76610

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 2. 2008
Re: Skleněné dno

Včely nemusí lítat jen na jednu stranu, protože některé lítají ne jen na jih, ale i na sever..

_____________________________________________________________

Ale česna máte na jedné straně, že? Nebo ne?


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vojtěch (85.13.78.2) --- 26. 2. 2008
Re: Skleněné dno

Ale česna máte na jedné straně, že? Nebo ne?
Je tam více variant, možno otevřít na 4 strany otvory podle potřeby. Např. možnost upravit při vykrádaní, nebo v době vedra, snůšky, lze otevřít celou jednu stranu a včely sedají přímo na síto, které můžeme podle potřeby touto stranou celé vytáhnout a oklepat.To je účelem, aby sedaly na síto, i když některá obleze po stěně.To je technické řešení podpory zdravého chovu včel. Zatím to pochopili včelaři jen v blízkém okolí.
B.V

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

A co na tom chapat???

Je to proste jen jine provedeni vysokeho zasitovaneho dna - varroa dna. Za pouziti jineho materialu. O vyhodach lze diskutovat, ale nelze to nikomu vnucovat.

T.H.

Zatím to pochopili včelaři jen v blízkém okolí.
> B.V
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Vojtěch (85.13.78.2) --- 26. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Abych se nikomu nevnucoval, už nebudu zde na dotazy odpovídat.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Dobre rano,
prosim neberte me tolik vazne, trochu sem si rypnul, nic ve zlem :-))

Myslim si, ze i kdyby Vase dno bylo petkral vyhodnejsi nez klasicke drevene varroa dno, tak cloveka, ktery ma treba jen 20 vcelstev tezko presvedcite, aby je hodil do stodoly a rychle vyrobil sklenena.
Predpokladam, ze sklenena dna nikde clovek nekoupi a i kdyby, do takove investice by sel malokdo ....
Vim jak casove narocne je vyrobit varroa dno ze dreva, ze skla to musi byt jeste narocnejsi. Tolik k tomu vnucovani.

U skla je zajimava moznost mnohem snadnejsi desinfekce. Jinak ostatni zminovane vyhody se mi zdaji hodne podobne. Do vysokeho zasitovaneho dna je taky zadnimi dvirky videt az do pulky 1. nastavku, lze kontrolovat spad bez ruseni vcel, lehce cistit apod.

T.H.

> Abych se nikomu nevnucoval, už nebudu zde na dotazy odpovídat.
> B.V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Dobre rano,
prosim neberte me tolik vazne, trochu sem si rypnul, nic ve zlem :-))

Ale máte pravdu, úľové dno musí byť lacné, jednoduché zhotovenie, musí mať prísup zozadu a musí poskytovať včelárovi bezpečný a rýchly zásah proti V.D. v každom čase .

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Leoš (213.19.51.58) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!
.................

S výše uvedeným bezezbytku souhlasím. Budu se opakovat, ale je obrovský rozdíl včelařit s 5 včelstvy nebo s 50.

Dovolím si volně citovat jednoho dlouholetého včelaře, kterého si velmi vážím : " český včelař pokud nevymyslí nějakou zlepšovací ptákovinu, se snad ani nemůže nazývat včelařem " A tak se vymýšlí, zdokonaluje . . .

Loni jsem si byl prohlédnout včelnici, kde měly být úly Langstroth. Dotyčný včelař je ale na základě svých dlouhodobých poznatků a bádání lehce modifikoval - tamhle pár milimetrů ubral tamhle přidal - zkrátka vytvořil nový typ úlu naprosto nekompatibilní s čímkoliv.


Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(90.183.70.9) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Antone, proč by mělo být úlové dno přístupné zezadu? Zřejmě dělám něco špatně, ale já zezadu přístup vůbec nepotřebuju. Naopak, jelikož jsem tak všechna dna vyrobil, tak teď zas pracně přístupy zezadu při GO den napevno ucpávám a naopak česnové vložky rozšiřuji na celou šířku dna. /ulehčená manipulace s podložkami/Ke skleněnému dnu se nevyjadřuji, protože jsem nikdy žádné neměl a umím si zdůvodnit, proč ho nechci.
Zdraví R. stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Antone, proč by mělo být úlové dno přístupné zezadu? Stonjek

Radim nepostrehol si, že ja píšem nie o slklenenom dne ale o tom drevenom a najjedduchšom, ktoré má otvor do podmetu má zo zadného priestoru,za úľom, aby som zbytočne pred letáčom zbytočne navystavoval včelím žihadlám.
Veď ak chcem npr. robiť zber prirodzene odpadnutých V.D. počas sezóny, dokážem to urobiť zozadu bezpečnejšie, rýchlejšie a pod., ďalej vkladanie fumigantu do podmetu je veľmi praktické a rýchle ak je otvor aj dostatočne vysoký, (môj je 6-8cm), môžem bezpečne, ak včelstvo potrebuje na jeho záchranu vložiť balík CMC alebo vo vhodnom kŕmidle podať cukrový roztok či med, kontrola podmetových podložiek po zime, na ktorej ostane (ak ju vyberiem pred preletom) negatív zimovania včelstva, z ktorého dokážem vyčítať všetko o priebehu zimovaniavčiel viac, ako keď úľ otvorím a čo také rýchle vyčistenie dna a vloženie čistej podložky. Takéto dno je pre včelára k nezaplateniu.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Přiláním se k panu Turčánymu Moje dna jsou 10 cm vysoká a zadem přístupná a jsou podstatně lepší jak těch pár den přístupných jen z předu 2 cm štěrbinou Postupně je likviduji

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Sklen?n? dno
> Datum: 27.2.2008 14:35:10
> ----------------------------------------
> Antone, proč by mělo být úlové dno přístupné zezadu? Stonjek
>
> Radim nepostrehol si, že ja píšem nie o slklenenom dne ale o tom drevenom a
> najjedduchšom, ktoré má otvor do podmetu má zo zadného priestoru,za úľom,
> aby som zbytočne pred letáčom zbytočne navystavoval včelím žihadlám.
> Veď ak chcem npr. robiť zber prirodzene odpadnutých V.D. počas sezóny,
> dokážem to urobiť zozadu bezpečnejšie, rýchlejšie a pod., ďalej vkladanie
> fumigantu do podmetu je veľmi praktické a rýchle ak je otvor aj dostatočne
> vysoký, (môj je 6-8cm), môžem bezpečne, ak včelstvo potrebuje na jeho
> záchranu vložiť balík CMC alebo vo vhodnom kŕmidle podať cukrový roztok či
> med, kontrola podmetových podložiek po zime, na ktorej ostane (ak ju
> vyberiem pred preletom) negatív zimovania včelstva, z ktorého dokážem
> vyčítať všetko o priebehu zimovaniavčiel viac, ako keď úľ otvorím a čo také
> rýchle vyčistenie dna a vloženie čistej podložky. Takéto dno je pre včelára
> k nezaplateniu.
>
> Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Presne tak, chodit pred cesna bez kukly je u me nemozne- takovy hrdina nejsem :-)) , rychla kontrola pohledem do dna zezadu lze i bez kukly, do 10cm podmetu lehce vlozite ruku, takze lze podmet pripadne vycistit, lze videt i polohu chomace pres zimu, kolik ulicek apod - to samozrejme je videt i z podlozky. Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu do steny dna, pasek visi atd.

T.H.

> Přiláním se k panu Turčánymu Moje dna jsou 10 cm vysoká a zadem přístupná a
> jsou podstatně lepší jak těch pár den přístupných jen z předu 2 cm štěrbinou
> Postupně je likviduji
>
> PEPAN
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(90.183.70.9) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Zřejmě se každý bavíme o jiných dnech. Já když vyndám česnovou vložku a zadní klín, dno otočím o 180 stupňů prohodím klíny tak vše pasuje. Nejvíc by se mělo štrachat s podložkami v červenci a srpnu kvůli diagnostice roztoče a to je úplně jedno odkud tam lezete, slíznete si to vždycky. Pozorování kde je v zimě chomáč pohledem zezadu je pouze ukázkou špatně zazimovaného včelstva, protože včely mají mít přebytek volných buněk a ne viset v prostoru. Jistě pohledem odspoda by to mohlo být vidět, ovšem v tom případě by musel mít včelař šířku hlavy 10 cm a očima se dostat u studené stavby co nejblíž k česnu. Dávám přednost dobře zazimovaným včelstvům, které podobné okuky pouze ruší. Záchrana včelstva CMC či jiným krmením, proč volit to nejhloupější nejvzdálenější a nejstudenější místo v úle?? Předpokládám že se jedná o zimu, předjaří. Dávám přednost opět dobře zaz. včelstvům, která podobné nesmysly nepotřebují a i kdyby, předem to jde u mě stejně dobře. Fumigace v podmetu, v Dole z ní nijak nadšeni nejsou, já ji také nepoužívám a zepředu by to šlo také dobře. No a lézt po kolenou a podle visících včel v podmetu usuzovat na přidání nástavku? No kdo má rád roje proč ne. Setřásání včel přes smyk z medných plástů do podmetu funguje dobře, ale od těch dob co jsem ho zrušil odjíždím s mednými plásty ze včelnice kdy chci já a ne když mě včely vyženou. Takže jste mě nepřesvědčili. Zadní dvířka do podmetu považuji pouze za výrobní komplikaci i nadále.
Zdraví R. /Rudolf/ Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

"Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu do steny dna, pasek visi atd."

Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora. Zkuste udělat následující pokus a dáte mi za pravdu.
Uvažujme o 10-ti včelstvech. Při prvé fumigaci 5 budeme fumigovat z vysokého úlového dna a dalších 5 shora nad zimním sezením včelstva. Spočteme roztoče na podložkách. Zjistíme, že při fumigaci z úlového dna je podstatně nižší spad roztočů než při fumigaci shora. Při druhé fumigaci všech 10 včelstev budeme fumigovat shora nad zimujícím chomáčem. Spočteme roztoče a zjistíme, že včelstva, která měla při prvé fumigaci z úlového dna menší spad roztočů má nyní tento spad daleko vyšší než včelstva, která byla při prvé fumigaci ošetřena shora. Vysvětlení tohoto jevu je v samotném použitém úlu a také obranném mechanizmu včelstva. Tak tady, množství tepla vyvinutého spálením fumigačního pásku je tak malé, že nemůže vynést léčivo do horních pater úlu (rozuměj nástavkového úlu). Léčivo se rychle ochladí a padá zpět ke dnu. Včely se sami snaží vše co jim nevoní vytlačit česnem z úlu. Pokud budeme fumigaci aplikovat shora, musí léčivo projít včelstvem. Pokud tedy budeme zatvrzele aplikovat fumigaci úlovým dnem, koledujeme si přinejmenším o nižší účinnost léčiva a následně i o rezistenci roztoče na amitraz. Vyzkoušejte, počítejte a uvidíte.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Čermák K. (e-mailem) --- 28. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Nebude to tak! Od počátku varroázy fumiguji páskem do dna (svisle),
účinnost je dobrá. Nedělal jsem sice přesná porovnání účinnosti s
fumigací nahoře, ale kdyby dole byla nižší účinnost, dávno bych
nevčelařil...
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> "Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu
> do steny dna, pasek visi atd."
>
> Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení
> je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 29. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

"Nebude to tak! Od počátku varroázy fumiguji páskem do dna (svisle),
účinnost je dobrá. Nedělal jsem sice přesná porovnání účinnosti s
fumigací nahoře, ale kdyby dole byla nižší účinnost, dávno bych
nevčelařil...
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> "Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu
> do steny dna, pasek visi atd."
>
> Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení
> je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora."

Nějak jsem v zápalu boje opoměl říci, že to co jsem uvedl ve svém příspěvku platí, a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17). Zde tedy nedoporučuji aplikaci fumigace do podmetu. Rozdíl ve spadu roztočů je patrný také po provedení třetího ošetření aerosolem. U včelstev, která byla fumigována shora, byl spad roztočů po aplikaci aerosolu daleko menší než u včelstev fumigovaných spodem do podmetu. Ošetření včelstev aerosolem však nebylo na pořadu dne a proto jsem je neuváděl. V některých ZO dosud aerosol neprovádí, nebo se z různých důvodů neprovádí u některých včelařů. A proto, pomůže-li můj příspěvek alespoň jednomu včelaři k záchraně včelstev, tak příspěvek splnil svůj účel.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).

Práve táto veta nie je relevantná lebo neodpovedá na otázku, či spodné alebo horné zadymenie je správne. Zasiahnuté klieštiky padajúce npr. zo 4-tej debničky uviaznu v dosť veľkom množstve v bunkách spodných debničkách, odkiaľ postupne ich včely uvolnia z prázdnych buniek do podmetu. Potom tieto zachytené klieštiky, skresľujú aj 10-15 dní počet odpadnutých parazitom. Tomuto som sa venoval niekoľko rokov, kým som sa zbavil tejto mylnej predstavy. Čiže nula bodov.

U včelstev, která byla fumigována shora, byl spad roztočů po aplikaci aerosolu daleko menší než u včelstev fumigovaných spodem do podmetu.

Slová "daleko menší" potvrdzujú správnosť vášho tvrdenia absolutne alebo len relatívne? Mali ste ešte pred uskutočnením fumigácie zistený presný počet V.D.? Viete dobre, že zamorenosť jednotlivých včelstiev je rôzna, potom porovnávate neporovnateľné.

Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Vojtěch (85.13.78.2) --- 2. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!

Vážení pánové, protože jsem se přestěhoval z města do přírody, tak dělám všechno proto abych ji minimálně zatěžoval. Mám v tomto směru plno aktivit, momentálně např.dostavět sluneční elektrárnu a napojit do sítě.Horší je zdolat úředního šimla. Je třeba pracovat s předstihem/před zdražením/.Včasná reakce, platí to i pro včely. Proto se omlouvám, že se k tomu vracím se zpožděním.. Pro včely moc času nezbývá a už vůbec ne na složité výroby nebo složité včelaření, či hraní, jak se domníváte.Na názor dalších velkovčelařů, že moje řešení nejsou k využití odpovím.Určitě bych jako velkovčelař včelařil s minimální pracností, odpovídající dnešním požadavkům.Ani 12letého včelaře nenechám zvedat 5 nástavků, když mu stačí jeden, ale s potřebným zařízením, aby to zvládl sám. Včera si odvezl po roce začínající včelař 2 zdravá včelstva/ zatím na podložce bez jednoho kleštíka/. Další budou pokračovat. Připravujeme další akce např. jednoduchý přechod na jinou rámkovou míru u staršího včelaře a ještě složitější akce se včelami..Vše si dotujeme sami.To je to nejlepší co můžeme pro včelařství udělat, vychovat si nástupce.Méně podstatné je, pokud nechápu význam skleněného dna a následných věcí. Tady se s tím zabývat, či vyjadřovat, je jen na škodu věci.Nebo si ho ještě pracným způsobem vyrábět bez zkušeností a pak zjistit, že je k ničemu, když nevím jak se využívá, nebo jak se jednoduše vyrobí.Platí to i pro skleněné nástavky.
Na www.včely.kvalitně.cz , Technický rozvoj je skleněný program pro Vás co to zajímá.
Bohužel, bez peněz nelze obhájit svá práva .A bohatý, pologramotný podnikatel se může člověkovi ještě vysmívat.Takže důchodci vymýšlet jen pro sebe a nenechat se urážet.
B.V

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Zrovna sluneční elektrárna na výrobu elektrické energie zatíží přírodu při
své výrobě více než kolik ušetří vyrobenou energií.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 9:31 PM
Subject: Re: Sklen?n? dno


>>
> Vážení pánové, protože jsem se přestěhoval z města do přírody, tak dělám
> všechno proto abych ji minimálně zatěžoval. Mám v tomto směru plno
> aktivit, momentálně např.dostavět sluneční elektrárnu a napojit do
> B.V

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Vojtěch (85.13.78.2) --- 3. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Zrovna sluneční elektrárna na výrobu elektrické energie zatíží přírodu při
své výrobě více než kolik ušetří vyrobenou energií.

R. Polášek

Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak je energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z hliníku nebo ze dřeva).
Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v horizontu 50 let.

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Výkupní cena elektrické energie fotovoltaiky je proti tržní výkupní ceně
elektřiny uměle zvýhodněná asi dvacetkrát. Za těchto podmínek je uváděná
návratnost u jednotlivých projektů v ČR těch 4 až 8 let. Není to nic jiného
než drahý experiment, který nedobrovolně vytahuje z kapes peníze všem
uživatelům elektřiny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2008 10:12 PM
Subject: Re: Sklen?n? dno

> Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak
je
> energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě
> hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z
> hliníku nebo ze dřeva).
> Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u
> nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro
> využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v
> horizontu 50 let.
>
> B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
je?ek.obecný (e-mailem) --- 4. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

jojo, bez dotací a tím docela hodně výhodné výkupní ceně "zelené"
elektriky by do fotovoltaických článků v našich zeměpisných podmínkách
asi nikdo nešel....
ale z příspěvku V.B. sem měl spíše pocit že nehovoří o finanční
návratnosti, ale o energetické, tj. těch cca 400-600kWh co jsou potřeba
na výrobu jednoho m2 panelu, vyprodukuje tento panel za 4-6let.... je
to tak?

petr j.



Radim Polášek napsal(a):
> Výkupní cena elektrické energie fotovoltaiky je proti tržní výkupní ceně
> elektřiny uměle zvýhodněná asi dvacetkrát. Za těchto podmínek je uváděná
> návratnost u jednotlivých projektů v ČR těch 4 až 8 let. Není to nic jiného
> než drahý experiment, který nedobrovolně vytahuje z kapes peníze všem
> uživatelům elektřiny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 03, 2008 10:12 PM
> Subject: Re: Sklen?n? dno
>
>
>> Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak
>>
> je
>
>> energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě
>> hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z
>> hliníku nebo ze dřeva).
>> Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u
>> nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro
>> využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v
>> horizontu 50 let.
>>
>> B.V.
>>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
Josef ?amalík (e-mailem) --- 1. 4. 2008
jednoduchá výroba medocukrového těsta

Dobrý den.

Někde jsem slyšel, nebo četl, návod na jednoduchou výrobu medocukrového
těsta, ale teď si nemůžu vzpomenout jak to přesně bylo. Ale asi se do
kyblíku dal práškový cukr a pouze se zalil teplým (řídkým) medem. Po
několika dnech to vzájemně prošlo a bylo to hotovo. Nic se nemuselo míchat.
Máte někdo zkušenosti a pokud ano můžete napsat přesné údaje - kolik
cukru, kolik medu, kolik dní?

Za informace děkuji.
Ať to bzučí!!

Jose

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
mp (89.185.250.195) --- 31. 7. 2009
Re: jednoduchá výroba medocukrového těsta


OVP 2002/1/215

.... Při velkých dávkách se používají dva díly práškového cukru a jeden díl dobře teplého tekutého medu. Do náležitě velké uzavíratelné nádoby se dají vždy vrstvy práškový cukr-med, práškový cukr-med. Povrch vrstvy práškového cukru se zpevní stlačením dlaní. Nejhořejší vrstva v nádobě musí být vždy med. Nádoba se dobře uzavře. Po 3-4 týdnech je práškový cukr prosycen medem a těsto je hotovo. ...



----------------------------------------------------
Dobrý den.

Někde jsem slyšel, nebo četl, návod na jednoduchou výrobu medocukrového
těsta, ale teď si nemůžu vzpomenout jak to přesně bylo. Ale asi se do
kyblíku dal práškový cukr a pouze se zalil teplým (řídkým) medem. Po
několika dnech to vzájemně prošlo a bylo to hotovo. Nic se nemuselo míchat.
Máte někdo zkušenosti a pokud ano můžete napsat přesné údaje - kolik
cukru, kolik medu, kolik dní?

Za informace děkuji.
Ať to bzučí!!

Jose


----------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Je známo, že fotoaltaické články aby byly vyrobeny, spotřebuje se na jejich výrobu, polovina energie jejich celoživotního výkonu který poskytne eventuálně síti. Tz. že kdyby se energie získávala pouze ze slunce fotoaltaikou, každý třetí panel se vyrobí proto, aby fungovaly dva předchozí.

Přepočítávat nebo počítat finanční návratnost, když se bavíme o zatížení životního prostředí je chybou, protože hodnota peněz nesouvisí s životním prostředí a je velmi relativní v případě energií. Nanejvýš v situaci a v prostředí předražených energií v Evropě.

Doufám, že to p. Vojtěchu pochopíte co jsem tím chtěl říci kde jste se zmýlil a nechal se ovlivnit známým Unijním fantazírováním a v chybách v politice o prospěšnosti alternativních paliv.

.........
B.V.:>
Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak je energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z hliníku nebo ze dřeva).
Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v horizontu 50 let. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Čermák K. (e-mailem) --- 1. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> Nějak jsem v zápalu boje opoměl říci, že to co jsem uvedl ve svém
> příspěvku platí, a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve
> čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
M. Václavek (85.132.169.34) --- 1. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Každopádně je při aplikaci spodem, ať již při fumigaci nebo aerosolování, nižší koncentrace účinné látky ve vyšších partií úlu než při aplikaci horem. Rozhodně se to nějak promítne v účinnosti léčení, která u vícenástavkových úlech zřejmě nebude přesahovat 90%. Ale opakováním léčení při absenci plodu se tento hendikep dožene, avšak na úkor zvýšených reziduí a tím pád i zvýšené pravděpodobnosti vzniku rezistence. Stejné stanovisko zastává i VUVČ.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 1. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

"Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák "

Odpověď zní ano. Nepokládal jsem za důležité uvádět tyto všeobecně známé skutečnosti.

Podzimní fumigace provádím již od roku 1985. V roce 1986 jsem po konzultaci s VÚVč počal fumigovat do vysokého úlového dna. Byl jsem s tím spokojen. Bylo to pohodlné, bez vyrušování včel a bez žihadel. Takto jsem spokojeně fumigoval až do roku 2003. Co mne přimělo ke změně názoru?
V roce 2002 a 2003 opakoval jeden z učitelů včelařství na setkání v Nasavrkách dotaz, zda fumigovat do úlového dna nebo horem. Odpovědi byly nejednoznačné, ale spíše převládal názor fumigovat do úlového dna pro své nesporné výhody pohodlí aplikace léčiva. Proto jsem se rozhodl porovnat oba způsoby z hlediska účinnosti. Pokus jsem prováděl od prvé podzimní fumigace 2003, roku 2004 jsem zakoupil aerosolový přístroj a poslední ošetření jsem prováděl aerosolem vždy koncem roku. Pokus jsem ukončil v prosinci 2007. To je 5 roků počítání roztočů na podložkách a to několikrát po každé aplikaci léčiva. Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. S výsledky této práce v textové podobě, včetně doprovodné dokumentace (tabulky spadu roztočů)jsem seznámil VÚVč. Ten prostřednictvím ing. Veselého potvrdil správnost mých závěrů. Nemám ve zvyku prezentovat jakýkoli názor, který není a) všeobecně znám, nebo b) podložen odbornou literaturou, nebo c) potvrzen vlastními zkušenostmi,to je tento případ. Svým příspěvkem jsem chtěl upozornit na skutečnost nižší účinnosti léčiva při aplikaci do úlového dna zejména včelaře, kteří z různých důvodů nemohou nebo nemají možnost použít aerosolový vyvíječ a včelaří ve víceprostorových úlech.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 3. 2008
Re: Sklenene dno- skúsenosti s amitrazom

Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. J.K.

Moje 23 ročné skúsenosti s fumigáciou v podmete so spľovaním v horizontálnej polohe v tvare veľkého, hovoria niečo iné, tento sbôsob je vysoko preukazný. Hovoria o tom aj posledné výsledky, nezaniklo ani jedno včelstvo (zo 70-tich) a záznamy o odpadnutých klietikoch robím od roku 1985. Aj v tomto prípade môže byť pravda subjektívna, ale vkladať fumigant do podmetu zo zadnej strane úľa je týmto spôsob strašne jednoduché a podľa mňa aj účinné. Nakoniec podstatné je to, že včely žijú.


Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa včely neudusili a plyn zmiešaný zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza k jeho rezistencii.
Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú uzatvorené) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Robil som pokusy (zapálený na dne) so šírením fumiganta v sklenenej 50 l fľaši a nič také som nezistil, aby v uzavretej nádobe bol nejaký rozdiel v hustote dolu alebo hore.

Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez vzdušnice kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii V.D (hubiacu látku včela neprijíma ústami, ale cez vzdušnice).
Anton

Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
kozlik (194.212.232.6) --- 1. 3. 2008
Re: Sklenene dno- skúsenosti s amitrazom

V případě, že pásek vložíte do krajního plástu - k boku nástavku a máte 2 a více nástavků, musí kouř uličkami projít nejdříve do podmetu a teprve poté se šíří mezi plásty ke včelám. Pokud dáte doutnající pásek na triangl- přímo na střed podmetu , kouř se šíří určitě rychleji a přímo k chumáči .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
kozlík (194.212.232.6) --- 29. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Několik let jsem dělal fumigaci do podmetu. Není pravda, že léčivo neprojde do horního nástavku. Okénky je vidět, kde je kouř unášející léčivo. Léčivo nemohou včely vyvětrat česnem , když je toto ucpané. A argumentace některých přátel , že při fumigaci zdola nepronikne kouř do sevřeného chomáče, zatímco shora ano je samozřejmě scestná úplně . Proč by najednou mělo projít chumáčem? Prostě by se šířilo prázdnými uličkami okolo, nebo by působilo jen na vrchní část chomáče. Zajímavá je myšlenka vysrážení léčiva ve studeném podmetu. Samozřejmě , že se tam vysráží . A také na plástech, stěnách a strůpku. Vzhledem k tomu, že za okénky je vidět, jak kouř postupuje , tedy nahoru , a do stran je jasné, že to co se vysráží na dně je již jen odpad. V loňském roce jsem u vědomí krize léčil v horním nástavku. Včely byly již slabší, takže jsem mohl vyjmout krajní plást. Bohužel situaci to již nezachránilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
pepan (194.213.44.10) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Jak říká klasik "Proti gustu žádný dišputát říkával pan Prošek" Ale již ta představa jak nahlížím do úlu jak automechanik je hrozná V zimě když chci vidět kde jsou včely podívám se na podložku, v létě se podívám zadními dvířky a jinak vše vidím podle chování na česně

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s. Hlavně do věcí o kterých nic nevím. Odsuzujeme skleněnná dna? Co však o nich víme? Nebylo by lepší nejprve alespoň jedno dno na zkoušku vyrobit? Já se na to chystám. Nemusím jich zhotovit hned 50 nebo 150. Potom snad budu trochu v obraze, když už se zůčastním diskuse na toto téma. Možná, že nebudu muset do úlových den nahlížet za pomocí zrcátka, protože se mi již poněkud hůře ohýbají kolena. Věřím tomu, že i pro děti to bude jiný pohled na živé včely.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Leoš (213.19.51.58) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s. Hlavně do věcí o kterých nic nevím.
.................

Nijak Vám nebráním vyrábět skleněná dna a už vůbec Vám do toho nehodlám KECAT. Doufám, že smím svobodně vyjádřit svůj názor.

Dno jsem viděl v reálu - a fakt je, že nechápu, v čem je jeho přínos. Ale netvrdím, že musím pochopit vše, ani se o to upřimně řečeno nesnažím. Stejně tak nechápu, proč máme v Čechách několik desítek rámkových mír a typů úlů a stále jsou tvořeny další . . .

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Těch rámkových mír je plno podívej se do různých nabídek světových firem Kdo tvrdí že je světová míra tak kecá ale dnes se míry pohybují veskrze od délky horní loučky od 35 cm do 48 cm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo <Ardenus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sklen?n? dno
> Datum: 27.2.2008 19:11:52
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé,
> velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s.
> Hlavně do věcí o kterých nic nevím.
> ................
>
> Nijak Vám nebráním vyrábět skleněná dna a už vůbec Vám do toho nehodlám
> KECAT. Doufám, že smím svobodně vyjádřit svůj názor.
>
> Dno jsem viděl v reálu - a fakt je, že nechápu, v čem je jeho přínos. Ale
> netvrdím, že musím pochopit vše, ani se o to upřimně řečeno nesnažím.
> Stejně tak nechápu, proč máme v Čechách několik desítek rámkových mír a
> typů úlů a stále jsou tvořeny další . . .
>
> Leoš
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
KaJi (194.138.39.52) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

Těch rámkových mír je plno podívej se do různých nabídek světových firem Kdo tvrdí že je světová míra tak kecá ale dnes se míry pohybují veskrze od délky horní loučky od 35 cm do 48 cm
Pepan
--------------
Po té co jsem včelařil na exotické míře oceňuji standartizovanou míru. Nechci dělat reklamu konkrétníku úlu, ale není nad to, když existuje nějaký oficiální výkres.
Zvednu telefon, řeknu výšku (v případě Langstrota), kolik drátků (u vyšší míry) a za čas mi přijdou hotové vydrátkované rámky (a jednou i se zatavenými mezistěnami - to bylo blaho), nebo nástavky.
Určitě je mnoho důvodů přidávat někam nějaký důležitý :-)milimetr, či centimetr, izolaci, ..., ale cena, která se za to zaplatí je pak vysoká.
Takže různé falce a jiné pro včely významné vylepšení mě dnes jen pobaví.
Stejně tak mě baví, když mám čas si dělat sám rámky, nástavky a jiné. Ale kdykoli si můžu pohledem do nějakého ceníku porovnat svoji hodinovku (cenu práce) a nebo v časové tísni potřebné díly objednat.

A pokud někdo začíná, tak ať bere na vědomí, že ne vždy bude mít tolik nadšení a času, nebo bude jeho dodavatel mít volné kapacity. A není nad to, když si můžu vybírat mezi více dodavateli nějakého standardu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 2. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

To je zajímavé. Jestli bych měl nějak zhodnotit skleněné dna, tak v žádném případě bych je ve velkém nezačal bez ověření zavádět do chovu. Jestli ale samotný popis výhod sděluje cituji:

"Nemocné včely vidíte už z dálky, protože znečistí sklo, ..."

ptám se, kolik takových průhledných den, které včely instinktivně pokálí, musím mít v záloze kvůli té "výhodě", kterou vlastně tímto vidím jako totální nevýhodu. Jestli si totiž budou včely plést osvětlený interiér úlu s exteriérem, nelze ho považovat za něco převratného.


.......
Pepča:>Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Vojtěch (85.13.78.2) --- 3. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

ptám se, kolik takových průhledných den, které včely instinktivně pokálí, musím mít v záloze kvůli té "výhodě", kterou vlastně tímto vidím jako totální nevýhodu. Jestli si totiž budou včely plést osvětlený interiér úlu s exteriérem, nelze ho považovat za něco převratného

Žádné. Každé sklo se vytáhne a umyje v SAVU.To se dá včelstvo ještě zachránit.To není v dnešní situaci zanedbatelné.Rychlá diagnostika a celkem levná...
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
M. Václavek (213.29.160.5) --- 3. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Nespatřuji žádné dramatické výhody ve skleněných dnech. Osobně si nedovedu představit, že bych skleněné dna nebo nástavky sám vyráběl.

Uváděné výhody skleněných den:

,, Nemocné včelstvo je vidět již zdálky ,,

Pokud Vaše včelstva trpí nosemou, měl byste se vážně zamyslet nad stavem Vašich včelstev. Nosema propukne zpravidla jen ve slabých včelstev či v nehygienických podmínkách. Pokud Vaše včelstva netrpí nosemou či jinými nákazami spojené se špatnou kondicí včelstva ( zvápenatění, virózy, septikémie ), tato výhoda pozbývá platnost. Osobně žádnou nemoc kromě varroázy v současnou dubu ve svých včelstev neregistruji.

,, Světlo vadí roztočům, včely se jich zbavují přes síto ,,

Máte to experimentálně ověřené, nebo si to jen myslíte?

,, Toto dno dobře provětrává ,,
,,(...)únikový prostor při medobraní, chlazení v zimě, dobré provětrávání úlu, jednoduchá kontrola spadu, kontrola činnosti v podmetu (...) ,,

Klasická drátěná dna ( varroa dna ) jsou na tom stejně.

,, Během růstu včelstva slouží jako prostor dočasného vyvěšení včel ,,

Je velmi nebezpečné z hlediska vzniku rojové nálady vyčkávat na zaplnění dna z určité části, jak to někteří dělají. Proč předem nepodložit nástavek s mezistěnami pod plodiště a využívat přirozeného rozšiřování včelstva směrem dolů ?

Neberte to jako nějakou urážku, nemyslím to ve zlým. Jen chci upozornit na to, že jsou i tací, pro něž tento systém nepřináší užitek. Pro malovčelaře by to mohlo být docela i zajímavé dívat se na činnost v podmetu, ale z pohledu vlastní včelařské praxe zatím nevidím účel.


S pozdravem...M. Václavek




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 3. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

To že světlo vadí rostočům je blbost , vždyť ve své domovině žijí na včelách které staví plásty na větvích stromů a podobně. Jsou přímo vystavení slunci ;-))

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sklen?n? dno
> Datum: 03.3.2008 11:33:41
> ----------------------------------------
> Nespatřuji žádné dramatické výhody ve skleněných dnech. Osobně si nedovedu
> představit, že bych skleněné dna nebo nástavky sám vyráběl.
>
> Uváděné výhody skleněných den:
>
> ,, Nemocné včelstvo je vidět již zdálky ,,
>
> Pokud Vaše včelstva trpí nosemou, měl byste se vážně zamyslet nad stavem
> Vašich včelstev. Nosema propukne zpravidla jen ve slabých včelstev či v
> nehygienických podmínkách. Pokud Vaše včelstva netrpí nosemou či jinými
> nákazami spojené se špatnou kondicí včelstva ( zvápenatění, virózy,
> septikémie ), tato výhoda pozbývá platnost. Osobně žádnou nemoc kromě
> varroázy v současnou dubu ve svých včelstev neregistruji.
>
> ,, Světlo vadí roztočům, včely se jich zbavují přes síto ,,
>
> Máte to experimentálně ověřené, nebo si to jen myslíte?
>
> ,, Toto dno dobře provětrává ,,
> ,,(...)únikový prostor při medobraní, chlazení v zimě, dobré provětrávání
> úlu, jednoduchá kontrola spadu, kontrola činnosti v podmetu (...) ,,
>
> Klasická drátěná dna ( varroa dna ) jsou na tom stejně.
>
> ,, Během růstu včelstva slouží jako prostor dočasného vyvěšení včel ,,
>
> Je velmi nebezpečné z hlediska vzniku rojové nálady vyčkávat na zaplnění
> dna z určité části, jak to někteří dělají. Proč předem nepodložit nástavek
> s mezistěnami pod plodiště a využívat přirozeného rozšiřování včelstva
> směrem dolů ?
>
> Neberte to jako nějakou urážku, nemyslím to ve zlým. Jen chci upozornit na
> to, že jsou i tací, pro něž tento systém nepřináší užitek. Pro malovčelaře
> by to mohlo být docela i zajímavé dívat se na činnost v podmetu, ale z
> pohledu vlastní včelařské praxe zatím nevidím účel.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu