76393

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Josef Křapka (77.237.138.69) --- 29. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

"Nebude to tak! Od počátku varroázy fumiguji páskem do dna (svisle),
účinnost je dobrá. Nedělal jsem sice přesná porovnání účinnosti s
fumigací nahoře, ale kdyby dole byla nižší účinnost, dávno bych
nevčelařil...
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> "Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu
> do steny dna, pasek visi atd."
>
> Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení
> je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora."

Nějak jsem v zápalu boje opoměl říci, že to co jsem uvedl ve svém příspěvku platí, a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17). Zde tedy nedoporučuji aplikaci fumigace do podmetu. Rozdíl ve spadu roztočů je patrný také po provedení třetího ošetření aerosolem. U včelstev, která byla fumigována shora, byl spad roztočů po aplikaci aerosolu daleko menší než u včelstev fumigovaných spodem do podmetu. Ošetření včelstev aerosolem však nebylo na pořadu dne a proto jsem je neuváděl. V některých ZO dosud aerosol neprovádí, nebo se z různých důvodů neprovádí u některých včelařů. A proto, pomůže-li můj příspěvek alespoň jednomu včelaři k záchraně včelstev, tak příspěvek splnil svůj účel.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno

a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).

Práve táto veta nie je relevantná lebo neodpovedá na otázku, či spodné alebo horné zadymenie je správne. Zasiahnuté klieštiky padajúce npr. zo 4-tej debničky uviaznu v dosť veľkom množstve v bunkách spodných debničkách, odkiaľ postupne ich včely uvolnia z prázdnych buniek do podmetu. Potom tieto zachytené klieštiky, skresľujú aj 10-15 dní počet odpadnutých parazitom. Tomuto som sa venoval niekoľko rokov, kým som sa zbavil tejto mylnej predstavy. Čiže nula bodov.

U včelstev, která byla fumigována shora, byl spad roztočů po aplikaci aerosolu daleko menší než u včelstev fumigovaných spodem do podmetu.

Slová "daleko menší" potvrdzujú správnosť vášho tvrdenia absolutne alebo len relatívne? Mali ste ešte pred uskutočnením fumigácie zistený presný počet V.D.? Viete dobre, že zamorenosť jednotlivých včelstiev je rôzna, potom porovnávate neporovnateľné.

Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Vojtěch (85.13.78.2) --- 2. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!

Vážení pánové, protože jsem se přestěhoval z města do přírody, tak dělám všechno proto abych ji minimálně zatěžoval. Mám v tomto směru plno aktivit, momentálně např.dostavět sluneční elektrárnu a napojit do sítě.Horší je zdolat úředního šimla. Je třeba pracovat s předstihem/před zdražením/.Včasná reakce, platí to i pro včely. Proto se omlouvám, že se k tomu vracím se zpožděním.. Pro včely moc času nezbývá a už vůbec ne na složité výroby nebo složité včelaření, či hraní, jak se domníváte.Na názor dalších velkovčelařů, že moje řešení nejsou k využití odpovím.Určitě bych jako velkovčelař včelařil s minimální pracností, odpovídající dnešním požadavkům.Ani 12letého včelaře nenechám zvedat 5 nástavků, když mu stačí jeden, ale s potřebným zařízením, aby to zvládl sám. Včera si odvezl po roce začínající včelař 2 zdravá včelstva/ zatím na podložce bez jednoho kleštíka/. Další budou pokračovat. Připravujeme další akce např. jednoduchý přechod na jinou rámkovou míru u staršího včelaře a ještě složitější akce se včelami..Vše si dotujeme sami.To je to nejlepší co můžeme pro včelařství udělat, vychovat si nástupce.Méně podstatné je, pokud nechápu význam skleněného dna a následných věcí. Tady se s tím zabývat, či vyjadřovat, je jen na škodu věci.Nebo si ho ještě pracným způsobem vyrábět bez zkušeností a pak zjistit, že je k ničemu, když nevím jak se využívá, nebo jak se jednoduše vyrobí.Platí to i pro skleněné nástavky.
Na www.včely.kvalitně.cz , Technický rozvoj je skleněný program pro Vás co to zajímá.
Bohužel, bez peněz nelze obhájit svá práva .A bohatý, pologramotný podnikatel se může člověkovi ještě vysmívat.Takže důchodci vymýšlet jen pro sebe a nenechat se urážet.
B.V

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Zrovna sluneční elektrárna na výrobu elektrické energie zatíží přírodu při
své výrobě více než kolik ušetří vyrobenou energií.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 9:31 PM
Subject: Re: Sklen?n? dno


>>
> Vážení pánové, protože jsem se přestěhoval z města do přírody, tak dělám
> všechno proto abych ji minimálně zatěžoval. Mám v tomto směru plno
> aktivit, momentálně např.dostavět sluneční elektrárnu a napojit do
> B.V

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Vojtěch (85.13.78.2) --- 3. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Zrovna sluneční elektrárna na výrobu elektrické energie zatíží přírodu při
své výrobě více než kolik ušetří vyrobenou energií.

R. Polášek

Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak je energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z hliníku nebo ze dřeva).
Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v horizontu 50 let.

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Výkupní cena elektrické energie fotovoltaiky je proti tržní výkupní ceně
elektřiny uměle zvýhodněná asi dvacetkrát. Za těchto podmínek je uváděná
návratnost u jednotlivých projektů v ČR těch 4 až 8 let. Není to nic jiného
než drahý experiment, který nedobrovolně vytahuje z kapes peníze všem
uživatelům elektřiny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2008 10:12 PM
Subject: Re: Sklen?n? dno

> Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak
je
> energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě
> hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z
> hliníku nebo ze dřeva).
> Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u
> nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro
> využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v
> horizontu 50 let.
>
> B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
je?ek.obecný (e-mailem) --- 4. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

jojo, bez dotací a tím docela hodně výhodné výkupní ceně "zelené"
elektriky by do fotovoltaických článků v našich zeměpisných podmínkách
asi nikdo nešel....
ale z příspěvku V.B. sem měl spíše pocit že nehovoří o finanční
návratnosti, ale o energetické, tj. těch cca 400-600kWh co jsou potřeba
na výrobu jednoho m2 panelu, vyprodukuje tento panel za 4-6let.... je
to tak?

petr j.



Radim Polášek napsal(a):
> Výkupní cena elektrické energie fotovoltaiky je proti tržní výkupní ceně
> elektřiny uměle zvýhodněná asi dvacetkrát. Za těchto podmínek je uváděná
> návratnost u jednotlivých projektů v ČR těch 4 až 8 let. Není to nic jiného
> než drahý experiment, který nedobrovolně vytahuje z kapes peníze všem
> uživatelům elektřiny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 03, 2008 10:12 PM
> Subject: Re: Sklen?n? dno
>
>
>> Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak
>>
> je
>
>> energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě
>> hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z
>> hliníku nebo ze dřeva).
>> Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u
>> nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro
>> využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v
>> horizontu 50 let.
>>
>> B.V.
>>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Josef ?amalík (e-mailem) --- 1. 4. 2008
jednoduchá výroba medocukrového těsta

Dobrý den.

Někde jsem slyšel, nebo četl, návod na jednoduchou výrobu medocukrového
těsta, ale teď si nemůžu vzpomenout jak to přesně bylo. Ale asi se do
kyblíku dal práškový cukr a pouze se zalil teplým (řídkým) medem. Po
několika dnech to vzájemně prošlo a bylo to hotovo. Nic se nemuselo míchat.
Máte někdo zkušenosti a pokud ano můžete napsat přesné údaje - kolik
cukru, kolik medu, kolik dní?

Za informace děkuji.
Ať to bzučí!!

Jose

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
mp (89.185.250.195) --- 31. 7. 2009
Re: jednoduchá výroba medocukrového těsta


OVP 2002/1/215

.... Při velkých dávkách se používají dva díly práškového cukru a jeden díl dobře teplého tekutého medu. Do náležitě velké uzavíratelné nádoby se dají vždy vrstvy práškový cukr-med, práškový cukr-med. Povrch vrstvy práškového cukru se zpevní stlačením dlaní. Nejhořejší vrstva v nádobě musí být vždy med. Nádoba se dobře uzavře. Po 3-4 týdnech je práškový cukr prosycen medem a těsto je hotovo. ...



----------------------------------------------------
Dobrý den.

Někde jsem slyšel, nebo četl, návod na jednoduchou výrobu medocukrového
těsta, ale teď si nemůžu vzpomenout jak to přesně bylo. Ale asi se do
kyblíku dal práškový cukr a pouze se zalil teplým (řídkým) medem. Po
několika dnech to vzájemně prošlo a bylo to hotovo. Nic se nemuselo míchat.
Máte někdo zkušenosti a pokud ano můžete napsat přesné údaje - kolik
cukru, kolik medu, kolik dní?

Za informace děkuji.
Ať to bzučí!!

Jose


----------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Je známo, že fotoaltaické články aby byly vyrobeny, spotřebuje se na jejich výrobu, polovina energie jejich celoživotního výkonu který poskytne eventuálně síti. Tz. že kdyby se energie získávala pouze ze slunce fotoaltaikou, každý třetí panel se vyrobí proto, aby fungovaly dva předchozí.

Přepočítávat nebo počítat finanční návratnost, když se bavíme o zatížení životního prostředí je chybou, protože hodnota peněz nesouvisí s životním prostředí a je velmi relativní v případě energií. Nanejvýš v situaci a v prostředí předražených energií v Evropě.

Doufám, že to p. Vojtěchu pochopíte co jsem tím chtěl říci kde jste se zmýlil a nechal se ovlivnit známým Unijním fantazírováním a v chybách v politice o prospěšnosti alternativních paliv.

.........
B.V.:>
Pokud je energetická náročnost výroby fotovoltaiky 420 až 600 kWh/m2 pak je energetická návratnost v ČR 4 až 6 roků. Záleží samozřejmě na metodě hodnocení, co všechno do vhodnocení zahrnete (např. nosnou konstrukci z hliníku nebo ze dřeva).
Odhaduje se, že do 10 let klesne náročnost výroby na 120 kWh/m, pak by i u nís byla návratnost 1 rok. Asi se toho dočkáme dřív než technologie pro využití vyhořelého paliva - ta už se tuším posledních 50 let očekává v horizontu 50 let. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Čermák K. (e-mailem) --- 1. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> Nějak jsem v zápalu boje opoměl říci, že to co jsem uvedl ve svém
> příspěvku platí, a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve
> čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (85.132.169.34) --- 1. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

Každopádně je při aplikaci spodem, ať již při fumigaci nebo aerosolování, nižší koncentrace účinné látky ve vyšších partií úlu než při aplikaci horem. Rozhodně se to nějak promítne v účinnosti léčení, která u vícenástavkových úlech zřejmě nebude přesahovat 90%. Ale opakováním léčení při absenci plodu se tento hendikep dožene, avšak na úkor zvýšených reziduí a tím pád i zvýšené pravděpodobnosti vzniku rezistence. Stejné stanovisko zastává i VUVČ.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 1. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno

"Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák "

Odpověď zní ano. Nepokládal jsem za důležité uvádět tyto všeobecně známé skutečnosti.

Podzimní fumigace provádím již od roku 1985. V roce 1986 jsem po konzultaci s VÚVč počal fumigovat do vysokého úlového dna. Byl jsem s tím spokojen. Bylo to pohodlné, bez vyrušování včel a bez žihadel. Takto jsem spokojeně fumigoval až do roku 2003. Co mne přimělo ke změně názoru?
V roce 2002 a 2003 opakoval jeden z učitelů včelařství na setkání v Nasavrkách dotaz, zda fumigovat do úlového dna nebo horem. Odpovědi byly nejednoznačné, ale spíše převládal názor fumigovat do úlového dna pro své nesporné výhody pohodlí aplikace léčiva. Proto jsem se rozhodl porovnat oba způsoby z hlediska účinnosti. Pokus jsem prováděl od prvé podzimní fumigace 2003, roku 2004 jsem zakoupil aerosolový přístroj a poslední ošetření jsem prováděl aerosolem vždy koncem roku. Pokus jsem ukončil v prosinci 2007. To je 5 roků počítání roztočů na podložkách a to několikrát po každé aplikaci léčiva. Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. S výsledky této práce v textové podobě, včetně doprovodné dokumentace (tabulky spadu roztočů)jsem seznámil VÚVč. Ten prostřednictvím ing. Veselého potvrdil správnost mých závěrů. Nemám ve zvyku prezentovat jakýkoli názor, který není a) všeobecně znám, nebo b) podložen odbornou literaturou, nebo c) potvrzen vlastními zkušenostmi,to je tento případ. Svým příspěvkem jsem chtěl upozornit na skutečnost nižší účinnosti léčiva při aplikaci do úlového dna zejména včelaře, kteří z různých důvodů nemohou nebo nemají možnost použít aerosolový vyvíječ a včelaří ve víceprostorových úlech.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 3. 2008
Re: Sklenene dno- skúsenosti s amitrazom

Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. J.K.

Moje 23 ročné skúsenosti s fumigáciou v podmete so spľovaním v horizontálnej polohe v tvare veľkého, hovoria niečo iné, tento sbôsob je vysoko preukazný. Hovoria o tom aj posledné výsledky, nezaniklo ani jedno včelstvo (zo 70-tich) a záznamy o odpadnutých klietikoch robím od roku 1985. Aj v tomto prípade môže byť pravda subjektívna, ale vkladať fumigant do podmetu zo zadnej strane úľa je týmto spôsob strašne jednoduché a podľa mňa aj účinné. Nakoniec podstatné je to, že včely žijú.


Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa včely neudusili a plyn zmiešaný zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza k jeho rezistencii.
Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú uzatvorené) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Robil som pokusy (zapálený na dne) so šírením fumiganta v sklenenej 50 l fľaši a nič také som nezistil, aby v uzavretej nádobe bol nejaký rozdiel v hustote dolu alebo hore.

Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez vzdušnice kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii V.D (hubiacu látku včela neprijíma ústami, ale cez vzdušnice).
Anton

Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
kozlik (194.212.232.6) --- 1. 3. 2008
Re: Sklenene dno- skúsenosti s amitrazom

V případě, že pásek vložíte do krajního plástu - k boku nástavku a máte 2 a více nástavků, musí kouř uličkami projít nejdříve do podmetu a teprve poté se šíří mezi plásty ke včelám. Pokud dáte doutnající pásek na triangl- přímo na střed podmetu , kouř se šíří určitě rychleji a přímo k chumáči .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu