78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Honza Jindra (89.203.134.130) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!

Rudu celkem chápu, že to má rád co nejjednodušší. Ve včelstvu ale funguje několik mechanismů, které "nějaký" vliv na stav roztočů mají. Například grooming - sebeočišťování, které vede k tomu, že alespoň pár roztočů spadne na dno. Pokud je dno plné a bez použití oček, snadno roztoč najde jinou včelu, která ho odnese zpět do úlu. Zasíťované dno a zároveň snížená aktivita včel na dně použitím oček určitě způsobí to že pár roztočů skončí v trávě pod úlem. Účinnost není velká, ale každý mrtvý roztoč je dobrý roztoč. Zásuvka pod sítem je pak ideální nástroj pro průběžnou diagnostiku pro ty, co se bojí chodit do včel zepředu.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!

Přesně takhle jsem to chtěl napsat, včelí síto na dně umožní pomocí podložky
pod dnem bez kontaktu se včelami sledovat spad roztočů. Dříve, dokud stačilo
běžné léčení na podzim to nebylo nijak významné, nyní se zdá, že toto
sledování bude důležitý indikátor pro nasazení léčky během léta. Včel se
nebojím, ale je velký rozdíl dřepnout si zepředu v létě před česna a obalený
v ochranných pomůckách dělat překážku výletu včel a šťourat jim do česna,
které je velice přísně chráněno mnoha strážkyněmi nebo zezadu bez
jakýchkoliv ochranných pomůcek jenom prohlížet spad.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 28, 2008 12:48 PM
Subject: Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!


> Rudu celkem chápu, že to má rád co nejjednodušší. Ve včelstvu ale funguje
> několik mechanismů, které "nějaký" vliv na stav roztočů mají. Například
> grooming - sebeočišťování, které vede k tomu, že alespoň pár roztočů
spadne
> na dno. Pokud je dno plné a bez použití oček, snadno roztoč najde jinou
> včelu, která ho odnese zpět do úlu. Zasíťované dno a zároveň snížená
> aktivita včel na dně použitím oček určitě způsobí to že pár roztočů skončí
> v trávě pod úlem. Účinnost není velká, ale každý mrtvý roztoč je dobrý
> roztoč. Zásuvka pod sítem je pak ideální nástroj pro průběžnou diagnostiku
> pro ty, co se bojí chodit do včel zepředu.
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!

Ale síto se přece jenom hůř utěsňuje při fumigaci a aerosolu. Mám je přes celé dno, je to výborné, ale při fumigaci, když dám podložku ze spodu na síto, trochu kouř někde uniká.
Tonda

>Přesně takhle jsem to chtěl napsat, včelí síto na dně umožní pomocí podložky pod dnem bez kontaktu se včelami sledovat spad roztočů. Dříve, dokud stačilo běžné léčení na podzim to nebylo nijak významné, nyní se zdá, že toto
sledování bude důležitý indikátor pro nasazení léčky během léta. Včel se nebojím, ale je velký rozdíl dřepnout si zepředu v létě před česna a obalený v ochranných pomůckách dělat překážku výletu včel a šťourat jim do česna,
které je velice přísně chráněno mnoha strážkyněmi nebo zezadu bez jakýchkoliv ochranných pomůcek jenom prohlížet spad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Honza Jindra (89.203.134.130) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!

Tonda:
Ale síto se přece jenom hůř utěsňuje při fumigaci a aerosolu. Mám je přes celé dno, je to výborné, ale při fumigaci, když dám podložku ze spodu na síto, trochu kouř někde uniká.

Je to věcí podložky kterou používáte. Mě se osvědčilo staré gumolino. To je tak těžké, že ho žádný vítr neodfoukne, a pružné takže dobře přilehne ke dnu a síto utěsní.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!

Pokud je dno plné a bez použití oček, snadno roztoč najde jinou včelu, která ho odnese zpět do úlu. Zasíťované dno a zároveň snížená aktivita včel na dně použitím oček určitě způsobí to že pár roztočů skončí v trávě pod úlem. Účinnost není velká, ale každý mrtvý roztoč je dobrý roztoč.27 268

Krátko popíšem rozdiel medzi zasiťovaným a volným dnoma jeho vplyvom na vššiu úmrtnosť včelstiev.

Od r. 1985 som mal každý úľ vybavený celoplošnou sieťou (očká 3x3mm) pod plodiskom. Kontrolu prirodzeného odpadu V.D som robil pod sieťou, kde nemohla prejsť žiadna včela. V tých časoch sme ošetrovali včelstvá len fumigantom, v r. 1988/89 som prišiel asi o 65% včelstiev, totálou deštrukciou ešte do zimy, ktorej nezabránila sieť.

Jednoznačnou préčinou bol zlý technologický postup (TP) v boji proti V.D., fumigovalo sa v čase keď vo včelstvách bol ešte zaviečkovaný plod a dovolím si tvrdiť, že i teraz je hlavnou príčinou úhynov práve nesprávny TP, veľa zbytočných zásahov v čase, keď je vo včelstvách nejaký zaviečkovaný plod.

Od roku 1992 až do dnešných čias mi neuhynulo ani jedno včelstvo a to vďaka popužívaniu Gabonov a jednej fumigácie v čase, keď nebol vo včelstvách zaviečkovaný plod, prípadne som uväznením matky na 21 dní utvoril bezplodový stav včelstva.
Od roku 2000 nepoužívam sieťové dná (odnímateľné dná som prerobil na odber peľu) a taktiež sa to neprejavilo na kvalite včelstiev.

Tento stus qvo trvá dodnes a to už 7 rokov, bojujem s klieštikom len fumigantom (Taktik-amitraz) s tromi fumigáciami v mimoriadnych prípadoch aj štvrtý raz (Gabon som vypustil). Je to podstatne menej ako u Vás. Ešte nikdy som nepoužil jarné a letné ošetrenie.

Tak ako u Vás, tak i u nás je na boj doporučený oficiálny TP, ale prečo by som ho mal používať, keď je účinný, veď liečim svoje včely, ja som za ne zodpovedný. Pritom pôsobenie fumigantu na V.D. nikdy nepresiahne 15min., i to svedčí o jeho dobrej účinnosti.

Fumigáciu robím stále zo spodu včelstva a to s tromi kvapkami ak sú dve-tri debničky a vnímavosť V.D je stále rovnako vynikajúci na amitraz. Odr. 1985 je to už 23 rokov, presne tak ako to napísal K.Čermák.

Ešte krátky vstup. tohoto roku som fumigoval 70 včelstiev, z ktorých som 6 vč. na jednom úpodstavci neuzatvoril molitanom. Nechal som to tak, aby som zaznamenal aký bude zber po 24 hod., fumigáciu som urobil ešte raz a úle som uzatvoril na 20 min., po druhej fum. (po 24 hod.) som vjednom vč. našiel 2 odpadnuté V.D..
Po prvej fum. bol odpad primeraný, čo by znamenalo, amitraz aj pri nedokonalom utesnení (čomu včelári najviac pripisujú svoje pochybenie), pôsobí na V.D. DOKONALE!

Prosím včelárov, aby tento spôsob neskúšali, pokiaľ mu neuveria.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu