Včelařská konference

Vážený pane,
obracím se na Vás s prosbou o radu, jak na konstrukci skleněného dna. Po pánovi, který zemřel se mi podařilo zatím odvrátit likvidaci jeho včelstev. S včelařením tím však začínám. Odebral jsem měl a chystám se přihlásit k milovníkům včel. Úly ve kterých včely přezimují jsou však hodně staré, sice dobré ještě slaměné, ale práce v nich mi připadá složitější než v nástavkových. Začal jsem pročítat stará včelařství a protože musím pořídit nové úly zaujal mne váš článek o skleněném dnu. Nedovedu odhadnout nevýhody tohoto dna, ale protože budu mít nyní tři včelstva alespoň u jednoho byh chtěl tuto variantu použít. Třeba pro to, že lze část dění takto pozorovat. Nevím však a z fotografie neodhadnu jak je provedeno konstrukčně. Prosím Vás tím to zda mi můžete pomoci. Za Vaši ochotu předem děkuji. S pozdravem Karel Kutil
Nechápu, proč Moderní včelař můj nápad nevydá, aby zájemci, kteří nemají internet, taky se mohli rozhodnout,a vyzkoušet nové řešení.
B.V.

Nechápu, proč Moderní včelař můj nápad nevydá, aby zájemci, kteří nemají internet, taky se mohli rozhodnout,a vyzkoušet nové řešení.
B.V.
--------
Pokud mohu ze zde uveřejněné odpovědi šéfredaktora soudit, tak redakční rada článek doporučila k publikování v MV, ale někdo si všiml, že stejný článek vyšel již ve Včelařství.
To čte 99% včelařů, takže v MV by to bylo vytišěno podruhé celkem zbytečně.
Pokud je to pravda, já patřím mezi to jedno procento a nemůžu to zkontrolovat. :-))

Karel

To čte 99% včelařů, takže v MV by to bylo vytištěno podruhé celkem zbytečně.
Pokud je to pravda, já patřím mezi to jedno procento a nemůžu to zkontrolovat. :-))

Karel
Ve Včelařství vyšla jen ukázka, ale nejsou všichni tak dobří, že to podle ní vyrobí. Vy možná ano.Věta v žádostech je jasná. Začal jsem pročítat stará včelařství a protože musím pořídit nové úly zaujal mne váš článek o skleněném dnu. Ještě se nestalo, že bych odmítnul pomoc, ale všechny žádosti pro kontrolu zde nebudu prezentovat.
B.V.

Našel by se někde na webu popis toho celoskleněného dna?

Jinak se mně začíná líbit, jak se staré věci začínají vracet. Skleněné okýnko bylo "povinné" vybavení všech starých úlů. U nastavku by se musela použít konstrukce dvouplášťové stěny, sklo jako vnitřní stěna a odnímatelné víko jako vnější stěna a tepelná izolace. Přirozeně nastavek by musel být masivnější než běžný bez okýnka, na sklo nesmí působit při manipulaci tlaky, aby neprasklo a odnímatelné víko bude mít při delším používání vůle, takže síly zachytávat nebude. Pokud má být okýnko ne k nahlížení do úlů, ale k distribuci světla dovnitř, aby povzbuzovalo včely k časnějším výletům, potom mnohem lepší materiál než sklo budou průhledné a tepelně izolující plasty, třeba nějaký tlustší makrolon.

Včely vnímají světlo v jiném světelném spektru a proto to nemá na ně žádný vliv skleněné úly se dělají jen za účelem bádání nebo jako demonstraci života včel.
K jejich výrobě stačí jakákoliv základní konstrukce zatepleného úlu a místo izolace vsadit sklo a uzavřít dvířky

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rozvoj nejde zastavit, jen p?ibrzdit.
> Datum: 21.2.2008 09:43:35
> ----------------------------------------
> Jinak se mně začíná líbit, jak se staré věci začínají vracet. Skleněné
> okýnko bylo "povinné" vybavení všech starých úlů. U nastavku by se musela
> použít konstrukce dvouplášťové stěny, sklo jako vnitřní stěna a odnímatelné
> víko jako vnější stěna a tepelná izolace. Přirozeně nastavek by musel být
> masivnější než běžný bez okýnka, na sklo nesmí působit při manipulaci
> tlaky, aby neprasklo a odnímatelné víko bude mít při delším používání vůle,
> takže síly zachytávat nebude. Pokud má být okýnko ne k nahlížení do úlů,
> ale k distribuci světla dovnitř, aby povzbuzovalo včely k časnějším
> výletům, potom mnohem lepší materiál než sklo budou průhledné a tepelně
> izolující plasty, třeba nějaký tlustší makrolon.
>
>
>

Včely nevidí záření blízko k infru, to znamená červenou část spektra, naopak proti člověku vidí dál k ultrafialovému, to znamená ještě asi jednu další barvu za modrou. Shodně s člověkem vidí zelenou, žlutou a modrou. Sklem prochází přirozeně všechny viditelné barvy spektra, jinak by nebylo pro nás čiré, z hlediska včel jím obvykle neprochází UV světlo stejně jako průhlednými plasty, z hlediska včel je tedy sklo zabarvené, ale světlo jím prochází. Proto může sklo průchodem denního světla život včelstva ovlivnit. Dělaly se pokusy s cílem průhledným okýnkem přinutit včely vyletovat ráno dříve a končit let večer později, výsledky asi nebyly výrazné, protože se to nijak nerozšířilo.

Radim:
na sklo nesmí působit při manipulaci tlaky, aby neprasklo ...
-----
Teď se chystám vyrábět nástavek, tak jak to bude teď v MV ve fejetonu. :-)) Ale domnívám se, že sklo na malou výšku při krabicové konstrukci snese dostatečný tlak. Dospěl někdo pokusem k opačnému závěru?
Ať neprosšlapávám zbytečně slepé uličky.

Karel

Co se týká praskání skla, dá se podle mně omezit, když nebude v okýnku napevno, třeba kraje skla nebudou těsně na dřevo, ale bude tam vůle. Sklo se uchytí do dřeva třeba klasickými plechovými trojúhelníčky, jak to dělají sklenáři a mezírky potom včely utěsní propolisem, který je dostatečně měkký, aspoň v létě.

Jak tak uvažuji, kdybych dal sklo do svých nízkých jednostěnných nastavků, asi bych s praskáním problémy neměl. Jsou sešroubovány 12 vruty délky 70 a ty drží tvar úplně napevno. Ve svých dvoustěnných nastavcích by asi problém byl, ty jsou sbíjeny hřebíky a docela dost při manipulaci "pracují".

nebo prostě jenom hřebíčky, jinak malou rozměrovou vůli tu opravdu doporučuji.

KaJi :
.......................
Teď se chystám vyrábět nástavek, tak jak to bude teď v MV ve fejetonu. :-)) Ale domnívám se, že sklo na malou výšku při krabicové konstrukci snese dostatečný tlak. Dospěl někdo pokusem k opačnému závěru?
Ať neprosšlapávám zbytečně slepé uličky.
.......................

Zdravím,

Ještě k tématu prosklených nástavkových úlů:

Máme vyzkoušené celkem 3 typy prosklených nástavků - jeden celý skleněný a dva prosklené pouze zezadu (každý rozdílné konstrukce).

Fotografie můžete najít na
http://www.vcelky.cz/expozice-zoo-praha.htm
http://www.vcelky.cz/expozice-td.htm
případně i na konci stránky http://www.vcelky.cz/fotobanka-05.htm (zde lze rozkliknout na větší rozlišení).

Popis konstrukce v MV mi přijde zbytečně složitý, ale proti gustu...

Nejvíc nám vyhovuje prosklení plexisklem jen zezadu. Chce to vymyslet tak, aby šlo odendat při desinfekci nástavku či případné výměně z důvodu poškození. Know-how na výrobu má nejlépe zmáklé Tomáš Jaša.

Místo plexi použij sklo. Plexi se poškrábe při čištění, musíš být opatrnější při desinfekci ožehem a nevím jak bude reagovat na aceton z aerosolu - nezmatní?

Reakci s acetonem nemohu potvrdit ani vyvrátit (úl s plexisklem máme krátce). Ale po jednom aerosolování se nic s plexisklem nestalo.

Pokud jde o desinfekci, tak právě plexi mi přijde jednodušší. Lze jej provrtat v rozích a přichytit k nástavku hřebíčky. Při desinfekci jej odstraním, nástavek dám do parafínu a pak zase vrátím...

Já mám právě taková okénka na zadní stěně nástavků a bez nich by to prostě nebylo ono. Nástavky jsou - 2 rámy, mezi nimi polystyren a zvenku palubky, ze vnitř latičky. Sklo stačí i tenké, jen nesmíte nástavek upustit a také při opalování musíte na sklo dát pozor. Na skle je opět namáčklý polystyren s tkalounem pro snazší vyjmutí a dvířka.
V zimě když jsou vidět za okénkem včely a přiložíte ruku na sklo ucítíte na dlani teplo. Proto se také trochu kriticky dívám na tvrzení, že povrch chomáče má teplotu okolí. No možná , že má, ale pak to znamená, že včely vnitřek úlu ohřívají. tohle tvrzení se ale spousty přátel dotkne , protože jejich včelky jsou za jednoduchým prknem a aby nezmrzly musí pálit i 20 kg cukru.

V zimě když jsou vidět za okénkem včely a přiložíte ruku na sklo ucítíte na dlani teplo. Proto se také trochu kriticky dívám na tvrzení, že povrch chomáče má teplotu okolí. No možná , že má, ale pak to znamená, že včely vnitřek úlu ohřívají. tohle tvrzení se ale spousty přátel dotkne. Kozlík

Už som to raz vysvetľoval, za akých podmienok môže byť vyššia teplota v okolí zimujúceho chum,áča, vo vašom prípade na sklenom okienku vzadu úľa.
Na poznaní o vyhrievaní úľového priestoru mimo zimný chumáč neč nezmeníte, aj napriek vašej čerstvej skúsenosti s teplým sklom v okienku. Tento rozpor medzi tvrdením jednej skupiny včelárov (mladšia generácia) tvrdí, včely v zime úľ nevyhrievajú a druhou skupinou, ktorí tvrdia "včely v zime úľ vyhrievajú, pretože je len jedna pravda "VČELY ÚĽOVÝ PRIESTOR" v zime "NEVYHRIEVAJÚ". Tak prečo je za istých podmienok uteplivka npr.v zime TEPLÁ?

Je len jedno pravdivé vysvetlenie! Výraz "v zime" je zavádzajúci, pretože tenj pravdu nerieši. Vo vhodnej teplej zime zime, trebárs v januári- leden (ako to bolo vlani a tohoto rokui), môžu včely ošetrovať plod. Vyvíjajúci sa plod či v zime, na jar alebo v lete potrebuje TEPLO. V prípade plodu v larválnom štádiu, samotný plod vydáva do priestoru biologické teplo z plodu, ktorého ak je viac a ovplyvňuje, aj úľové prostredie. Ak je tepla viac (to až na jar), uniká z chumáča smerom hore, potom do postranných uličiek a keď je tepla viac ako včelstvo potrebuje, včely úľ "vetrajú. Vidíme to často na letáči, kde sú včely zoradené do útvaru v rade za sebou, hlavou do úľa a silno pohybujú krídlami.

Takže pravda je len jedna, včely uložené do zimného chumáča úľ nevyhrievajú, zubytočne nemrhajú energiou, úľ vyhrievajú len vtedy, keď sa včely starajú o plod a majú prebytok tepla. Teplota hranicu 35,6˚C v úli nikdy neprekročí, včely ju okamžite upravujú, aby neohrozila vývoj plodu.

Anton

Antone, máš pravdu , zase a to i kdybys napsal pravý opak, což se ti nakonec i povedlo. Ano není jejich úmyslem není vyhřát celý prostor úlu , produkují tolik tepla, aby jim nezachladl plod. Teplo vyrábějí spalováním zásob. Na tom se shodneme. Jen závěrečná interpretace se liší. Neizolovaný nástavek je nutí spálit zásob více, protože chumáč neizoluje dokonale. Ale rozhodně bych si nedovolil tvrdit, že v lednu včely na letáku větrají , aby se jim úl nepřehřál, jak píšete. Proto asi se používají ty neizo-úly. Aby se včelky v lednu neuvařily . :-)

Přátelé, zkusme se dohodnout. Podle mého názoru, a patrně se mnou budete spouhlasit, včely úl nemají v úmyslu vyhřívat. Včely vyhřívají pouze své těleso (chomáč). Teplo, které je naměřeno vně chomáče je teplo, které včelám unikne, je vyzářeno do prostoru. Jsou to ztráty, které postihují každý zdroj energie. Tyto ztráty jsou tím větší, čím větší je v úle průvan. Proto dnes po delší zkušenosti nepokládám za správné zimování s plným otevřením podmetu (zasíťovaného dna) se současně otevřeným horním očkem, jak zde někdo již dříve doporučoval. Studený vzduch, který nekontrolovaně obtéká zimující chomáč včel jej nadměrně ochlazuje. (Viz košnice, v letním období měli včely vykousánu v nejvyšším bodě dírku, používali ji též jako druhý leták, ta však před zimou byla zavoskována, jak praví historická literatura).
Pepča

Tyto ztráty jsou tím větší, čím větší je v úle průvan.
Dopsal bych za to ", dále čím je menší počet včel a čím je větší rozdíl mezi teplotou uvnitř zdroje a venkovním prostředím.
Miloš

Ak je tepla viac (to až na jar), uniká z chumáča smerom hore, potom do postranných uličiek a keď je tepla viac ako včelstvo potrebuje, včely úľ "vetrajú. Anton

Kolega, túto vetu si prečítajte ešte raz a zistíte, že som písal o jari. Podstatné je, že sa slušne podebatujeme a o tom to je. Aj ja som dlho tápal v neistote a vyrovnal som s ním, až kým som neurobil vlastné pozorovanie a meranie teplôt aj v tých tuhších zimách. Musel som prekonať strach s otvárania úľov, ich vyrušovania, tieto rady som dlho vstrebával do seba z dostupnej literatúry. Anton

Promiň, to se omlouvám , já se bavil o zimě. Na jaře jak se oteplí , tak samozřejmě za okénkem necítíme nic.

No já nevím kolik to je let, nejméně 15, co VUVČ Dol uveřejnil výsledky měření tepelnými čidly a z toho vytvořené průběhy teplot v zimě a v předjaří v úlech. Vyšlo z toho, že pravdu mají í ti, co tvrdí, že včely úl nevyhřívají a taky i ti, co tvrdí, že včely úl vyhřívají, takže zhruba uprostřed. Ono to ani jinak vyjít nemohlo, pokud mají uvnitř úlů platit stejné fyzikální zákony a příslušné vzorečky jako vně úlů a v učebnicích. Já myslím, že diskutovat tady o tom je úplně zbytečné.

sámo, původně to bylo jen o okénku a jak je fajn jím včelky pozorovat. Folie na vršku je také dobrá, ale jen jako nouzovka , protože se vlastně koukám jen do horního nástavku.

Našel by se někde na webu popis toho celoskleněného dna?

Našel, protože v časopisech to nevydali, dal jsem to na www.vcely.kvalitne.cz, ale všichni včelaři nemají internet. Staré spodky vyřazuji, skleněný úl ani spodek skleněný mi ještě žádný nepraskl.Může se tak stát, pokud to vyrobíte neodborně.
B.V.

Ty dna jsou skutečně průhledná úplně. Jsou nějaké výsledky zkoušek o tom,
jestli průhledné sklo nějak znatelně zvyšuje aktivitu včelstva?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 21, 2008 9:33 PM
Subject: Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit.


> Našel by se někde na webu popis toho celoskleněného dna?
>
> Našel, protože v časopisech to nevydali, dal jsem to na
> www.vcely.kvalitne.cz, ale všichni včelaři nemají internet. Staré spodky
> vyřazuji, skleněný úl ani spodek skleněný mi ještě žádný nepraskl.Může se
> tak stát, pokud to vyrobíte neodborně.
> B.V.
>

Dotaz na pana V. Bernátka:

Používání skleněných den je pro mě novinkou. Jaké výhody přináší tento systém? Zatím mě nic důležitého nenapadá ( snad s vyjímkou jednoduché kontroly činnosti v podmetu ).

Nejsou včely v takovém dně dezorientovány při hledání česna ( včely při výletu z úlu jdou za světlem )???


Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek

Proč skleněné dno? /Včely při výletu z úlu jdou za světlem/ světlo včelám nevadí ale musí být ze všech stran, možná škůdcům. Včely mají rády Slunce , tak proč je udržovat pořád ve tmě? První dna jsem vyrobil pro začínající včelaře, aby mohli sledovat rozvoj včel ve svých úlech a dokázat jim, že včely se přirozeně, jako ve stromě, rozvíjí směrem dolů.Když toto pochopili, tak nemají problémy s rojením, protože tento poznatek umí respektovat a nemusí dělat žádné protirojové opatření. Mají přehled kolik uliček je obsazených, vystavěných, sledují rozvoj včelstva, a mají možnost zasáhnout včas aniž by včely rušily častým rozebíráním.. To je úspora taky času.
Jednoduše, levně a rychle se vyrobí.Orámované síto lištou se snadno ze dna vytahuje pro potřebnou desinfekci/skla to umožňují/, protože síto nahrazuje leták a sítem propadne co do úlu nepatří na kontrolní podložku včetně např. přineseného kleštíka včelího, který nemůže přinesený a spadlý lozit po létáku.Sýkorky včely neruší/přes zimu/, potom čistit posmolený,černý léták, listí, atd. Pokud včely posmolí sklo je zle,a hned se to zjistí. Skla se dají snadno vytáhnout, třeba i nabarvit podle barvy matky a měnit.Je to nový. design úlu, vypadá to hezky.Včely nemusí lítat jen na jednu stranu, protože některé lítají ne jen na jih, ale i na sever..Pokud mráz sklo pomaluje, včely žijí a orosené sklo rády využijí. O měření teplot za mrazu v úle jsem tu psal.Při léčení, převozu skla těsní…
B.V.

Včely nemusí lítat jen na jednu stranu, protože některé lítají ne jen na jih, ale i na sever..

_____________________________________________________________

Ale česna máte na jedné straně, že? Nebo ne?


S pozdravem...M. Václavek

Ale česna máte na jedné straně, že? Nebo ne?
Je tam více variant, možno otevřít na 4 strany otvory podle potřeby. Např. možnost upravit při vykrádaní, nebo v době vedra, snůšky, lze otevřít celou jednu stranu a včely sedají přímo na síto, které můžeme podle potřeby touto stranou celé vytáhnout a oklepat.To je účelem, aby sedaly na síto, i když některá obleze po stěně.To je technické řešení podpory zdravého chovu včel. Zatím to pochopili včelaři jen v blízkém okolí.
B.V

A co na tom chapat???

Je to proste jen jine provedeni vysokeho zasitovaneho dna - varroa dna. Za pouziti jineho materialu. O vyhodach lze diskutovat, ale nelze to nikomu vnucovat.

T.H.

Zatím to pochopili včelaři jen v blízkém okolí.
> B.V
>
>
>

Abych se nikomu nevnucoval, už nebudu zde na dotazy odpovídat.
B.V.

Dobre rano,
prosim neberte me tolik vazne, trochu sem si rypnul, nic ve zlem :-))

Myslim si, ze i kdyby Vase dno bylo petkral vyhodnejsi nez klasicke drevene varroa dno, tak cloveka, ktery ma treba jen 20 vcelstev tezko presvedcite, aby je hodil do stodoly a rychle vyrobil sklenena.
Predpokladam, ze sklenena dna nikde clovek nekoupi a i kdyby, do takove investice by sel malokdo ....
Vim jak casove narocne je vyrobit varroa dno ze dreva, ze skla to musi byt jeste narocnejsi. Tolik k tomu vnucovani.

U skla je zajimava moznost mnohem snadnejsi desinfekce. Jinak ostatni zminovane vyhody se mi zdaji hodne podobne. Do vysokeho zasitovaneho dna je taky zadnimi dvirky videt az do pulky 1. nastavku, lze kontrolovat spad bez ruseni vcel, lehce cistit apod.

T.H.

> Abych se nikomu nevnucoval, už nebudu zde na dotazy odpovídat.
> B.V.
>
>
>

Dobre rano,
prosim neberte me tolik vazne, trochu sem si rypnul, nic ve zlem :-))

Ale máte pravdu, úľové dno musí byť lacné, jednoduché zhotovenie, musí mať prísup zozadu a musí poskytovať včelárovi bezpečný a rýchly zásah proti V.D. v každom čase .

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!
.................

S výše uvedeným bezezbytku souhlasím. Budu se opakovat, ale je obrovský rozdíl včelařit s 5 včelstvy nebo s 50.

Dovolím si volně citovat jednoho dlouholetého včelaře, kterého si velmi vážím : " český včelař pokud nevymyslí nějakou zlepšovací ptákovinu, se snad ani nemůže nazývat včelařem " A tak se vymýšlí, zdokonaluje . . .

Loni jsem si byl prohlédnout včelnici, kde měly být úly Langstroth. Dotyčný včelař je ale na základě svých dlouhodobých poznatků a bádání lehce modifikoval - tamhle pár milimetrů ubral tamhle přidal - zkrátka vytvořil nový typ úlu naprosto nekompatibilní s čímkoliv.


Leoš

Antone, proč by mělo být úlové dno přístupné zezadu? Zřejmě dělám něco špatně, ale já zezadu přístup vůbec nepotřebuju. Naopak, jelikož jsem tak všechna dna vyrobil, tak teď zas pracně přístupy zezadu při GO den napevno ucpávám a naopak česnové vložky rozšiřuji na celou šířku dna. /ulehčená manipulace s podložkami/Ke skleněnému dnu se nevyjadřuji, protože jsem nikdy žádné neměl a umím si zdůvodnit, proč ho nechci.
Zdraví R. stonjek

Antone, proč by mělo být úlové dno přístupné zezadu? Stonjek

Radim nepostrehol si, že ja píšem nie o slklenenom dne ale o tom drevenom a najjedduchšom, ktoré má otvor do podmetu má zo zadného priestoru,za úľom, aby som zbytočne pred letáčom zbytočne navystavoval včelím žihadlám.
Veď ak chcem npr. robiť zber prirodzene odpadnutých V.D. počas sezóny, dokážem to urobiť zozadu bezpečnejšie, rýchlejšie a pod., ďalej vkladanie fumigantu do podmetu je veľmi praktické a rýchle ak je otvor aj dostatočne vysoký, (môj je 6-8cm), môžem bezpečne, ak včelstvo potrebuje na jeho záchranu vložiť balík CMC alebo vo vhodnom kŕmidle podať cukrový roztok či med, kontrola podmetových podložiek po zime, na ktorej ostane (ak ju vyberiem pred preletom) negatív zimovania včelstva, z ktorého dokážem vyčítať všetko o priebehu zimovaniavčiel viac, ako keď úľ otvorím a čo také rýchle vyčistenie dna a vloženie čistej podložky. Takéto dno je pre včelára k nezaplateniu.

Anton

Přiláním se k panu Turčánymu Moje dna jsou 10 cm vysoká a zadem přístupná a jsou podstatně lepší jak těch pár den přístupných jen z předu 2 cm štěrbinou Postupně je likviduji

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Sklen?n? dno
> Datum: 27.2.2008 14:35:10
> ----------------------------------------
> Antone, proč by mělo být úlové dno přístupné zezadu? Stonjek
>
> Radim nepostrehol si, že ja píšem nie o slklenenom dne ale o tom drevenom a
> najjedduchšom, ktoré má otvor do podmetu má zo zadného priestoru,za úľom,
> aby som zbytočne pred letáčom zbytočne navystavoval včelím žihadlám.
> Veď ak chcem npr. robiť zber prirodzene odpadnutých V.D. počas sezóny,
> dokážem to urobiť zozadu bezpečnejšie, rýchlejšie a pod., ďalej vkladanie
> fumigantu do podmetu je veľmi praktické a rýchle ak je otvor aj dostatočne
> vysoký, (môj je 6-8cm), môžem bezpečne, ak včelstvo potrebuje na jeho
> záchranu vložiť balík CMC alebo vo vhodnom kŕmidle podať cukrový roztok či
> med, kontrola podmetových podložiek po zime, na ktorej ostane (ak ju
> vyberiem pred preletom) negatív zimovania včelstva, z ktorého dokážem
> vyčítať všetko o priebehu zimovaniavčiel viac, ako keď úľ otvorím a čo také
> rýchle vyčistenie dna a vloženie čistej podložky. Takéto dno je pre včelára
> k nezaplateniu.
>
> Anton
>
>
>

Presne tak, chodit pred cesna bez kukly je u me nemozne- takovy hrdina nejsem :-)) , rychla kontrola pohledem do dna zezadu lze i bez kukly, do 10cm podmetu lehce vlozite ruku, takze lze podmet pripadne vycistit, lze videt i polohu chomace pres zimu, kolik ulicek apod - to samozrejme je videt i z podlozky. Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu do steny dna, pasek visi atd.

T.H.

> Přiláním se k panu Turčánymu Moje dna jsou 10 cm vysoká a zadem přístupná a
> jsou podstatně lepší jak těch pár den přístupných jen z předu 2 cm štěrbinou
> Postupně je likviduji
>
> PEPAN
>
>

Zřejmě se každý bavíme o jiných dnech. Já když vyndám česnovou vložku a zadní klín, dno otočím o 180 stupňů prohodím klíny tak vše pasuje. Nejvíc by se mělo štrachat s podložkami v červenci a srpnu kvůli diagnostice roztoče a to je úplně jedno odkud tam lezete, slíznete si to vždycky. Pozorování kde je v zimě chomáč pohledem zezadu je pouze ukázkou špatně zazimovaného včelstva, protože včely mají mít přebytek volných buněk a ne viset v prostoru. Jistě pohledem odspoda by to mohlo být vidět, ovšem v tom případě by musel mít včelař šířku hlavy 10 cm a očima se dostat u studené stavby co nejblíž k česnu. Dávám přednost dobře zazimovaným včelstvům, které podobné okuky pouze ruší. Záchrana včelstva CMC či jiným krmením, proč volit to nejhloupější nejvzdálenější a nejstudenější místo v úle?? Předpokládám že se jedná o zimu, předjaří. Dávám přednost opět dobře zaz. včelstvům, která podobné nesmysly nepotřebují a i kdyby, předem to jde u mě stejně dobře. Fumigace v podmetu, v Dole z ní nijak nadšeni nejsou, já ji také nepoužívám a zepředu by to šlo také dobře. No a lézt po kolenou a podle visících včel v podmetu usuzovat na přidání nástavku? No kdo má rád roje proč ne. Setřásání včel přes smyk z medných plástů do podmetu funguje dobře, ale od těch dob co jsem ho zrušil odjíždím s mednými plásty ze včelnice kdy chci já a ne když mě včely vyženou. Takže jste mě nepřesvědčili. Zadní dvířka do podmetu považuji pouze za výrobní komplikaci i nadále.
Zdraví R. /Rudolf/ Stonjek

"Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu do steny dna, pasek visi atd."

Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora. Zkuste udělat následující pokus a dáte mi za pravdu.
Uvažujme o 10-ti včelstvech. Při prvé fumigaci 5 budeme fumigovat z vysokého úlového dna a dalších 5 shora nad zimním sezením včelstva. Spočteme roztoče na podložkách. Zjistíme, že při fumigaci z úlového dna je podstatně nižší spad roztočů než při fumigaci shora. Při druhé fumigaci všech 10 včelstev budeme fumigovat shora nad zimujícím chomáčem. Spočteme roztoče a zjistíme, že včelstva, která měla při prvé fumigaci z úlového dna menší spad roztočů má nyní tento spad daleko vyšší než včelstva, která byla při prvé fumigaci ošetřena shora. Vysvětlení tohoto jevu je v samotném použitém úlu a také obranném mechanizmu včelstva. Tak tady, množství tepla vyvinutého spálením fumigačního pásku je tak malé, že nemůže vynést léčivo do horních pater úlu (rozuměj nástavkového úlu). Léčivo se rychle ochladí a padá zpět ke dnu. Včely se sami snaží vše co jim nevoní vytlačit česnem z úlu. Pokud budeme fumigaci aplikovat shora, musí léčivo projít včelstvem. Pokud tedy budeme zatvrzele aplikovat fumigaci úlovým dnem, koledujeme si přinejmenším o nižší účinnost léčiva a následně i o rezistenci roztoče na amitraz. Vyzkoušejte, počítejte a uvidíte.
Pepča

Nebude to tak! Od počátku varroázy fumiguji páskem do dna (svisle),
účinnost je dobrá. Nedělal jsem sice přesná porovnání účinnosti s
fumigací nahoře, ale kdyby dole byla nižší účinnost, dávno bych
nevčelařil...
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> "Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu
> do steny dna, pasek visi atd."
>
> Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení
> je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora.
>

"Nebude to tak! Od počátku varroázy fumiguji páskem do dna (svisle),
účinnost je dobrá. Nedělal jsem sice přesná porovnání účinnosti s
fumigací nahoře, ale kdyby dole byla nižší účinnost, dávno bych
nevčelařil...
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> "Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu
> do steny dna, pasek visi atd."
>
> Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení
> je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora."

Nějak jsem v zápalu boje opoměl říci, že to co jsem uvedl ve svém příspěvku platí, a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17). Zde tedy nedoporučuji aplikaci fumigace do podmetu. Rozdíl ve spadu roztočů je patrný také po provedení třetího ošetření aerosolem. U včelstev, která byla fumigována shora, byl spad roztočů po aplikaci aerosolu daleko menší než u včelstev fumigovaných spodem do podmetu. Ošetření včelstev aerosolem však nebylo na pořadu dne a proto jsem je neuváděl. V některých ZO dosud aerosol neprovádí, nebo se z různých důvodů neprovádí u některých včelařů. A proto, pomůže-li můj příspěvek alespoň jednomu včelaři k záchraně včelstev, tak příspěvek splnil svůj účel.
Pepča

a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).

Práve táto veta nie je relevantná lebo neodpovedá na otázku, či spodné alebo horné zadymenie je správne. Zasiahnuté klieštiky padajúce npr. zo 4-tej debničky uviaznu v dosť veľkom množstve v bunkách spodných debničkách, odkiaľ postupne ich včely uvolnia z prázdnych buniek do podmetu. Potom tieto zachytené klieštiky, skresľujú aj 10-15 dní počet odpadnutých parazitom. Tomuto som sa venoval niekoľko rokov, kým som sa zbavil tejto mylnej predstavy. Čiže nula bodov.

U včelstev, která byla fumigována shora, byl spad roztočů po aplikaci aerosolu daleko menší než u včelstev fumigovaných spodem do podmetu.

Slová "daleko menší" potvrdzujú správnosť vášho tvrdenia absolutne alebo len relatívne? Mali ste ešte pred uskutočnením fumigácie zistený presný počet V.D.? Viete dobre, že zamorenosť jednotlivých včelstiev je rôzna, potom porovnávate neporovnateľné.

Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!

Vážení pánové, protože jsem se přestěhoval z města do přírody, tak dělám všechno proto abych ji minimálně zatěžoval. Mám v tomto směru plno aktivit, momentálně např.dostavět sluneční elektrárnu a napojit do sítě.Horší je zdolat úředního šimla. Je třeba pracovat s předstihem/před zdražením/.Včasná reakce, platí to i pro včely. Proto se omlouvám, že se k tomu vracím se zpožděním.. Pro včely moc času nezbývá a už vůbec ne na složité výroby nebo složité včelaření, či hraní, jak se domníváte.Na názor dalších velkovčelařů, že moje řešení nejsou k využití odpovím.Určitě bych jako velkovčelař včelařil s minimální pracností, odpovídající dnešním požadavkům.Ani 12letého včelaře nenechám zvedat 5 nástavků, když mu stačí jeden, ale s potřebným zařízením, aby to zvládl sám. Včera si odvezl po roce začínající včelař 2 zdravá včelstva/ zatím na podložce bez jednoho kleštíka/. Další budou pokračovat. Připravujeme další akce např. jednoduchý přechod na jinou rámkovou míru u staršího včelaře a ještě složitější akce se včelami..Vše si dotujeme sami.To je to nejlepší co můžeme pro včelařství udělat, vychovat si nástupce.Méně podstatné je, pokud nechápu význam skleněného dna a následných věcí. Tady se s tím zabývat, či vyjadřovat, je jen na škodu věci.Nebo si ho ještě pracným způsobem vyrábět bez zkušeností a pak zjistit, že je k ničemu, když nevím jak se využívá, nebo jak se jednoduše vyrobí.Platí to i pro skleněné nástavky.
Na www.včely.kvalitně.cz , Technický rozvoj je skleněný program pro Vás co to zajímá.
Bohužel, bez peněz nelze obhájit svá práva .A bohatý, pologramotný podnikatel se může člověkovi ještě vysmívat.Takže důchodci vymýšlet jen pro sebe a nenechat se urážet.
B.V

Zrovna sluneční elektrárna na výrobu elektrické energie zatíží přírodu při
své výrobě více než kolik ušetří vyrobenou energií.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 9:31 PM
Subject: Re: Sklen?n? dno


>>
> Vážení pánové, protože jsem se přestěhoval z města do přírody, tak dělám
> všechno proto abych ji minimálně zatěžoval. Mám v tomto směru plno
> aktivit, momentálně např.dostavět sluneční elektrárnu a napojit do
> B.V

Zrovna sluneční elektrárna na výrobu elektrické energie zatíží přírodu při
své výrobě více než kolik ušetří vyrobenou energií.

R. Polášek

Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak je energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z hliníku nebo ze dřeva).
Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v horizontu 50 let.

B.V.

Výkupní cena elektrické energie fotovoltaiky je proti tržní výkupní ceně
elektřiny uměle zvýhodněná asi dvacetkrát. Za těchto podmínek je uváděná
návratnost u jednotlivých projektů v ČR těch 4 až 8 let. Není to nic jiného
než drahý experiment, který nedobrovolně vytahuje z kapes peníze všem
uživatelům elektřiny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2008 10:12 PM
Subject: Re: Sklen?n? dno

> Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak
je
> energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě
> hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z
> hliníku nebo ze dřeva).
> Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u
> nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro
> využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v
> horizontu 50 let.
>
> B.V.

jojo, bez dotací a tím docela hodně výhodné výkupní ceně "zelené"
elektriky by do fotovoltaických článků v našich zeměpisných podmínkách
asi nikdo nešel....
ale z příspěvku V.B. sem měl spíše pocit že nehovoří o finanční
návratnosti, ale o energetické, tj. těch cca 400-600kWh co jsou potřeba
na výrobu jednoho m2 panelu, vyprodukuje tento panel za 4-6let.... je
to tak?

petr j.



Radim Polášek napsal(a):
> Výkupní cena elektrické energie fotovoltaiky je proti tržní výkupní ceně
> elektřiny uměle zvýhodněná asi dvacetkrát. Za těchto podmínek je uváděná
> návratnost u jednotlivých projektů v ČR těch 4 až 8 let. Není to nic jiného
> než drahý experiment, který nedobrovolně vytahuje z kapes peníze všem
> uživatelům elektřiny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 03, 2008 10:12 PM
> Subject: Re: Sklen?n? dno
>
>
>> Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak
>>
> je
>
>> energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě
>> hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z
>> hliníku nebo ze dřeva).
>> Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u
>> nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro
>> využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v
>> horizontu 50 let.
>>
>> B.V.
>>
>
>
>

Dobrý den.

Někde jsem slyšel, nebo četl, návod na jednoduchou výrobu medocukrového
těsta, ale teď si nemůžu vzpomenout jak to přesně bylo. Ale asi se do
kyblíku dal práškový cukr a pouze se zalil teplým (řídkým) medem. Po
několika dnech to vzájemně prošlo a bylo to hotovo. Nic se nemuselo míchat.
Máte někdo zkušenosti a pokud ano můžete napsat přesné údaje - kolik
cukru, kolik medu, kolik dní?

Za informace děkuji.
Ať to bzučí!!

Jose

OVP 2002/1/215

.... Při velkých dávkách se používají dva díly práškového cukru a jeden díl dobře teplého tekutého medu. Do náležitě velké uzavíratelné nádoby se dají vždy vrstvy práškový cukr-med, práškový cukr-med. Povrch vrstvy práškového cukru se zpevní stlačením dlaní. Nejhořejší vrstva v nádobě musí být vždy med. Nádoba se dobře uzavře. Po 3-4 týdnech je práškový cukr prosycen medem a těsto je hotovo. ...



----------------------------------------------------
Dobrý den.

Někde jsem slyšel, nebo četl, návod na jednoduchou výrobu medocukrového
těsta, ale teď si nemůžu vzpomenout jak to přesně bylo. Ale asi se do
kyblíku dal práškový cukr a pouze se zalil teplým (řídkým) medem. Po
několika dnech to vzájemně prošlo a bylo to hotovo. Nic se nemuselo míchat.
Máte někdo zkušenosti a pokud ano můžete napsat přesné údaje - kolik
cukru, kolik medu, kolik dní?

Za informace děkuji.
Ať to bzučí!!

Jose


----------------------------------

Je známo, že fotoaltaické články aby byly vyrobeny, spotřebuje se na jejich výrobu, polovina energie jejich celoživotního výkonu který poskytne eventuálně síti. Tz. že kdyby se energie získávala pouze ze slunce fotoaltaikou, každý třetí panel se vyrobí proto, aby fungovaly dva předchozí.

Přepočítávat nebo počítat finanční návratnost, když se bavíme o zatížení životního prostředí je chybou, protože hodnota peněz nesouvisí s životním prostředí a je velmi relativní v případě energií. Nanejvýš v situaci a v prostředí předražených energií v Evropě.

Doufám, že to p. Vojtěchu pochopíte co jsem tím chtěl říci kde jste se zmýlil a nechal se ovlivnit známým Unijním fantazírováním a v chybách v politice o prospěšnosti alternativních paliv.

.........
B.V.:>
Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak je energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z hliníku nebo ze dřeva).
Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v horizontu 50 let. <

Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> Nějak jsem v zápalu boje opoměl říci, že to co jsem uvedl ve svém
> příspěvku platí, a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve
> čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).

Každopádně je při aplikaci spodem, ať již při fumigaci nebo aerosolování, nižší koncentrace účinné látky ve vyšších partií úlu než při aplikaci horem. Rozhodně se to nějak promítne v účinnosti léčení, která u vícenástavkových úlech zřejmě nebude přesahovat 90%. Ale opakováním léčení při absenci plodu se tento hendikep dožene, avšak na úkor zvýšených reziduí a tím pád i zvýšené pravděpodobnosti vzniku rezistence. Stejné stanovisko zastává i VUVČ.

S pozdravem...M. Václavek

"Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák "

Odpověď zní ano. Nepokládal jsem za důležité uvádět tyto všeobecně známé skutečnosti.

Podzimní fumigace provádím již od roku 1985. V roce 1986 jsem po konzultaci s VÚVč počal fumigovat do vysokého úlového dna. Byl jsem s tím spokojen. Bylo to pohodlné, bez vyrušování včel a bez žihadel. Takto jsem spokojeně fumigoval až do roku 2003. Co mne přimělo ke změně názoru?
V roce 2002 a 2003 opakoval jeden z učitelů včelařství na setkání v Nasavrkách dotaz, zda fumigovat do úlového dna nebo horem. Odpovědi byly nejednoznačné, ale spíše převládal názor fumigovat do úlového dna pro své nesporné výhody pohodlí aplikace léčiva. Proto jsem se rozhodl porovnat oba způsoby z hlediska účinnosti. Pokus jsem prováděl od prvé podzimní fumigace 2003, roku 2004 jsem zakoupil aerosolový přístroj a poslední ošetření jsem prováděl aerosolem vždy koncem roku. Pokus jsem ukončil v prosinci 2007. To je 5 roků počítání roztočů na podložkách a to několikrát po každé aplikaci léčiva. Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. S výsledky této práce v textové podobě, včetně doprovodné dokumentace (tabulky spadu roztočů)jsem seznámil VÚVč. Ten prostřednictvím ing. Veselého potvrdil správnost mých závěrů. Nemám ve zvyku prezentovat jakýkoli názor, který není a) všeobecně znám, nebo b) podložen odbornou literaturou, nebo c) potvrzen vlastními zkušenostmi,to je tento případ. Svým příspěvkem jsem chtěl upozornit na skutečnost nižší účinnosti léčiva při aplikaci do úlového dna zejména včelaře, kteří z různých důvodů nemohou nebo nemají možnost použít aerosolový vyvíječ a včelaří ve víceprostorových úlech.
Pepča

Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. J.K.

Moje 23 ročné skúsenosti s fumigáciou v podmete so spľovaním v horizontálnej polohe v tvare veľkého, hovoria niečo iné, tento sbôsob je vysoko preukazný. Hovoria o tom aj posledné výsledky, nezaniklo ani jedno včelstvo (zo 70-tich) a záznamy o odpadnutých klietikoch robím od roku 1985. Aj v tomto prípade môže byť pravda subjektívna, ale vkladať fumigant do podmetu zo zadnej strane úľa je týmto spôsob strašne jednoduché a podľa mňa aj účinné. Nakoniec podstatné je to, že včely žijú.


Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa včely neudusili a plyn zmiešaný zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza k jeho rezistencii.
Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú uzatvorené) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Robil som pokusy (zapálený na dne) so šírením fumiganta v sklenenej 50 l fľaši a nič také som nezistil, aby v uzavretej nádobe bol nejaký rozdiel v hustote dolu alebo hore.

Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez vzdušnice kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii V.D (hubiacu látku včela neprijíma ústami, ale cez vzdušnice).
Anton

Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton

V případě, že pásek vložíte do krajního plástu - k boku nástavku a máte 2 a více nástavků, musí kouř uličkami projít nejdříve do podmetu a teprve poté se šíří mezi plásty ke včelám. Pokud dáte doutnající pásek na triangl- přímo na střed podmetu , kouř se šíří určitě rychleji a přímo k chumáči .

Několik let jsem dělal fumigaci do podmetu. Není pravda, že léčivo neprojde do horního nástavku. Okénky je vidět, kde je kouř unášející léčivo. Léčivo nemohou včely vyvětrat česnem , když je toto ucpané. A argumentace některých přátel , že při fumigaci zdola nepronikne kouř do sevřeného chomáče, zatímco shora ano je samozřejmě scestná úplně . Proč by najednou mělo projít chumáčem? Prostě by se šířilo prázdnými uličkami okolo, nebo by působilo jen na vrchní část chomáče. Zajímavá je myšlenka vysrážení léčiva ve studeném podmetu. Samozřejmě , že se tam vysráží . A také na plástech, stěnách a strůpku. Vzhledem k tomu, že za okénky je vidět, jak kouř postupuje , tedy nahoru , a do stran je jasné, že to co se vysráží na dně je již jen odpad. V loňském roce jsem u vědomí krize léčil v horním nástavku. Včely byly již slabší, takže jsem mohl vyjmout krajní plást. Bohužel situaci to již nezachránilo.

Jak říká klasik "Proti gustu žádný dišputát říkával pan Prošek" Ale již ta představa jak nahlížím do úlu jak automechanik je hrozná V zimě když chci vidět kde jsou včely podívám se na podložku, v létě se podívám zadními dvířky a jinak vše vidím podle chování na česně

Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s. Hlavně do věcí o kterých nic nevím. Odsuzujeme skleněnná dna? Co však o nich víme? Nebylo by lepší nejprve alespoň jedno dno na zkoušku vyrobit? Já se na to chystám. Nemusím jich zhotovit hned 50 nebo 150. Potom snad budu trochu v obraze, když už se zůčastním diskuse na toto téma. Možná, že nebudu muset do úlových den nahlížet za pomocí zrcátka, protože se mi již poněkud hůře ohýbají kolena. Věřím tomu, že i pro děti to bude jiný pohled na živé včely.
Pepča

Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s. Hlavně do věcí o kterých nic nevím.
.................

Nijak Vám nebráním vyrábět skleněná dna a už vůbec Vám do toho nehodlám KECAT. Doufám, že smím svobodně vyjádřit svůj názor.

Dno jsem viděl v reálu - a fakt je, že nechápu, v čem je jeho přínos. Ale netvrdím, že musím pochopit vše, ani se o to upřimně řečeno nesnažím. Stejně tak nechápu, proč máme v Čechách několik desítek rámkových mír a typů úlů a stále jsou tvořeny další . . .

Leoš

Těch rámkových mír je plno podívej se do různých nabídek světových firem Kdo tvrdí že je světová míra tak kecá ale dnes se míry pohybují veskrze od délky horní loučky od 35 cm do 48 cm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo <Ardenus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sklen?n? dno
> Datum: 27.2.2008 19:11:52
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé,
> velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s.
> Hlavně do věcí o kterých nic nevím.
> ................
>
> Nijak Vám nebráním vyrábět skleněná dna a už vůbec Vám do toho nehodlám
> KECAT. Doufám, že smím svobodně vyjádřit svůj názor.
>
> Dno jsem viděl v reálu - a fakt je, že nechápu, v čem je jeho přínos. Ale
> netvrdím, že musím pochopit vše, ani se o to upřimně řečeno nesnažím.
> Stejně tak nechápu, proč máme v Čechách několik desítek rámkových mír a
> typů úlů a stále jsou tvořeny další . . .
>
> Leoš
>
>
>

Těch rámkových mír je plno podívej se do různých nabídek světových firem Kdo tvrdí že je světová míra tak kecá ale dnes se míry pohybují veskrze od délky horní loučky od 35 cm do 48 cm
Pepan
--------------
Po té co jsem včelařil na exotické míře oceňuji standartizovanou míru. Nechci dělat reklamu konkrétníku úlu, ale není nad to, když existuje nějaký oficiální výkres.
Zvednu telefon, řeknu výšku (v případě Langstrota), kolik drátků (u vyšší míry) a za čas mi přijdou hotové vydrátkované rámky (a jednou i se zatavenými mezistěnami - to bylo blaho), nebo nástavky.
Určitě je mnoho důvodů přidávat někam nějaký důležitý :-)milimetr, či centimetr, izolaci, ..., ale cena, která se za to zaplatí je pak vysoká.
Takže různé falce a jiné pro včely významné vylepšení mě dnes jen pobaví.
Stejně tak mě baví, když mám čas si dělat sám rámky, nástavky a jiné. Ale kdykoli si můžu pohledem do nějakého ceníku porovnat svoji hodinovku (cenu práce) a nebo v časové tísni potřebné díly objednat.

A pokud někdo začíná, tak ať bere na vědomí, že ne vždy bude mít tolik nadšení a času, nebo bude jeho dodavatel mít volné kapacity. A není nad to, když si můžu vybírat mezi více dodavateli nějakého standardu.

Karel

To je zajímavé. Jestli bych měl nějak zhodnotit skleněné dna, tak v žádném případě bych je ve velkém nezačal bez ověření zavádět do chovu. Jestli ale samotný popis výhod sděluje cituji:

"Nemocné včely vidíte už z dálky, protože znečistí sklo, ..."

ptám se, kolik takových průhledných den, které včely instinktivně pokálí, musím mít v záloze kvůli té "výhodě", kterou vlastně tímto vidím jako totální nevýhodu. Jestli si totiž budou včely plést osvětlený interiér úlu s exteriérem, nelze ho považovat za něco převratného.


.......
Pepča:>Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s.<

ptám se, kolik takových průhledných den, které včely instinktivně pokálí, musím mít v záloze kvůli té "výhodě", kterou vlastně tímto vidím jako totální nevýhodu. Jestli si totiž budou včely plést osvětlený interiér úlu s exteriérem, nelze ho považovat za něco převratného

Žádné. Každé sklo se vytáhne a umyje v SAVU.To se dá včelstvo ještě zachránit.To není v dnešní situaci zanedbatelné.Rychlá diagnostika a celkem levná...
B.V.

Nespatřuji žádné dramatické výhody ve skleněných dnech. Osobně si nedovedu představit, že bych skleněné dna nebo nástavky sám vyráběl.

Uváděné výhody skleněných den:

,, Nemocné včelstvo je vidět již zdálky ,,

Pokud Vaše včelstva trpí nosemou, měl byste se vážně zamyslet nad stavem Vašich včelstev. Nosema propukne zpravidla jen ve slabých včelstev či v nehygienických podmínkách. Pokud Vaše včelstva netrpí nosemou či jinými nákazami spojené se špatnou kondicí včelstva ( zvápenatění, virózy, septikémie ), tato výhoda pozbývá platnost. Osobně žádnou nemoc kromě varroázy v současnou dubu ve svých včelstev neregistruji.

,, Světlo vadí roztočům, včely se jich zbavují přes síto ,,

Máte to experimentálně ověřené, nebo si to jen myslíte?

,, Toto dno dobře provětrává ,,
,,(...)únikový prostor při medobraní, chlazení v zimě, dobré provětrávání úlu, jednoduchá kontrola spadu, kontrola činnosti v podmetu (...) ,,

Klasická drátěná dna ( varroa dna ) jsou na tom stejně.

,, Během růstu včelstva slouží jako prostor dočasného vyvěšení včel ,,

Je velmi nebezpečné z hlediska vzniku rojové nálady vyčkávat na zaplnění dna z určité části, jak to někteří dělají. Proč předem nepodložit nástavek s mezistěnami pod plodiště a využívat přirozeného rozšiřování včelstva směrem dolů ?

Neberte to jako nějakou urážku, nemyslím to ve zlým. Jen chci upozornit na to, že jsou i tací, pro něž tento systém nepřináší užitek. Pro malovčelaře by to mohlo být docela i zajímavé dívat se na činnost v podmetu, ale z pohledu vlastní včelařské praxe zatím nevidím účel.


S pozdravem...M. Václavek

To že světlo vadí rostočům je blbost , vždyť ve své domovině žijí na včelách které staví plásty na větvích stromů a podobně. Jsou přímo vystavení slunci ;-))

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sklen?n? dno
> Datum: 03.3.2008 11:33:41
> ----------------------------------------
> Nespatřuji žádné dramatické výhody ve skleněných dnech. Osobně si nedovedu
> představit, že bych skleněné dna nebo nástavky sám vyráběl.
>
> Uváděné výhody skleněných den:
>
> ,, Nemocné včelstvo je vidět již zdálky ,,
>
> Pokud Vaše včelstva trpí nosemou, měl byste se vážně zamyslet nad stavem
> Vašich včelstev. Nosema propukne zpravidla jen ve slabých včelstev či v
> nehygienických podmínkách. Pokud Vaše včelstva netrpí nosemou či jinými
> nákazami spojené se špatnou kondicí včelstva ( zvápenatění, virózy,
> septikémie ), tato výhoda pozbývá platnost. Osobně žádnou nemoc kromě
> varroázy v současnou dubu ve svých včelstev neregistruji.
>
> ,, Světlo vadí roztočům, včely se jich zbavují přes síto ,,
>
> Máte to experimentálně ověřené, nebo si to jen myslíte?
>
> ,, Toto dno dobře provětrává ,,
> ,,(...)únikový prostor při medobraní, chlazení v zimě, dobré provětrávání
> úlu, jednoduchá kontrola spadu, kontrola činnosti v podmetu (...) ,,
>
> Klasická drátěná dna ( varroa dna ) jsou na tom stejně.
>
> ,, Během růstu včelstva slouží jako prostor dočasného vyvěšení včel ,,
>
> Je velmi nebezpečné z hlediska vzniku rojové nálady vyčkávat na zaplnění
> dna z určité části, jak to někteří dělají. Proč předem nepodložit nástavek
> s mezistěnami pod plodiště a využívat přirozeného rozšiřování včelstva
> směrem dolů ?
>
> Neberte to jako nějakou urážku, nemyslím to ve zlým. Jen chci upozornit na
> to, že jsou i tací, pro něž tento systém nepřináší užitek. Pro malovčelaře
> by to mohlo být docela i zajímavé dívat se na činnost v podmetu, ale z
> pohledu vlastní včelařské praxe zatím nevidím účel.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>