Včelařská konference

Děkuji všem, kteří sem napsali svoje zkušenosti s tvorbou oddělků. Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.


Díky za radu.
Jiří

Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.

_____________________________________________________________

Otevřené drátěné dno není pro tak slabé včelstvo žádným přínosem, proto byste ho měl raději nechat zúžený. Mnou propagovaný efekt vzdušného zimování, tzv. ,,komínový efekt v úlu,, ( plně otevřené drátěné dno + očka v horních nástavcích ), je třeba teď v předjaří přerušit uzavřením horních oček a zúžením drátěného dna. Tím docílíme vyšší vlhkosti v úlu, která podporuje plodování, v zimně nežádoucí.

U tak slabého včelstva bych rozhodně uvažoval o uteplení, protože v neutepleném prostředí neskýtá záruku plnohodnotného rozvoje. Navíc se u něj může projevit nosema, která by ho s velkou pravděpodobností zničila. Slabší včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a proto jsou na ně kladeny větší nároky ( jak zásoby tak tepelné požadavky ), než na včelstva silnější, která mají vždy relativně méně plodu ( poměr počtu buněk plodu k počtu včel ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu jako včelstva slabší. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu znatelně více plodu něž včel. V tomto stavu je cenná každá včela, která nemusí tvořit izolační obal chumáče chránící plodové hnízdo, a může krmit plod. Pokud se uteplení provede správně, urychlí rozvoj slabého včelstva, které se pak v létě může počtem včel vyrovnat se včelstvy od zimy silnými.

Uteplení se často provádí špatně. Vnější uteplení ( uteplení stěn ) velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by jinak mohly být prohřívány slunečním zářením. Zužování v předjaří, jak se praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy, podtrhneme včelstva v rozvoji.

Já doporučuji vnitřní uteplení, vhodné pro rozvoj slabého včelstva. Princip je takový, že se odeberou krajní rámky v plodových nástavcích až k sedisku včel, přičemž se na obě strany sediska vloží uteplivka ( nejlépe polystyrén v rámu doléhajícím ke stěnám nástavku... rám je vhodné z obou stran pobít sololitem, abychom včelám zabránili vykousávat polystyrén ). Pod tento uteplený prostor se vloží nástavek s obebranými rámky, abychom včelstvu předem vytvořily místo pro budoucí rozšiřující se sedisko včel, jak včelstvo bude sílit.

Tento sytém není založen na dokonalé izolaci. Utepleny jsou jen boční stěny plodového tělesa. Přední a zadní stěnu tvoří neuteplená stěna nástavku. Není to vůbec na závadu za předpokladu, že na úl odpoledne svítí slunce. Tento systém uteplení totiž kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních dnech se včelstvo stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod, tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva rychleji do síly. Na podobném principu je založeno i komorování v Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy. Při mé modifikaci není prostor úlu omezen, pod plodištěm jsou již připravené rozšiřovací nástavky. Růst probíhá přirozeně od shora dolů, při čemž je plodové těleso stlačováno do spodních pater ukládáním medu nad plod. Mateří mřížku není při tomto způsobu rozšiřovaní nutné používat.

Pokud včely nenavštěvují zdroj nezávadné vody v těsné blízkosti úlů, je potřeba v průběhu předjaří včelstvům dodávat vodu přímo do úlu a to nejlépe stropem ( stačí sklenicí prosakovacím způsobem ). Za chladných dnů nemohou včely vyletovat pro vodu na velkou vzdálenost, protože by zkřehli. Nedostatek vody v předjaří brzdí rozvoj.


S pozdravem...M. Václavek

Slovenská televize - druhý program (STV-2) bude vysílat v úterý 11.3.2008 od
20 hodin francouzský dokumentární seriál PARAZITI 2/8 - "Mutované včely".
Opakování bude ve středu 12.3.2008 od 10,40 hodin také na STV-2.

Na lámání si hlavy máš ještě čas posuď to až budeš mít nasazovat medníky V tu dobu by včelstvo mělo obsedat alespoň 5 uliček a máš na to ještě dva měsíce Je zkontroluj zásoby a jeli tam matka a jestli klade V tu dobu tam můšeš použít brigádu a nebo zaměnit úl ze silnějšími To dno raděj zavři nic tím nepokazíš

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: slab? odd?lek - co s n?m
> Datum: 08.3.2008 14:05:41
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou
> v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo.
> Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14
> dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ?
> Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky
> podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.
>
> _____________________________________________________________
>
> Otevřené drátěné dno není pro tak slabé včelstvo žádným přínosem, proto
> byste ho měl raději nechat zúžený. Mnou propagovaný efekt vzdušného
> zimování, tzv. ,,komínový efekt v úlu,, ( plně otevřené drátěné dno + očka
> v horních nástavcích ), je třeba teď v předjaří přerušit uzavřením horních
> oček a zúžením drátěného dna. Tím docílíme vyšší vlhkosti v úlu, která
> podporuje plodování, v zimně nežádoucí.
>
> U tak slabého včelstva bych rozhodně uvažoval o uteplení, protože v
> neutepleném prostředí neskýtá záruku plnohodnotného rozvoje. Navíc se u něj
> může projevit nosema, která by ho s velkou pravděpodobností zničila. Slabší
> včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a
> proto jsou na ně kladeny větší nároky ( jak zásoby tak tepelné požadavky ),
> než na včelstva silnější, která mají vždy relativně méně plodu ( poměr
> počtu buněk plodu k počtu včel ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu jako
> včelstva slabší. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu
> znatelně více plodu něž včel. V tomto stavu je cenná každá včela, která
> nemusí tvořit izolační obal chumáče chránící plodové hnízdo, a může krmit
> plod. Pokud se uteplení provede správně, urychlí rozvoj slabého včelstva,
> které se pak v létě může počtem včel vyrovnat se včelstvy od zimy silnými.
>
> Uteplení se často provádí špatně. Vnější uteplení ( uteplení stěn )
> velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří
> kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by
> jinak mohly být prohřívány slunečním zářením. Zužování v předjaří, jak se
> praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí
> rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy,
> podtrhneme včelstva v rozvoji.
>
> Já doporučuji vnitřní uteplení, vhodné pro rozvoj slabého včelstva. Princip
> je takový, že se odeberou krajní rámky v plodových nástavcích až k sedisku
> včel, přičemž se na obě strany sediska vloží uteplivka ( nejlépe polystyrén
> v rámu doléhajícím ke stěnám nástavku... rám je vhodné z obou stran pobít
> sololitem, abychom včelám zabránili vykousávat polystyrén ). Pod tento
> uteplený prostor se vloží nástavek s obebranými rámky, abychom včelstvu
> předem vytvořily místo pro budoucí rozšiřující se sedisko včel, jak
> včelstvo bude sílit.
>
> Tento sytém není založen na dokonalé izolaci. Utepleny jsou jen boční stěny
> plodového tělesa. Přední a zadní stěnu tvoří neuteplená stěna nástavku.
> Není to vůbec na závadu za předpokladu, že na úl odpoledne svítí slunce.
> Tento systém uteplení totiž kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s
> přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních dnech se včelstvo
> stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod,
> tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva
> rychleji do síly. Na podobném principu je založeno i komorování v
> Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy.
> Při mé modifikaci není prostor úlu omezen, pod plodištěm jsou již
> připravené rozšiřovací nástavky. Růst probíhá přirozeně od shora dolů, při
> čemž je plodové těleso stlačováno do spodních pater ukládáním medu nad
> plod. Mateří mřížku není při tomto způsobu rozšiřovaní nutné používat.
>
> Pokud včely nenavštěvují zdroj nezávadné vody v těsné blízkosti úlů, je
> potřeba v průběhu předjaří včelstvům dodávat vodu přímo do úlu a to nejlépe
> stropem ( stačí sklenicí prosakovacím způsobem ). Za chladných dnů nemohou
> včely vyletovat pro vodu na velkou vzdálenost, protože by zkřehli.
> Nedostatek vody v předjaří brzdí rozvoj.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>
>
>
>

Nejlépe je si koupit styrodurovou desku cca 2 -3 cm tlustou, uříznout z ní komorovací přepážku a vrazit za poslední obsazený plást a všechny zásoby za přepážkou rozškrábat. Zacpat očka, zůžit česno a zavřít síť ve dně a tak to vše nechat 3 týdny. O komorování je toho mraky na Pandoře v Dadant klubu. S rozšiřováním nespěchat a mezistěny až o hodně později. Když jsme u toho styroduru, jaké máte zkušenosti z jeho nátěrem? Vyrobil jsem si pár nových úlů a nerad bych laboroval. Styrodurovými úly sleduji velké snížení výrobní pracnosti, která je u mojich sololiťáků otřesná. Zdraví R. Stonjek

Komorování se mně nezdá vhodné pro velmi slabé oddělky, zvláště pokud mají
dost zásob. Měla by to být pro ty včely dodatečná zátěž, kterou slabé
včelstvíčko nemusí vydržet. Ale přiznám se, že s komorováním zkušenosti
nemám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2008 9:44 PM
Subject: Re: slab? odd?lek - co s n?m


> Nejlépe je si koupit styrodurovou desku cca 2 -3 cm tlustou, uříznout z ní
> komorovací přepážku a vrazit za poslední obsazený plást a všechny zásoby
za
> přepážkou rozškrábat. Zacpat očka, zůžit česno a zavřít síť ve dně a tak
to
> vše nechat 3 týdny. O komorování je toho mraky na Pandoře v Dadant klubu.
S
> rozšiřováním nespěchat a mezistěny až o hodně později. Když jsme u toho
> styroduru, jaké máte zkušenosti z jeho nátěrem? Vyrobil jsem si pár nových
> úlů a nerad bych laboroval. Styrodurovými úly sleduji velké snížení
výrobní
> pracnosti, která je u mojich sololiťáků otřesná. Zdraví R. Stonjek

Jen jestli autoři sledující často pouze své teoretické vize nezapoměli na další velký problém slabých včelstev a to je Nosema. A její čas se blíží. Jediná ochrana dnes je takového chcípáčka udržet v teple kolem 35 stupňů. Ať si myslíme o nekonečných Řeháčkových seriálech co chceme, v tomhle má pravdu.Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus. Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u včelařiny platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

Tazatel taky napsal, že oddělek obsazuje jen tři rámky a neupřesnil to.
Mohly to být dvě uličky a v každé z nich hrstka včel stejně tak jako dvě
uličky nacpané včelami a plodem a včely při teplém počasí roztažené ještě v
dalších dvou uličkách. Rozdíl je jasný, v prvním případě ty včely jsou
blízko úhynu, ať se s nimi dělá cokoliv, v druhém jednoznačně přežijí a
zesílí i kdyby se s nimi nedělalo nic, zahynou jen v případě chybky včelaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 9:11 AM
Subject: Re: slab? odd?lek - co s n?m


> Jen jestli autoři sledující často pouze své teoretické vize nezapoměli na
> další velký problém slabých včelstev a to je Nosema. A její čas se blíží.
> Jediná ochrana dnes je takového chcípáčka udržet v teple kolem 35 stupňů.
> Ať si myslíme o nekonečných Řeháčkových seriálech co chceme, v tomhle má
> pravdu.Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus.
> Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned
> bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem
> párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u
včelařiny
> platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus. Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u včelařiny platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

______________________________________________________________

Silným včelstvům drátěné dno v produkčním období nevadí. Naopak prospívá, protože umožňuje dokonalé větrání urychlující zrání medu, česna v podletí mohou být bez problému i v období velkých veder ponechaná zúžená ( kvůli loupežení ), při kočování je předem zajištěno větrání . Mimo jiné drátěné dno přispívá ke zvýšení účinnosti léčení kyselinou mravenčí ( aplikovat horem!!! ), protože omámení roztoči propadnou sítem na zem, odkud už mají prakticky nulovou šanci dostat se zpět na včely.

Důležité je netisknout plod ke dnu, je naprosto nepřirozené udržovat plod u dna ( např. mateří mřížkou ). V takovém případě je plodové těleso za spodu velmi špatně chráněné před povětrnostními vlivy. Navíc tento stav podporuje stavení divočiny v podmetu, jež je u většině metod včelaření nežádoucí. Při udržování tzv. podsady ( prázdných nástavků pod plodovými nástavky ) je plodové těleso chráněno podsazenými nástavky, tedy nepodléhá nepříznivým povětrnostním vlivům u drátěného dna za chladného počasí jako u klasického způsobu včelaření. Navíc podsada slouží také k ukládání čerstvě přinášené sladiny, která zde uzraje, teprve po té je transportována nad plod do medných nástavků a případně i k plodování, pokud včelař včas nestihne vytočit med z horních nástavcích.


S pozdravem...M. Václavek