- (e-mailem) --- 8. 3. 2008
Re: slab? odd?lek - co s n?m
Na lámání si hlavy máš ještě čas posuď to až budeš mít nasazovat medníky V tu dobu by včelstvo mělo obsedat alespoň 5 uliček a máš na to ještě dva měsíce Je zkontroluj zásoby a jeli tam matka a jestli klade V tu dobu tam můšeš použít brigádu a nebo zaměnit úl ze silnějšími To dno raděj zavři nic tím nepokazíš
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: slab? odd?lek - co s n?m > Datum: 08.3.2008 14:05:41 > ---------------------------------------- > Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou > v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. > Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 > dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? > Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky > podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit. > > _____________________________________________________________ > > Otevřené drátěné dno není pro tak slabé včelstvo žádným přínosem, proto > byste ho měl raději nechat zúžený. Mnou propagovaný efekt vzdušného > zimování, tzv. ,,komínový efekt v úlu,, ( plně otevřené drátěné dno + očka > v horních nástavcích ), je třeba teď v předjaří přerušit uzavřením horních > oček a zúžením drátěného dna. Tím docílíme vyšší vlhkosti v úlu, která > podporuje plodování, v zimně nežádoucí. > > U tak slabého včelstva bych rozhodně uvažoval o uteplení, protože v > neutepleném prostředí neskýtá záruku plnohodnotného rozvoje. Navíc se u něj > může projevit nosema, která by ho s velkou pravděpodobností zničila. Slabší > včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a > proto jsou na ně kladeny větší nároky ( jak zásoby tak tepelné požadavky ), > než na včelstva silnější, která mají vždy relativně méně plodu ( poměr > počtu buněk plodu k počtu včel ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu jako > včelstva slabší. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu > znatelně více plodu něž včel. V tomto stavu je cenná každá včela, která > nemusí tvořit izolační obal chumáče chránící plodové hnízdo, a může krmit > plod. Pokud se uteplení provede správně, urychlí rozvoj slabého včelstva, > které se pak v létě může počtem včel vyrovnat se včelstvy od zimy silnými. > > Uteplení se často provádí špatně. Vnější uteplení ( uteplení stěn ) > velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří > kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by > jinak mohly být prohřívány slunečním zářením. Zužování v předjaří, jak se > praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí > rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy, > podtrhneme včelstva v rozvoji. > > Já doporučuji vnitřní uteplení, vhodné pro rozvoj slabého včelstva. Princip > je takový, že se odeberou krajní rámky v plodových nástavcích až k sedisku > včel, přičemž se na obě strany sediska vloží uteplivka ( nejlépe polystyrén > v rámu doléhajícím ke stěnám nástavku... rám je vhodné z obou stran pobít > sololitem, abychom včelám zabránili vykousávat polystyrén ). Pod tento > uteplený prostor se vloží nástavek s obebranými rámky, abychom včelstvu > předem vytvořily místo pro budoucí rozšiřující se sedisko včel, jak > včelstvo bude sílit. > > Tento sytém není založen na dokonalé izolaci. Utepleny jsou jen boční stěny > plodového tělesa. Přední a zadní stěnu tvoří neuteplená stěna nástavku. > Není to vůbec na závadu za předpokladu, že na úl odpoledne svítí slunce. > Tento systém uteplení totiž kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s > přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních dnech se včelstvo > stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod, > tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva > rychleji do síly. Na podobném principu je založeno i komorování v > Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy. > Při mé modifikaci není prostor úlu omezen, pod plodištěm jsou již > připravené rozšiřovací nástavky. Růst probíhá přirozeně od shora dolů, při > čemž je plodové těleso stlačováno do spodních pater ukládáním medu nad > plod. Mateří mřížku není při tomto způsobu rozšiřovaní nutné používat. > > Pokud včely nenavštěvují zdroj nezávadné vody v těsné blízkosti úlů, je > potřeba v průběhu předjaří včelstvům dodávat vodu přímo do úlu a to nejlépe > stropem ( stačí sklenicí prosakovacím způsobem ). Za chladných dnů nemohou > včely vyletovat pro vodu na velkou vzdálenost, protože by zkřehli. > Nedostatek vody v předjaří brzdí rozvoj. > > > S pozdravem...M. Václavek > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27884
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |