" na larvy muchy (Dduh nepoznám), v ktorej získavejú od múch lervičky, ktoré používajú na čistenie nehojacich sa rán. Je to oficionálna liečebná metóda.

Štátna správa to dokáže oceniť zdanením.

Důvody proč začít chovat včelstva jsou tedy v podstatě u každého člověka stejný. Proto jsou i společně zajímavé otázky typu "cena medu", "typ úlu", "rozměr rámku" atd.

A jestli by prodle Vás p. Václavku "pavčelař" neměl mít nejraději včelstva, dávám Vám zapravdu a ať raději ty včely obdivuje a podporuje koupí medu od "nepavčelaře".
.......... (od "GUPA")

Nevím jestli jsme se správně pochopili . . . Napíšu to jednoduše -

Podle mně včelař + - s 10-ti včelstvy těžko bude dělat nějaké srovnávací studie s přepočty produkce medu /čas na ošetření včelstva. Vycházím z praktických zkušeností. Přivedl jsem za posledních 15 let ke včelařině 4 nové včelaře v různém věku. S každým z nich jsem si v začátcích sedl s tužkou v ruce a udělal mu jednoduchou ekonomickou rozvahu. Výsledkem každé takové rozvahy bylo a troufám si říct i bude, že se mu "vyplatí" raději nevčelařit a koupit si hotový produkt (med) od někoho jiného. Přesto všichni tito lidé včelaří - je to jejich koníček. Nikdy jsem je neviděl spekulovat o tom, kolik jim které činnost ve včelstvu zabere času - chodí si tam odpočinout od běžných starostí. Ještě dodám, že nikdo z nich nemá více než 10 včelstev.

Včely řádně ošetřují a mě by nikdy nenapadlo jim nadávat do pavčelařů jen proto, že nebádají nad rozměrem rámku, nebo úlu.

Zakončil bych slovy klasika - "můžeme se o tom dlouze přít, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat".

Leoš

Zkus si stoupnout na schůzi a jen třeba zde říci, že nabízíš se ziskem med za polovic co on, máš svou vymyšlenou a sebou osvědčenou rámkovou míru, máš svou konstrukci úlu atp.

Neprve ti sdělí že jsi nepřítel a skoro by Tě nejraději přátelsky vyloučily nebo zničily Tvé včely a potom co by ti znemožnily včelařit si polovina z takového davu udělá poznámky jak včelaříš a včem je ten tvůj úspěch. (know-how) Potom třeba je běžné se i na internetu dočíst hodnocení, že někdo z Bučovic co mu prodal ty oddělky byly promořené VD.

Stačí potomto jen dodat jak M.J. Hus při upalování: Svatá prostoto!


.........
Leoš:>Výsledkem každé takové rozvahy bylo a troufám si říct i bude, že se mu "vyplatí" raději nevčelařit a koupit si hotový produkt (med) od někoho jiného. Přesto všichni tito lidé včelaří - je to jejich koníček. Nikdy jsem je neviděl spekulovat o tom, kolik jim které činnost ve včelstvu zabere času - chodí si tam odpočinout od běžných starostí. Ještě dodám, že nikdo z nich nemá více než 10 včelstev.

Proč je lenost kupovat si matky ? Odkud berete kvalitní matky Vy ? Posledních pár let utrácím ročně několik tisíc korun za inseminované matky dvou nejmenovaných liniií. Dělám to v podstatě jen proto, že mne baví rozchovávat si matky pro sebe. Z hlediska efektivity (finanční) čirá hloupost.

_____________________________________________________________

To samozřejmě žádná lenost není, pokud si někdo kupuje matku na rozchov. U malovčelařů je to velmi výhodné, protože se u nich vlastní výběr prování velmi nesnadno ( malá výběrová základna ). Ale leností je, když si včelař kupuje několik matek pro sebe bez úmyslu je rozchovat, protože si žádnou matku vychovat neumí.

S pozdravem...M. Václavek

také důvodem proč je kupují je to , že jsou právě chovateli matek masírováni , že jen matky z jejich chovu jsou ty pravé a jediné a ten kdo je nekupuje a odchovává doma je hamižník který sedí na koruně a,že ty jeho doma odchované matky stejně budou jen brak

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pav?ela?i
> Datum: 14.2.2008 06:38:02
> ----------------------------------------
> Proč je lenost kupovat si matky ? Odkud berete kvalitní matky Vy ?
> Posledních pár let utrácím ročně několik tisíc korun za inseminované matky
> dvou nejmenovaných liniií. Dělám to v podstatě jen proto, že mne baví
> rozchovávat si matky pro sebe. Z hlediska efektivity (finanční) čirá
> hloupost.
>
> _____________________________________________________________
>
> To samozřejmě žádná lenost není, pokud si někdo kupuje matku na rozchov. U
> malovčelařů je to velmi výhodné, protože se u nich vlastní výběr prování
> velmi nesnadno ( malá výběrová základna ). Ale leností je, když si včelař
> kupuje několik matek pro sebe bez úmyslu je rozchovat, protože si žádnou
> matku vychovat neumí.
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

To co říkáte je opravdu nesmysl. Při malém počtu včelstev se Vám nákup a vlastní rozchov matek ekonomicky nevyplatí.

Chtěl bych vás seznámit z drobným průzkumem, jež jsem provedl na naší výroční schůzi (Liberecko).
Začalo to tím, že jedni tvrdily, že v jejich lokalitě točily med 3x a po 4. se jim již nechtělo, tak jim to nechali na zimu a druzí v jiné lokalitě (jako já) točily jen jarní med a v prvním týdnu července měli suchá i plodiště a tak krmení zahájily již cca 10. července, protože jim již matky přestaly klást z nedostatku potravy.
A kupodivu to dobře koreluje i s úhyny a silným zeslabením produkčních včelstev. Ti,jež točily jako o život si nijak nestěžují na úhyny a zeslábnutí a tvrdí, že stávající metodika boje s VD je vyhovující. Ti, jež po druhe netočily mají úhyny (i 80%) horují pro změnu metodiky.
Pozoruji to i u sebe. Oddělky - dobře živené po celé léto mám v pořádku - silné - chovaly dostatek trubců (VD dává přednost před dělničním plodem) a VD se množil především na nich (VD ví, že zde odchová až 4 samičky vzhledem delšímu vývoji trubce, kdežto na dělnici odchové 1 - v cca 30% 2 samičky) a dělniční plod nechal na pokoji a pak se kolektivně koncem července léčilo KM.
Produkční včelstva jsem měl začátkem července na suchu s minimem plodu bez trubčiny. Po zahájení krmení se rozplodovaly a VD se vrhnul na dělničinu. Léčení přišlo pozdě (mělo být již před krmením 10. července) a tak mám nyní většinu produkčních včelstev na cca 3-4 rámcích + 2 úhyny (oddělky v pohodě sedí na 7-8 plástech).
Alespoň se mi podařilo prosadit, aby jsme si koupily již nyní KM a mohly jí v létě okamžitě podle aktuální situace použít. Plošné jarní ošetření se mi prosadit nepodařilo. Tak snad až za rok - zamoření VD je podle mne značné a tak čekám, že se letos projeví i u těch "spokojených".
Bohužel se ukázalo, že mnoho včelařů nemá ani základní představu o biologii VD a tak nesvedou pochopit, že se proti němu musí bojovat podle situace v přírodě a né podle termínů určených někým ve vyhlášce, či až někdo objedná léčivo.

Aleši asi tu neřeknu nic nového, když napíšu, že se VD dá léčit i snůškou a přikočováním. To je asi to základní porovnávání co by jsi měl vzít vpotaz. Ona snůška (bez ní se nedá 3x nebo 4x točit) je základ pro dobré zvládnutí VD. Pokud stanoviště dlouhodobě bude nebo již tak vykazuje špatné snůškové podmínky, neváhej a hledej druhé místo. Tím neříkám, aby jsi opouštěl Tvé stávající stanviště. Jen je dobré mít jako chovatel(je jedno jestli amatér nebo profesně) větší pravděpodobnost dobré snůšky.

Včelstva kde jsem točil jako o závod - padla. Slabší včelstva - a nepřipojený oddělek vydržely nejdéle. U oddělků je to jasné. Než matka začala klást, měly přestávku a nestihly tolik generací. 2 oddělky, připojené k již slábnoucím včelstvům padly s nimi. Kromě kyseliny nebylo jiné léčivo k disposici. Ti co měli a mohli si zafumigovat - byť mimo "vyhlášený termín" mají úhyny také , ale jásají jak byli šikovní a díky sadě oddělků - které přežívají snáze, nevykazují pokles stavu včelstev. Potvrzuji, v roce 2007 se mělo začít léčit /ale ne jen kyselinou/ již cca do poloviny července a ztráty by byly možná minimální.

Stále zvažují provést po slunovratu, nejpozději do 15.7. tepelné ošetření včelstev proti VD. Samostatně provedu ošetření zavíčkovaného plodu a samostatně samotných včel. Koupený zdroj teplého vzduchu má vynikající parametry. Příkon 1800 W, 3 rozsahy teplot, 2 stupně rychlosti (množství) vzduchu, vypínač topení, termopojistka proti přehřátí. Dále jsem si koupil dva digitální teploměry (a 150 Kč) s rozlišením 0,1 °C, každý pro současné měření dvou teplot, záznam min, a max. teploty za 24 hod. No prostě paráda. Dále zvažuji, zadali bude stačit termostat z bojleru, nebo musí být elektronický regulátor teploty.Zásuvkový časový spínač už mám (za 98 Kč). Kdo se přidá k mému pokusu. Mohli bychom založit klub API TERMO TERAPEUTŮ :-).
Zdravím H.

Video o varroáze:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html

S pozdravem...M. Václavek

Pavčelař může být i včelař, co bez bez rozmýšlení přejímá nejnovější
postupy, co je ochotný každých 5 let vyrábět nové nejnovější úly a ty staré
nejlépe zničit, protože už jsou zastaralé a co svými poznámkami dokáže
znechucovat včelaření všem včelařům, co s ním nesouhlasí a tím je od
včelaření odrazovat.
Srovnej čmelák - pačmelák . Čmelák - užitečný hmyz, co opyluje květiny,
pačmelák - hmyz, co paraziticky napadá čmeláčí hnízda a ničí je.

R. Polášek

Já bych to ještě rozšířil o termín "pačlověk" :-).

Možná mám halucinace, ale stále mě vrtá hlavou kde a proč se tady bere ten tón některých příspěvků vejtahů (neříkám všech nebo většiny) ve smyslu "já si myslím to a to a dělám to tak a tak a kdo to neuznává a dělá to jinak, je packal, moula a škůdce lidstva". Proč to nezměnit na tón: "Já to dělám takhle proto a proto, ale vy si to dělejte jak chcete, když vám to vyhovuje, anebo mě prosím vysvětlete proč si myslíte, že to dělám blbě a já se nad sebou zamyslím."

Možná by tu byla příjemnější atmosféra :-).

Jinak osobně mě už vůbec nevzrušuje kdokoli a cokoli provádí včelám, pokud to přímo neškodí mě. Stejně to nezměním a musím se starat hlavně o své včely. A je mi jedno jestli mě někdo za to pochválí nebo vynadá.

___________________________________
Radim Polá?ek (e-mailem):
....Srovnej čmelák - pačmelák . Čmelák - užitečný hmyz, co opyluje květiny, pačmelák - hmyz, co paraziticky napadá čmeláčí hnízda a ničí je.

Někdy to není o lenosti ale o času, který chci včelám věnovat. Předpokládám,
že matky z oblastního chovu jsou kvalitní matky.

Luboš

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 13, 2008 8:46 PM
Subject: Re: pavčelaři


>V klasických racionální včelaři nevčelaří, protože se v nich dosahuje nízká
> produktivita práce. Medu se sice oběma způsoby dá získat stejné množství,
> ale s rozdílnou časovou nákladností...práci se silnými včelstvy a celými
> nástavky se v produktivitě práce nic nevyrovná. A s produktivitou práce
> souvisí celá efektivnost včelařského provozu.
> Bez chovu matek se obejdou jen včelaři a opravdu malým počtem včelstev.
> Ale
> je to lenost kupovat několik matek pro svůj chov. Kdyby to tak dělat
> každý,
> matky by se staly velmi velkým nedostatkovým zbožím. Kvalitní matka je
> základ úspěchu.
> Rojení se při správné metodice dá úplně vymýtit a to i u velkovčelařů. Je
> třeba rojení předcházet a ne mu čelit.
>
> Včelaři často zapomínají na to, že když už si pořizovat racionální
> technologie je třeba vědět jak s nimi zacházet, jak s nimi pracovat.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Plně souhlasím s Leošem. Dobře včelařit a se slušnými výnosy se dá i v budečáku (i když s ním nemám osobní zkušenosti) když to má včelař zmáknuté. Opradu si myslím, že není namístě se navážet do včelařů, kteří nevčelaří v langtsrotech s využitím metodiky "20" minut na včelstvo. Při pěti včelstvech si s tím mohu klidně hrát a co se znalostí, zkušeností a často i výnosů na včelstvo týká, tak kam se na takového včelaře mnozí nástavkáři hrabou. Já jsem k nástavkovému včelaření přešel před 6 lety ze dvou důvodů:
1. protože vyjímání podložek pro rozbory měli je v nástavkových úlech výrazně jednodušší než ve Standartu 2 s 11 rámky a okénkem pod rámem úlu.
2. protože tomu mohu věnovat stále méně času(poté co jsem se oženil)
A nebýt těchto důvodů, včelařím spokojeně ve Standartech dosud.Řadu nástavkových grifů zde totiž mohu uplatnit (krmnou komoru, krmení kbelíkem, protirojová opatření a pod.. A díky této konferenci se stále novým učím. Bohužel to není o Vašich citátech z příruček "malého sviště", ale spíše o praktickcýh poznatcích.

Pane Václavku, razantně tady prosazujete tzv. racionální včelaření, ale uvědumujete si, co to vlastně zamená "racionální"? Ono je to dost relativní. Pro každého včelaře znamená raionální něco jiného.
Vaše, tak trochu zaslepené, prosazovaní nových úlů, nářadí a metod, mě někdy dost zaráží. Káždá metoda má své výhody i nevýhody. Pokud pracujete s více než 100 včelstvy , znáte, co to je tahat 100 kusů 20 kilových nástavků plných medu...

Pokud pracujete s více než 100 včelstvy , znáte, co to je tahat 100 kusů 20 kilových nástavků plných medu...

______________________________________________________________

V takovém případě bych si rozhodně pořídil nějaký důmyslný zvedák. Samozřejmě že by se člověk sedřel, kdy by musel za den zvedat několik desítek plných ( byť i nízkých ) nástavků.

S pozdravem...M. Václavek

Díky za informaci, dodnes jsem nevěděl, že jsem "pavčelař". Sice ne úplný, ale trochu ano. Mám i klasické úly, 10% včelstev se mi pravidelně "nekontrolovaně" vyrojí, ale hlavně neefektivně včelařím. Při drátkování rámků si dám kafíčko nebo vínečko, při kontrole úlů hledám v klidu matky. Žádné šup, šup, hotovo. Efektivní včelař nebo profík by nade mnou zaplakal.

V USA a Kanadě řada velkovčelařů kupuje oddělky nebo matky. Kupují to po stovkách a dovednosti chovu matek jim chybí. Taky s rojením si hlavu nelámou. Mám tam nějaké známé, můžu jim vyřídit, že jsou "pavčelaři"?

Shrnu to. Pane Václavku, vymyslete jinou definici "pavčalaře". Stávající definice velmi pokulhává.
_________________________

,,Pavčelař,, je zjednodušené označení pro iracionálního včelaře ( klasické úly, nekontrolovatelné rojení, neovládání dovedností chovu matek, neefektivní včelaření ).

Včelaři a pavčelaři ...
Do téhle diskuse jsem se původně ani nechtěl zapojit, ale nakonec mi to
nedalo.
Napadlo mě totiž tak trochu pouvažovat o pojmech "včelař" a "racionalizace"
s hlediska doby jejich používání a také tak trochu o tom, co si představuji
pod pojmem včelař.
Jistě - vážím si práce současných "velkovčelařů" a obdivuji je pro jejich
houževnatou pracovitost a píli, a vím, že u nich je racionalizae provozu
nezbytnou nutností.
Někde v koutku srdce ale vidím včelaře - takového "s velkým V" -, jako
bělovlasého kantora, pana faráře nebo pana řídícího, jak láskyplně v horkém
letním dni ošetřují své bodavé milušky v době, kdy se ještě pojem
racionalizace jaksi nevyskytoval...
Nehledí při tom na práci ani čas, který jim věnují, protože je pro ně tato
činnost radostí, naplňující je pocitem souznění s přírodou a jejich duši
klidem a mírem...
Bude snad někdo popírat, že to byli včelaři a zařadí je mezi "pavčelaře" jen
proto, že se jejich činnost víc řídila intuivním porozumněním přírodě, než
nejmodernějšími (a někdy i dostatečně praxí neověřenými) trendy ? Popře
snad někdo jejich zásluhy, bez nichž by ani dnešní včelařství nebylo na té
úrovni, na jaké nyní je?
Nu a proč bychom se tedy měli domýšlet, že dnes již nejsou lidé, pro které
je včelaření skutečnou zálibou a alespoň částečným únikem před běžným shonem
všedních dní? Nepotřebují "racionalizaci". Vzala by jim ten úzký kontakt s
milovanými včeličkami. Ekonomika provozu je celkem nezajímá, protože včelaří
z jiného důvodu, než výdělečného.
Už za ten jejich vztah ke včelkám je mám rád, a nikdy bych si je nedovolil s
opovržením nazvat "pavčelařmi" ...
S přátelským pozdravem Petr.

Racionalizace....
Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
http://annarietta.tripod.com/

za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
Myši nežere.

Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?

Pepa

P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč

Sroll Josef napsal(a):
> Racionalizace....
> Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
> http://annarietta.tripod.com/
>
> za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
> Myši nežere.
>
> Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?
>
> Pepa
>
> P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč
>
>
>
>
kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr

kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr
-----
A tudíž má nárok na dotaci.
Protože kdyby nebylo dotací, staří kočkáři by nechovali kočky, mladí se do toho nehrnou a za chvilku by tady byli samé myši.

Kočky jsou užitečnější jak včely a proto je třeba kočkářům také vyplácet dotace na obnovu koček. A vyšší dotace, protože kočky je na rozdíl od včel krmit celý rok.

Václav Kocour,
předseda Českého svazu pro Kočku

No ona se u koček nějaká racionalizace využívá? Tam je dost patrný pevně daný chovný režim. Vysvětlit to včelařům, když neumíme nejen chovat včely ve velkém, (viz. novinky z webu Cechu na:

http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?idx=29 )

ale také v malém ze zájmu jako u kočkaře jsou hrušky a jablka.

Taková racionalizace u koček neprobíhá, pokud je tedy vše pro chov jasné a dostupné.

Kdyby mi někdo řekl, že je amatér - včelař, který pouze z náruživosti chová včely, první je pro mne zajímavá informace jaký úl a jaké postupy používá. To proto, protože jsem zatím nenarazil na včelaře, který by choval včely pro pocit z dokonalosti a krásy, ale pouze z hospodářkého užitku a kvůli přímé nebo nepřímé užitkovosti. (Přímá užitkovost je např. med v mé kávě, která je jen promne a nepřímá už. je např. med nebo jiné produkty včelařství, které slouží jako prostředek nebo předmět ke směně)


Mé představy jak by měl vypadat chovatel náruživec je v tom, že využívá a testuje např. úly osazené logicky řídícími jednotkami, které se dokážou samy rozšířit, zbavit podle svého programu přesně své hosty jejich škodlivých hostitelů (VD atp.), dávkujou vodu, odrojit, odseparovat med ... prostě udržují hodnoty životních potřeb včelstva na dokonalé chovatelské špičkové úrovni jak u kočky takové za 10 000,- Kč.

Takový úl může být třeba i od 30 000,-/ks. Pokud je konstrukčně ojedinělý, ale dokonalý.


.........
>Racionalizace....
Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
http://annarietta.tripod.com/

za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
Myši nežere.

Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?

Pepa

P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč<