78493

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


KaJi (194.138.39.56) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

Příteli ANONYME, mám pár dotazů k tvému příspěvku:
---------------------------------------------------
Tedy příteli,nejlépe by bylo,kdybyste tuto konferenci opustil a tím byste velmi prospěl těm začínajícím včelařům,kteří chytají rozumy a nejsou členy ČSV.

1/ Začínající členy ČSV mást nemůže?

Bohužel jsou i tací včelaři,kteří včelaří po západu slunce

2/ co je na včelaření po západu slunce špatného? Včely snad spí a netřeba je budit?

i takoví,kteří včelaří v zimním čase a k těm patříte i Vy.

3/ Našel bych knihy včelařů určitě hodně zkušenějších než já, kteří doporučují v případě problémů zasáhnout kdykoli, i v zimě.
Většinou ale doporučují, že když se jde do včel, má se vědět proč. Takže můj totožný názor na věc není zcela osamocen.
V čem se mýlíme?


Nabádáte nováčky / staří se jenom smějí / aby se nebáli
jít do včel kdykoliv,pokud si nejsou jisti o osudu těch jejich 3 - 5 včelstev které zazimovali." možná trubcokladná matka,nakonec jsem ji našel" atd.Jenže to jste měl vědět již před dodávanými zásobami v srpnu či u někoho až v září.

4/ Je naprosto vyloučeno, že by se matka stala trubcokladnou běheme zimy?

Jste u mnohých diletant i když vzdělaný.

5/A kdo z nás by mohl spát klidně, kdyby si dělal hlavu s každým nedoloženým a nepodepsaným tvrzením?

Vaše sáhodlouhé příspěvky stejně ti mladí nečtou protože pro ně platí rada výstižná a hlavně krátká.

6/ Problémem včelařství jsou většinou včelaři, kteří nic nečtou, vše již vědí a nic nového by se stejně nedozvěděli. Myslíte, že je z nich většina mladých nebo starých?

Sbohem...


/ Nashledanou :-))


Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

4/ Je naprosto vyloučeno, že by se matka stala trubcokladnou běheme zimy? KaJi

Osobne som zaznamenal trúdokladné matky v zimujúcom chumáči. Je to bežný biologický proces- osud každej matky, ktorá sa pre rôzne príčiny nedokáže včas oplodniť. Po zime je jej osud zpäčatený a ak sú na to podmienky (plusové denné teploty), matka začne klásť neoplodnené vajíčka. Každá mladá matka je rujná asi 30-40 dní od jej vyliahnutia, ak sa tento čas nenaplní, matka ostane "panna".
Prítomnosť neoplodnenej matky v zimujúcom chumáči nedokážete zistiť odposluchom pomocou hadičky ani fonendoskopu. Včely nepociťujú bezmatkovosť, matka včelám odovzdáva po celý čas materský feromón.
Pri takejto zime ako bola teraz keď matky plodujú, ploduje aj neoplodnená, môžeme postrehnúť na podložke trúdiu larvu, či mŕtveho trúda. Vtedy otvorenie včelstva má vždy zmysel a zmysel má aj pridanie oplodnenej matky.

Môže sa to stať aj "dobrému" včelárovi? Áno! Pri posledných kontrolách včelstva, liečenia a iných príčin, sa môže stratiť matka, na čo včely reagujú v pude sebazáchovy stavbou náhradných buniek, na poslednom plode. V tomto čase sa matka oplodní len zázrakom a včelár o tomto všetkom nemusí vedieť, pritom nemusí byť ani pavčelár.

Pán Václavek uvádza: trúdokladná matka, ktorú zo včelstva odstránil, bola neobyčajne robustná. Áno môžem to potvrdiť! Môj názor: Nebohý Hejtmánek pokusmi dokázal, že robustnosť metiek je v priamej súvisloti od váhy položených vajíčok (váha od O,12 do 0,18 mg), pri výchove matiek. Hejtmánek zistil, že hmotnosť vajíčka je závislá od počtu nakladených vajíčok za 24 hod. Čím menej položených vajíčok, tým úmerne narastá ich hmotnosť. V tomto čase napr. aj u Václavka to tak bolo a takto to je aj v mojom prípade. Už som to tu písal.
Tútu dobrú vlastnosť matky využívam pri chove matiek, preto matku vkladám na 36 hod do izolátora, kde môže položiť max. 130-150 vaj. a prelarvúvam larvičky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
gupa - Gustimilián Pazderka (80.78.146.248) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

Jakým způsobem ale dokážeš omezit produkci vajíček. To co radíš omezuje jen počet zakladených buněk. Co se stane s ostatními vajíčky tu nebudu rozebírat, ale myslím si, že jediné, co může okamžitě matku přeorientovat je ji hodit do zralého(matkychtějící) smetence do sklepa.(prostě komplexně matku "zchladit")

Jinak tu setrvačnost v produkci těžko asi matce vnutíš.

........

A.Turčáni:>Tútu dobrú vlastnosť matky využívam pri chove matiek, preto matku vkladám na 36 hod do izolátora, kde môže položiť max. 130-150 vaj. a prelarvúvam larvičky.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

Jinak tu setrvačnost v produkci těžko asi matce vnutíš. GUPA

Gusto prepáč, v krátkom príspevku nemôžem všetko dopodrobne popísať, preto dopĺňam.

Izolátor na získanie viac hmotnostné vajíčka je malých rozmerov, do ktorého vkladám vystavanú Ms prístupnú len z jednej strany (druhú odstránim nožom) s počtom buniek asi 150.Viac larvičiek pri jednom prelarvovaní nepotrebujem IZO vkladám do medzi plodové plásty, včely, ktoré majú pístup do IZO musia pripraviť bunky pre plodovanie, čím IZO pôsobí ako retardér, včely zároveň ošetrujú matku a za 36 hodín matka nakladie obmedzený počet vajíčok. Po 36 hod. m.mriežku odoberiem, a keď larvičky majú 14 až 26 hod. tak ich odoberám. Retardér je v činnosti 36 hod. a v čase covu matiek, nakladie M až 3 tis. vyjíčok, proti 150-tim. Veď aj Jenterov zázračný chovný rámik, je presne taký istý retardér ako môj doma zhotovený.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
gupa - Gustimilián Pazderka (80.78.146.248) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

Techniku včelaře chápu, ale nechápu tu techniku u matky, ... jak řekneš matce, že má plodit méně a větší vajíčka? Jak by matka mohla ovlivnit při 3000/ denní produkci vajíček to, že by produkovala vajíček z ničeho nic méně a ještě tomu větší? Ty vajíčka co nejsou na dně buněk v izolátoru z velké pravděpodobnosti nebudou větší a asi se buď příležitostně přenesou dělnicí mimo izolátor, nebo častěji je dělnice požřou nebo skončí na dně. A co víc? Třeba to samotné pojídání vajíček mladými včelami může z nějaké části třeba za rojovku, která po nějaké době nastane.(anatomické trubčice)



.......
>>A.Turčáni:>Tútu dobrú vlastnosť matky využívam pri chove matiek, preto matku vkladám na 36 hod do izolátora, kde môže položiť max. 130-150 vaj. a prelarvúvam larvičky.< <<

Antoni:>Izolátor na získanie viac hmotnostné vajíčka je malých rozmerov, do ktorého vkladám vystavanú Ms prístupnú len z jednej strany (druhú odstránim nožom) s počtom buniek asi 150.Viac larvičiek pri jednom prelarvovaní nepotrebujem IZO vkladám do medzi plodové plásty, včely, ktoré majú pístup do IZO musia pripraviť bunky pre plodovanie, čím IZO pôsobí ako retardér, včely zároveň ošetrujú matku a za 36 hodín matka nakladie obmedzený počet vajíčok. Po 36 hod. m.mriežku odoberiem, a keď larvičky majú 14 až 26 hod. tak ich odoberám. Retardér je v činnosti 36 hod. a v čase covu matiek, nakladie M až 3 tis. vyjíčok, proti 150-tim. Veď aj Jenterov zázračný chovný rámik, je presne taký istý retardér ako môj doma zhotovený.
Anton<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
zdenek (212.71.136.70) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

To je asi nějaká novátorská teorie, že.
Mohl bys to objasnit začátečníkovi? Je to podle tebe tak, že matka stále klade svou denní normu vajíček a to, co se dělnicím pečovatelkám zdá, že je navíc tak požírají?
Dá se o tom něco víc dohledat v literatuře?
zdenek

Techniku včelaře chápu, ale nechápu tu techniku u matky, ... jak řekneš matce, že má plodit méně a větší vajíčka? Jak by matka mohla ovlivnit při 3000/ denní produkci vajíček to, že by produkovala vajíček z ničeho nic méně a ještě tomu větší? Ty vajíčka co nejsou na dně buněk v izolátoru z velké pravděpodobnosti nebudou větší a asi se buď příležitostně přenesou dělnicí mimo izolátor, nebo častěji je dělnice požřou nebo skončí na dně. A co víc? Třeba to samotné pojídání vajíček mladými včelami může z nějaké části třeba za rojovku, která po nějaké době nastane.(anatomické trubčice)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Stonjek (213.151.87.64) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

Toto není nic nového. Začal s tím Prof. Hejtmánek, spousta včelařů včetně mě to vyzkoušela a zase se s tím přestala zabývat. Běžné pokusy již dokazují, že velikost a váha matky nemá na výnos vliv. Nakonec něco podobného zjistili i v Dole a existuje o tom nějaká práce, to samé v cizině. Největší nebezpečí je jednoplástový izolátor, v kterém je matka už cca po 12 hod v nebezpečí a to se s časem zvyšuje. Vztah včel není k matce nijak láskyplný, často spíše naopak. Něco o tom vím, neboť jsem tak přišel o dvě plem matky. Matka, aby vydržela v izolátoru několik dní, musí být chráněna alespoň jednou, nebo dvěma uličkama,takže víceplástový izolátor je vhodnější. Pak se dávají do něj zakladené plásty, aby matka neměla kam klást, a po několika dnech se vloží upravený plást jak napsal Anton. O tom, že se nevyplatí kupovat plem. matky může napsat opravdu jen ....Naopak se jedná o velmi lukrativní záležitost.Př: Choval jsem matky a myslel jsem si, že jsem King. Pak jsem čistě náhodou a z hecu přivezl otevřené matečníky od Lněničků a rázem výnosy v této skupině poskočily nad 10 Kg proti ostatním. Když to spočítám o 5 let zpátky a u všech včelstev tak nejsem King ale parádní blb. A od těch dob mám vždy nějakou ins. matku na pozorování. Poslední z Dolu nic moc a tak letos zase nějakou koupím. Dostal jsem hlášku, že někde u Mníšku nebo Nového Knína vznikla nějaká nová a špičková chov. stanice, která pracuje s dovezenými matkami z Slovinska. Nemáte adresu a jaké jsou zkušenosti??? Děkuji za odpověď. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Leoš (213.19.51.58) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

O tom, že se nevyplatí kupovat plem. matky může napsat opravdu jen ....Naopak se jedná o velmi lukrativní záležitost.
...............

Mohu se zeptat zda to bylo myšleno na mou adresu ?

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 2. 2008
Re: Pavčelaři nevymřeli

A zas tady vznikla další fáma!!!!!!!!

Nikdo zde neřekl, že kupovat chovné matky na rozchov je zbytečné či pavčelařské!

Rozdíl je, když si někdo koupí plemenou ( chovnou matku ) a nevyužije ji na rozchov. Jednak se to ztratí ,,v davu,,, pokud včelař nemá vysloveně pár včelstev. Pokud má včelař například dvacet včelstev a koupí si chovnou matku, od které nebere plemenivo na chov matek, protože to neumí ( nebo spíš nechce umět ), pak celá tato akce ztrácí smysl a racionalitu. Mimo jiné jde o nevyužití účelu plemenných matek.
Vlastní výběr matek u malovčelařů, jak jsem již dříve psal, se zpravidla nevyplatí ( kvůli malé výběrové základně a omezeného vlivu na skladbu trubčích shromaždišť ). Proto se kupují chovné matky.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Stonjek (213.151.87.64) --- 14. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

Bylo to myšleno všeobecně a pouze na ty, kteří tento nesmysl myslí vážně. Je to můj názor ověřený na jednoduchých a zcela přesvědčivých pokusech. Jinak svoje matky neprodávám a jak kdo chová nebo nechová je mi srdečně jedno. Oproti př. Václavkovi si myslím, že jakýkoliv začátek s cizí výkonější matkou je lepší než nic, protože pak už skutečně nezbývá nic jiného, než si namlouvat nějaké nesmysly.A výraznější úspěch i u jednoho včelstva může být inspirující. Co se týče přirozeného výběru, je to hodně zajímavé a poučné, ale těch včelstev musí být hodně. Literatura udává min. 40. Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší. A aby to nebylo jednoduché, dcery plemenou hodnotu pouze naznačují,vnučky potvrzují.Takže probírání se výnosovými tabulkami a původy matek - moc zajímavé čtení pro zimní večery. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

No mně se příčí z jedné plemenné matky vyměnit dcery do všech nebo většiny
včelstev. připadá mi, že potom nechovám svoje včelstva, ale jakási cizí.
Jenže já mám v současné době tak málo včelstev, že pokud od plemenné matky
neodchovám dcery do aspoň většiny včelstev, tak jsem ten včelař, co když
koupí plemennou matku, tak si ji "suší" v jednom včelstvu a další téměř
neodchovává, takže se mu kupovat plemennou matku nevyplatí. Takže plemenou
matku nebo matečníky atd kupuji jednou za několik hodně let a mezi tím
udržuji linie. To znamená, že z plodu každého včelstva odchovám v průměru
optimálně tak jednu novou matku ročně použitou do toho samého včelstva.
Takže v každém úlu držím linii s výjimkou úlů, kdy včelstvo s nejméně druhou
matkou v řadě se ocitá ve výnosech někde vzadu, tam dávám matečník z linie,
která je někde vpředu. V současné době "vpředu" mám linii, kterou jsem
získal z roje před 3 roky, ten roj jsem sebral od včelaře, který tehdy
začínal, nakoupil údajně několik chovných matek na svých cca 10 - 15
včelstev a jelikož bylo tehdy rojové počasí, neměl už bedničky na další
roje. Další chovnou matku nebo matečník atd budu kupovat odhaduji tak za
další 3 roky. Neberu to jako vytváření svých vlastních včel, je mně jasné,
že na to je mám málo, prostě takhle momentálně včelařím. Nevylučuji ani, že
třeba za nějakých pár let zvětším počet včelstev na pár desítek, potom mně
začne zajímat rentabilita a potom budu třeba kupovat chovné matky každý
druhý rok a osazovat jimi většinu včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 14, 2008 9:56 PM
Subject: Re: Václavové nevymřeli


> Bylo to myšleno všeobecně a pouze na ty, kteří tento nesmysl myslí vážně.
> Je to můj názor ověřený na jednoduchých a zcela přesvědčivých pokusech.
> Jinak svoje matky neprodávám a jak kdo chová nebo nechová je mi srdečně
> jedno. Oproti př. Václavkovi si myslím, že jakýkoliv začátek s cizí
> výkonější matkou je lepší než nic, protože pak už skutečně nezbývá nic
> jiného, než si namlouvat nějaké nesmysly.A výraznější úspěch i u jednoho
> včelstva může být inspirující. Co se týče přirozeného výběru, je to hodně
> zajímavé a poučné, ale těch včelstev musí být hodně. Literatura udává min.
> 40. Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a
> inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je
> mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší. A aby to
> nebylo jednoduché, dcery plemenou hodnotu pouze naznačují,vnučky
> potvrzují.Takže probírání se výnosovými tabulkami a původy matek - moc
> zajímavé čtení pro zimní večery. Zdraví R. Stonjek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
KaJi (194.138.39.52) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

Stonjek:
Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší.
-------
Kdysi jsem kupoval matky a pak se začal zajímat kolik včelstev mají chovatelé, od kterých kupuji. Podle mého tehdejšího názoru překvapivě málo.
Dneska jsem svoji představu, kolik včelstev by bylo třeba k nějaké efektivní selekci a porovnávání posunul hodně nahoru.
I když to určitě není jediné kritérium. Nerad bych tady zaváděl debatu na ono omezení počtu včelstev u nových chovatelů. Spíše si myslím, že je zajímavá připomínka Ing.Dvorského v úvodníku MV, že nový řád nebere v úvahu možnost sdružování chovatelů. Myslím si, že pouhý počet včelstev nic neznamená. Jde o to, aby se snimi pracovalo, posuzovalo a včelař je "znal". Pak je může hodnotit.

A myslím, že takové kolektivmní ověřování matek/linií je daleko přínosnější a má v našich malých českých podmínkách budoucnost.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

jak řekneš matce, že má plodit méně a větší vajíčka? Jak by matka mohla ovlivnit při 3000/ denní produkci vajíček to, že by produkovala vajíček z ničeho nic méně a ještě tomu větší? Ty vajíčka co nejsou na dně buněk v izolátoru z velké pravděpodobnosti nebudou větší a asi se buď příležitostně přenesou dělnicí mimo izolátor, nebo častěji je dělnice požřou nebo skončí na dně.GUPA

Už tu raz múdry návštevník povedal, každý kto radí iným, alebo iných krituzuje, len preto, že sa s tým nestretol a ani to sám nerobil, mal by uviesť hodnoverný zdroj pre a proti, prípadne svoje osobné skúsenosti, aby tvrdenie malo svoju oporu.

Ja som svojím tvrdením v prvom komentári reagoval na Václavekove tvrdenie pozitívne na jeho skúsenosť s matkou vychovanej náhradným spôsobom, ktorá bola očividne robustná. Urobil som to preto, že zazneli na jeho tvrdenie pochybnosti, že by náhradným chovom v takom pôzdnom čase včelstvo to dokázalo. Ja to priamy dôkaz, že v tom čase je vo včelstvách sa nachádzalo (koniec září) od 50 do 100ks, ale ťažkých vajíčok. Ja naopak som ho podporil, lebo mám osobné skúsenosti pri odchovaní (asi 700 až 800 ks) cca 700-až 800, na báze obmedzenia matky v IZO, kde matka za 36 hodín môže položiť obmedzené množstvo vajíčok. Veď je to prirodzený spôsob, aj pri rojovej náleade. nik neodškriepi, že matka od položenia prvého vajíčka do MB,každý ďalší deň položí 3-4 vajíčka a niekoľko desiatok do robot. buniek, postupne ich počet znižuje a v dobe rojenia je to len pár desiatok vajíčok.
Práve posledné matky sú tie najťažšie a je to evidentný dôsledok ťažších vajíčok, čoho výsledkom sú robustné matky.
Padla tu aj takáto otázka, načo sú nám robustné matky, keď aj tie ľahšie to dokážu? Nuž je vedecky preukázané, že tieto matky sú obdarené aj vysokým počtom vaječných rúročiek v počte 220 až 260. Práve tieto matky ľahko zvládnu nároky na ne kladené, zvlášť posledné teplé roky, keď matky plodujú až 13 plodokruhov a práve takéto matky poľahky zvládnu aj tri produkčné roky za sebou.(tvrdí to aj Linhart a Bičík, autori hypotézy, ako odstrániť rojenie pomocou nadbytku trúdov vo včekňlstve)

Profesor Hejtmánek to skúmal dlhé roky a jednoznačne vyhlásil: izoláciou matky v čase plného rozvoja včelstva, donútime matku klásť optimálne ťažké vajíčka, samozrejme aj tu je hranica akú matku použijeme na odber ťažkých vajíčok a tým larvičiek. Ak náš (ale i váš) vedec nebol ten preslávený vo svete, istotne takou vedkyňou bola Ruska Triasková (uznávaná celým včelárskym svetom), tak ona dokázala, že je to tak.

Ešte sa vrátim k Tvojej poznámke, "matka v IZO plodovala naplno a ostatné vajíčka mladé včely požrali" prečo si myslíš, že je to tak, keď ja som nikdy niečo také nepozoroval. Pravdou je, že matka vložená bez prípravy plásta včelami, väčšinou hneď neploduje (a netrpí tým). Tvoje tvrdenie mi pripadá ako keby matka v čase 24 hodín, musela každý deň naplodovať 2000 vaj. a túto normu splniť aj v izolátore. Myslím, že to tak nie je, matka aj v plnom rozvoji včelstva je schopná bez ujmu na zdravý stlmiť svoje nadmerné produkovanie vajíčok, bez jej poškodenia.

Plodovať začne až vtedy, keď včely bunky vyčistia a potiahnu propolisovým filmom (po túto dobu si regeneruje vaječníky.. Pravdou je aj to, že včely do izolátora sa nehrnú, preto ja do plástika (1dm2) vkladám med, an prilákanie včiel.

Tí chovatelia matiek a nielen u nás, považujú Jenterov rámik za najlepší systém, nakoniec taký je i francúzky Nicot a tieto taktiež pracujú na princípe spomalenia kladenia vajíčok,čím matka začne produkovať ťažšie vajíčka.

Možno som Ťa Gusti presvedčil, možno nie, práve preto by si to mal vyskúšať a potom vynášať súdy, ale to platí pre všetkých nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
KaJi (194.138.39.52) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

A.Turčáni:
Ešte sa vrátim k Tvojej poznámke, "matka v IZO plodovala naplno a ostatné vajíčka mladé včely požrali" prečo si myslíš, že je to tak, keď ja som nikdy niečo také nepozoroval. Pravdou je, že matka vložená bez prípravy plásta včelami, väčšinou hneď neploduje (a netrpí tým).
-------
Zní to dobře.
Na druhou stranu jsem zažil (a v knížkách je to popsané taky), že matka v oddělku kde bylo málo volných buněk kladla víc vajíček do buňky. Po rozšíření to přestalo a matka kladla normálně.
Takže taková matka měla zřejmě potřebu klást. Na druhou stranu nevím, jestli v takovém případě včely vajíčka "jednotili" - jedli.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

Na druhou stranu jsem zažil (a v knížkách je to popsané taky), že matka v oddělku kde bylo málo volných buněk kladla víc vajíček do buňky. Po rozšíření to přestalo a matka kladla normálně. KaJi

Kolega, je to jednoducé konštatovanie a k tomu neoverené, beriem to len vtedy, keď je keď každ ý takýto prípad je dôveryhodne zdokumentované,ďalšími pokusmi potvrdené. Inak mi to pripadá ako medzi ľuďmi známe JPP (nemám Ti to za zlé, ale človek má tendenciu veci nadhodnocovať, vydávať ju za pravdivú, aj vtedy keď si to neoveril).

Mám s tým vlastné skúsenosti, preto v rámci mojich skúseností som vždy znovu a znovu podroboval každú odchylku od normálu, preveroval aj 10 rokov, porovnával, ak to bolo možné aj s vedeckými poznatkami.

S týmto úkazom som sa stretol v mojej praxi, ale hlavne v kmeňových včelstvách, kde mali matky dostatok miesta na plodovanie, ale tieto chyby vždy korenili s výskytom nejakej vážnej poruchy matky (ale i mojej), npr. matke chýbal kontrolný orgán, tykadlo, a vtedy matka kládla aj 6 vajíčok, plodokruh bol na malej ploche, ale plod bol bez jedinej medzery. Totiž pred položením bajíčka, matka skontroluje bunku tykadlami, keď nezistí vajíčko či larvičku, položí vajíčko do bunky, ak zistí prejde ku prázdnej bunke atam vajíčko položí, pri chýbajúcom takadle alebo obidvoch to nedokáže, dása oklamať a vajíčko položí, pri ďalôšej návšteve znovu.

Ak by som to vztiahnuť na malé oplodňovacie jednotky, npr. sekciu, dvojplástový oplodniačik, lomený rámik alebo posledné roky používam na výchovu matky dva bežne plásty miery B (výhoda pri pridávaní matky do takých istých úľoch), som to pri zdravej matke nezaznamenal a matky v týchto obmedzených chovných jednotkách boli aj dlhú dobu, matky sa vždy prispôsobili situácii a zbytočne netrúsili vajíčka po dne CHJ, ako známy biblický Onan.

Aj moje vysvetlenie je "sebecké" a nemusí byť pravdivé. Je chhbou takejto volnej debaty ako je táto, nikdy nedôjdeme ku správnemu záveru, potom tom to vypadá ako mlátenie prázdnej slamy. Tieto neplodné diskusie by mali vždy byť uzatvorené konečným verdiktom uznávaného odborníka, ktorý by dal bodku, aspoň do času spochybnenia. Lenže, ktorý odborníkto bude robiť len tak pre pekné naše oči. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
gupa - Gustimilián Pazderka (80.78.146.248) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

Tak příště když se budu chtít tady na něco zeptat budu raději držet kravatu a už se ptát nebudu abych tu nebyl za soudce. Žádné soudy nedělám, jen se naposledy tážu jak jsi !sám! došel nato, že ty vajíčka jsou těžší. Když to tedy jak zmiňuješ - využíváš, měl by jsi to vědět a také jakým způsobem si tu gramáž vajíček tedy ověřuješ, jestli tomu tak je.

Málo co mne přesvědčí, jestli to postrádá základní hodnotící prvky, které potom logicky dokážou přesvědčit každého a i mne. Jestli tě tedy zajímá fyziologie matky mohl by jsi mne pochopit kam směřuji a co je nejasného na tvém pohledu.

Ani já, ani Ty nejsi asi apiembryolog a asi je zbytečné se tu tedy nad čímkoli pozastavovat, abych neurazil.



.......
Antoni:>Možno som Ťa Gusti presvedčil, možno nie, práve preto by si to mal vyskúšať a potom vynášať súdy, ale to platí pre všetkých nás. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Václavové nevymřeli

Žádné soudy nedělám, jen se naposledy tážu jak jsi !sám! došel nato, že ty vajíčka jsou těžší

Ja som na to neprišiel, na to prišli iní a to aplikujem pri chove M, na váženie nemám spôsob. Musím sa spoľahnúť na pokusy, ktorí robili povolaní a mali na to i peniaze.

Mohol som sa o tom presvedčiť aj sprievodnými úkazmi (npr. rojové matky pred rojením prestávajú plodovať= málo vajíčok, sú ťažšie = výsledok je robustná matka) a výsledkami dosiahnutými pri chove matiek z lariev získaných v IZO a ich výsledkami v chove. Samozrejme, že mi chýbajú vhodné váhy na ich odváženie, ale robostnú matku poznáš aj voľným okom.
Prečo ale máme byť neveriacimi Tomášmi, keď na to máme verifikované odborné včelárske kapacity v renomovaných výskumných ústavoch, ktoré sa týmto zaoberali.

Gusti, ozvem sa Ti súkromnou poštou, prečo by sme mali otravovať účastníkov stránky, ktorí chcú možno počuť niečo iné.
Stále si ale myslím, že každá rozumná diskusia má význam, môže posunúť veci dopredu. veď ak by každý prijímal, čo raz niekto pred 100 rokmi napísal, nepohli by sme z miesta a veľa by sme o včelách nevedeli.
Možno na prvý pohľad neplodné veci, sa raz pustia skúmať a rozlúsknuť povolaní.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení


O tomto jevu, že hmotnost ( velikost ) vajíček je ovlivněna množstvím vajíček, které matka za den naklade, se zmiňuje např. Včelařská encyklopedie ( Veselý a kol. ) na straně 42.

Musím se zastat p. Turčáni. Vždyť je to logické! Když matka klade hodně vajíček, tak je docela možné, že kvůli urychlení tvorby ( uvědomte si, kolik vajíček musí matka během pár minut ve dne naklást ) se částečně sníží hmotnost ( a tím pádem i rozměry ) nakladených vajíček. Z malých vajíček při stejné dávce krmiva vzniknou menší jedinci. Větší ( hmotnější ) matky mají více vaječných rourek, a tím pádem mohou dosahovat vyššího výkonu v kladení vajíček.

Otázkou je, zda daný způsob izolace opravdu vede ke snížení kladení vajíček ( včely mohou matku stále krmit a ta může stále klást ve stejném tempu, i když mimo buňky, což je naprosto reálné ). Též je otázkou, zda se pěstovaní větších ( plodnějších ) matek vyplatí při extenzivním způsobu včelaření ( slabá až střední včelstva ), tedy způsobu, jež většina účastníků této konference provozuje. Při intenzivním způsobu včelaření ( silná až velmi silná včelstva ), kdy máme k dispozici dostatek nástavků ( počítejte minimálně s prostorem 8 NN Optimalových nástavků ) se plodnější matky určitě projeví zvýšeným výnosem. U plodnějších matek je potřeba většího prostoru, jinak hrozí rojová nálada a tím pádem naopak snížení výnosu.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení

Otázkou je, zda daný způsob izolace opravdu vede ke snížení kladení vajíček ( včely mohou matku stále krmit a ta může stále klást ve stejném tempu, i když mimo buňky, což je naprosto reálné ). V.

Som o tom presvedčený, ak by to tak nebolo, v IZO v dlnej časti by som za roky používanie bola našiel aspoň jedno utrúsené vajíčko, nič také.Uvolnenie vajíčka bez podnetu nie je možné. Už som videl vajíčko na kladielku, sktorým pobehovala po pláste, až kým ho nestratila. Bola vystšená pri kladení vajíčka pri pri kladení do bunky.

Presne som nikde nečítal, ako ten podnet vzniká (pretože všetko v úli sa deje na základe vonkajších a vnútorných podnetov, ktoré pôsobia na orgány matky cez nervové zakončenie. Usudzujem, že sa to deje v momente, keď matka zasúva zadoček do bunky približne pod 90˚, keď vychádza podnet cez nervovú sústavu do ovariol. M zasunie zadoček do bunky a takto zotrváva so zasunutým zadočkom v bunke asi 5-7 sekúnd, pokiaľ sa vajíčko neuvolní z vaječnej rúročky a vajcovodom odchádza na kladielko (žihadlo u matky sa zmení po oplodnení na kladielko). V čase prechodu vajíčka cez vajcovod dochádza k jeho oplodneniu. Už som písal o tom čo je podnetom uvolnenie spermií zo spermatéky práve v čase, keď sa vajíčko nachádza vo vajcovode.
Prijímam všetky názora za i proti, možno niekto môže byť viac informovaný, ako ja.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 15. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení

26. STADIA OBDOBÍ PLODU, JEHO CHOV VE VČELSTVU

Zpracovala Tereza Půžová

Vajíčko
"Délka včelích vajíček není stejná, kolísá od 1,3 mm do 1,8 mm a stejně proměnlivý je i jejich průměr, od 0,3 do 0,4 mm. Hmotnost vajíček je 0,10 až 0,15 mg. Velikost a hmotnost vajíček jsou nepřímo úměrné nakladenému množství. Čím více vajíček klade matka v určitém období, tím jsou menší".

Pro všechny pochybovače jsem zkopíroval část náhodně vybraného článku. Tato tématika již byla v literatuře nejednou publikována.
I podle mých zkušeností, pokud chceme dosáhnout co možná největších vajíček musíme matku na několik hodin izolovat, dát jí možnost regenerace jak uvádí přítel Anton a ostatní předřečníci. Dříve jsem to prováděl tím způsobem, že jsem matku izoloval mateří mřížkou v jednom nízkém nástavku, po 48 hodinách a kontrole, že matka zakladla co mohla jsem vkládal jednu mezistěnu, po dalších čtyřech až pěti dnech jsem vystavěnou zakladenou "mezistěnu" vyjmul a použil vhodné larvičky. Je pravdou, že kontrolou vajíček ve zpřímeném stavu se odhadem některá vajíčka se zdála větší. Sám se ale domnívám, že velikost budoucí matky spíše závisí na kvalitě ošetřování v larválním stádiu. Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek. Pro vysvětlení, matky odchovávým výhradně v plemenáčích, které průběžně rozšiřuji na záložní včelstva pro vlastní potřebu a několik známých. Pokud bych se ale zabýval rozchovem matek a jejich dodáváním (dle plemen. zákona), zcela jistě bych způsob izolace chovných matek aplikoval i nadále.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení

Pro všechny pochybovače jsem zkopíroval část náhodně vybraného článku. Tato tématika již byla v literatuře nejednou publikována.
I podle mých zkušeností, pokud chceme dosáhnout co možná největších vajíček musíme matku na několik hodin izolovat, dát jí možnost regenerace jak uvádí přítel Anton a ostatní předřečníci. Dříve jsem to prováděl tím způsobem, že jsem matku izoloval mateří mřížkou v jednom nízkém nástavku, po 48 hodinách a kontrole, že matka zakladla co mohla jsem vkládal jednu mezistěnu, po dalších čtyřech až pěti dnech jsem vystavěnou zakladenou "mezistěnu" vyjmul a použil vhodné larvičky. Je pravdou, že kontrolou vajíček ve zpřímeném stavu se odhadem některá vajíčka se zdála větší. Sám se ale domnívám, že velikost budoucí matky spíše závisí na kvalitě ošetřování v larválním stádiu. Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek. Pro vysvětlení, matky odchovávým výhradně v plemenáčích, které průběžně rozšiřuji na záložní včelstva pro vlastní potřebu a několik známých. Pokud bych se ale zabýval rozchovem matek a jejich dodáváním (dle plemen. zákona), zcela jistě bych způsob izolace chovných matek aplikoval i nadále.
Pepča

______________________________________________________________

Proč na to tak složitě? Vždyť stačí matku na den vložit do klícky, abychom u ni zastavili ( minimalizovali ) kladení. Druhý den se vpustí pod poklopku s průlezem ( s mateří mřížkou místo síťoviny, rozměr +/- 1 dm2 ) přiloženou k vhodné souši na zakladení nebo se může také přemístit do NICOTu . Včely musí mít k matce přístup, jinak nám připravené dílo nezaklade, protože matka klade jen do předem včelami feromonově označených a vyčištěných buněk připravených k nakladení vajíčka. Třetí den se matka pustí. Šestý den ( čtvrtý den od započetí kladení ) máme k dispozici hodinové larvičky z větších vajíček, které jsou vhodné k započetí chovu.

Výhoda tohoto způsobu je to, že nemusíme hledat vhodné larvičky, protože si je předem připravíme vhodné larvičky v dostatečným počtu i k většímu rozchovu od dané matky ( případně se může projevit i zvýšení medného výnosu vlivem produkce hmotnějších matek ).


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení

"Proč na to tak složitě? Vždyť stačí matku na den vložit do klícky, abychom ........."

Omlouvám se. Nepřesně jsem se vyjádřil. Ono je to ještě složitější než jsem uvedl. Protože nevím ve kterém z 6-ti nástavků se matka právě nachází, tak musím nejprve zjistit kde je jaký plod. Zpravidla se v tomto období nachází v prvém nástavku shora již pouze zavíčkovaný plod jehož buňky po uvolnění včely průběžně zaplňují medem. Ve druhém nástavku shora je plod smíšený a je možnost, že matka se pohybuje právě zde. Ve třetím nástavku i čtvrtém nástavku shora je taktéž smíšený plod s možností přítomnosti matky. Pátý - šestý nástavek shora, zde se plod v tomto období nachází pouze vyjímečně. Proto musím jednotlivé nástavky kde předpokládám matku oddělit mateřími mřížkami abych zjistil ve kterém nástavku se matka ve skutečnosti nachází. Potom již stačí postupovat jak jsem uvedl. Ještě jednou se omlouvám za nepřesnost. Tato složitost je dána pracným vyhledáváním matky. Proto jsem jako izolátor používal celý nástavek a matku jsem nehledal. Snad to pro objasnění stačí.
Pepča



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
gupa- G.Pazderka (80.78.146.248) --- 17. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení

Víte zajímá mne hodnocení různých fragmentů ve včelařství.

Také jsem mimo téma naskenoval ze skript zajímavý přehled vývoje včelího vajíčka. (dočasný odkaz: http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=848:prehled-casoveho-vyvoje-vceliho-vajicka&catid=55:skeny&Itemid=56 )

V citaci na výšeuvedeném odkaze jsou fáze vývoje vajíčka v hodinách od položení. Velikost jako taková bude důležitá, jestli se vezme v úvahu kvalita vývoje včelího vajíčka a to i podle toho, že se v posledních hodinách uvádí i začátek vývoje pohlavních orgánů - při vývoji u matky tedy důležité.

Jestli by byl někde tedy prokázaný postup, podle kterého se dociluje vyšší hmotnosti, tak by mne to opravdu zajímalo a zaněj komukoli předem děkuji.(pokud možno v češtině, ale není to podmínkou)

Říci, že se strčí matka do izolátoru a ona bude automaticky po nějaké "regeneraci" (co to má pro matku znamenat?) klást "vejce jako Brno" je jako pohled na med, který se musel přeci nějakým způsobem vytočit.

Pomozte prosím mému teleologickému chápání při chovu matek z vajíčka, abych si mohl udělat nějaký obrázek o docilování vyšších hmotností.

Možná by to mohlo znamenat lepší přehled nejen pro mne, ale také obohacení takového tématu zde na Diskuzi .Díky.

..........
Josef Křapka, al. Pepča: >Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 17. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení

Volání o pomoc........ Nejsem tak domýšlivý, abych si myslel že to byl dotaz určený mým malým zkušenostem v tomto oboru. Také já volám, někoho kdo má více informací a zkušeností, a touto problematikou se vážně zabývá delší dobu. Rozhodně jde o zajímavé téma.

Přítel Pazderka napsal:
"Pomozte prosím mému teleologickému chápání při chovu matek z vajíčka, abych si mohl udělat nějaký obrázek o docilování vyšších hmotností".

Kdybych poradit uměl rád bych poradil. Ale velikost vajíček je patrně velice relativní. U každé matky se může lišit a bude patrně záležet i na věku, zdravotním stavu, ročním období na fiziologických možnostech, genetických vlastnostech té které matky. Je také otázkou, zda matku izolací v produktivním období nepoškodíme (to je také pouze akademická otázka). Mohu pouze říci, jak jsem již dříve podotkl, že po izolaci se mi pouze n ě k t e r á vajíčka zdála větší. Nezjistil jsem prakticky žádný rozdíl mezi matkami odchovanými z těchto vajíček a vajíček matky, která v izolátoru nebyla. Jsem pouze včelař bez potřebného laboratorního vybavení. Nemohu vážit ani měřit. Mám k dispozici pouze subjektivní pocity. Věřím ale tomu, že je-li panenská matka odchována z dobrého genetického materiálu od zdravé matky a dobře ošetřována, dojde-li v optimálním čase k oplodnění kvalitním trubčím spermatem, je reálná možnost, že odchováme kvalitní výkonnou matku. Proto jsem prohlásil, že mne velkost vajíček již netrápí. Má-li někdo informace případně praktické zkušenosti s předmětem našeho zájmu, jak docílit aby slepice snášela pštrosí vejce (promiňte mi to obrazné přirovnání), budu mu vděčen za poučení. Myslím, že by to zajímalo nás všechny, drobno i velkochovatele.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení

Má-li někdo informace případně praktické zkušenosti s předmětem našeho zájmu, jak docílit aby slepice snášela pštrosí vejce (promiňte mi to obrazné přirovnání), budu mu vděčen za poučení. J.Kŕapka

Ak by Ste sa venoval chovu sliepkam, s týmto javom by Ste stretol i tu, sliepky v určitom čase znášajú väčšie i menšie vajíčka. Zvlášť na začiatku znášky sú menšie, toto vie každá dedinská žena, preto na ďalší chov vyberá tie najväčšie vajíčka, pretože vie, že z týchto vajec za pomoci kohúta bude aj potomstvo zdatnejšie. Síce ani tieto nebudú znášať pštrosie vajcia, ale väčšie môžu byť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 17. 2. 2008
Re: Hmotnost vajíček ve vztahu ke kladení

Přítel Turčáni napsal:
"Ak by Ste sa venoval chovu sliepkam, s týmto javom by Ste stretol i tu, sliepky v určitom čase znášajú väčšie i menšie vajíčka. Zvlášť na začiatku znášky sú menšie, toto vie každá dedinská žena, preto na ďalší chov..."

No dobre. Toto viem aj ja ...
Máte pravdu. Kuřice na počátku snůšky skutečně snáší menší vejce. Nosnice poté snáší vejce různé hmotnosti. Někdy i dvoužloutková. To ale není náš problém. Za obrazné srovnání slepičího a pštrosího vejce se omlouvám. Nebylo to míněno jako výsměch. Neměl jsem to dělat.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu